Články

Po vydání nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. celé stavební odvětví s napětím očekávalo vydání prováděcí vyhlášky s požadavky na stavby. Dočkali jsme se v červnu 2024. Prováděcí vyhláška číslo 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, vešla v platnost 1. 7. 2024 a přináší mnoho změn.

Nové technologie, ekologické trendy i chytré budovy přinášejí do stavebnictví nebývalý rozvoj. Zároveň však kladou nové nároky na požární bezpečnost. František Kregl, uznávaný expert na požární bezpečnost s více než třicetiletou praxí, upozorňuje na slabá místa systému – podceňovanou údržbu, zastaralé normy a nedostatečnou komunikaci napříč obory. 

Martin Pospíšil je významnou osobností v oboru požární ochrany. Je předním expertem na požární bezpečnost historických památek a výškových budov. Má na starosti požárněbezpečnostní ochranu areálu Pražského hradu.

Jedním z nosných výrobních programů společnosti Kooperativa vod družstvo je výroba ocelových zárubní a ocelových dveří s certifikátem odolnosti vůči požáru. Tyto certifikované ocelové dveře procházejí řadou testů a splňují nejpřísnější požadavky na bezpečnost.

Informační modelování staveb (BIM) je metodou, jejíž podstatou je vytváření, předávání a využívání informací během celého životního cyklu staveb. Pro úspěšné a efektivní využití této metody je klíčový strukturovaný a systematický přístup k managementu informací.

Téma požární ochrany dřevěných staveb je u nás stále velmi živé a stále se o něm velmi málo ví. Knihu Požární odolnost dřevěných konstrukcí vydali mladí výzkumníci z ČVUT Jakub Šejna s Lukášem Blesákem letos na konci léta a do několika týdnů byla vyprodaná. Po podobně srozumitelných publikacích, které dávají dohromady aktuální poznatky z celého světa, je zkrátka hlad.

Jan Řežáb, nositel inženýrského titulu v oboru management a ekonomika ve stavebnictví, se před zhruba dvaceti lety rozhodl, že začne stavět domy. Jiné, než bylo do té doby zvykem.

Ing. Markéta Lajczyková, PhD. z České svářečské společnosti měla být dalším přednášejícím konference SVAR 2021. Její výborně připravenou přednášku odprezentoval, z důvodu mimořádné události, její kolega Ing. Pavel Sonek. Přednáška byla zaměřená například na návaznost normy EN 1090 a související legislativy ČR a EU a chyby výrobců.

Příspěvek se zabývá základními technickými a technologickými požadavky na výrobu ocelových konstrukcí, sestav a dílů z vysokopevnostních ocelí (ocelí s vyšší mezí kluzu) podle normy EN 1090‑2.

Článek je zaměřen na navrhování styčníků uzavřených průřezů. Krátce popisuje metodu způsobů porušení uvedenou v normě. Tato metoda je použitelná pouze pro vybrané geometrie styčníků a není obecně platná. Tyto nedostatky nahrazuje metoda konečných prvků s komponentami (CBFEM), která je ověřena na rozsahu platnosti normy.