Vltavská filharmonie propojí české materiály s mezinárodní architekturou

Dosud Praha spoléhala na prostory z 19. a počátku 20. století, jmenovitě na Rudolfinum (1881) a Smetanovu síň Obecního domu (1912). Tyto sály s kapacitou zhruba 1 200 míst sice patří k národním kulturním ikonám, avšak v éře nejmodernějších akustických požadavků a velkých symfonických těles přestávají stačit. Nová filharmonie nabídne nejen hlavní sál s kapacitou 1 800 posluchačů, ale také řadu dalších prostor pro hudbu, setkávání i relaxaci – menší sály, foyer, gastronomické zóny, kreativní hub, terasy i střechu s výhledem na Prahu. Celkem bude moct v budově pobývat až 6 500 návštěvníků současně. Díky této komplexní koncepci se Praha zařadí mezi světové metropole s koncertními sály na úrovni těch nejvyšších mezinárodních standardů.

Rezidenty nové filharmonie budou tři instituce – Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a Hudební oddělení Městské knihovny v Praze. Česká filharmonie a Pražští symfonikové zde získají plnohodnotné zázemí pro svou činnost, včetně kanceláří, zkušeben, skladů nástrojů a především rezidenčního koncertního sálu určeného pro jejich pravidelné sezóny. Hudební oddělení Městské knihovny v Praze sem umístí svůj unikátní fond notových záznamů a hudebnin a zároveň otevře čítárny, studovny a profesionální nahrávací studio pro veřejnost. Tato část budovy, zaměřená na vzdělávání, kreativitu a dostupnost hudby široké veřejnosti, ponese název Kreativní hub. Filharmonie však nebude sloužit jen svým rezidentům – otevře se i dalším pořadatelům kulturních akcí a organizacím. Sály nabídnou zázemí pro koncerty různých žánrů, konference, výstavy i filmové projekce. Součástí objektu bude také sál určený školám, který poskytne prostor pro vystoupení, workshopy, výuku i zkoušky mladých talentů.

Smyslem je vznik multifunkčního hudebního centra pro širokou veřejnost a otevření se městu i jeho obyvatelům daleko nad rámec koncertního provozu. Právě tuto myšlenku otevřenosti dokázalo v architektonické soutěži nejlépe ztvárnit dánské studio BIG, jehož architekti nepracovali pouze s budovou samotnou, ale začlenili do návrhu, a to velmi organickým způsobem, i veřejná prostranství. S objektem propojili vltavské nábřeží, navrhli nové náměstí a systém teras, jež se plynule zvedají od řeky až po střechu a jsou přístupny všem. Návštěvníci tak budou moct vystoupat až na vrchol filharmonie bez nutnosti vstoupit dovnitř a užít si jedinečný panoramatický výhled na Prahu.
 

ARCHITEKTONICKÝ NÁVRH BIG

Architektonický návrh Vltavské filharmonie od dánského studia BIG je pojat jako kaskáda veřejných prostorů, které se zvedají od vltavského nábřeží až k panoramatu města. Díky záměrnému zvedání a spouštění rohů budovy v několika kontaktních bodech vzniká plynulé propojení s okolím – aktivity se tak přirozeně přelévají dovnitř i ven, směrem k řece, náměstí, ulicím i průchodům. Každá cesta přivádí návštěvníky do interiéru, kde pečlivě zvolené funkce lákají k objevování hudebních sálů, nebo naopak ke stoupání po elegantních klenutých střechách. „Pro Prahu jsme se snažili vytvořit budovu inspirovanou tokem řeky, která jí dala jméno, a zároveň formovanou komplexní strukturou jejího městského prostředí. Výsledkem je trojrozměrný veřejný prostor – částečně hudební nástroj, částečně logistický stroj, částečně topografie a částečně socha. Věřím, že se tento projekt stane oblíbeným místem obyvatel České republiky a vítaným přírůstkem do ikonického panoramatu Prahy,“ uvedl Bjarke Ingels, zakladatel a kreativní ředitel architektonické kanceláře BIG.

