Smíchov City představuje nejrozsáhlejší urbanizaci ve vnitřní Praze od vzniku Vinohrad. Ambiciózní záměr přetváří 20hektarovou plochu bývalého nákladového nádraží na Smíchově v moderní, udržitelnou a pulsující městskou čtvrť 21. století. Projekt, jehož investorem je společnost Sekyra Group, by měl být hotov do roku 2032. Celkové náklady dosahují 50 miliard korun, z toho 35 miliard tvoří soukromé investice a 15 miliard veřejné výdaje směřující zejména do dopravní infrastruktury. První etapa Smíchov City již byla dokončena, na druhé, která bude zahrnovat nové sídlo České spořitelny, hotel Other Land Hotel & Retail (OLHR) a další tři administrativní budovy, v nichž bude sídlit ČEZ, se významně podílí jako generální dodavatel stavby divize 1 společnosti Metrostav. Zakázka by měla být kompletní do dubna roku 2028.
Výstavba projektu Smíchov City, který tvoří jižní a severní část, byla zahájena na podzim 2020 a je rozdělena do čtyř etap. První etapa probíhala v severní části s převažující rezidenční funkcí a je tvořena bytovými bloky SM2 a SM3, jež doplňuje administrativní budova Na Knížecí office. Druhá fáze započala minulý rok a soustřeďuje se na jižní kvadrant. Investice do této etapy dosahují 30 miliard korun. Vyrůstá zde centrála České spořitelny (CS-D) sestávající ze čtyř objektů, které pojmou až 3 500 zaměstnanců a dohromady zabírají přibližně polovinu zastavěné plochy této etapy. Architektonický návrh pochází od studií Baumschlager Eberle Architekten a Pavel Hnilička Architects+Planners. Dále se zde staví tři administrativní budovy označené OLOW1, OLOW2 a OLOE, ve kterých bude po dokončení sídlit ČEZ, a hotel OLHR se 150 pokoji a obchodními prostory v parteru.
Právě kancelářské objekty OLOW1, OLOW2, hotel OLHR a kompletní infrastrukturu celé lokality zajišťuje tým divize 1 Metrostavu. „V takto rozsáhlém území, kde působí zároveň šest dalších velkých stavebních firem a další přibydou v příštím roce se stavbou základní školy, bytových domů a dopravního terminálu, je koordinace extrémně náročná. Například jsme řešili umístění 15 věžových jeřábů. K tomu je třeba sladit i činnosti s Technickou správou komunikací, s níž řešíme rekonstrukci přilehlých dopravně velmi vytížených ulic a křižovatek,“ přibližuje náročnost organizace stavbyvedoucí projektu Jiří Čeliš z divize 1 Metrostavu a k aktuálnímu stavu výstavby doplňuje: „Z infrastruktury už máme z většiny hotovou kanalizaci, vodovod i plynovod a násyp naší části kruhového objezdu na křižovatce Dobříšská. U převážně hotelového objektu jsme dokončili zemní práce, hlubinné pilotové založení, geotermální vrty. V současné době jsou dokončeny monolitické konstrukce 2. podzemního podlaží a pracuje se na monolitickém systému 1. podzemního podlaží. Provádění monolitických konstrukcí je technicky velmi náročné. Stropní konstrukce se musí provádět ve 20 různých výškových záběrech. Z OLOW1 a ze sousedního OLOW2 máme zatím osazené zápory pro zajištění západního a východního svahu, kompletní pilotové založení, geotermální vrty včetně horizontálních rozvodů, které jsou montovány mezi podkladní betony. Dokončují se základové desky a začínají se provádět svislé stěny 3. podzemního podlaží. Jako subdodavatelé se snažíme v co nejvyšší míře využívat kapacity Skupiny Metrostav, zejména naší divize 1 – střediska inženýrských sítí a podzemí, geodetů a elektroservisu. Budeme poptávat i naše ostatní provozy.“
Současně s pracemi na jižní části probíhá příprava třetí etapy projektu, která je situovaná v severní části Smíchov City. Tvořit ji budou tři rezidenční bloky SM8, SM7 a SM10. Divize 1 společnosti Metrostav již zahájila práce na rezidenčním bloku SM8. Závěrečná, čtvrtá fáze projektu, naváže na Radlickou ulici. V těchto místech vznikne významný veřejný prostor, jehož součástí bude mimo jiné budova Radlické kulturní sportovny, kterou se společnost Sekyra Group zavázala zachovat.
VÝSTAVBA JIŽNÍ ČÁSTI SMÍCHOV CITY
Výstavba jižní části Smíchov City představuje zásadní milník nejen z hlediska objemu investic, ale především svým urbanistickým a společenským významem. Přinese totiž do území komplexní funkční mix, který doplní již rozvíjenou rezidenční část administrativními budovami, maloobchodními prostory, gastronomickými provozy, hotelem i veřejnými službami. Vytvoří se tak živoucí městské prostředí, které reflektuje princip města krátkých vzdáleností. Tento přístup podporuje místní komunitu, posiluje ekonomickou sílu čtvrti, ale i její environmentální udržitelnost, protože minimalizuje potřebu každodenního dojíždění.
