OBERMEYER HELIKA: „BIM nás baví“

Ing. Jan Korbut Ing. Jan Korbut

Společnost OBERMEYER HELIKA patří k největším a nejstabilnějším architektonickým, projekčním a stavebněporadenským kancelářím v České republice. Má bohaté zkušenosti s realizací velkých a technicky náročných projektů. Poskytuje komplexní služby v oblasti architektury, projektování, inženýrské činnosti ve výstavbě, projektového managementu a odborného technického poradenství. Její tým tvoří 100 kvalifikovaných a zkušených architektů, stavebních inženýrů, projektantů, techniků a řada dalších specialistů. Celosvětově má společnost více než 1 000 zaměstnanců.

OBERMEYER HELIKA je jedním z lídrů projektování metodou BIM a dbá na maximální využití potenciálu metodiky BIM v procesu projektování i v procesu spolupráce s klientem a dodavateli. Díky on‑line spolupráci na modelech je spolupráce se všemi účastníky projektu velmi efektivní. Využívání modelu na kontrolních dnech vede ke značnému urychlení rozhodování a následně celého procesu projektování. Navíc projekt bývá díky 3D řešení lépe koordinovatelný a kontrolovatelný. Přínosy 3D modelu kladně oceňují i účastníci vlastní výstavby. Díky vhodným BIM aplikacím lze jednoduše zajistit každému aktérovi možnost intuitivního a svižného prohlížení modelu na PC v kanceláři nebo v mobilním telefonu přímo na staveništi.

V OBERMEYER HELIKA pracuje již třetím rokem Ing. Jan Korbut, vedoucí projektů, který se specializuje i na metodu BIM. Využili jsme možnosti a požádali jej o krátký rozhovor.

Můžete čtenářům přiblížit, jak dlouho se BIM ve společnosti zabýváte a co konkrétně děláte?
Primárně se věnuji vedení projektů, a kromě toho také firemní strategii v oblasti rozvoje BIM a přidružených technologií. V mé předchozí praxi jsem se věnoval jak navrhování, tak samotné realizaci poměrně velkých a složitých projektů. Mám tedy i v praxi vyzkoušené, že tato metoda může jednoznačně pomoci ke zvýšení kvality a snazší koordinaci projektů. Musí být ale použita rozumně, aby se nestala kontraproduktivní.

V OBERMEYER HELIKA se o 3D projektování a metodu BIM aktivně zajímáme již více než 12 let, a ještě déle sledujeme její vývoj na světovém trhu. S prvními BIM nástroji se u nás začalo pracovat již v roce 2008, avšak přechod k plnohodnotnému BIM projektování přišel o něco později.

OBERMEYER HELIKA je navíc členem odborných organizací, které tuto metodu v Česku i v Evropě rozvíjejí. To, že je naše společnost součástí mezinárodního koncernu, představuje velkou výhodu. Díky tomu můžeme spolupracovat a vyměňovat si zkušenosti se zahraničními kolegy, kteří realizují významné projekty v Německu, Izraeli, Spojených arabských emirátech i na Slovensku.

V jakém rozsahu BIM využíváte při své činnosti?
V dnešní době se snažíme zpracovávat projekty výhradně pomocí BIM metody. Přání klientů, aby jejich projekt byl zpracován „v BIMu“, stále postupně přibývá. To platí jak pro klienty ze soukromé sféry, tak i z veřejné. Zájem o BIM je vidět i u našich nových mladých kolegů, projektantů. Mnoho z nich si už ani neumí představit, že by se projektovalo ve 2D. A já se přiznám, že si to také už moc představit nedokážu. Lze říci, že „BIM nás baví“, a je to navíc i naše firemní heslo.

V našem portfoliu je již poměrně velké množství projektů, které jsme v minulých letech zpracovávali buď ze začátku jen ve 3D nebo později přímo metodou BIM. Patří mezi ně jak obchodní centra (například Westfield Chodov a Centrum Černý Most), tak administrativní budovy jako jsou například Radnice Prahy 12 či Waltrovka. Ze zdravotnických staveb bych rád zmínil nový pavilon Nemocnice Pelhřimov. Dále můžeme pokračovat výčtem bytových, průmyslových i veřejných staveb. Ve fázi příprav máme nyní několik velkých projektů, o kterých však zatím nemůžeme hovořit.

Využívání metody BIM přináší další nové možnosti a výhody. Mojí osobní specialitou, kterou využívám na svých projektech, je „balíčková metoda“ dokumentace. Díky BIM softwaru vytváříme pro každou hlavní stavební dodávku tzv. balíček – tedy samostatnou složku dokumentace s barevnými schématy a podrobnými specifikacemi. Pro jednodušší představu je to obdoba postupu, kdy přípravář vezme fixy a barevně si označí jednotlivé prvky nebo konstrukce a přepisuje jednotlivé specifikace tak, aby výsledkem byl jednoznačný podklad pro výběrové řízení. Díky „balíčkové metodě“ je celý projekt pro všechny strany projektu mnohem přehlednější a velmi dobře kontrolovatelný.

Vaše společnost aktuálně řeší projekt kompletní rekonstrukce historické budovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Předpokládám, že jej řešíte pomocí BIM…
Tento projekt řídím přímo já, za což jsem rád, neboť se jedná o velmi zajímavý, ale náročný projekt. Působíme zde jako generální projektant. Zajišťujeme průzkumné práce, podrobné zaměření stávajícího stavu budovy laserovým skenováním, řešíme komplexní inženýrskou činnost včetně zajištění povolení, dokumentaci pro sloučené územní a stavební řízení, projektovou dokumentaci pro provedení stavby a v budoucnu nás čeká autorský dozor.

