„Nejvíce zaujal požár skladu pneumatik,“

uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D., vedoucí Katedry požární ochrany Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (Fakulta bezpečnostního inženýrství).

Za námi je další ročník konference Požární bezpečnost stavebních objektů 2019. Která přednáška měla podle Vás největší ohlas a proč?
Tato konference je dlouhodobě zaměřena na prezentaci nových směrů v oblasti požární bezpečnosti staveb se snahou oslovit různé profesní skupiny. Letos bylo představeno široké spektrum zajímavých témat, ale zřejmě nejvíce posluchače oslovila přednáška o průběhu velkorozměrových požárních zkoušek skladu pneumatik.

Není u nás zcela běžné postavit několikapodlažní skladový regálový systém v reálném měřítku a na něm ověřovat průběh požáru, reakci sprinklerového stabilního hasicího zařízení nebo sledovat změny teplotního pole v nosné ocelové konstrukci. Tyto reálné zkoušky poskytují jedinečné údaje o rozvoji požáru a napomáhají nám si potvrdit teoretické předpoklady, které se následně mohou promítat do projektové praxe. Přínos konference však tkví v možnosti setkání odborné veřejnosti a v možnosti vést kuloární diskusi.

Jaká jsou aktuálně nejzávažnější témata v oblasti požární bezpečnosti?
Nejzávažnější tématem požární bezpečnosti jsou změny přístupu v navrhování požární bezpečnosti staveb a řešení trendů s negativním vlivem na požární bezpečnost. Souvisí to s reakcí na změnu stávajícího způsobu výstavby, ale také užíváním nových stavebních materiálů z obnovitelných zdrojů nebo instalací novodobých technologií.

Mimoto stávající soubor projektových norem je díky dlouhodobým průběžným aktualizacím poměrně nepřehledný, v současné době probíhá rozbor principů navrhování a relevance k současným poznatkům a připravují se koncepční kroky k významným změnám těchto normativních předpisů. Dalším úkolem je implementace metod požárního inženýrství pro řešení požární bezpečnosti složitých objektů, například výškové objekty, obchodní centra, průmyslové areály a jiné.

Ve kterém směru se můžeme stále učit od vyspělých států světa a naopak, ve kterém směru jsme na tom lépe my?
Od vyspělých států bychom se měli učit systém zapojení pojišťovacích společností při řešení ochrany objektu před požáry. České normativní předpisy vycházely ze socialistických zásad v době řízené ekonomiky, ze socialistického vlastnictví, v současné době je kladen důraz na ochranu majetku, který je převážně v osobním vlastnictví. Neukládat povinnosti ve vztahu k ekonomickému riziku či velikosti požárního úseku samozřejmě za předpokladu, že je vyřešen bezpečný únik osob, ochrana zasahujících hasičů a sousedních objektů.

Může vyšší úrovni požární bezpečnosti pomoci navrhování v BIM?
Technický pokrok nelze zastavit a BIM technologie je nevyhnutelným trendem. Tento informační model využívá prostředky digitalizace staveb pro tvorbu a správu projektů a usnadňuje výměnu informací nejen v rámci procesu navrhování projektu a výstavby, ale také během užívání stavby. Největší přínos pro požární bezpečnost spatřuji právě ve zlepšení vzájemné spolupráce jednotlivých profesních skupin, což napomůže koordinaci profesí při zpracování požárně bezpečnostního řešení. Dále se velký potenciál nachází v možnosti provádění kontrolní činnosti předložených požárně bezpečnostních řešení stavby v BIM modelu.

BIM technologie má řešit nadlimitní veřejně zakázky a další, které si to svojí náročností vyžadují. Musí být však vybudován vhodný systém výuky, jak vhodně zacházet s moderními softwarovými BIM nástroji. To je výzva pro vysoké školy, jak zajišťovat výchovu budoucích kvalifikovaných odborníků v této oblasti.

Chystá se Nový stavební zákon. Změní se podmínky či pohled na požární bezpečnost stavebních objektů po jeho zavedení? Jak by mohl Nový stavební zákon ovlivnit „váš“ obor?
Současná rekodifikace stavebního práva může přinést řadu změn. Zásadní novinkou je zrychlení rozhodnutí pro vydání stavebního povolení stavebním úřadem. V současné době vydává hasičský záchranný sbor v rámci výkonu státního požárního dozoru závazná stanoviska z hlediska požární bezpečnosti staveb. Tato stanoviska pak slouží jako podklad pro navazující řízení stavebního úřadu. K požární ochraně se rovněž vyjadřuje stavební úřad u staveb menšího rozsahu, u nichž se nevykonává státní požární dozor.

V současnosti diskutovaný celkový přesun této dozorové činnosti jako celku na stavební úřady je vytržen ze systému působení hasičského záchranného sboru a spolupráce jeho jednotlivých složek.

V praxi je nutno věnovat zvláštní pozornost změnám stávajících objektů, kde malá stavební, popř. technologická změna může být zásadní z pohledu požární ochrany a vyžaduje hlubší znalosti požární bezpečnosti staveb a technologií. Proto se jeví jako vhodné vytvořit selektivní systém posuzování staveb z hlediska požární ochrany, hovoříme zde o přípravě zavedení kategorizace staveb, kdy by se přesněji definovaly méně rizikové stavby, ke kterým se nebude vyjadřovat hasičský záchranný sbor, ale tyto budou v kompetenci stavebních úřadů. Hasičský záchranný sbor se tak bude primárně zaměřovat na stavby, které jsou z hlediska požární ochrany podstatné. Tato změna zefektivní výkon státní správy v oblasti požární bezpečnosti staveb.

