Praha udělala důležitý krok pro výstavbu nového koncertního sálu „Vltavské filharmonie“

publikováno:
autor:

Praha má za sebou důležitý krok k výstavbě koncertního sálu „Vltavské filharmonie“ v pražských Holešovicích. Konsorcium vedené světově proslulým ateliérem Henning Larsen pro ni na základě vítězství ve veřejné soutěži zpracuje analýzu využitelnosti. Její výsledky budou jedním z důležitých podkladů pro rozhodnutí hlavního města Prahy, zda v projektu „Vltavské filharmonie“ pokračovat v dalších navazujících etapách. Praha zvažuje umístění moderního sálu v lokalitě Bubny – Zátory (poblíž metra Vltavská). Mělo by se jednat o zásadní impuls k postupné revitalizaci celého neutěšeně vypadajícího území v Praze 7 – Holešovicích. Konsorcium má za sebou řadu prestižních referencí po celém světě.

Stavba moderního koncertního sálu v pražských Holešovicích začíná po více než deseti letech diskusí a úvodních jednání dostávat reálné obrysy. Konsorcium firem vedené prestižním světovým studiem Henning Larsen společně s Buro Happold a AEA Consulting zvítězilo ve výběrovém řízení vyhlášeným Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) na vypracování studie využitelnosti. IPR a členové konsorcia již v těchto dnech podepsali smlouvu.

Všichni členové konsorcia mají bohaté zkušenosti jak s přípravou, tak i tvorbou konkrétních projektů špičkových koncertních sálů v Evropě. Jedná se například o koncertní síň Harpa v islandském Reykjavíku, Dánskou Národní operu v dánské metropoli Kodani nebo o budovu Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katowicích. 

„Moderní architektura v Praze nemůže skončit jen u Tančícího domu. Nechceme mít z našeho města skanzen. Rád bych tu viděl vznikat další stavby světového významu. Věřím tomu, že nový koncertní sál by takovou stavbou mohl být,“ řekl primátor Prahy Zdeněk Hřib.

„Prestiž a zkušenosti konsorcia vedeného Henning Larsen s podobnými projekty po celém světě jsou pro nás zárukou zpracování kvalitní analýzy, která nám pomůže v dalším rozhodování. Praha nejen že moderní koncertní sál potřebuje, ona si ho i zaslouží. Tento dluh celých generací bychom se měli pokusit splatit. Chceme být ale obezřetní, proto si nejprve necháváme zpracovat detailní analýzu, jestli budeme pokračovat dalšími etapami, nebo ne,“ uvedl náměstek primátora hlavního města Prahy pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček.

„Jsem rád, že hlavní město vybralo vítěze soutěže na studii využitelnosti nového koncertního sálu. Ta je totiž prvním krokem k tomu, abychom jej postavili. Pro rozvoj kultury v Praze je stavba nového koncertního sálu naprosto stěžejní,“ dodal předseda klubu pražských zastupitelů Spojené síly pro Prahu.

„Jsme hrdí na to, že můžeme s Prahou spolupracovat na vypracování analýzy využitelnosti nového koncertního sálu. Praha je jedním z nejkrásnějších měst na světě, místem bohatým na historii a kulturu, a přispívat k tomuto dědictví je velká čest,“ řekl Andrew Lang, Business Development Coordinator, Henning Larsen Architects.

Zpracování podrobné analýzy v této přípravné etapě hlavní město zvolilo kvůli velikosti a složitosti připravovaného projektu „Vltavské filharmonie“. Pro další rozhodnutí, která budou znamenat mimo jiné už i schválení investic v řádu stovek milionů až miliard korun, chce mít proto Praha k dispozici co nejvíce komplexních údajů. Vítězné konsorcium má ze sebou vynikající reference z obdobných, světově významných, projektů, na nichž také pracovalo.

Výsledná analýza bude hotova na konci roku 2020 a pražský magistrát ji využije jako jeden z podkladů pro rozhodnutí, zda dá tomuto projektu, který již bude mít jasné kontury, definitivní zelenou. Stavba „Vltavské filharmonie“ se má také stát zásadním impulsem k postupné revitalizaci celého zanedbaného území Bubny-Zátory, jehož je součástí. Záměrem města je z něj udělat novou městskou čtvrť a zároveň další přirozené centrum hlavního města, přitažlivé i pro zahraniční turisty.

Prvotní novodobý záměr na stavbu koncertního sálu se datuje již do roku 2010 (myšlenka na vybudování nového koncertního sálu se ale objevila již ve 30. letech minulého století) a postupně se k němu přihlásily všechny politické reprezentace města. Důležitým prvním krokem k naplnění původní vize je právě tvorba studie využitelnosti. Odborníci z konsorcia vedeného Henning Larsen zpracují mimo jiné i komplexní analýzu týkající se veškerých ekonomických nákladů, včetně provozních, a předloží i různé varianty využití nové budovy. Studie též navrhne optimální varianty koncepce sálu a jeho zasazení do území na levém břehu Vltavy.

Pokud Zastupitelstvo hl. m. Prahy rozhodne o pokračování příprav projektu, začne se pracovat na dalších plánovaných etapách. V druhé fázi bude vyhlášena architektonická soutěž a na jejím konci by měla být připravena projektová dokumentace pro výběr zhotovitele. Třetí fáze zahrnuje samotnou stavbu. Ta by zatím podle předběžného časového harmonogramu mohla být zahájena v roce 2027. Dokončení budovy je plánováno na rok 2032. Investiční náklady nejsou dosud přesně vyčísleny, jejich předpokládaná výše by měla vzejít právě ze zmíněné analýzy. 

Praha jako jedna z nejvýznamnějších evropských metropolí nový koncertní sál světových parametrů podle vedení města potřebuje nejen kvůli udržení statutu kulturního centra České republiky i Evropy. Současné sály (Smetanova síň v Obecním domě a Dvořákova síň v Rudolfinu) nevyhovují standardům 21. století. Poslední podobná stavba vznikla v Praze před více než sto lety (Smetanova síň v roce 1912), což je v porovnání i s některými, i menšími evropskými, městy neoddiskutovatelný nedostatek.