Po třech letech a tour v Indii a Číně se veletrh Bauma vrátil na výstaviště v bavorské metropoli – do Mnichova. Největší stavební veletrh (a vlastně zřejmě i největší veletrh světa) obecně letos do Německa přilákal ve dnech 8. až 14. dubna více než 620 tisíc lidí a bylo se nač koukat. Přečtěte si, co jsme vše zažili my, zástupci skupiny Com4in – konkrétně výkonný ředitel Michal Sirovátka, obchodní ředitel Marek Janda a moje maličkost (autor článku). Jako vydavatelé časopisů Silnice Železnice, Konstrukce a All for Power a organizátoři desítek konferencí a seminářů, jsme se na beznadějně vyprodaném setkání stavařů sice neprezentovali, spíše jsme hodlali navštívit pár svých známých, obchodních partnerů a kamarádů, či načerpat „energii ze strojů“.
Na výstaviště si našli cestu zájemci o novinky v oboru stavebnictví a především pak v oblasti stavebních strojů, strojů pro stavební materiály či strojů důlních z 200 zemí světa. Oproti ročníku 2016 vzrostl počet návštěvníků o 40 000. Jen z Číny přiletělo 5 500 lidí. Celkový počet vystavovatelů činil cca 3 700 z 63 zemí, což je taktéž rekord.
Cesta do Mnichova z Prahy nám autem trvala tři hodinky a jak na české tak německé straně jsme si pochvalovali úroveň dálnic. Parádní jízda, na německé straně pak množství solárních panelů na střechách stavení a v polích, občas se točící větrná elektrárna, políčka řádně obdělána, chmel se pomalu dral na svět… Inu, Německo… Cca 820 metrů od cíle naší cesty, hotelu AMBA (přímo naproti München Hauptbahnhof) začaly ve městě hrozivě vypadající policejní manévry. Nebylo to však nic jiného, než důsledek protestu tisícovek cyklistů za lepší ovzduší v tomto městě. Takže jsme pak další téměř hodinu stáli nebo popojížděli v kolonách a zcela jednoznačně tak nepřispěli ke snížení emisí centra Bavorska…
Mimochodem, sehnat před konáním veletrhu solidní ubytování v solidní ceně je téměř beznadějné. Potkávali jsme v průběhu naší návštěvy množství českých zástupců firem, kteří bydleli po dobu konání veletrhu třeba i desítky kilometrů za městem a týdenní částky za trochu solidní nocleh přesáhly i 100 či 150 tisíc korun. My jsme strávili dvě noci v hotelu ve stylu studentských kolejí, kde koupelna začínala hned za vstupními dveřmi, předsíň vlastně neexistovala a čtyři lůžka byla rozmístěna na ploše 2,5 × 4 metry. I tak byla cena údajně dvojnásobná proti běžným dnům. Měli jsme to ale necelý kilometr do samotného centra, kde jsme nemohli minout katedrálu Frauenkirche, která je nyní v rekonstrukci, nebo kostel sv. Petra – ten Mnichované důvěrně nazývají Alter Peter – a navštívit několik typických bavorských hospůdek, kde jsme se nad tradičním grilovaným kolenem, zlatavým mokem s logem mnicha a pod dohledem číšníka původem z Prahy (s jasnými znaky příslušnosti ke konkrétnímu klubu – slávistický odznak na klopě, náramek červenobílé barvy na zápěstí, koženým flekem s logem pražského klubu a opaskem s nápisem proti „nenáviděné“ Spartě) ladili formu na první veletržní den…
Centrum Mnichova mimochodem není nikterak luxusně čisté, všude se doslova povalují cyklistická kola, hojně to využívaný dopravní prostředek v tomto multikulturním městě, a podobně pochybné existence, které potkáváme v pražském „Šervůdu“, se nacházejí v hojné míře i kolem jejich hlavního nádraží.
Výhodou našeho skromného útulku byla jednoduchost dopravy na Baumu. Od hotelu 200 metrů do stanice metra, pak cca 10 stanic a výstup přímo před hlavním vchodem do veletržního areálu. První naše zastávka mířila na stánek výrobce dopravníkových systémů a technologických ocelových konstrukcí – firmy Stampa Ostrava, kde si náš známý Tomáš Chorovský (bývalý ředitel ostravské zinkovny) posteskl nad téměř tříhodinovou cestou z malé vesničky u Mnichova na výstaviště.
Přes společný stánek Czech Trade, kde našlo své zázemí cca 10 českých firem a další zájemci se již prostě do společné expozice nevešli, jsme zamířili na venkovní plochy. Jen stánky firem DOKA nebo PERI svými rozměry překonávaly celé pavilony výstaviště v Brně. Záležet si tvůrci nechávají i na interiérech a například stylový stánek firmy Peri byl neustále plný návštěvníků. Taková expozice má svou vlastní recepci, kde co můžete zavolat svého známého nebo požádat o setkání s odborníkem. Stejně tak je tomu i na tradičně zřejmě největším stánku vůbec – společnosti Liebherr, kde se ocitnete doslova v lese stožárů věžových jeřábů a strojů neskutečných rozměrů a tvarů, čili nakládačů, věžových či mobilních jeřábů, obřích dumperů a podobně. O všech novinkách, které byly na stánku vystaveny (mimochodem, celá expozice firmy je „putovní“ a poskládá se vždy na konkrétní veletrh Bauma) a do útrob „návštěvní části několikapatrového stánku“ s vlastním výtahem nás zavedl a o všem nám popovídal Jan Kadubec – marketingový zástupce společnosti Liebherr.