Střechy Vltavské filharmonie organicky navazují na veřejné náměstí u paty budovy a v postupně stoupající zvlněné formě vedou návštěvníky až na samotný vrchol – jako by vystupovali na kopec uprostřed města. Terasy nesené štíhlými kolonádami doplňují podhledy z teplého dřeva, které poskytují stín i ochranu. Vzniká tak přirozeně živý prostor k posezení a setkávání nabízející výhledy na město i pohledy do hudebního dění uvnitř. „Nová Vltavská filharmonie se stane symbolem otevřenosti, přístupnosti a objevování. Z Vltavského náměstí stoupají ulice vzhůru a propojují vnitřní balkony s vnějšími kolonádami a terasami. Stejně jako osminové, čtvrťové, půlové a celé noty jsou i schodiště, lavice, fasáda a kolonáda dokonale v rytmu,“ doplňuje Brian Yang, vedoucí partner projektu architektonické kanceláře BIG.

Foyer otevřené dennímu světlu je pojato jako živý veřejný prostor – kavárny, obchod s hudebninami, informační centrum i šatny jsou přirozeně včleněny do hlavních tras tak, aby podporovaly celodenní provoz, plynulý pohyb i spontánní setkávání, a to nejen v čase koncertů.

V objektu vznikne celkem pět koncertních sálů: hlavní sál s kapacitou 1 800 posluchačů, komorní sál s 550 místy a variabilní multifunkční sál typu „black box“, určený pro 500 sedících či až 1 200 stojících diváků. Ty doplní školní sál určený k výuce a vystoupením uměleckých škol a také rozsáhlá orchestrální zkušebna, která svými rozměry i uspořádáním pódia odpovídá hlavnímu sálu.

Architektonický návrh klade důraz na využití domácích materiálů a řemeslných tradic. Tento přístup odráží snahu architektů vytvořit budovu, která bude nejen technicky špičková, ale i pevně zakořeněná v českém kulturním a materiálovém kontextu. V interiérech se počítá s uplatněním šumavského dřeva na akustických obkladech hlavního sálu, se sklem od českých sklářů využitým ve foyer nebo využitím různého kameniva z tuzemských lomů pro veřejná prostranství.

Celý koncept vrcholí elegantní hyperbolickou konstrukcí nad sálem Vltava, která tvoří ikonický strop restaurace a společenského sálu. Tento prvek završuje architektonické řešení interiéru a dodává mu jedinečný charakter.
 

LOKALITA A DOPRAVNÍ NAPOJENÍ

Umístění Vltavské filharmonie je navrženo tak, aby sama budova vytvářela nové veřejné prostory a stala se přirozeným centrem života v lokalitě. Východně od objektu vznikne městský park, jižní strana se otevře směrem k řece a vltavské náplavce, na západě před hlavním vstupem bude nové náměstí a na severu se otevře výhled do budoucí čtvrti Bubny-Zátory. Filharmonie bude přístupná ze všech světových stran – architekti BIG počítají s pěšími trasami a vstupy z každého směru i s propojením různých výškových úrovní. Okolí budovy doplní nové pěší trasy a cyklostezky, které propojí Vltavskou s nábřežím i přilehlými čtvrtěmi. Projekt zahrnuje i rozšíření rekreačního zázemí. U Negrelliho viaduktu vznikne nové parkourové hřiště a v okolí i na střechách budovy bude spousta zeleně. Požadavek na rozšíření zelených ploch vzešel z participačních návrhů veřejnosti.

Jednou z klíčových předností lokality je vynikající dopravní dostupnost. V bezprostředním sousedství budovy se nachází stanice metra Vltavská i významný tramvajový uzel, přičemž v docházkové vzdálenosti vzniklo nové vlakové nádraží Praha–Bubny. Podle náměstka primátora Petra Hlaváčka by se tak Vltavská filharmonie měla stát nejlépe dopravně obslouženým koncertním sálem na světě – kombinace automobilové dopravy, metra, tramvají, železnice a možnosti zřídit vodní tramvaj totiž nemá obdoby ani ve srovnání s ikonickými projekty v Kodani či Hamburku.