Budova byla postavena na konci 19. století, má pět nadzemních a jedno podzemní podlaží s cca 10 000 m2 užitných ploch. Je historicky cenná i díky tomu, že zde sídlilo zcela první dívčí gymnázium celého Rakousko‑Uherska, které vzniklo po tehdejším velkém úsilí Elišky Krásnohorské. Možná i proto je budova velmi sledovaná památkovými úřady, s nimiž jsme měli nespočet podrobných jednání o celé rekonstrukci. Kromě celkové rozsáhlé modernizace budovy pro další dekády je cílem projektu samozřejmě i zachovat a obnovit její vysokou historickou hodnotu.

Když už se bavíme o rekonstrukci historického objektu, v čem se liší vytvoření modelu u nové a starší – historické budovy?
V mnohém, a to poměrně zásadně. Když to zjednoduším, u nové budovy jsou konstrukce zpravidla rovné, pravoúhlé a můžete si je navrhnout či upravit tak, jak potřebujete např. z hlediska vedení veškerých instalací. U historické budovy naopak nenajdete rovnou stěnu. A to doslova. Vše je tak nějak nerovné, velmi členité, nic není pravoúhlé. Je tam spousta skrytých konstrukcí, odhalitelných pouze destruktivními průzkumy. A samozřejmě v historických budovách nejsou připraveny prostory pro vedení velkého množství technických rozvodů. Zároveň jsme limitováni požadavky památkové ochrany, co se týče zásahů do stávajících konstrukcí. Vytvořit 3D model historické budovy je tedy časově i nákladově výrazně náročnější a klade to i značně vyšší požadavky na kvalitu a odpovědnost každého projektanta. Samotná budova je poměrně velká, s velmi členitou fasádou i členitými vnitřními prostory, díky čemuž již narážíme na limity jak softwarového, tak i hardwarového vybavení.

To vše zatím vyznívá trochu komplikovaně. Je ale třeba říci, že 3D model má zejména v tomto případě značné výhody. Budova Pedagogické fakulty UK je velmi členitá, jsou v ní různá mezipatra, změny výšek, prostorové a tvarové návaznosti atd., které si nad plochým 2D výkresem kdokoliv jen těžko uvědomí. Zobrazení ve 3D je vhodnější i při jednání a prezentacích řešení se samotnými klienty či s památkovými organizacemi, které potřebují jednoduše vidět, „jak to tam vlastně vypadá“ a „kudy tedy ty trubky vedou“. Díky tomu, že můžeme při těchto jednáních využít 3D model, vzrůstá i efektivita a rychlost rozhodování, která musí všechny strany činit.

Obrovským plusem je i laserový scan budovy, který mimo jiné tvoří perfektní podklad pro tvorbu 3D modelu. Každé místo uvnitř budovy máme naskenováno i nafoceno 360° fotografií. Budovu zvenčí máme naskenovanou a nafocenou z dronu. Díky tomu máme přehled o všech místech, kam by se v běžném případě člověk nedostal. Pro odlehčení… Teď bych si ještě přál, aby „ty scany“ viděly dovnitř konstrukcí a rozklíčovaly i jejich fyzikální vlastnosti – třeba se to povede příštím generacím. smiley

Jak se vám vlastně s akademiky z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, jako s uživateli, spolupracuje?
Já osobně si spolupráci s akademiky pochvaluji. Je znát, že v budově fakulty pracují, žijí, tráví zde mnoho svého času a je v jejich zájmu, aby byl projekt dobře připravený. Jsou do projektu zapálení a přesně vědí, co v něm chtějí. U BIMu samozřejmě oceňují vizuální prezentace z 3D modelu, které jsou pro jejich dílčí rozhodování v průběhu prací velmi přínosné.

Jelikož tento projekt je jeden z pilotních „BIM“ projektů Univerzity Karlovy, před zahájením projekčních prací jsme s fakultou i s lidmi ze samotné univerzity projednávali možnosti a stanovovali cíle využití BIM metody pro všechny fáze života stavby. Sestavili jsme seznam činností od projektování přes realizaci až k provozu budovy, při nichž bude využití metody sledováno a vyhodnocováno. Obecně platí, že míra využití BIM závisí na dalších okolnostech a možnostech každého konkrétního klienta. Je však zřejmé, že první výhody se již jednoznačně ukazují v projekční fázi. Další výhody, nám lidem z oboru již dobře známé, se ukáží ve fázi realizace.

Uvedl jste, že o práci nemá vaše kancelář nouzi. To je pozitivní zpráva. Jak se vám vlastně daří plnit poptávky vašich klientů v covidové době?
Není to jednoduché. Kvůli Covidu se naprosto omezila osobní jednání, což je z mého pohledu zcela zásadní. S klientem se scházím na kontrolních dnech stále pravidelně, avšak u většiny profesí nastala situace s naprostým omezením osobních kontaktů. Vyzkoušeli jsme si tedy pracovat totálně na dálku a ukazuje se, že to vůbec není ideální. I když pracujeme na online modelu přes servery a využíváme všechny dostupné technologie, nemůže to nahradit osobní setkání. Nad projektem je prostě nezbytné se osobně scházet, diskutovat, koordinovat a hledat řešení, ať již ho připravujete v BIMu, či nikoliv.

Aktuálně jsou pak velmi nepříjemné průběžně se opakující karantény, kdy produktivita práce na home office většinou znatelně klesá. Po roce vládních opatření je vidět, že mnoho lidí ztrácí motivaci, což následně vede opět ke snížení produktivity. Práce nyní je tedy výrazně náročnější. Ale pevně věřím, že nás tato doba taky něčemu novému naučí, donutí nás přehodnotit priority a vážit si toho, co pro nás bylo dříve běžné.

× Full - selfpromo