„Současná situace je šancí na skutečnou proměnu směrem ke Stavebnictví 4.0,“

Jaroslav Nechyba Jaroslav Nechyba

uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Jaroslav Nechyba, ředitel odboru Koncepce BIM České agentury pro standardizaci.

Uplynul rok od našeho rozhovoru. Co se za to období v oblasti implementace BIM podařilo, posunulo…?
Věcí, které se podařilo významně posunout kupředu, je dlouhá řada. Podařilo se nám připravit základní standardy pro digitalizaci procesů (smlouva, BIM protokol, veřejné zakázky, change management, projektové řízení) i informačních modelů staveb. V současné době je připravena základní verze datového standardu pro pozemní stavby, který je a bude spravován ve spolupráci s rozsáhlými týmy odborníků. Velkým úspěchem pro celé české stavebnictví je schválení digitálního stavebního řízení. Intenzivně jsme spolupracovali na tom, aby byly informační modely staveb považovány za formu projektové dokumentace.

Snažíme se být aktivní také na mezinárodní scéně. Stali jsme se spoluzakladateli mezinárodní organizace pro správu a rozvoj nového klasifikačního systému staveb CCI. Místo pasivního přebírání již používaného klasifikačního systému jsme se stali spolutvůrci nového, který bude využíván v řadě dalších zemí, protože je od začátku koncipován jako volně dostupný. To, že Česko v digitalizaci stavebnictví za Evropou nezaostává, ostatně potvrdil také loňský, úspěšný ročník Summitu Koncepce BIM, který se v Praze konal za účasti zástupců vlád a státní správy řady evropských zemí.

Musím tedy říct, že postup přípravy na zavedení metody BIM do praxe vidím pozitivně. Došlo sice k malým prodlením při přípravě nových standardů, ale to bylo celkem očekávatelné. Zejména jejich široké přijetí bude přece jen vyžadovat určitý čas.

Ve kterém směru jde vývoj pomaleji, než jste měl v plánu a proč?
Nemyslím, že bychom v některé oblasti nabírali větší ztrátu. Naopak, držíme krok se světem a v některých věcech patříme ke špičce. Ne vše jde, samozřejmě, vždy tak rychle, jak bychom si představovali. Snažíme se spolupracovat se špičkovými odborníky, kterých je u nás omezené množství a jsou logicky přetížení. Takže některá zdržení jsou dána jejich omezenými časovými možnostmi.

Kromě toho si nemá cenu zastírat, že určitá část odborné reprezentace je poměrně konzervativní. Projednat s nimi nové standardy tak vyžaduje určitý čas. To ale nezměníme. Řešením je trpělivé vysvětlování a věřím, že i větší a především širší aktivní angažovanost inovativnější části odborníků.

Myslíte si, že současná pandemická krize může pomoci i oboru stavebnictví, např. v intenzivnějším využívání digitalizace nebo například s asi očekávaným problémem, že zahraniční pracovníci se u nás asi pár měsíců neukážou – čili, jestli může pomoci v intenzivnější snaze náhrady lidských rukou, tam kde to jde…?
Z dlouhodobého hlediska určitě ano, ostatně už dnes bývá koronavirus řazen mezi nejdůležitější impulsy digitalizace obecně. Musíme si ale uvědomit, že tento efekt neuvidíme v krátkém horizontu, nelze se ze dne na den zbavit všeho starého a začít fungovat jen v digitálním prostředí. Nové postupy potřebují čas na přípravu, zaškolení lidí a musí být ověřeny na pilotním projektu. To vše se v rámci mobilizačního procesu zvládnout nedá. Ze současné situace mohou těžit inovativní firmy, které se cestou digitalizace vydaly už dříve a vše začaly připravovat už před nějakou dobou. Ty mají nač
navázat a získávají bezesporu konkurenční výhodu.

Budoucnost ale vidím optimisticky, současná situace je pro nás šancí nastartovat skutečně významnou změnu. Máme šanci se z tohoto období poučit, uvědomit si, že můžeme dělat věci jinak a efektivněji. Navíc se dá očekávat, že dojde k určitému vyčištění prostředí. Zkrátka, na všem špatném bychom se měli snažit hledat i něco dobrého. A současná krize je šancí na skutečnou proměnu směrem ke Stavebnictví 4.0.

V loňském roce jste v rámci našeho rozhovoru říkal, že pro úspěšný přechod k BIM a pro vytvoření pravidel bude potřeba komunikace a otevřenost, vyměňování si poznatků všech zúčastněných subjektů. Daří se to?
Částečně určitě ano. Potkáváme se osobně s celou řadou progresivních odborníků i firem. U nich nalézáme podporu a vyměňujeme si vzájemně celou řadu zajímavých poznatků a zkušeností. Přiznávám ale, že mi trochu chybí jejich větší angažovanost. Ochota vložit pozitivní energii a investovat do změny prostředí, a to jak ze strany profesních organizací, tak jednotlivců. Přitom právě to by mohlo pomoci postupně přesvědčit konzervativnější část odborné veřejnosti.

Pokud chceme skutečně naplno využívat možností, které nám dává digitalizace, potřebujeme společně spustit celkovou proměnu. Bohužel tady trochu narážíme na českou uzavřenou povahu. Přeci jen, nejsme tak přirozeně komunikativní a sdílní jako například Skandinávci. Ale vidím, že i v tomto směru se blýská na lepší časy a změny skutečně přijdou.

Hovořil jste taky o tom, že „výrobci software se zapojují do procesu a snaží se prosadit svá řešení a že čeští zástupci mají možnosti národních implementací či nastavení a tam je zatím nevyčerpaný potenciál“. Stále je nevyčerpaný?
Intenzivně spolupracujeme s poskytovateli CAD systémů, zde není o prosazování proprietárních řešení vůbec řeč. Již v následujících týdnech představíme společné řešení podpory nového datového standardu staveb, které bude plně respektovat otevřené definice i formát IFC. Určitě je pravda, že výrobci software začínají objevovat svůj potenciál a snaží se ho využívat. Ale to je přeci skvělá zpráva pro všechny uživatele! Věřím, že se máte určitě v dohledné době na co těšit.

Která stavební realizace v loňském roce byla podle Vás tím pověstným „ukázkovým“ projektem BIM v Česku?
Myslím, že není nutné hledat jeden ukázkový projekt. Pozitivních zkušeností máme více. Významnou změnou oproti loňskému roku je rozšíření povědomí o metodě BIM zejména mezi veřejnými zadavateli.

V roce 2018 sice věděli, že si mají u projektanta objednat BIM model, ale to bylo vše. Dnes už vidíme jejich rostoucí zájem a poučenost o možnostech, které jim digitalizace nabízí zejména v provozní části staveb.

Přechod na nové metody by měl v konečném důsledku přinést prospěch i státu… Můžete uvést nějaký příklad z loňského nebo letošního roku, kde již ten „prospěch pro stát“ lze jednoznačně vidět?
Samozřejmě musím zmínit novelu stavebního zákona umožňující digitalizaci stavebního řízení od července 2023, kterou nedávno podepsal prezident. V politickém světě to není úplně zvykem, ale je třeba říct, že spolupráce ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva průmyslu a obchodu s naším odborem zde funguje velmi dobře. Daří se nám vzájemně propojovat agendy i sdílet velkou část aktivit. Teď je naším úkolem proměnit tuto pozitivní energii v další konkrétní výsledky. Máme na to necelé tři roky.

× Full - selfpromo