Hotel Other Land Hotel & Retail
Hotel OLHR naváže na centrální pěší bulvár, čímž získá nejen strategickou polohu v rámci veřejného prostoru, ale také funkci orientačního bodu pro pěší i cestující. Umístění v těsné blízkosti budoucího dopravního terminálu a nové lávky přes kolejiště navíc vyzdvihuje jeho význam v urbanistickém celku.
Architektonický návrh počítá s devíti nadzemními a dvěma podzemními podlažími. Parter orientovaný do centrálního bulváru nabídne restaurace a retail, který přispěje k oživení veřejného prostoru. Ve druhém nadzemním podlaží a ve věžové části budovy bude situován samotný hotel a snídaňový bar. V podzemních podlažích budou kromě technických a technologických zařízení umístěna parkovací stání, supermarket a záchytné parkoviště P+R v souladu s požadavkem územního plánu.
Z hlediska energetické náročnosti je budova navržena jako vysoce efektivní. Využívá systém 36 geotermálních vrtů o celkové maximální délce 7 164 metrů a maximální hloubce 199 metrů. Ty zásobují čtyři tepelná čerpadla země–voda s celkovým topným výkonem 4 × 81,1 kW. Bivalentní zdroj tepla tvoří dvě plynové kotelny, každá se dvěma kotli o výkonu 60 kW. Supermarket bude mít samostatný systém tvořený dvěma tepelnými čerpadly vzduch–voda (2 × 46,6 kW), která doplní kaskáda elektropatron s výkonem 57 kW. Chladicí potřeby hotelu a gastroprovozu pokrývají primárně čtyři čerpadla země–voda (4 × 77,5 kW), sekundárně pak dvě jednotky vzduch–voda s výkonem 157 kW každá. Supermarket má vlastní chladicí systém se dvěma tepelnými čerpadly vzduch–voda s výkonem 69,7 kW.
Součástí návrhu jsou rovněž opatření na hospodaření s dešťovou vodou. Retenční nádrž o objemu 70 m³ umístěná mimo budovu zajistí zpomalení odtoku vody z plochy o rozloze 3 582,8 m² v souladu s regulovaným odtokem 3,6 l/s. Dále je zde navržena akumulační nádrž pro zadržení a využití dešťové vody k zavlažování okolní zeleně. Při ročním záchytu zhruba 1 193 m³ a bezdeštné době 21 dní byla potřebná kapacita stanovena na 62 m³, což odpovídá zavlažované ploše 1 600 m².
Přestože se objekt nachází v ochranném pásmu železnice, provedená měření vibrací a hlukových vlivů nepotvrdila potřebu speciální antivibrační ochrany. Postačí použití štěrkového lože a standardního konstrukčního řešení. Z hlediska akustického komfortu budou v okolí stavby realizována protihluková opatření včetně clony a vzduchotechnické jednotky budou opatřeny akustickými obklady.
Administrativní objekt OLOW1
Budova OLOW1 je situována v území vymezeném ulicí Radlická (západ), plánovaným objektem OLOW2 (sever), objektem OLOE (východ) a sousedícím administrativním komplexem CS-D (jih). Klíčové je přímé napojení na připravovanou pěší osu a vnitřní bulvár spojující Smíchov City Sever a Jih. Objekt je spolu s OLOW2 propojen v podzemí přes společnou garážovou komunikaci v 1. PP.
OLOW1 má tvar otevřeného „U“, jenž v kombinaci se zrcadlově řešeným objektem OLOW2 vytváří uzavřenou dvoranu. Typická podlaží jsou řešena jako trojtrakt s jádrem ve střední části – schodiště, výtahy, sociální zázemí, servisní prostory a kancelářské plochy podél obvodového pláště. Budova disponuje šesti nadzemními podlažími a třemi podzemními. V 1. NP jsou umístěny vstupní prostory a čtyři komerční jednotky. Celková hrubá podlažní plocha činí 14 260 m², obestavěný prostor dosahuje 90 770 m³. V podzemí se nachází kapacitní parkoviště.
Založení objektu je hlubinné, realizované na vrtaných pilotách průměrů 900, 1 200 a 1 500 mm v kombinaci s monolitickou základovou deskou z vodonepropustného betonu. Celý podzemní objekt tvoří tzv. „bílou vanu“. Stavební jáma je směrem k ulici Radlická zajištěna nekotvenou záporovou stěnou s pažinami.
Nosný systém budovy tvoří monolitický železobetonový skelet kombinující sloupy, stěny a stropní konstrukce ve formě obousměrně pnutých desek. Svislé konstrukce mají tloušťku v rozmezí 200–400 mm, stropní desky jsou navrženy v tloušťkách 220–400 mm v závislosti na zatížení a rozpětí. V místech sloupů jsou desky vyztuženy hlavicemi.
