Síla ohně: věda, která se dá vidět

Kniha Síla ohně – věda zachycená ve fotografii, která se od počátku odmítla spokojit s formátem klasické akademické monografie. Autorem je tým z Fakulty stavební ČVUT v Praze pod vedením Ing. Jakuba Šejny, Ph.D. Za objektivem stojí Bc. Jiří Ryszawy. Kniha Síla ohně – věda zachycená ve fotografii, která se od počátku odmítla spokojit s formátem klasické akademické monografie. Autorem je tým z Fakulty stavební ČVUT v Praze pod vedením Ing. Jakuba Šejny, Ph.D. Za objektivem stojí Bc. Jiří Ryszawy.

Oheň provází lidstvo od jeho počátků. Navzdory tisícům let zkušeností stále plně nerozumíme tomu, jak se chová uvnitř budov: jak se šíří skrze strop, jak pohlcuje nosný trám nebo proč jedna místnost vzplane celá, zatímco sousední zůstane netknutá. Tuto mezeru mezi věděním a viděním se rozhodla zaplnit nová publikace z pražského ČVUT.

Věda potřebuje obraz

Architekti a stavební inženýři pracují s normami, výpočetními modely a tabulkami. Tyto nástroje jsou přesné, avšak abstraktní. Konkrétní vizuální představa o tom, jak se oheň skutečně chová v konstrukčních detailech budovy, jim zpravidla chybí. Právě tuto skulinu se rozhodl zaplnit tým pod vedením Ing. Jakuba Šejny, Ph.D. z Fakulty stavební ČVUT v Praze. Výsledkem je kniha Síla ohně – věda zachycená ve fotografii, která se od počátku odmítla spokojit s formátem klasické akademické monografie a místo toho sází na sílu obrazu.

Publikace je volně dostupná online na oficiálním webu projektu.
Tak si ji určitě přečtěte a šiřte dál:

Fotograf v laboratoři

Za objektivem stojí Bc. Jiří Ryszawy, jehož přístup k vědecké fotodokumentaci přesahuje pouhý záznam. Jeho snímky zachycují room corner testy, experimenty s hořením dřevěných konstrukcí v malých pecích i pokusy se syntetickými materiály jako vizuálně dramatické. Ve výsledku vědecká přesnost a estetická kompozice neodporují jedna druhé, ale vzájemně se posilují. Tato rovnováha není samozřejmá. Požární laboratoř není ateliér. Světlo, čas a prostor jsou diktovány experimentem, nikoli fotografem. O to působivější je, že snímkům Jiřího Ryszawyho se daří z prchavých okamžiků hoření vydolovat obrazy s trvalou výpovědní hodnotou.

Od výstavy ke knize

Projekt má jasnou vývojovou logiku. Předcházela mu výstava na Fakultě stavební ČVUT v Praze, která v praxi ověřila to, co bylo předpokladem v teorii: vizuální forma dokáže téma požární bezpečnosti přiblížit odborné i laické veřejnosti účinněji než samotný vědecký text. Zájem, který výstava vzbudila, se stal přímým impulsem k vytvoření rozsáhlé publikace s ambicí oslovit nejen domácí, ale i zahraniční čtenáře.

Interdisciplinární pohled

Kniha je členěna tematicky a odráží interdisciplinární povahu požární vědy jako takové – oboru, který stojí na průsečíku fyziky, chemie, stavebnictví, architektury i lidského faktoru. Od fyzikálních a chemických procesů hoření dřeva přes numerické simulace šíření požáru až po lidský rozměr tématu: perspektivy architektů, projektantů požárně bezpečnostních zařízení, statiků i hasičů.

Oheň zde není zobrazován jen jako destruktivní síla, ale jako komplexní fenomén – takový, jehož pochopení je podmínkou pro navrhování skutečně bezpečných staveb. Toto pojetí odlišuje Sílu ohně od běžné odborné literatury: publikace nepodává výsledky, nabízí celostní pohled.

Proč na tom záleží

Za každým výpočtem a každou normou stojí reálné fyzikální jevy. Jevy, které mají sílu ničit – ale také učit. Právě to je poselství, které Síla ohně formuluje ve svém nejsilnějším argumentu: odborné poznání se stává skutečně použitelným teprve tehdy, když ho dokážeme nejen změřit, ale i ukázat.