Digitalizace je cesta k úsporám. BIM pomáhá nejen stavět levněji a rychleji

Digitalizace není cílem, ale prostředkem k větší efektivitě, úsporám práce a snížení nákladů. Právě metoda BIM představuje cestu, jak stavebnictví digitalizovat. Nemá smysl ji využívat proto, že je moderní, ale že vnáší do celého životního cyklu stavby úspory a větší efektivitu.

BIM není novinkou, ale metodou starou více než půl století. Pravdou je, že se za tu dobu hodně změnila, a v posledních letech jsme tak svědky proměny jejího chápání. Fáze projektování, tedy vytváření 3D modelů ustupuje jakoby do pozadí, a mnohem důležitější roli zaujímá práce s informacemi. Ani onen model – v prostředí metody BIM nazývaný digitální model stavby (DiMS) – už není chápán jen jako grafické zpracování stavby v prostoru. Nese totiž v sobě velké množství negrafických informací. I proto se význam zkratky BIM dnes posunul směrem k Building Information Management, což česky překládáme jako správa informací o stavbě.

Všechny důležité informace vázané ke stavbě jsou soustředěny a sdíleny na jednom místě v digitální podobě. To znamená, že jsou strojově čitelné (nebo alespoň jejich velká část), strukturované a opakovatelné. Nejdůležitější ale je, že mezi nimi existují vazby a jsou vzájemně propojené. Po celý životní cyklus stavby, od jejího prvotního záměru přes projektovou a realizační část až po její užívání a odstranění, jsou informace soustředěny v informačním modelu stavby (IMS). Během této doby s nimi mohou pracovat všechny stavařské profese. Každá přirozeně v té fázi, kdy k nim potřebuje přístup. Informační model stavby, tedy všechny důležité informace o stavbě, je sdílen v informačním systému nazývaném Společné datové prostředí (CDE). Jde o systém pro správu dokumentů, ovšem s výrazně rozšířenými funkcemi, a to zejména o práci s DiMS, ale také o zachycení průběhu a výsledku digitalizovaných procesů, stejně jako záznamů komunikace nad projektem.

KONEC OPAKOVANÝCH A ZBYTEČNÝCH ČINNOSTÍ

Metoda BIM nevytváří žádná nová data. Všechny informace, které se postupně scházejí v IMS, už existují a na stavbě se využívají. Problém ale je, že se během jednotlivých fází životního cyklu stavby ztrácejí. Mnohdy je třeba informace zadávat opakovaně, a to dokonce několikrát. Přestože naprostá většina dokumentů a materiálů vzniká v počítači, nezřídka jsou informace předávány v papírové podobě. To znamená, že je někdo vytvořil, vytiskl, předal a další přepsal z papíru do počítače. Je zřejmé, že riziko chyby je velké. K tomu si přidejme zbytečný čas a práci související s tiskem a opisováním. Mnohem jednodušší, bezpečnější a výrazně rychlejší by bylo sdílet tuto informaci na jednom místě, aby s ní mohl pracovat, kdokoli ji potřebuje.

Zkuste si představit, jak obrovský objem informací se váže k jedné, nijak složité stavbě. Jednalo by se o neskutečné množství šanonů plných papírů. Navíc celá řada informací se nachází ve vzájemné komunikaci v podobě e-mailů, zpráv, a některé z nich dokonce zazní jen v telefonickém hovoru. Jaká je šance najít potřebnou informaci se zárukou, že jde o nejnovější a platnou verzi? Dopátrat se výsledku může znamenat hodiny práce nebo také jen pár sekund, pokud jsou informace o stavbě digitalizovány, vzájemně propojeny a sdíleny. Pokud všichni pracují jen s jednou verzí informace, pak máme vždy jistotu, že i námi nalezená verze informace je nejnovější a platná.

Metoda BIM pomáhá odstranit zbytečné činnosti. K tomu, abyste ji začali využívat a těžit z toho, co nabízí, rozhodně nestačí nakoupit software. BIM je metoda, jež s sebou přináší změnu dosavadních způsobů práce. Digitalizovat informace, pokud bychom s nimi neuměli pracovat, by byl jen zbytečný krok. Do digitálního světa je proto nutné přenést interní, externí procesy a dále komunikaci související s projektem.

Už v této fázi, tedy v okamžiku pouhého zavádění metody BIM, se naskýtá prostor pro zvýšení efektivity a úspor. Je téměř pravidlem, že se při digitalizaci procesů podaří odhalit takové, jež v průběhu času zcela ztratily svůj význam, jsou formalizované a probíhají ze zvyku. Stejně tak se některé úkony mohou ukázat jako zbytečně komplikované a dojde k jejich zjednodušení. Tento krok, či dokonce úplné zrušení znamená samo o sobě vyšší efektivitu a pro mnoho zúčastněných výraznou úsporu práce, která v konečném důsledku vede k úsporám peněz vydávaných na zbytečné činnosti.

PŘEDCHÁZENÍ CHYBÁM

Jedna z nejdůležitějších pouček digitálního světa říká, že informace, která není sdílena, je mrtvá. Jak může participace zásadně ušetřit peníze a přispět ke směřování, že budeme v konečném důsledku stavět levněji a rychleji?

