Stanislav Polák:„Udržitelnost je podle mě odpovědné chování nás všech v každodenním životě.“
Nadace dřevo pro život se zabývá edukací odborné i laické společnosti v oblasti využívání dřeva, nejvýznamnější obnovitelné suroviny, která představuje nejefektivnější cestu k udržitelnému rozvoji. Realizuje projekty Do lesa s lesníkem, Dřevěná stavba roku nebo třeba Stavby s vůní dřeva. Jejich nejnovější projekt Lesnická legislativa EU má za cíl maximálně snížit možná rizika pro vlastníky lesa a všechny zpracovatele dřeva v ČR, která jsou reálná v případě naší pasivity. Jak vnímá udržitelnost a s ním spojené stavebnictví? Nejen na tyto otázky odpovídal Stanislav Polák, jenž stojí v čele Nadace po dlouhé roky.
Proč bychom dle vás měli více využívat dřevo?
Dřevo je krásný, zdravý materiál nekonečných možností, který vyrábí sama příroda. Budeme-li respektovat jednoduchá pravidla našeho bytí v souladu s přírodou, bude jeho zdroj nekonečný.
Udržitelnost je složitý pojem, jenž slýcháme posledních několik let zaznívat z mnoha stran. Co znamená udržitelnost pro vás?
Souhlasím s tím, že slovo udržitelnost na nás až útočí každý den a ze všech stran. Nejškodlivější však je, že se soustřeďuje zejména na jedno hledisko, a to environmentální. Je to velká škoda, protože se tím umenšuje její společenská hodnota. Udržitelnost se definuje třemi pilíři, možná ještě lépe řečeno naším chováním v oblasti sociální, ekonomické a v oblasti životního prostředí. Udržitelnost je podle mě odpovědné
chování nás všech v každodenním životě, a to ve všech třech zmíněných oblastech.
Jak se udržitelnost projevuje v oblasti stavebnictví?
V obecné rovině vidím velmi pozitivní vývoj ve vnímání povinnosti chovat se odpovědně a navrhovat i stavět v principu udržitelného standardu. Tu největší proměnu postojů pozoruji zejména u velkých investorů. Navíc věřím, že již mnozí víme, že tou nejefektivnější udržitelnou cestou pro stavebnictví je využívání dřeva.
Jaké jsou podle vás největší bariéry nebo limity pro udržitelné stavitelství a jak by bylo podle vás možné je překonávat?
Největší brzdou udržitelného stavebnictví je doba povolovacího procesu a hlavně zastaralé požární předpisy pro dřevostavby. V případě rychlého odstranění těchto překážek má české stavebnictví obrovský potenciál příspěvku pro náš udržitelný vývoj. Konkrétně je to výstavba vícepodlažních budov v městských veřejných prostorech ve spojení s podporou státu ve veřejných zakázkách.
Existuje podle vás cesta, jak udržitelné stavebnictví posunout dál?
Cestou je cílená spolupráce státu, komerčních podniků a odborníků z řad akademické oblasti, která by zrychlila celý proces.
Jak vidíte možnou spolupráci lesníků a stavitelů dřevěných domů? Bude dostatek dřeva na rozvoj dřevěného stavění v ČR?
Lesníci a stavitelé dřevěných i kombinovaných staveb mají úzce propojenou podnikatelskou vazbu. Toto spojení je přirozené, trvá od nepaměti a bude jistě pokračovat i v budoucnosti. Spojuje je dřevo, naše nejvýznamnější obnovitelná surovina. Dřevo je totiž stavební materiál bez limitů v jeho použití a v blízké budoucnosti se o něj nemusíme obávat. Podle nejnovějších údajů Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů z Brandýsa nad Labem bude nabídka dřeva, i smrkového, v následných 10 letech podobná jako před poslední velkou kalamitou. Takže dobrá zpráva pro naši planetu.
Jak jsme na tom ve srovnání s Evropou a světem?
Nedokážu porovnat svět jako celek a naši republiku, pokusím se ale jednoduše popsat vývoj lesů v EU. Možná bude pro mnohé velkým překvapením informace, že v EU plocha lesa přibývá a stejný trend je i u nás.
Ovšem zásadní rozdíly mezi některými zeměmi EU a ČR jsou ve využívání dřeva pro stavební účely. Státy jako Rakousko, Německo, ale i Polsko a zejména Švédsko, Finsko naprosto běžně a dlouhá léta staví dřevěné stavby s velkou a jasně definovanou podporou státu. Takovéto budovy v městské zóně vylepšují klima a jsou krásnými architektonickými skvosty. Dokonce některé veřejné budovy, například knihovny, jsou chloubou na cestě ke zpomalení klimatické změny a v použitém dřevu budou desítky let držet stovky tun uhlíku. Bohužel, u nás o takovémto stavebnictví jen sníme.
Jsme tedy evidentně na začátku cesty. Jak dlouho, myslíte, může tolik toužebný posun trvat?
Naši pozici nelze nazvat začátkem cesty. Mnoho věcí již bylo uděláno a některé se právě dějí. Dle mého je největším problémem málo ambiciózní harmonogram prací souvisejících s nutností potřebných legislativních změn.
Co chystané legislativní změny Evropské unie, jak ovlivní oblast udržitelnosti?
Je to zvláštní, ale některé legislativní změny EU podporují aktivity zlepšující udržitelnost našeho bytí. Jiné neúmyslně vytvářejí nebo v krátkém časovém horizontu budou vytvářet velké komplikace pro využívání dřeva jakožto obnovitelné suroviny.
Můžete uvést konkrétní příklad?
Na jedné straně se výrazně omezují plochy lesa pro hospodaření a na druhé se již dnes prosazuje takzvané zelené financování, které finančně zvýhodňuje právě ony udržitelné dřevěné stavby. Ovšem, nejvýznamnější ovlivnění procesu zpracování dřeva bude Nařízení EU proti odlesňování a degradaci půd (DEFO). Toto nařízení nahrazuje Nařízení EU o dřevě a zavádí na všech stupních zpracování povinnost sledování dřeva a dalších šest komodit v režimu „náležité péče“.