Vltavská filharmonie má být nejen novou kulturní dominantou Prahy, ale také impulsem pro rozvoj celé plánované čtvrti. „Tento projekt se stane katalyzátorem transformace severní části Prahy. Podobné kulturní investice bývají umisťovány do rozsáhlých rozvojových lokalit, kde zastávají roli ikonického symbolu a přirozeně přitahují další aktivity – tak tomu bylo i v Kodani, Oslu či Hamburku. Bubny Zátory představují jeden z největších pražských brownfieldů a tato stavba se stane klíčovým impulsem rozvoje. Umístění filharmonie do této čtvrti přinese nejen kulturní obohacení, ale v delším horizontu i významné ekonomické přínosy pro město a jeho obyvatele,“ doplnil Martin Krupauer, vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie.

FINANCOVÁNÍ PROJEKTU

Je zřejmé, že Vltavská filharmonie bude představovat investici mimořádného rozsahu. Původní odhad nákladů před vyhlášením soutěže a v jejím průběhu činil zhruba 6 miliard korun, avšak vlivem růstu cen ve stavebnictví i úprav projektu rozpočet narůstal. V roce 2023, po vyhlášení výsledků soutěže, město uvádělo již 9,4 miliardy korun na samotnou budovu a další zhruba 3 miliardy na úpravy okolí – tedy nábřeží, stanice metra či dopravní napojení. Aktuálně jsou odhadované náklady na stavbu Vltavské filharmonie vyčísleny na 11,65 miliardy korun, přičemž celkové plánované investice hlavního města Prahy v této lokalitě dosáhnou 16,5 miliard korun. Součástí projektu totiž není jen samotná budova, ale jsou zahrnuty i související dopravní stavby a úpravy přilehlého okolí. Důvodů pro navýšení je hned několik. Tím prvním je vývoj v ekonomice v posledních letech, kdy došlo ke změně cenové hladiny stavebních materiálů a stavebních prací. Druhým důvodem je detailní propracování jednotlivých provozních, konstrukčních, funkčních a technických řešení, požadované doplnění prostor a celkové zefektivnění využití budovy. Oproti soutěžnímu návrhu se objem budovy zvětšil o 13 %.
 

Investorem projektu je hlavní město Praha, které v současnosti hradí veškeré náklady spojené s přípravou projektu. Zároveň ale investor deklaroval, že financování bude založeno na kombinaci více zdrojů. „Dlouhodobě jednáme se státem o jeho zapojení do financování a zároveň věříme, že se zúčastní i soukromý sektor, protože se jedná o významnou celonárodní věc,“ vysvětluje Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. města Prahy.

K zapojení dárců proto Praha v květnu 2025 založila Nadační fond Vltavská filharmonie, jehož cílem je shromažďovat finanční příspěvky od firem i jednotlivců. Do jeho čela byl jmenován Petr Dvořák. Předsedkyní správní rady je podnikatelka a investorka Jana Marco. Dalšími členy jsou Pavel Baudiš (spoluzakladatel a spoluvlastník firmy Avast), Roman Bělor (dlouholetý ředitel festivalu Pražské jaro), Petra Tesařová (klinická onkoložka a hematoložka) a Jana Zielinski (zakladatelka a ředitelka mezinárodního festivalu Designblok). Předsedou dozorčí rady je bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Dále v ní zasedají ekonomové Miroslav Kalousek, Pavel Vyhnánek a právník Jakub Michálek.

HARMONOGRAM

V současné době probíhá proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a zpracování projektové dokumentace pro sloučené řízení. Tato dokumentace bude sloužit jako podklad pro vydání stavebního povolení. Zahájení výstavby je plánováno na rok 2027, přičemž samotná realizace by měla trvat přibližně pět let, tedy do roku 2033. Je však nutné zdůraznit, že jde o optimistický scénář, podmíněný hladkým průběhem všech schvalovacích i stavebních procesů. Pokud se jej podaří naplnit, vyroste na břehu Vltavy nový chrám hudby, který bude sloužit dalším generacím, zásadně posílí kulturní scénu Prahy a promění dosud zanedbané území Vltavské v živé centrum. To je cíl, jenž za vynaložené úsilí stojí.