Inflační doložka, podstatná změna okolností a vyšší moc. Jak je správně aplikovat?

Foto: iStock Foto: iStock

Tyto tři právní instituty jsou poslední dobou častým tématem naší právní praxe. Podstatná změna okolností a vyšší moc byly řešeny již v souvislostí s pandemií covidu, nyní se k nim připojila i velmi výrazná inflace. V následujícím textu upozorníme na nejčastějších chyby a omyly, se kterými se setkáváme.

U jednorázových stavebních akcí, které mají trvat např. půl roku až rok, jsme se s inflačními a obdobnými doložkami až do nedávna příliš často nesetkávali. Objednatelé velmi tlačili na fixní ceny. Doba se mění, a proto považujeme za důležité upozornit na nejčastější nešvar, kterým tento jinak užitečný právní nástroj ve smlouvách trpí.

JAK NA SPRÁVNÉ INFLAČNÍ A JINÉ DOLOŽKY

Strany mají širokou smluvní volnost, což ovšem klade zvýšené nároky na jasnost a srozumitelnost smluvních ujednání. Soud musí být schopný rozpoznat, na čem se strany dohodly. Neurčitá smluvní ujednání jsou pak neplatná. Zamyslet se tak musíme hned nad pojmem „inflace“. Inflace je obecný ekonomický pojem definovaný jako nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období. Je zjevné, že nemůžeme ve smlouvě odkázat jen na „inflaci“, např. takto: „V případě, že inflace přesáhne míru 5 procent, bude upravena cena díla o tuto inflaci.“ Tuto základní kostru je nutné doplnit o následující informace, aby nabyla požadované, konkrétní kontury:

  1. Zda strany pod pojmem „inflace“ myslí „index spotřebitelských cen“, “index průmyslových výrobců“, či nějaký jiný index.
  2. Odkud zjistit míru inflace. Obvykle půjde o údaj zveřejňovaný Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Není ale vyloučeno vycházet i z údajů o inflaci v jiných státech, případně stanovených jinou autoritou.
  3. Zda se má jednat o meziroční inflaci či kvartální, případně meziměsíční.
  4. V případě roční je nutné upřesnit, zda se má jednat o přírůstek průměrného ročního indexu cen, tj. nárůst cen za posledních 12 měsíců, nebo zda má jít o průměrnou roční inflaci, tj. inflace od 1. 1. do 31. 12. příslušného roku.
  5. Od jakého okamžiku má být inflace zohledněna, tj. např. po uplynutí 6 měsíců od uzavření smlouvy.

Je také vhodné se zamyslet, zda je inflační doložka skutečně vhodným nástrojem pro promítnutí zvyšujících se cen. Vedle inflace vyjádřené pomocí indexu spotřebitelských cen zveřejňuje ČSÚ také údaje o růstu cen v určitých sektorech jako je stavebnictví, nemovitosti či dovoz. V případě, že by stranám nevyhovovaly ani tyto kategorie, mohou si ujednat „cenovou doložku“.

STAČÍ SI „POJISTIT“ CENU BETONU ČI OCELI

Cenovou doložku lze ujednat k určité komoditě či surovině potřebné k realizaci stavby. Typicky může jít o beton, dřevo, ocel atd. I u cenové doložky doporučujeme co největší preciznost v obdobném duchu jako u inflační doložky. Tedy zamyslet se nad tím, jaké ceny mají být porovnávány, zda se bude vycházet z cen na konkrétní burze a za jaké období. 

Cenová doložka je, na rozdíl od inflační doložky, definována v občanském zákoníku. V případě, že je ve smlouvě jasně uvedeno, že strany sjednaly cenovou doložku k dodávané věci, může se soud v případě sporu přidržet textace zákona a navýšení ceny přiznat i v případě, že ujednání o cenové doložce ve smlouvě bude vykazovat některé nedostatky. 

Pro úplnost zmiňme ještě měnovou doložku, která pomáhá stranám vyrovnat se se změnou kurzu měn.

PODSTATNÁ ZMĚNA OKOLNOSTÍ

V případě, že si strany na začátku obchodního vztahu neujednaly žádnou z výše uvedených možností automatického navýšení ceny, přistupují, v poslední době stále častěji, k aplikaci ustanovení občanského zákoníku „o podstatné změně okolností“. 

Tento právní institut umožňuje straně smlouvy domáhat se obnovení jednání o podmínkách smlouvy v případě splnění několika přísně stanovených kritérií. Zákonodárce zamýšlel tento právní institut pro opravdu mimořádné situace, jako výjimku z jinak široce respektovaného principu, že „smlouvy se mají plnit“. 

Proč tedy není jednoduché dosáhnout změny smlouvy?

