Radnice Prahy 12: Průběh projektování jedné z prvních veřejných budov v BIM

Budova připomínající tři kostky cukru jako odkaz na tehdejší cukrovar se velmi rychle stala dominantou celé městské části. Sněhově bílá a nepřehlédnutelná radnice patří bezpochyby k nejmodernějším u nás. Byla postavena v rekordně krátkém čase a za rekordně nízký rozpočet. Jak je to možné? Nová radnice Prahy 12 byla totiž vyprojektována metodou BIM.

Modřany jsou od roku 1994 součástí velké městské části Prahy 12, která zahrnuje také Komořany, Kamýk, Točnou a Cholupice. Praha 12 dohromady čítá přes 60 000 obyvatel. Desítky let zde byl požadavek na vytvoření nové důstojné a reprezentativní radnice, jež spojí sedm nynějších adres úřadů rozesetých po celém městském obvodu do jedné budovy. Vše začalo v polovině roku 2016, kdy městská část Prahy 12 vypsala architektonickou soutěž na novou budovu radnice. Soutěžní dialog vyhrálo architektonické a projekční studio LOXIA. Na podzim roku 2017 začali s finalizací studie, která už probíhala metodou BIM.

METODA DESIGN & BUILD

Projektování všech fází bylo zajímavé a jedinečné především proto, že celá soutěž byla vypsána metodou „Design & Build“. V září 2017 byl vybrán generální zhotovitel. 

„Na začátku nás čekala velká výzva a přemýšlení nad způsobem, jak daný objekt uchopit a postavit model tak, aby splňoval velmi přísné požadavky, které se týkaly jasně dané hrubé podlažní plochy a konkrétně specifikovaných ploch jednotlivých místností. V neposlední řadě jsme do objektu potřebovali umístit všechny požadované technologie, jež má v 21. století mít,“ přibližuje Tereza Kadidlová, BIM manažerka ze studia LOXIA.

Již zkraje bylo jasné, že harmonogram musí mít velmi striktní termíny na odevzdání jednotlivých fází. Bylo zásadní, aby projektanti i architekti vystavili model správně od samého počátku a v následných fázích jen přidávali informace dle patřičných vyhlášek, norem a postupovali v plnění jednotlivých milníků. „Neexistoval prostor, abychom v každé fázi model znova modelovali nebo opravovali. Navíc při dosažení jednotlivých milníků jsme odevzdávali dané modely ke kontrole,“ dodává Tereza Kadidlová.

SOFTWARE HLÍDAJÍCÍ VÝMĚRY

Během architektonické studie bylo potřeba odladit dispoziční řešení a jejich plochy. Projektanti využili negrafické informace od městské části pro jednotlivé místnosti a ty dodali do modelu tak, aby software umožnil automaticky hlídat samotné výměry. Pracovníci měli na jednom místě patřičné informace a věděli na jedno kliknutí, že kupříkladu místnost spisovny starosty má speciální požadavky ohledně dokumentů, a nemuseli tato fakta dohledávat v jiných dokumentech. Právě zjednodušení celého procesu projektování se ukázalo ve výsledku jako nejpřínosnější.

MODEL VYBÍZEJÍCÍ K DIALOGU

Nezměrnou výhodu představovala skutečnost, že od architektonické studie probíhal dialog mezi investorem, projektantem a generálním zhotovitelem. Od počátku se hledaly cesty, aby se budova na konci celého procesu správně a bez větších kolizí úspěšně zrealizovala a skutečně se na jaře 2019 spustila stavba. Tento dialog a navrhování ve 3D metodě BIM umožnil diskutovat o možných problémech již v raných fázích projektování namísto řešení svízelných situací během realizace, jako jsou řešení parkovacích míst v parteru a suterénu, zajištění případných výjimek ohledně menšího počtu parkovacích míst v podzemí, změna umístění vjezdu do podzemních garáží, možnost zasunutí požárního schodiště na jižní fasádě do budovy nebo zohlednění požadavků investora, které se v průběhu let spojených s vývojem městské části logicky aktualizovaly. Některé nároky totiž během doby zastaraly, jiné vyvstaly například se změnou technologií v rámci skladovacích prostor, řešení posuvného regálového systému pro stavební odbor, rotomatu pro odbor občansko-správních agend nebo dalších potřebných technologií, jako je například umístění sprinklerů.

REVIT SERVER PRO VZÁJEMNOU KOMUNIKACI

Během fáze s cílem získání územního rozhodnutí se doladily prostorové požadavky, a to především umístění všech technologií na střechách a dokončení objemu budovy. V rámci fáze stavebního povolení do celého procesu vstoupily jednotlivé profese (vzduchotechnika, chlazení a vytápění, zdravotní technik) a pro snadnější vzájemnou komunikaci projektanti společně pracovali na takzvaném revit serveru, kde měli jednotlivé modely uloženy centrálně a každý účastník měl přístup k nejaktuálnější verzi modelu.

