Výstavba moderního pavilonu IKEM zlepší dostupnost lékařské péče

Na začátku září loňského roku byl otevřen nový pavilon „U“ navazující na stávající objekty v areálu IKEM. Institut klinické a experimentální medicíny se dočkal významného rozšíření, které přináší moderní léčebné možnosti a navýšení kapacity pro pacienty z celé České republiky. Do nového pavilonu se stěhuje několik stávajících oddělení a klinik, například akutní příjem, oddělení kardiovaskulární intenzivní péče, oddělení intervenční kardiologie a dvě nové angiologické linky. Vznikla zde i tři zcela nová oddělení – metabolická jednotka intenzivní péče, oddělení monitorace po invazivních výkonech a nové oddělení lůžkové péče pro kliniku kardiologie. V novém pavilonu je 83 lůžek, z toho 49 lůžek převážně JIP charakteru.

Samotná výstavba strategické vládní investice trvala necelé tři roky. V současné době probíhá zkušební provoz, který bude ukončen v polovině roku 2025. Po následném vydání kolaudačního souhlasu již budova přejde do provozu trvalého.Generálním zhotovitelem je IMOS Brno a projektantem Atelier Penta z Jihlavy. Vzniklo 14 564 m2 nové podlahové plochy pro kardiovaskulární a transplantační medicínu. Pavilon U je architektonicky i provozně moderně řešený. Vzdušný design celoproskleného obvodového pláště budovy doplnilo uvnitř moderní technologické řešení, které částečně využívá obnovitelné zdroje energie. Během výstavby docházelo k mnoha změnám zadávací projektové dokumentace ve stavební připravenosti pro budoucí lékařská zařízení, a to z důvodu neustálého vývoje lékařské technologie.

VÝZVY PŘI VÝSTAVBĚ

Výstavba probíhala za nepřetržitého provozu nemocnice. Před zahájením samotné výstavby bylo provedeno několik přeložek (přeložka plynovodu, vodovodu, kanalizace, vedení silnoproudu) a dále musela být přemístěna odpařovací stanice kyslíku. V průběhu realizace tak bylo velmi důležité a náročné koordinovat postup stavby s provozem IKEM, obzvláště práce, které měly přímou souvislost se stávající budovou. Ať už se jednalo o zbudování nových stavebních propojení na stávající prostory nemocnice (jakožto i čisté prostory operačních sálů), dále pak budování protiprašných stěn, či řešení technologických odstávek z důvodu nutného napojení na stávající technologické rozvody teplovodu, páry, potrubní pošty, rozvodu mediciálních plynů, ZTI, silnoproudu a slaboproudu. Mnohačetné hlučné a otřesy působící činnosti, jako jsou bourací práce, vrtání pilot, hutnění podloží apod., byly prováděny až po skončení hlavního provozu IKEM (operace, kontroly pacientů), kdy by hluk a otřesy obtěžovaly nejen lékaře a pacienty, ale hlavně způsobovaly nefunkčnost citlivých měřicích lékařských zařízení. Několikrát byly pozdní plánované práce zrušeny v přímé závislosti na právě probíhající operaci, u které došlo ke komplikaci a následně k prodloužení plánované doby zákroku. Většina těchto prací tedy byla prováděna o svátcích a víkendech.
 

ZALOŽENÍ OBJEKTU

Založení objektu je provedeno na velkoprůměrových vrtaných pilotách v kombinaci s podlahovou deskou a roštem. Piloty byly průměru až 1 200 mm a hloubky až 19 m, část těchto pilot byla navržených jako energo pilota. Vzhledem ke složitým geologickým podmínkám, kdy se v průběhu zakládání stavby narazilo na nevrtatelné podloží – ordovické křemenné pískovce (křemence) –, byly některé piloty zaměněny za železobetonové patky. Kvůli zjištěným křemencům musela být změněna i technologie provádění přeložky hlubinné splaškové kanalizace (stoka o délce zhruba 80 m v hloubce 7–12 m), místo původně plánované klasické hornické ražby musela být v některých částech použita trhavina.

Energetické piloty

Energetická pilota je ve své podstatě pilota, jejíž armokoš je před vložením do vyvrtaného otvoru vystrojen potrubním výměníkem a následně zapuštěn a zalit betonem. Výstupy potrubí jsou dále vedeny pod základovou deskou až do sběrných míst – rozdělovačů/sběračů –, dále je napojeno na tepelné čerpadlo.

Bylo provedeno celkem 62 energetických pilot, skutečný tepelný výkon je 95 kW a chladicí výkon 75 kW. Energetické piloty jsou realizovány jako nízkopotenciální zdroj energie pro tepelné čerpadlo systému ZEMĚ–VODA, které slouží jako jeden ze zdrojů tepla a chladu pro navrhovaný objekt. Energetické piloty slouží pro odebírání energie pro potřeby vytápění a naopak pro ukládání odpadního tepla pro potřeby strojního chlazení. Tento systém je tak možno do určité míry chápat jako akumulátor energie, která bude ukládána právě do základových konstrukcí (energopilot) a nejbližšího okolí. Střídavý režim odběru a dodávky tepla do pilot je podmínkou dlouhodobé funkčnosti.

KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ

Hlavní nosná konstrukce objektu je provedena z monolitického železobetonu. Konstrukce spodní stavby je realizována jako tzv. bílá vana. Podzemní podlaží, kde jsou umístěné technologie, jsou kombinací stěnového a sloupového systému s obvodovými stěnami. Nadzemní patra zhotovil IMOS Brno jako kombinaci stěnového a sloupového systému (obvodové a vnitřní sloupy, ztužující stěny jádra).

Mezi novým pavilonem a stávajícím monoblokem je vybudován technologický propojovací podzemní koridor. Jedná se o kanál, ve kterém jsou vedeny důležité technologie mezi jednotlivými pavilony. Kanál je průchozí i pro osoby.

Pro vjezd sanitních vozů na akutní příjem v 1. NP byly vybudovány dvě rampy – nájezdová a sjezdová. Nájezdová rampa je založena na stávající milánské stěně. Nosná konstrukce je přímo kotvená pomocí vlepované výztuže do vývrtů. Pod rampou byla zřízena kotvená nadbetonávka milánské stěny šířky 500 mm, která byla od rampy oddělena dilatační spárou. Nosný sloup rampy je jako kyvná stojka. Je uložený pomocí vrubového kloubu do nového energokanálu. Na konci nájezdové rampy – mezi rampou a budovou – je navržený povrchový mostní závěr. Dilatace mostního závěru je uvažována +30 / –15 mm.

Pro odjezd sanitních vozů vybudoval IMOS Brno sjízdnou rampu. Opěru sjezdové rampy tvoří železobetonová opěrná zeď. Tato podpěra je založena na monolitickém základu, který je podepřený mikropilotami. Podpěra je vetknuta do základu, její tělo je spojeno s nosnou konstrukcí pomocí vrubového kloubu šířky 200 mm. Na konci sjezdové rampy je navržený povrchový mostní závěr. Dilatace mostního závěru je uvažována +10 / +5 mm.

LEHKÝ OBVODOVÝ PLÁŠŤ

Obvodové fasádní konstrukce pravé a levé části objektu jsou provedeny z proskleného lehkého obvodového pláště – sloupkopříčkový hliníkový systém s izolačním trojsklem. Ostatní části fasády jsou z kontaktního zateplení s tepelnou izolací z minerální vlny (ETICS) se strukturovanou tenkovrstvou probarvenou silikonovou omítkou s uhlíkovým vláknem zrnitosti 1,5 mm (zvýšená mechanická odolnost).

UMÍSTĚNÍ TECHNOLOGIÍ

Veškerá technologie určená pro nový pavilon je umístěna v nejnižším patře, ve 2. PP – strojovna vytápění, strojovna VZT, strojovna chlazení, elektrorozvodny, ústředny MaR a EPS. Ve střešních nástavbách nad nejvyššími patry jsou umístěny ještě tři strojovny VZT. Pro vytápění objektu byla vybudována nová předávací stanice, jež je napojena na centrální zásobování teplem areálu nemocnice. Jako druhý zdroj tepla byla osazena dvě tepelná čerpadla ZEMĚ–VODA (teplo a chlad odebírají z energopilot) o topném výkonu jednoho tepelného čerpadla 56,15 kW.

SPECIÁLNÍ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU

Umístění špičkových zdravotnických technologií s sebou přineslo vysoké nároky na volbu materiálů a kvalitu provedení stavebních prací. IMOS Brno se tak během stavby musel vyrovnat s celou řadou speciálních požadavků, aby splnil všechna kritéria.

Součástí stavby bylo i vybudování tzv. čistých prostor s třídami čistoty 7,8 dle ČSN ISO 14644-1 (JIP, ARO, angiosály, kardio emergency, prostory lékárny). Stěny čistých prostor tvoří stěnové panely s povrchovou úpravou z ocelového lakovaného plechu, které jsou montovány na nosný rastr nebo kotveny přímo do omítaných stěn. Součástí těchto stěn jsou i systémová okna, dveře, prokládací okna atd.

Stavba obsahovala i realizaci ochranných vrstev stěn z důvodu výskytu ionizujícího záření (prostory vyšetřoven RTG). Na pracovištích angiosálů, což jsou prostory zatížené zdrojem RTG záření, jsou stěny opatřeny barytovou omítkou tl. 30 mm. Na této omítce je již čistá vestavba na nosném roštu. V zákrokovém sále, rovněž pracovišti zatížené RTG zářením, byly pod čistou vestavbou montovány olověné pláty. Zde bylo nutné všechny vývody ZTI, elektro, MaR atd. v místě prostupu přes olověné pláty opatřit olověnou výměnou.

Při realizaci komunikací byla zjištěna téměř nulová únosnost zemní pláně. Dle návrhu geotechnika došlo ke stabilizaci pláně v tl. 500 mm pod komunikací následovně: na parapláň byla položena geotextilie 200 g/m2 (přesahy min. 500 mm), přes tuto geotextilii byl do podloží vtlačen ŠD 32/63 v tl. 150 mm, na tuto vrstvu byla položena geomříž TENSAR TRIAX TX160 (přesah min. 300 mm), na geomříž nasypána a zahutněna vrstva ŠD 0/32 v tl. 200 mm, poslední vrstva byla v tl. 150 mm SC 0/32 C5/6. Po provedení této sanace byly naměřené hodnoty Edef 2 min, 45 MPa.