  1. Obnovu jednání je možné vyvolat jen v případě, že došlo ke změně okolností vedoucích ke „zvlášť hrubému nepoměru“ mezi plněním jedné strany (např. dodáním surovin) a protiplněním (cenou), který navíc nebylo možné rozumně předvídat. Pojem „zvlášť hrubý nepoměr“ není definován blíže a bude předmětem individuálního soudního výkladu, zpravidla však půjde o navýšení ceny v řádu vyšších desítek procent. V minulosti se v mezinárodním obchodu objevily případy, kdy i více než 50% nepředvídatelný nárůst ceny neodůvodňoval nárok na obnovení jednání. V kontextu stavebnictví by razantní nárůst ceny určité komodity měl být poměřován celkovou cenou objednávky. Pokud například cena dřeva vzroste o 350 %, ale na celkové ceně zakázky (výstavby) se tento nárůst promítne jen jako 10% zvýšení konečné ceny, nemůže se stavitel domáhat obnovení jednání o obsahu smlouvy.
  2. V případě, že se strany na navýšení ceny (či jiné úpravě smlouvy) nedohodnou, může se kterákoliv z nich obrátit s žalobou na soud. V těchto případech je nutné počítat minimálně se dvěma lety řízení a logicky se tak naskýtá otázka, jak bude smluvní závazek stran vypadat do doby vydání rozhodnutí. Mají například strany i nadále plnit jednostranně velmi nevýhodnou smlouvu, zda běží smluvní pokuty atd.? Soud může svým rozhodnutím smlouvu buď změnit, nebo ji zrušit. Konkrétní podoba změny či podmínky zrušení, včetně určení okamžiku, ke kterému mají směřovat, bude v rukách soudu a samozřejmě i samotných stran, resp. jejich právních zástupců. 

Změna smlouvy by dle odborné literatury měla směřovat jen do budoucna, tedy k doposud nerealizované části smlouvy. Vyvolání soudního řízení by tak mělo smysl jen pro velmi dlouhodobé, několikaleté kontrakty. Praxe českých soudů však chybí a dle názoru autorů postrádá smysl směřovat úpravu poměrů smlouvy rozhodnutím soudu jen do budoucna. Soudní řízení by mělo nahrazovat mimosoudní jednání stran o změně smlouvy, která jsou samozřejmě možná i do minulosti. Tento typ soudního řízení tak bohužel zapadá do šablony jiných soudních řízení z oblasti stavebnictví – dlouhé a s nejistým výsledkem.

VYŠŠÍ MOC

Posledním právním institutem, o kterém se chceme blíže zmínit, je „vyšší moc“ neboli vis maior. Jedná se o mimořádnou nepředvídatelnou a nepřekonatelnou překážku plnění smlouvy, dočasného či trvalého charakteru, vzniklou nezávisle na vůli dlužníka. V praxi se setkáváme poměrně hojně s názorem (právních laiků), že nemohou smlouvu plnit z důvodu vyšší moci, ať už z důvodu zdražení surovin či přerušení jejich dodávek, a proto od ní chtějí odstoupit. Překážka „vyšší moci“ však funguje jinak.

Na rozdíl od „podstatné změny okolností“, která má řešit úpravu smlouvy apriori do budoucnosti, řeší institut vyšší moci případy, kdy již došlo k porušení smlouvy, tedy do minulosti. Principem vyšší moci je zakotvení okolností, za kterých strana neplnící smlouvu není povinna druhé straně hradit škodu tím vzniklou. Překážka vyšší moci tedy zjednodušeně řečeno způsobuje, že po dobu jejího trvání se nemusí strana obávat povinnosti hradit škodu (složitější je to s povinností platit smluvní pokutu). Jakmile překážka odpadne, obnovuje se původní smluvní rámec a povinná smluvní strana je zavázána plnit svůj původní závazek. 

V případě, že překážka vyšší moci vyvstane, může být smlouva předčasně ukončena v zásadě ve dvou scénářích, na základě aplikace jiných ustanovení občanského zákoníku: 

  1. Překážka vyšší moci je trvalého charakteru a tudíž dojde k ukončení smlouvy pro nemožnost jejího plnění (smlouva zaniká ze zákona). 
  2. Překážka vyšší moci je takového charakteru, že v jejím důsledku dojde k podstatnému porušení smlouvy. Pak může ta smluvní strana, která není v prodlení, od smlouvy odstoupit.

Výše uvedené instituty se mohou prolínat a jakkoliv mohou vyznívat obdobně, funguje každý z nich jinak a v trochu odlišné situaci. S ohledem na ekonomickou situaci ve světě a existenci skutečností jako válečný konflikt na Ukrajině jsme toho názoru, že je na místě věnovat při sjednávání smluv velkou pozornost tomu, zda a jak smluvní strany tyto instituty ve svých závazkových vztazích upraví.

V tomto příspěvku jsme se nesnažili komplexně pojmout jednotlivé právní instituty, jednalo by se o text příliš dlouhý. Podstatou bylo poukázat na nečastější chyby a omyly, se kterými se v praxi v jejich kontextu setkáváme. 

Článek vznikl ve spolupráci s AK Vych & Partners

Související články

Aktuálně

Prohlídky unikátních staveb, architektonické procházky a další bohatý program nabízí od pátku 30. září ve více jak 100 městech po celé České republice i na Slovensku festival Den architektury. Veřejnosti se během festivalu otevřou nejmodernější budovy, historické unikáty, nově zrekonstruované stavby i domy, které na obnovu teprve čekají, nebo nejrůznější industriální i sakrální objekty. To vše s odborným výkladem. Den architektury v letošním roce nabízí až do 6. listopadu na 300 zdarma přístupných akcí. Zve například do významných budov na pražském Václavském náměstí a v jeho okolí, představí téměř neznámou stavbu Adolfa Loose nedaleko Brna, pozve do zrekonstruované budovy ostravských jatek, nového kulturního centra Telegraph v Olomouci, nebo na výpravu po vodních elektrárnách v Jizerských horách. www.denarchitektury.cz

Kalendář akcí