Nová základní škola LOŠBATES nestaví moderní vzdělávání jen na nových učebnách a technologiích. Samotná budova se stává nástrojem výuky. Prstenec kolem zeleného nádvoří, variabilní výuková krajina, propojení školy s komunitním životem i důraz na udržitelnost vytvářejí kampus, který má sloužit dětem, učitelům i celému mikroregionu.
Základní škola LOŠBATES vznikla na základě mezinárodní architektonické soutěže jako společný projekt kanadského studia Pelletier de Fontenay a české kanceláře SOA architekti. Areál je situován na severním okraji Louňovic, na rozhraní obce a lesa. Jeho uspořádání odděluje jednotlivé provozy, aby se navzájem nerušily. Chráněný vnitřní svět školy směřuje do středu kampusu, na východě na něj navazuje sportovní část s oválem a hřišti, zatímco dopravní a servisní obsluha zůstává při okraji pozemku.

Základním prostorovým principem je otevřený „lesní klášter“. Nízká dvoupodlažní hmota školy vytváří prstenec obklopující velkorysé centrální nádvoří. Jeho rohy a nároží jsou propustné a fungují jako přirozené vstupy i přechody mezi interiérem a venkovním prostředím. Horizontálně členěná budova se svou výškou přizpůsobuje okolní zástavbě rodinných domů a místo jednoho dominantního objektu působí spíše jako klidný a přehledný kampus. Centrální dvůr rozvíjí původní myšlenku „lesa uvnitř budovy“. Vzniká zde chráněná herní krajina se zelení, která není pouze estetickým prvkem, ale součástí každodenního fungování školy. Nabízí prostor pro pohyb, hru, odpočinek i venkovní výuku a současně vytváří zelené mikroklimatické srdce areálu.
| O PROJEKTU | |
| Projekt: | Základní škola LOŠBATES |
| Architekti: | Pelletier de Fontenay / SOA architekti |
| Investor: | Dobrovolný svazek obcí Lošbates |
| Lokace: | Louňovice |
| Rok dokončení: | 2025 |
| Náklady: | 600 milionů korun |
| Hrubá podlahová plocha: | 10 515 m2 |
Škola je provozně rozdělena do čtyř vzájemně propojených částí. Jednu tvoří společné a veřejnější zázemí s aulou, jídelnou a družinou, další patří prvnímu stupni, druhému stupni a tělocvičně. Jednotlivé celky propojuje prstenec, který není pouze komunikační trasou. Stává se hlavním prostorem každodenního života školy a zároveň rozšiřuje možnosti výuky mimo klasické učebny. Důležitým principem je pohyb bez slepých uliček. Cirkulace je řešena jako spojitá smyčka, díky níž se děti mohou mezi jednotlivými částmi školy pohybovat přirozeně a různými cestami. Chodby a jejich rozšíření se proměňují ve výukovou krajinu vhodnou pro individuální práci, menší skupiny, společné aktivity nebo odpočinek.

Variabilitu podporují otočné stěny, akustické závěsy a volný nábytek. Prostor lze díky nim rychle přizpůsobit konkrétní situaci a vytvořit menší klidové koutky, místa pro týmovou práci, improvizované učebny i otevřené plochy pro prezentace. Učitelé tak získávají možnost volit prostředí podle charakteru výuky, zatímco děti mohou během dne využívat různé typy prostorů. Součástí kampusu je také ZUŠ a v zázemí druhého stupně multifunkční prostor určený pro výuku STEM a experimentální či projektové formy práce.
Dům je zároveň koncipován tak, aby mohl být otevřen komunitě, aniž by tím byla narušena bezpečnost školy. Veřejné a poloveřejné části mohou fungovat samostatně a v určených časech, takže pro sportovní, kulturní nebo volnočasové aktivity není nutné zpřístupňovat celý objekt.

Tomuto dlouhodobému způsobu využití odpovídá také konstrukční a energetické řešení. Nosný systém je tvořen převážně železobetonovými konstrukcemi s výplňovým zdivem a otevřenou strukturou umožňující flexibilní provoz. Obálka kombinuje provětrávaný dřevěný obklad s prefabrikovanými římsovými prvky z GRC a velká část střech je navržena jako extenzivní vegetační. Škola má dosahovat pasivního energetického standardu. Vytápění zajišťují především tepelná čerpadla vzduch–voda napojená na nízkoteplotní teplovodní systém. Významnou součástí udržitelného konceptu je hospodaření s dešťovou vodou. Vegetační plochy a střechy ji zadržují a přebytečná voda směřuje do podzemní akumulační nádrže v atriu, odkud se využívá pro zálivku, splachování toalet a úklid. Na střeše je navržena také fotovoltaická elektrárna, jejíž produkce má sloužit především vlastní spotřebě objektu.
LOŠBATES tak spojuje architekturu, provoz a pedagogický koncept do jednoho celku. Moderní vzdělávání zde není doplňkem budovy, ale základním principem jejího návrhu. Škola má učitelům nabídnout flexibilní nástroj pro práci a dětem přehledné, bezpečné a rozmanité prostředí, v němž se vedle výuky odehrává i každodenní život.
Foto: Alex Shoots Buildings
Nízká dvoupodlažní hmota školy vytváří prstenec obklopující velkorysé centrální nádvoří.