Jaké vidíte rezervy pro zlepšení projektování a schvalování projektu požární bezpečnosti staveb příslušným orgánem státní správy?
V praxi se projektanti setkávají se situacemi, kdy jednotlivé hasičské záchranné sbory krajů, resp. jejich konkrétní příslušníci pracující na úseku stavební prevence, mají při výkonu státního požárního dozoru rozdílné požadavky ke srovnatelným stavbám. Důvodem mohou být mnohdy i nejednoznačná a komplikovaná ustanovení příslušných technických norem. Sjednocování výkonu státního požárního dozoru je tak výzvou zejména pro MV‑GŘ HZS ČR, které poskytuje zpětnou vazbu hasičským záchranným sborům krajů s cílem dosáhnout větší kvality jejich činnosti.

Velkým přínosem by bylo vytvoření oficiálního komentovaného znění problematických ustanovení noremních požadavků, které přispěje k minimalizaci výše uvedeného problému. Naše univerzita (VŠB‑TUO) se v současnosti podílí na bezpečnostním výzkumu, jehož cílem je mimo jiné návrh certifikované metodiky, která bude sloužit pro sjednocení postupů příslušníků HZS při posuzování staveb.

Uvnitř členských států EU lze vidět různé podmínky pro realizace staveb, například ve vztahu k materiálům. Proč v jednom státě existuje jiný pohled na využití například dřevěných či ocelových konstrukcí než ve státě sousedním?
Ve výběru stavebního materiálů pro provedení stavby může hrát roli více faktorů, a to představa investora, zkušenosti projektanta, nároky na pozdější užívání a údržbu, finanční náročnost a jiné. Z pohledu požární ochrany je návrh jak dřevěných, tak ocelových nosných konstrukcí složitější a častěji se přistupuje k jejich ochraně, než je tomu u zděných konstrukcí.

Ano, v rámci Evropy existují rozdíly v požadavcích, například v některých státech jsou povoleny dřevostavby o více podlažích než v ČR, proto roste tlak na realizaci vícepodlažních dřevostaveb. Vyjdeme‑li ze současného stavu českých právních a technických předpisů, je možno přijatelným zásahem do stávajících předpisů uvolnit prostor pro častější navrhování určitých druhů nevýrobních staveb s dřevěnými konstrukcemi, avšak za dodržení požadovaných podmínek k zajištění evakuace lidí a zamezení či snížení šíření požáru. Významnou roli při požáru mají požárně bezpečnostní systémy reagující velmi rychle na vznik požáru a zahajující evakuaci, lokalizaci, popř. i likvidaci ohně již před příjezdem záchranných jednotek.

Jaké nejzávažnější úkoly se nyní řeší na půdě EU? Například existují „zmatky“ kolem jednotného zkoušení požární bezpečnosti fasád…
Dlouhodobě je na půdě Evropské unie snaha sjednotit navrhování stavebních konstrukcí, proto vznikly Eurokódy, které jsou již v národních systémech jednotlivých členských zemí běžné, a nyní probíhají přípravy na vydání druhé generace Eurokódů.

Co se týká požadavků na fasády a zkoušení požární bezpečnosti. Členské státy EU jsou vázány přebíráním zkušebních a klasifikačních (harmonizovaných) norem. V České republice jsou požadavky pro kontaktní zateplovací systém fasád detailně vyřešeny, není tomu tak u nekontaktních systémů (provětrávané fasády) nebo lehkých obvodových plášťů, zde jsou uvedeny požadavky na jejich provedení řešeny okrajově. S tím souvisí problém, že dnes v Evropě chybí jednotná metodika pro realizaci velkorozměrových zkoušek a jejich hodnocení. Takové zkoušky mají větší vypovídající schopnost než zkoušky malorozměrové prováděné podle současně platných evropských zkušebních norem.

V každém členském státě EU je zkoušení konstrukcí větších rozměrů dosud řešeno dpole národních pravidel a zkušebních metodik (u nás se užívá hodnocení pro středně rozměrovou zkouškou ČSN ISO 13 785‑1 a pro velkorozměrovou zkoušku ISO 13 785‑2). První krok k vyřešení tohoto nepříznivého stavu byly výsledky evropského projektu Vývoj evropské metodiky hodnocení chování fasád při požáru (Development of a European approach to assess the fire performance of facades), jehož finální zpráva doporučila pro zkoušení požární bezpečnosti využít stávající velkorozměrové zkoušky Německa a Velké Británie. Tyto dvě zkoušky se mají stát základem pro evropskou zkušební normu.

Chystá se konference Požární ochrana 2019. Co bude hlavním tématem?
Hlavní téma, které bude charakterizovat připravovanou konferenci Požární ochrana 2019, je „Bezpečnost osob – současnost a budoucnost“. V sekci Požární prevence a represe budou probíhat prezentace o možném vývoji rekodifikace stavebního práva z pohledu zástupce Ministerstva pro místní rozvoj a zástupců Generálního ředitelství HZS ČR. Jako zajímavost se připravuje ukázka dronů jako podpůrného prostředku pro zpracování požární dokumentace. Doufám, že tato konference přinese řadu zajímavých témat, které posluchače zaujmou.

Reklama

Vážené čtenářky a čtenáři,

víte, že od roku 2002 bylo na web KONSTRUKCE vloženo 5 132 článků? Všechny lze dohledat na „staré verzi“ - old.konstrukce.cz. Pokud jste si na své firemní stránky některý z našich článků někdy vložili, upravte si v administraci odkaz - vložte slovo „old“, čili old.konstrukce.cz/ … (link článku). Odkaz bude plně funkční.

Kalendář akcí

Banner