Za zmínku stojí například Powerbloc, čili čerpadlo betonových směsí s dosahem 42 metrů se zcela novou jednotkou pohonu nebo stroj Liebherr 125 K. Tento rychlestavitelný jeřáb s délkou vyložení 55 metrů při maximální výšce háku 65,5 metrů je v současné době největší rychlestavitelný jeřáb na trhu. Nový jeřáb 125 K byl vyvinut speciálně pro požadavky inženýrských staveb, jako například stavby mostů nebo průmyslových pozemních staveb, jako jsou například provozní haly. V těchto případech je zapotřebí vysoká nosnost a vyložení při krátké době přípravy. Výrobní divize autojeřábů představila na veletrhu Bauma 2019 čtyři veletržní novinky. Tyto nové jeřáby se vyznačují vysokým výkonem, hospodárností a flexibilitou díky důslednému pokračování rozvoje úspěšných technologií. Firma taktéž prezentovala nejnovější generaci pásového jeřábu LR 1300 SX s vyšší bezpečností a jednodušším ovládáním. Zaujala i nová generace pásových rypadel R 934. Společnost vystavila novou řadu Flat Top jeřábů s horní otočí. Tři z osmi strojů jsou vybaveny syntetickým lanem, a proto také jejich označení nese dodatek „Fibre“. Syntetické lano má čtyřikrát delší životnost než ocelové lano a jeřábům Fibre umožňuje dosahovat výrazně vyšší nosnosti. Navíc je manipulace mnohem snazší, než u ocelových lan.
Další mamutí expozici připravily společnosti Zeppelin a Caterpillar, které spojily síly a vytvořily nádhernou výstavu. Letošní stánek věnovaný technice Cat se zaměřil především na nové technologie. Mohli jsme tu vidět nové nivelační systémy, které dnes již lze do mnoha strojů Cat objednat přímo z výroby. Byla tu i možnost zkusit si na dálku ovládat stroj pomocí funkce Cat Command – dozer D8T umístěný v Edwards v americkém Illinois byl řízený pomocí dálkového ovládání přímo ve výstavní hale v Mnichově a jeho práci bylo možné sledovat na monitorech. Pomocí velkých dotykových obrazovek bylo možné vyzkoušet si nastavení elektronických pomocníků, kteří pomáhají strojníkům v rýpadlech nové řady NGH. Velmi jednoduše si tu nastavíte kýžené parametry a stroj sám si hlídá váhu naloženého materiálu i pracovní prostor. Technologie tak nejen chrání stroj i jeho posádku před následky nějaké chyby, ale především usnadňují práci a zefektivňují tak vlastní provoz.
Velká část z dvaceti novinek na stánku Caterpillaru se nacházela v sekci minirýpadel. Stroje nové řady přichází již standardně s ovládáním joysticky a s barevným displejem. Firma sjednocuje ovládání, pro strojníky tak je mnohem snazší přechod mezi jednotlivými stroji. I do třídy minirýpadel přinesla společnost prvky známé z větších strojů, například Cruise Control pro snadný pohyb po staveništi či přetlakové klimatizované kabiny pro lepší komfort při práci.
Neméně zajímavé byly vystavené elektrické stroje. Caterpillar představil prototyp nakladače menší řady Cat 906 poháněný pouze elektřinou. Stroj dokáže na jedno nabití odpracovat celou standardní směnu, nabíjení probíhá přes noc. Takovéto stroje budou vítanou pomocí v halách a jiných uzavřených prostorách. Životnost baterie je minimálně 4 000 cyklů. Plně elektrické bateriové rýpadlo postavili i naši kolegové ze severského zastoupení – firmy Pon. Jejich rýpadlo Cat 323F bylo kompletně přestavěno na elektrický pohon, baterie slouží zároveň jako protizávaží. Stroj byl spolu s elektrickým kolovým rýpadlem s přívodním kabelem na navijáku vystaven v rámci venkovní expozice.
A ani to samozřejmě nebylo zdaleka všechno. Viděli jsme i dvoucestné kolové rýpadlo, mezi jehož hlavní přednosti patří pohon všech náprav včetně těch určených pro jízdu po železnici. Jeho zkoušky v ČR právě probíhají a uvedení na náš trh je naplánováno na konec roku 2019. K vidění byl i důlní nakladač Cat R1700. Jeden takový nedávno zakoupily magnezitové doly ve slovenské Jelšavě.
Po prohlídkách dalších stánků s českými zástupci (Řetězárna Česká Ves, Železárny a drátovny Bohumín či Prefa Technologies – firma, která navrhuje a vyrábí technologie do výroben betonových stavebních dílců) trochu vyhládlo. Pivo a klobása za téměř 16 euro. No, co už… Oči doslova přecházely při pohledu na některé stroje rozměrů celých domů, které nenacházejí uplatnění ani v Česku, ani v Evropě, ale svou sílu dokáží uplatnit jen v těch největších dolech světa. Šálení zraku pak zažívali návštěvníci stánku společnosti Volvo. Například v případě dálkově řízeného nákladního vozu s vlečkou, čili bez „živého“ řidiče za volantem, se chtělo tleskat.
Celkem 614 000 čtverečních metrů výstavních ploch nebylo možné vůbec obejít. Na konci prvního dne nám na našich chytrých telefonech svítila cifra téměř 12 kilometrů, které jsme v labyrintu výstaviště za pár hodin jednoho dne nachodili.
Mnoho firem hlásilo po skončení Bauma 2019 úspěchy v rámci obchodních jednání, s úrovní zájmu o jejich produkty a podobně. Jak bude vypadat stavebnictví za tři roky, kdy Mnichov přivítá vystavovatele a návštěvníky dalšího ročníku – Bauma 2022?