Objekt využívá pokročilý systém HVAC postavený na geotermálním zdroji. Tepelná čerpadla země–voda o regulovatelném výkonu zajišťují simultánní vytápění a chlazení. V zimním období slouží jako primární zdroj tepla (560 kW), v létě se využívají pro aktivní chlazení (630 kW). Systém je podpořen záložními elektrokotli (216 kW) a dvěma chladicími jednotkami.
Celá fasáda objektu OLOW1 bude řešena systémem sloupkopříčkových oken částečně předsazených do otvorů železobetonové konstrukce. Z veřejně pohledově přístupných částí je navržena provětrávaná fasáda s pohledovým kamenným obkladem z přírodního kamene. Z neveřejné části vnitrobloku je navržen kontaktní zateplovací systém s fasádní omítkou. Střešní plášť je uvažován jako obrácená skladba s vegetačním povrchem jako extenzivní zelené střechy.
Administrativní budova OLOW2
Budova OLOW2 má sedm nadzemních podlaží s jedním vloženým mezaninem a třemi podzemními podlažími. Půdorysné uspořádání objektu respektuje princip trojtraktu a je zrcadlově otočen k OLOW1. Střední trakt je vyhrazen vertikálním komunikačním jádrům, technickým a sociálním zázemím, zatímco podél hlavních fasád jsou kanceláře. V parteru se nacházejí dvě retailové jednotky, kolárna a zázemí správy budovy. Objekt disponuje zhruba 180 parkovacími stáními ve dvou podzemních podlažích, přičemž je zajištěna vzájemná prostupnost do objektu OLOW1.
Základy jsou navrženy jako hlubinné, tvořené vrtanými pilotami různých průměrů (600–1 200 mm), do nichž je zakotvena železobetonová deska s tloušťkou 350 mm (lokálně až 600 mm). V kombinaci s vodostavebním betonem tvoří konstrukce tzv. „bílou vanu“.
Nosný systém tvoří monolitický železobetonový skelet. Sloupy různých průřezů a nosné stěny jsou rozmístěny v osových modulech 5,4 × 8,1 m (střed) a 7,0 × 8,1 m (fasáda). Vodorovné konstrukce tvoří železobetonové obousměrně pnuté desky s hlavicemi, jejichž tloušťka se pohybuje v rozmezí od 220 mm do 400 mm. Suterénní obvodové stěny jsou zajištěny pomocí jednoúrovňové nekotvené záporové stěny a torkretové vrstvy. Veškeré schodiště a výtahové šachty jsou železobetonové, schodiště prefabrikovaná.
Vytápění a chlazení je zajištěno pomocí soustavy 75 geotermálních vrtů o maximální hloubce 199 metrů. Vrty napájejí devět tepelných čerpadel země–voda s celkovým výkonem 729 kW. Doplňkový zdroj tvoří dvě plynové kondenzační jednotky s kaskádovým řízením a celkovým výkonem 236 kW. Systém je navržen pro výkonovou prioritu tepelných čerpadel s přechodem na plynový zdroj při extrémních podmínkách nebo poruše. Chladicí systém je tvořen tepelnými čerpadly (675 kW) a dvěma chladicími jednotkami s výkonem 2 × 383 kW. Distribuce tepla i chladu zahrnuje akumulační nádobu o objemu 4 000 litrů, expanzní automaty, vyvažovací armatury, kompenzátory a automatickou úpravnu vody.
V 6. a 8. podlaží budovy OLOW2 budou zelené střechy, a to intenzivní i extenzivní. Intenzivní umožňují výsadbu keřů a rostlin náročnějších na péči, a mají proto silnější souvrství. Na extenzivní střeše v 6. podlaží je použito lehčí souvrství určené pro méně náročné rostliny, například rozchodníky.
Obě administrativní budovy OLOW1 i OLOW2 budou splňovat nejvyšší stupeň mezinárodní certifikace BREEAM Outstanding, který je udělován pouze stavbám, jež vykazují mimořádnou úroveň udržitelnosti ve všech fázích svého životního cyklu a mají minimální dopad na životní prostředí. Úrovně Outstanding dosahují jen jednotky procent budov v Evropě. „Navíc se jedná pravděpodobně o první projekt v rámci Metrostavu, kde budeme důsledně aplikovat principy ESG – tedy environmentální, sociální a správní odpovědnosti. Jde o celostní přístup přesahující běžné technické požadavky. Nejde jen o to postavit budovu energeticky efektivní, ale také o způsob, jakým k celé výstavbě přistupujeme. Tedy jaké materiály používáme, jak minimalizujeme odpad, jak ovlivňujeme okolí a komunitu, jaké zajišťujeme pracovní podmínky nebo jak transparentně projekt řídíme. Bude to výzva, ale určitě to zdárně zvládneme,“ uzavírá Jiří Čeliš, vedoucí projektu z divize 1 společnosti Metrostav.