Průzkum potvrdil, že stavebním úřadům trvá dlouho, než se k žádosti vůbec dostanou a začnou ji vyřizovat. Téměř 70 % respondentů uvedlo, že čekací doba na otevření spisu se pohybuje v rozmezí tři až 18 měsíců.
82 % projektantů získává stavební povolení do jednoho roku, z toho 48 % obdrželo pravomocné rozhodnutí za dobu kratší než 5 měsíců. To jsou zásadní údaje vyplývající z aktuálního průzkumu mezi více než 700 autorizovanými projektanty, stavbyvedoucími a dalšími odborníky. Ten zpracovala Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Čerstvé výsledky průzkumu potvrdily data získaná z podobného šetření v lednu 2024.
Jde o zásadně odlišné údaje, než jaké zaznívají v souvislosti s novým stavebním zákonem (NSZ) a jeho dalšími novelami, včetně aktuální 13. verze, která se dnes projednává na Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny PČR. Legislativní smršť je odůvodňována údajnou pomalostí stavebního řízení, které podle názoru zákonodárců trvá několik let. Podobná vyjádření ovšem nejsou ničím doložena. Podle inženýrské komory k tomuto omylu dochází tím, že se zaměňuje stavební řízení se všemi procesy od nabytí pozemku až po zahájení výstavby. „Když si někdo koupí pozemek bývalého nádraží nebo továrny a chce tam postavit bytové domy nebo je využít k jiným účelům, musí nejprve projít nezbytnou změnou územního plánu, a to včetně veřejného projednání. Což trvá opravdu i několik let. Zejména ve větších městech, hlavně v Praze je situace nejsložitější“ vysvětluje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Respondenti průzkumu ČKAIT, z nichž většina jsou osoby samostatně výdělečně činné a majitelé nebo vedoucí projektových kanceláří, se většinově shodli na řadě dalších faktů. Od 1. 7. 2024, kdy nabyl plné účinnosti nový stavební zákon, se délka doby vyjádření dotčených orgánů podle 55 % respondentů nezměnila a podle 30 % respondentů se zhoršila. Naopak 65 % respondentů uvedlo, že délka celého povolovacího řízení včetně inženýrské činnosti se zhoršila.
Průzkum potvrdil, že stavebním úřadům trvá dlouho, než se k žádosti vůbec dostanou a začnou ji vyřizovat. Téměř 70 % respondentů uvedlo, že čekací doba na otevření spisu se pohybuje v rozmezí tři až 18 měsíců. To však nesouvisí se zněním zákona, ale je to dáno nedostatečnými kapacitami přetížených stavebních úřadů. Když se úřad ke spisu dostane, samotné vydání rozhodnutí již tak komplikované není. Pravomocné rozhodnutí o povolení stavby získalo do pěti měsíců 48 % respondentů, během 6 až 11 měsíců dalších 34 % respondentů. Dobré zkušenosti respondenti spojovali spíše s prací menších stavebních úřadů.
„Výstupy z průzkumu jsou zcela jasné a vidíme je každý den v praxi: změny stavebního zákona nevychází ze skutečných dat a proto vedou ke zkomplikování přípravy a povolení záměru stavby a tím i prodloužení celého procesu,“ shrnuje výsledky Ing. Petr Dospiva, 1. místopředseda ČKAIT. To platí pro všechny schválené novely stejně jako pro tu 13., která se poslaneckým návrhem dostala do Poslanecké sněmovny PČR. „Bez aktivního zapojení projektantů, stavbyvedoucích nebo pracovníků stavebních úřadů půjde s vysokou pravděpodobností o další z řady legislativních pokusů a omylů,“ upozorňuje Ing. Michal Majer, člen představenstva ČKAIT.
Dokládá to jedna ze změn navrhovaných zmíněnou 13. novelou NSZ. Podle ní by nově vyjádření dotčených orgánů nebo správců dopravní a technické infrastruktury měly zajišťovat už nyní přetížené stavební úřady, které budou zjevně ještě několik dalších let pracovat bez plně funkční digitalizace povolovacího řízení. Průzkum doložil, že po 1. 7. 2024 tuto nově zavedenou možnost využilo jen naprosté minimum respondentů. Většina stanoviska a vyjádření získává osobně, po vlastní ose.
Průzkum si všímal rovněž řešení krajně neuspokojivé situace, která navíc hrozí další eskalací. Z odpovědí vyplynulo, že autorizované osoby si uvědomují neudržitelnou situaci na úrovni stavebních úřadů. Množství razantních změn, značný tlak i nedostatečné finanční ohodnocení vedlo, a stále vede, k odlivu jejich zaměstnanců. To podle ČKAIT nevyřeší ani navrhovaná reforma, kdy by mělo dojít k nové hierarchii stavebních úřadů a jejich přechod ze samospráv pod státní správu. 43 % respondentů proto východisko spatřuje ve zlepšení finančních podmínek zaměstnanců stavebních úřadů (ale i sankce za nečinnost), včetně jejich profesionalizace. Pouze 10 % se domnívá, že cesta ke zjednodušení povolovacího řízení staveb v ČR po roce 2026/2027 vede přes reorganizaci veřejné správy, tedy vznik nového Nejvyššího stavebního úřadu a nové struktury podřízených stavebních úřadů (10 %).
Za daleko účinnější považují autorizované osoby nutnost sjednotit metodiky, výklady a postupy stavebních úřadů ve sporných případech (45,8 %), novelizovat nový stavební zákon v souladu s požadavky ČKAIT formou komplexního pozměňovacího návrhu (40,3 %) a přepracovat prováděcí vyhlášky tak, jak doporučuje inženýrská komora (36,7 %).
I přes setrvalé nedostatky Portálu stavebníka právě tento nástroj digitalizace stavebního řízení využilo 80 % respondentů. 11,3 % se spolehlo na datovou schránku a necelých 17 % zkombinovalo více variant. Bez zajímavosti není to, že 8,5 % autorizovaných osob ještě využilo tištěnou podobu záměru stavby, což bylo v rozporu se zákonnými možnostmi… „Požadujeme, aby tento návrh 13. novely byl stažen a nahrazen komplexním pozměňovacím návrhem připraveným s odborníky stavařské praxe. Další dílčí záplatování současný chaos nevyřeší. Je také třeba přestat opakovat mediální mýty a změny stavebního práva založit na datech, analýzách a znalosti stavebního prostředí, mezi což můžeme zařadit i tento náš průzkum,“ uzavírá Ing. Robert Špalek.
Autor: ČKAIT, tisková zpráva
