Zavedení ISO 19650 je nevyhnutelné a přínosné

Informační modelování staveb (BIM) je metodou, jejíž podstatou je vytváření, předávání a využívání informací během celého životního cyklu staveb. Pro úspěšné a efektivní využití této metody je klíčový strukturovaný a systematický přístup k managementu informací. Díky tomuto přístupu mohou všichni účastníci projektu pracovat s aktuálními a přesnými informacemi, což vede ke zvýšení efektivity a transparentnosti projektů, snížení rizika chyb a zlepšení spolupráce. K dosažení těchto výhod může dobře posloužit soubor norem ISO 19650, které standardizují základní pojmy, principy a postupy týkající se managementu informací. Tento standard představuje důležitý krok směrem k jednotnému přístupu ke správě informací v oblasti přípravy, realizace a provozu staveb.

STANDARD PRO JAKÉKOLI MĚŘÍTKO A FÁZI ŽIVOTNÍHO CYKLU

Standard ISO 19650 se skládá z pěti samostatných částí, které byly publikovány Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) postupně od roku 2018 a přibližně s ročním odstupem byly zaváděny i do systému ČSN norem. V současné době je kompletní soubor norem k dispozici nejen ve světě, ale také v Česku, kde byla poslední část vydaná v letošním roce.

I když se standard ISO 19650 může zdát relativně nový, vychází ze starších britských standardů (PAS/BS 1192), které se v poslední dekádě rozšířily a aplikovaly na projektech po celém světě. ISO 19650 se od principů těchto standardů zásadně neodlišuje, byl však více přizpůsoben pro mezinárodní aplikaci a zjednodušen a upraven na základě zkušeností s používáním původních norem. Proto lze ISO 19650 již považovat za normu v praxi vyzkoušenou a osvědčenou.

Cyklus předávání informací podle ČSN EN ISO 19650-1 sestává ze čtyř základních kroků. Pověřující strana (objednatel) nejprve musí stanovit požadavky na informace. Vedoucí pověřené strany spolu s pověřenými stranami (zhotovitelé a jejich subdodavatelé) předem naplánují jejich předávání. Po vytvoření a předání informací je nezbytná jejich kontrola. ČSN EN ISO 19650 podrobně specifikuje principy a procesy pro každý z těchto kroků.

Management informací s využitím BIM podle normy ISO 19650 lze aplikovat v průběhu celého životního cyklu staveb bez ohledu na jejich typ a měřítko. Hlavním cílem normy je zajistit náležité spravování a sdílení informací týkajících se stavby mezi všemi zúčastněnými stranami. Tím se zajišťuje, že všichni aktéři mají přístup k aktuálním a relevantním informacím v každé fázi projektu nebo během provozu, a mohou je tedy využívat jako podklad pro rozhodování. Norma ISO 19650 také zajišťuje, že informace jsou správně strukturovány a organizovány, což umožňuje efektivní využití těchto informací během celého životního cyklu stavby od její přípravy a projektování přes realizaci až po správu a provoz.

Základním principem ISO 19650 je skutečnost, že pro každou informaci potřebnou pro projekt či správu se musí předem stanovit požadavek, u něhož se následně naplánuje, jak a kdy bude předán. Odevzdané informace pak projdou schválením. Management informací pokrývá všechny tyto úkoly tím, že detailně nastavuje konkrétní činnosti, které se pro předávání informací na základě tohoto principu mají vykonávat.

OBSAH STANDARDU

První část ISO 19650 obsahuje základní pojmy a principy, jako jsou stanovování požadavků na informace, principy plánování, vytváření, předávání informací nebo řešení a postup prací pro společné datové prostředí (CDE). Ve druhé a třetí části jsou detailně popsány všechny činnosti vykonávané v rámci managementu informací při dodací fázi (tedy během přípravy, projektu a realizace stavby), respektive provozní fázi aktiva. Čtvrtá část se týká řízení výměny informací včetně způsobů kontroly. Poslední pátá část se zabývá bezpečnostním přístupem orientovaným k managementu informací.

Management informací podle ISO 19650 zásadně proměňuje především posouzení a zohlednění potřeb při přípravě projektu nebo správě aktiva. Zadavatel (ve standardu označován jako pověřující strana) musí jasně stanovit požadavky na informace, tedy nejen co a kdy potřebuje, ale rovněž k jakému účelu bude informace reálně používat a v jaké úrovni mají být vytvořeny a předány. Pouze tímto způsobem lze zamezit tomu, aby se nevytvářely a nepředávaly zbytečně detailní datové modely, které obsahují informace, jež prakticky nikdo nepotřebuje.