Příkladem mohou být různé chyby a kolize, jež se mohou v projektu objevit. Může jít o opomenutí projektanta stejně jako o důsledek změn, které u každé stavby nastanou. Potíž je v tom, že se na chybu mnohdy přijde až při samotné výstavbě. Téměř vždy jsou s tím spojeny vícepráce a dodatečné náklady oproti rozpočtu. Digitální model stavby umožňuje zkontrolovat vše ještě před začátkem stavby. S pomocí automatické (či poloautomatické) kontroly některých parametrů mohou být odhaleny ještě v počítači jak případné omyly autora návrhu, tak kolize. K odstranění může dojít ještě před tím, než se začne stavět. Přitom tyto kontroly mohou probíhat při každé, i drobné změně projektu a mohou upozornit na potenciální problém v realizaci.

Digitalizované procesy pomáhají také ušetřit zbytečně proinvestované prostředky problematiky změnového řízení, které, přiznejme si, neprobíhá úplně strukturovaně. U staveb malého rozsahu si lze schvalování změn uhlídat, aby nedocházelo ke zdržování. U velkých projektů za desítky či stovky milionů se bez sofistikovaného systému neobejdete. V digitalizovaném světě existuje o každém kroku jednoznačný a nesmazatelný záznam. Velmi snadno lze sledovat nejen výsledky, ale i průběh jednotlivých procesů. Je jednoduché zjistit, kdo změnu požadoval, vyjádřil se a v jaké fázi schvalování se aktivita nachází. V případě pozdržení odpovědi mohou být zasílány automatické notifikace odpovědné osobě se žádostí o zpětnou vazbu.

„V digitalizovaném světě existuje o každém kroku jednoznačný a nesmazatelný záznam. Velmi snadno tak lze sledovat nejen výsledky, ale i průběh digitalizovaných procesů.“

Samozřejmostí je možnost vytvořit během krátké chvíle z digitálního modelu stavby 2D projektovou dokumentaci různých fází životního cyklu. Má to ale jednu podmínku – DiMS musí být opravdu co nejvěrnějším odrazem skutečné fyzické stavby do virtuálního světa. To znamená zajistit pravidelné aktualizace. Nemělo by tedy docházet k situacím, kdy se model „opravuje“ a stavba už stojí. Tím se totiž připravujeme o celou řadu výhod spojených například s vytvořením dokumentace pro kolaudaci nebo využitím již jednou vložených informací v dalších fázích životního cyklu, a to při užívání a správě stavby.

KLADY PROVOZNÍHO INFORMAČNÍHO MODELU

Je to logické, zatímco od začátku práce na projektu do dokončení stavby uběhnou obvykle roky, fáze užívání trvá desetiletí. Obvykle hovoříme o horizontu padesáti až sedmdesáti let. Přitom máme po celou tuto dobu k dispozici všechny potřebné informace, které byly ke stavbě navázány od samého počátku. Přirozeně, ne všechny jsou pro správu a užívání staveb nutné, proto obvykle dochází k situaci, kdy se digitální model stavby přenese do některého z CAFM (computer-aided facility management) systému. Z projektového informačního modelu (PIM) vzniká provozní informační model (AIM).

Firma spravující příslušnou stavbu tak při jejím přebírání nemusí přeměřovat všechny rozměry a znovu zmapovat veškeré rozvody TZB včetně části neviditelné nebo těžko přístupné (rozvody, odpady, větrací šachty atp). Veškeré informace jsou dostupné v modelu.

BIM – správa informací o stavbě (z pohledu vlastníka stavby): Shromážděním všech potřebných informací o stavbě na jedno místo umožní BIM rychle a zaručeně poskytnout správnou, platnou a aktuální informaci pro rozhodování.

Součástí jsou také informace o servisu, zárukách a údržbě. Ty se do digitálního modelu stavby vkládají společně s jednotlivými prvky. To znamená, že v okamžiku, kdy projektant do stavby naprojektuje okno nebo třeba výtah, připojí ke grafické podobě i negrafické informace. Jednou z nich může být například servisní manuál nebo záruční či servisní podmínky. Plánování nákladů je pak mnohem snazší. Facility manager, případně odpovědný pracovník servisu, přímo z modelu vidí všechny prvky, které vyžadují jeho pozornost a jejich přesné umístění v rámci stavby. Záznam provádí opět digitálně přímo z místa, což mu šetří čas, zajišťuje přesnější informace, a hlavně usnadňuje další kontrolu.

Podobný přehled může mít Facility manager nejen o jedné budově, ale vzhledem k propojení si lze vyhledat potřebné informace napříč všemi budovami v dané lokalitě nebo v jejich správě. To napomáhá k výrazně efektivnějšímu a levnějšímu plánování například pravidelného servisu některých zařízení.

Sdílení informací napříč životním cyklem otevírá prostor také pro hlubší sledování investic a uplatňovaných nákladů na životní cyklus (LCC). Už při samotné tvorbě modelu lze totiž simulovat náklady na užívání, správu a údržbu stavby. Můžeme tedy počítat nejen s tím, kolik bude stát samotné postavení stavby, ale také vlastnictví stavby v následujících letech, což je fakt, který může pohled na projekt výrazně proměnit.

BLÍZKÁ BUDOUCNOST IMPLEMENTACE BIM

Nemá smysl si zastírat, že přechod od stávajících pracovních postupů k digitálním bude snadný a bezproblémový. Pro mnoho společností půjde o zásadní změnu. Proto je nezbytné poskytnout všem subjektům dostatek času na adaptaci, aby si zvykly na nové postupy a naučily se naplno využívat všech benefitů, které digitální svět umožňuje. Jak ukazují zkušenosti z veřejného i soukromého sektoru, přínosy metody BIM se projeví rychle, což by mohlo všechny motivovat k pozitivnímu přijetí.

Tento článek vznikl na základě příspěvku autora, který byl publikován v Ročence ČKLOP 2023.