Filip Hájek
Od chvíle odsouhlasení cíle klimatické neutrality EU do roku 2050 a zveřejnění Zelené dohody pro Evropu bylo jasné, že nejen evropský průmysl, ale celá společnost v EU bude muset v následujících letech projít patrně největší změnou a současně nejtěžší zkouškou v historii Společenství.
Od chvíle odsouhlasení cíle klimatické neutrality EU do roku 2050 a zveřejnění Zelené dohody pro Evropu bylo jasné, že nejen evropský průmysl, ale celá společnost v EU bude muset v následujících letech projít patrně největší změnou a současně nejtěžší zkouškou v historii společenství.
Změní se takřka celé legislativní prostředí ovlivňující přímo i nepřímo celoevropskou i národní ekonomiku, firmy i jednotlivce. Čeká nás komplexní změna vzorců výrobního a spotřebního chování. Komise k dosažení vytyčených cílů hodlá využít všechny stávající i nové legislativní a nelegislativní nástroje restriktivní i motivační povahy.
Příležitost pro všechny, pro některé hrozba
Díky „zelenému“ smýšlení politických zástupců zejména západních a severských zemí, ale i většiny členů Evropského parlamentu, je možno čekat, že dostane mnoho navržených opatření zelenou. Klimaticky neutrální, cirkulární ekonomika bez znečištění se stává mantrou, fosilní paliva sprostým slovem.
O firmách a nakupovaných produktech budou zákazníci vědět takřka všechno a banky budou půjčovat v zásadě jen těm firmám, které přispívají k naplňování evropských cílů a plní přísná kritéria udržitelnosti.
Ač je směřování za zelenými zítřky podáváno jako příležitost pro všechny, pro mnohá odvětví a firmy se jeho radikální pojetí stává velkou hrozbou. Nikdo nezpochybňuje potřebu chránit životní prostředí a bojovat proti klimatické změně. I náš sektor a jednotlivé firmy si v tomto ohledu stanovují ambiciózní cíle, nicméně k jejich naplnění potřebujeme adekvátní podmínky.
Nová evropská opatření a kritéria mnohdy nejsou navrhována na základě zkušeností, dat, dostupnosti technologií či reálných možností, ale na základě politického přesvědčení, kdy se nejprve stanoví cíl, a až pak se zkoumá, zda a jak je vůbec možné jej dosáhnout.
Ve velké míře jsou stále pomíjeny regionální rozdíly v přístupu k surovinám a čisté energii, investiční cykly v odvětví, nenahraditelnost některých vstupů nebo vědecké pohledy. Výsledkem budou obrovské přímé i nepřímé náklady.
Ceny emisních povolenek rostou extrémně
Zatímco některá odvětví je mohou přenést na zákazníka, jiná v důsledku zdražení svých výrobků neobstojí na světovém trhu a stanou se obětí levnějšího dovozu ze třetích zemí, kde je ekologie výroby ve většině případů nesrovnatelná s EU. Bohužel, místo aby Evropská komise navrhovala při navyšování ambicí adekvátně posílená opatření k ochraně konkurenceschopnosti evropských odvětví, oslabuje je.
Jednoznačně největším strašákem pro evropské oceláře se stává emisní povolenka, jejíž cena za poslední roky vzrostla desetkrát, a u níž se dle některých analýz očekává další významný růst - k hodnotám okolo 100 eur již v roce 2025.
Ocelářství však při současných technologiích nedokáže dále významněji snižovat emise. Čeká se tak na nové technologie, které jej mají spasit, zatímco se legislativní šrouby klimaticko-energetických opatření dále nekompromisně utahují.
Na zelený vodík si ještě počkáme
Největší naději má z dnešního pohledu elektrifikace a výroba oceli ze železa vzniklého redukcí rudy vodíkem, která se aktuálně úspěšně testuje ve Švédsku. Průmyslové rozšíření vodíkové technologie ovšem nelze čekat před koncem tohoto desetiletí, a to i díky chybějící infrastruktuře a kapacit pro výrobu zeleného vodíku.
Dalším problémem je pro ocelářství bezprecedentní zdražování energií a nedostupnost čisté energie. Jen hutě budou v případě vodíkové dekarbonizace potřebovat až desetinásobné množství elektřiny.
Kromě systému emisního obchodování či energetické legislativy bude zásadním způsobem revidována např. legislativa v oblasti ochrany před znečištěním, kdy se směrnice o průmyslových emisích (IED) má nově stát průřezovým nástrojem k plnění takřka všech evropských environmentálních cílů.
Utahování zelených šroubů
Dle návrhu komise dojde k rozšíření její působnosti na další subjekty, další znečišťovatele a další aspekty ochrany životního prostředí. Dosud nezávazné limity v dokumentech BREF se stanou závaznými, dojde ke zpřísnění limitů a bude eliminována možnost dočasných výjimek.
Zařízení budou pravděpodobně nucena použít určitý podíl energie z čistých zdrojů. Návrh rozsáhlé revize IED, který se očekává počátkem roku 2022, předurčí další vývoj budoucích BREF, včetně revize BREF pro železo a ocel (IS BREF).
Další hrozby, spočívající v přílišném a rychlém utahování „zelených“ šroubů, lze spatřovat i v připravované chemické, odpadové či vodní legislativě. Cesta k naplnění evropských cílů nebude lehká a bude stát hodně sil a nákladů.
Nezbývá než si přát, abychom to nakonec zvládli, a aby se k úsilí EU rychle připojily další významné světové ekonomiky.
Filip Hájek
manažer pro ekologii a energetiku
Ocelářská unie a. s.