V rámci DSP si i samotné profese vytvářely 3D modely s hlavními páteřními trasami a hlavními zařízeními, které měly velké prostorové požadavky (vzduchotechnika pro západní a východní křídlo a samostatné pro restauraci). Vedle stavební části a profesních částí pracovníci využívali taktéž dílčí model pro interiér (projekt interiéru pro celou budovu se však dle návrhu LOXIA nerealizoval) a model architektonický, jenž byl „dvojčetem“ modelu stavebního. Právě v něm se připravovaly jednotlivé dispoziční změny, které se projednávaly během procesu získání stavebního povolení a jež se nemohly realizovat v ostrém modelu kvůli striktnímu harmonogramu. Jakmile byla nějaká změna schválena investorem, poměrně jednoduše se přenesla do ostrého modelu. „Tím jsme dokázali dělat poměrně velké dispoziční úpravy, aniž bychom ohrozili plánované zahájení stavebních prací,“ vysvětluje Tereza Kadidlová.

PROFESE NEPRACUJÍCÍ SE 3D MODELY

V rámci fáze dokumentace pro provedení stavby do projektu přistoupili další účastníci, jako například projektanti silnoproudu a slaboproudu, kteří projektovali jen ve 2D. „I s tím jsme si dokázali poradit a vznikaly dílčí modely pro elektroinstalace, kde v modelu byly podklady ve 2D a důležité koncové prvky (vypínače, svítidla, hlásiče, různá čidla apod.) a hlavní kabelové žlaby jsme domodelovali my ve 3D,“ přiznává BIM manažerka ze studia LOXIA.

MÍT DVOJČE JE VÝHODA

„Abychom mohli uchopit plnou a správnou prostorovou koordinaci, potřebovali jsme mít ve 3D vymodelované vše, co nějakým způsobem ovlivňuje stavbu, a to včetně okolních prostorových prvků. V té době jsme také neznali osvědčeného projektanta elektro, který by měl zkušenosti s projekcí pomocí BIM, a zejména jsme byli limitováni termíny. Vedle toho jsme si udržovali architektonický model „dvojčete“, jež mělo plné rysy stavebního modelu. Model jsme měli zpracovaný tak, abychom z něj jednoduše mohli dělat potřebné vizualizace v jiných doprovodných softwarech, které jsou navázány na revit. Ať už se jednalo o virtuální prohlídky, či marketingové plánky jednotlivých podlaží pro lepší porozumění dispozičního řešení, nebo kontrolní model, který pomáhal hlídat, zdali stavební model přebírá veškeré změny, jež probíhaly postupně v rámci celého procesu.“

V samostatném modelu interiéru architekti a projektanti ze studia LOXIA modelovali jen potřebné schválené věci, jako byla například dodávka kuchyněk, ale i na míru architektonicky řešené zakřivené schodiště v předprostoru tvořené z velkých žulových kvádrů. „Díky tomuto modelu jsme dokázali poměrně v krátkém čase komunikovat s kameníky a společnými silami dokončit výrobní dokumentaci,“ objasňuje Tereza Kadidlová.

SHRNUTÍ

Stavba začala dle plánu na jaře roku 2019 i díky tomu, že se celý tým dokázal semknout, dílčí úkoly vykonával efektivně, a především pracoval s metodou BIM. Mít vyřešené společné datové prostředí, tenkrát ještě zastaralejší formou FTP, byla v kombinaci s revit serverem výhra. „Výrazně celý proces urychlila taktéž metoda „Design & Build“, kdy se od samého začátku hledala řešení, aby byly spokojeny všechny zúčastněné strany, tedy projektant, investor i zhotovitel,“ dodává BIM manažerka. Nyní modely skutečného provedení na radnici jsou, využívají se na případné dílčí stavební či interiérové úpravy a hledají se možnosti, jak je plně využít pro facility management.

Projektování formou BIM má velké přednosti oproti klasickému projektování ve 2D. Nejen že prostorově umožní nespočet dílčích modelů sesadit, usadit a zafixovat vzájemné vztahové nároky, ale také samotná prostorová koordinace je daleko efektivnější a názornější. Mnohem snáze dojde k odhalení kolizních míst již v průběhu projektových prací. V případě radnice se ukázalo, že během samotné výstavby vznikla jen jedna kolize, která se musela ad hoc vyřešit, což je u takto rozsáhlé stavby skvělý výsledek.

„Stavba začala dle plánu na jaře roku 2019 i díky tomu, že se celý tým dokázal semknout, dílčí úkoly vykonával efektivně, a především pracoval s metodou BIM.“

„Vždy máte aktuální projektovou dokumentaci a jednoduše můžete připravovat a vykazovat veškeré prvky, které jsou obsažené v modelu. Pokud je model správně modelován, dokážete z něj navíc poměrně jednoduchou formou dělat doprovodné různé vizualizace. I dnes přicházíme s dalšími návrhy, ač je radnice již dva roky v plném provozu. Pokud vyvstane nějaký požadavek, můžeme ho rychle a efektivně splnit a do již existujícího modelu zakomponovat, a to bez zaměřování prostoru a překreslování půdorysů,“ popisuje Tereza Kadidlová. 

I když se může zdát, že BIM nemá žádné nevýhody, zápory někteří mohou spatřovat ve zcela odlišném uvažování o celém modelování a rovněž v jiném definování cílů, jaké od modelů očekáváme. V neposlední řadě je finančně nákladný software i výkonnější hardware.

Doufejme, že do budoucna bude přibývat profesí, které budou znalostí modelování ve 3D disponovat. Softwarové požadavky je potřeba znát, ať už jste projektant, zhotovitel, nebo budoucí správce budovy.