Projekt Mukaab je součástí rozsáhlejšího rozvojového záměru New Murabba, nové čtvrti situované v severozápadní části Rijádu na ploše přibližně 19 km².
Projekt Mukaab, kubická struktura o rozměrech 400 × 400 × 400 metrů, navržená jako součást nové rijádské čtvrti New Murabba, měl být symbolem ekonomické a kulturní transformace Saúdské Arábie. Navržený autonomní urbanistický systém v sobě kombinuje město, architekturu, infrastrukturu, digitální prostředí a zábavu. Ambice přilákat turisty a zbavit království závislosti na ropných příjmech však narazila na tvrdou zem realizovatelnosti. Saúdskoarabské úřady přípravné práce pozastavily a přistoupily k přehodnocení financování celého projektu.
URBANISTICKÝ KONTEXT
Projekt Mukaab je součástí rozsáhlejšího rozvojového záměru New Murabba, nové čtvrti situované v severozápadní části Rijádu na ploše přibližně 19 km². Čtvrť je koncipována jako symbol ekonomického, kulturního a technologického pokroku Saúdské Arábie a zapadá do strategie Vision 2030, jejímž cílem je diverzifikovat národní ekonomiku mimo ropný sektor a proměnit království v atraktivní turistickou a investiční destinaci.
Mukaab měl plnit funkci ikonické dominanty nové čtvrti. Měl reflektovat koncepci tzv. mixed-use developmentu v jeho extrémní podobě, kdy je veškerý program tradičně rozptýlený v urbánní tkáni čtvrti nebo celého města koncentrován do jediného objektu. Měl v sobě zahrnovat hotely, byty, kancelářské prostory, maloobchodní zóny, kulturní centra a zábavní plochy s futuristickými projekcemi pracujícími s rozšířenou realitou.
KONSTRUKČNÍ LOGIKA KUBICKÉ MEGASTRUKTURY
Název Mukaab pochází z arabského slova „kostka“, která definuje nejen vizuální identitu stavby, ale i prostorovou logiku. Z hlediska zastavěného objemu 400 × 400 × 400 metrů a podlahové plochy přesahující dva miliony m² usiluje o postavení největší stavby světa. Pro ilustraci dodejme, že do vnitřního prostoru by se hypoteticky vešlo přibližně 20 budov Empire State Building.
Extrémní kubická forma však s sebou nese specifické konstrukční výzvy. Zatímco standardní výšková budova optimalizuje strukturu kolem vertikálního přenosu zatížení, kubická megastruktura musí vedle tohoto principu řešit i horizontální přemostění rozsáhlých vnitřních prostorů, kdy zatížení ze středních zón objektu nelze svést přímo dolů a musí být přeneseno vodorovnými nosnými prvky na vnější sloupy či stěny. Tento fakt je navíc zkomplikován přítomností dominantní spirálové věže umístěné v interiéru objektu, která má nabízet multisenzorický návštěvnický zážitek kombinující fyzickou přítomnost s technologiemi rozšířené reality.
Spirálová věž uvnitř megastruktury sice může z konstrukčního hlediska fungovat jako vnitřní tuhá páteř přebírající část horizontálního namáhání od seismických účinků, čímž odlehčuje vnějšímu rámu. Jenže konstrukčně je nevděčná, protože každé podlaží je vůči spodnímu pootočeno o definovaný úhel, takže svislá zatížení nejsou přenášena čistou osovou cestou, nýbrž spirálovitou trajektorií generující v centrálním jádře torzní namáhání superponované na tlak a ohyb. Torzní reakce se přenášejí do styčníků s vnějším rámem a právě ta představují nejnamáhanější místa celého konstrukčního systému, v nichž se kumulují účinky horizontálního přemostění, zavětrování i torzního toku zároveň.
REINTERPRETACE NEJDSKÉHO STYLU
Architektonický výraz projektu vychází z moderní interpretace tradičního nejdského stavitelství, které je charakteristické geometrickými ornamenty, trojúhelníkovými vzory, propracovanou prací se stínem a reinterpretací historických motivů centrální Arábie. V žádném případě nejde o novum, neboť řada velkých saúdských projektů posledního desetiletí pracuje s dialektikou mezi globálními architektonickými trendy a lokální kulturní tradicí. Otázkou však zůstává, do jaké míry je možné prvky tradiční architektury přenést na strukturu o rozměrech 400 metrů na každou stranu?
OTÁZKY A LIMITY HYPERARCHITEKTURY
Megastruktura projektu však nastoluje otázek mnohem více. Už geometrický tvar krychle a arabský název projektu vyvolává u islámské komunity asociace s Kaabou v Mekce, nejposvátnější stavbou islámu. Ať už byla tato paralela zamýšlená, nebo nikoli, přidala projektu rovinu kontroverzního diskursu. A k tomu se přidaly i otázky finanční a energetické udržitelnosti. Dokáže totiž následná generovaná ekonomická aktivita ospravedlnit vložené investice? Koncentrace enormního objemu kancelářských, rezidenčních a komerčních ploch do jediného objektu nastoluje otázku poptávky a absorpce trhu, která u pouštního Rijádu není samozřejmá.
AKTUÁLNÍ STAV PROJEKTU
Přes veškerou kritiku i pochybnosti projekt vstoupil do fáze přípravných zemních prací a z lokality bylo odtěženo zhruba 10 milionů m³ zeminy. Následně agentura Reuters přinesla informaci o pozastavení veškerých prací, neboť saúdské úřady se rozhodly přehodnotit financování a celkovou realizovatelnost projektu.
Tento vývoj není izolovaný a řekněme, že Saúdská Arábie v posledním období přesunuje své priority od extrémně nákladných ikonických megaprojektů směrem k infrastruktuře spojené s konkrétnějšími a časově ohraničenými závazky. Například s přípravami na FIFA World Cup 2034, světovou výstavu Expo 2030 nebo projekty s rychlejší ekonomickou návratností.
Zda Mukaab bude v některé z modifikovaných podob pokračovat, nebo se zařadí do řady nerealizovaných hyperarchitektonických vizí, ukáže další vývoj. V každém případě už teď představuje významný příspěvek k celosvětové debatě o limitech, ambicích a zodpovědnosti soudobé architektury.