Proces výměny informací podle ČSN EN ISO 19650-4. Na obrázku jsou znázorněny čtyři základní stavy, v nichž se mohou nacházet vytvářené informační kontejnery, a rozhodovací procesy při změně těchto stavů. Tento proces je zároveň východiskem pro nastavení základních informačních toků při používání společného datového prostředí (CDE).

Po stanovení potřeb následuje výběr vedoucích pověřených stran, které jsou dodavateli informací. V našich podmínkách si pod vedoucí pověřenou stranou představíme především generálního projektanta, jenž během projektové přípravy prostřednictvím či ve spolupráci se svými subdodavateli (pověřenými stranami) informace vytváří. ISO 19650 je přizpůsoben v zahraničí stále běžnější praxi, kdy je takových vedoucích pověřených stran v rámci projektu více, a je tedy nutné nastavit principy pro společné vytváření informací. I u nás jsou během dodací fáze staveb běžné minimálně dvě vedoucí pověřené strany – kromě generálního projektanta jde o zhotovitele stavby. V průběhu realizace totiž vzniká řada dalších informací, například o skutečném provedení výstavby. Ty jsou pro zadavatele využitelné v průběhu provozní fáze objektu, u níž se rovněž uplatní management informací podle třetí části normy ISO 19650.

APLIKACE V PRAXI

V České republice se v poslední době dostává ISO 19650 do širšího povědomí, nicméně prozatím není u zakázek zadávaných metodou BIM příliš uplatňován. Totéž lze říci o připravovaných metodikách Koncepce BIM, které ho příliš nereflektují. Uplatňují se pouze dílčí pojmy a principy, jako jsou například BIM protokol, stanovení požadavků na výměnu informací (EIR), plánu realizace BIM (BEP), využití společného datového prostředí (CDE) a další. Součástí ISO 19650 je rovněž požadavek na stanovení úrovní informačních potřeb, jež se uplatňují v rámci českého Datového standardu staveb. Aktualizace vydávaných metodik do většího souladu s ISO 19650 je dlouhodobě slibovaná a dojde k ní pravděpodobně v letošním roce.

Výhodou ISO 19650 je, že v rámci managementu informací jasně vymezuje role jednotlivých aktérů a stanovuje pro ně konkrétní činnosti, které mají vykonávat. Postup založený na ISO 19650 vede k tomu, že jsou v maximální možné míře vytvářeny a předávány pouze ty informace, jež jsou skutečně zapotřebí. Standard nastavuje principy a procesy umožňující společné vytváření informací. Pokud se předem stanoví kdo, do kdy, v jaké podrobnosti, k jakému účelu vytvoří a předá konkrétní informaci, lze pracovat souběžně bez rizika, že budou vytvářeny informace duplicitní, neúplné či naopak zbytečné. ISO 19650 výrazně zrychluje a zefektivňuje vytváření výsledného informačního modelu stavby.

Při aplikaci ISO 19650 je nutné mít na paměti, že se nejedná o doslovný návod, ale o standard, který je třeba interpretovat na základě reálných potřeb. V dnešní době je k dispozici velké množství zdrojů z celého světa, díky nimž lze získat podrobné výklady jednotlivých ustanovení standardu, čerpat zkušenosti s jeho implementací či se přímo inspirovat vzorovými dokumenty. Tyto zdroje jsou nápomocné normě lépe porozumět a usnadnit její aplikaci v praxi. Spolu s ISO 19650 je vhodné využít a implementovat i další související normy, jako jsou například ČSN EN 17412 týkající se stanovování úrovní informačních potřeb nebo dnes již běžně používané otevřené standardy openBIM od organizace buildingSMART.

V BIM Consulting považujeme zavedení managementu informací založeného na ČSN EN ISO 19650 za nevyhnutelné a zároveň přínosné. Vzhledem k dosud existujícím rozdílům v některých pojmech a procesech mezi metodikami vznikajícími v rámci odboru Koncepce BIM Agentury ČAS a ISO 19650 jsme zvolili cestu postupné implementace. Při přípravě několika zadávacích dokumentací jsme zaváděli terminologii a principy s ohledem na to, jak v průběhu posledních měsíců pomalu pronikají do obecného diskursu mezi zadavateli a BIM odborníky. V tuto chvíli již považujeme za možné aplikovat management informací v celé šíři v rámci dodací fáze. ISO 19650 postupně proniká i do diskusí týkajících se facility managementu a je otázkou relativně krátkého času, kdy bude možné totéž prohlásit i o fázi provozní.

PŘÍPRAVNÁ FÁZE PROJEKTU

Při přípravě projektu jde v první fázi především o rozdělení požadavků na informace podle toho, zda se jedná o požadavek týkající se celé organizace (požadavky organizace na informace, OIR), konkrétního projektu bez ohledu na konkrétní pověřenou stranu (požadavky na projektové informace, PIR) nebo požadavky vztahující se ke konkrétnímu zpracovateli (požadavky na výměnu informací). Norma stanovuje, jaké konkrétní aspekty je nutno u každého typu požadavku zohlednit, aby měl zhotovitel jasnou představu, jaké konkrétní informace má vytvářet a předávat.

Nejdůležitější jsou v tomto ohledu požadavky na projektové informace, k nimž lze zařadit i projektový informační standard a projektové metody a postupy pro vytváření informací. Vychází z nich požadavky na výměnu dat, které by měly obsahovat detailní požadavky na informace včetně uvedení požadované úrovně informačních potřeb. Vzhledem k tomu, že v dnešní době ještě málokterý zadavatel dokáže přesně specifikovat konkrétní požadované informace pro jednotlivé účely, lze trvat především na projektové dokumentaci podle vyhlášky o dokumentaci staveb nebo se odkázat na datový standard staveb vznikající v rámci Koncepce BIM, jenž má ambici stanovit obvyklé požadavky na informace vztažené ke konkrétnímu účelu.

SŽITÍ NORMY S PLÁNEM REALIZACE BIM

Velký rozdíl oproti praxi, který jsem zažil v posledních letech v souvislosti se zadáváním BIM zakázek, je pohled ISO 19650 na plán realizace BIM (BEP). Standard jeho vypracování striktně požaduje po zhotoviteli (vedoucí pověřené straně). Stanovuje základní požadavky na jeho obsah, přičemž připouští jejich upřesnění zadavatelem (pověřující stranou) tak, aby v rámci veřejné soutěže bylo možno lépe porovnávat BEP jednotlivých uchazečů. Je tedy běžné, že objednatel předává šablonu BEP, kterou má potenciální zhotovitel pouze vyplnit či doplnit. BEP je odpovědí zpracovatele na požadavky informací, tedy zpracovatel by neměl tyto požadavky přímo stanovovat, o což je bohužel často žádán. V rámci této odpovědi je v BEP možno navrhovat dodatky a změny těchto požadavků, především informačního standardu, metod a postupů pro vytváření informací.

Při samotném vytváření a předávání informací ISO 19650 vyžaduje používání společného datového prostředí (CDE). V našem kontextu lze CDE považovat již za něco běžného, nicméně týká se to především pohledu na CDE coby řešení, tedy konkrétní aplikace. Standard ISO 19650 větší důraz klade na postup prací pro CDE, tedy jak nastavit používání CDE procesně. Pro informační kontejnery, tedy množiny informací, které jsou předávány prostřednictvím CDE a z nichž sestává samotný informační model, stanovuje tři základní stavy, v nichž se mohou nacházet: rozpracováno, sdíleno a publikováno. Mezi jednotlivými stavy prochází vytvořené informace procesem kontrol, schvalování, autorizování a akceptací, přičemž standard stanovuje konkrétní postupy na základě kritérií pro rozhodování. Nevyhovující informace jsou archivovány pro zachování auditní stopy či pro jejich opětovné využití v budoucnu. Nastavení všech těchto procesů na konkrétním projektu či při provozu a správě je rovněž činností zadavatele či jeho manažera BIM.

VYPLATÍ SE APLIKACE ISO 19650?

Nevýhodu ISO 19650 představuje zdánlivá komplikovanost a rigidnost při nastavování procesů na počátku projektu či při správě aktiv. Ano, standard je poměrně obsáhlý a pro jeho aplikaci v dnešní praxi nesvědčí ani místy odlišná terminologie či určité rozdíly v principech ve srovnání se stávajícími metodikami Koncepce BIM. Jenže v okamžiku, kdy se v něm zorientujete, začnou převažovat výhody. Pokud ve firmě není zaměstnán BIM manažer, vyplatí se pro aplikaci standardu využít zkušenosti BIM konzultanta, který napomůže lépe konkretizovat požadavky na informace či nastaví konkrétní postupy například pro práci se společným pracovním prostředím.