Články

Nové technologie, ekologické trendy i chytré budovy přinášejí do stavebnictví nebývalý rozvoj. Zároveň však kladou nové nároky na požární bezpečnost. František Kregl, uznávaný expert na požární bezpečnost s více než třicetiletou praxí, upozorňuje na slabá místa systému – podceňovanou údržbu, zastaralé normy a nedostatečnou komunikaci napříč obory. 

Martin Pospíšil je významnou osobností v oboru požární ochrany. Je předním expertem na požární bezpečnost historických památek a výškových budov. Má na starosti požárněbezpečnostní ochranu areálu Pražského hradu.

Jedním z nosných výrobních programů společnosti Kooperativa vod družstvo je výroba ocelových zárubní a ocelových dveří s certifikátem odolnosti vůči požáru. Tyto certifikované ocelové dveře procházejí řadou testů a splňují nejpřísnější požadavky na bezpečnost.

Informační modelování staveb (BIM) je metodou, jejíž podstatou je vytváření, předávání a využívání informací během celého životního cyklu staveb. Pro úspěšné a efektivní využití této metody je klíčový strukturovaný a systematický přístup k managementu informací.

Téma požární ochrany dřevěných staveb je u nás stále velmi živé a stále se o něm velmi málo ví. Knihu Požární odolnost dřevěných konstrukcí vydali mladí výzkumníci z ČVUT Jakub Šejna s Lukášem Blesákem letos na konci léta a do několika týdnů byla vyprodaná. Po podobně srozumitelných publikacích, které dávají dohromady aktuální poznatky z celého světa, je zkrátka hlad.

Jan Řežáb, nositel inženýrského titulu v oboru management a ekonomika ve stavebnictví, se před zhruba dvaceti lety rozhodl, že začne stavět domy. Jiné, než bylo do té doby zvykem.

Ing. Markéta Lajczyková, PhD. z České svářečské společnosti měla být dalším přednášejícím konference SVAR 2021. Její výborně připravenou přednášku odprezentoval, z důvodu mimořádné události, její kolega Ing. Pavel Sonek. Přednáška byla zaměřená například na návaznost normy EN 1090 a související legislativy ČR a EU a chyby výrobců.

Příspěvek se zabývá základními technickými a technologickými požadavky na výrobu ocelových konstrukcí, sestav a dílů z vysokopevnostních ocelí (ocelí s vyšší mezí kluzu) podle normy EN 1090‑2.

Článek je zaměřen na navrhování styčníků uzavřených průřezů. Krátce popisuje metodu způsobů porušení uvedenou v normě. Tato metoda je použitelná pouze pro vybrané geometrie styčníků a není obecně platná. Tyto nedostatky nahrazuje metoda konečných prvků s komponentami (CBFEM), která je ověřena na rozsahu platnosti normy.

Zabudování oken a vnějších dveří je opomíjený, a přesto velmi zásadní stavební proces, který může významně ovlivnit kvalitu užívání vnitřního prostoru. Při správném zabudování za použití vhodných materiálů se zajistí bezchybné dlouhodobé fungování okna, ovšem při nesprávném, odbytém nebo „levném“ zabudování, bez řádného utěsnění spáry a upevnění okna, se může velmi záhy z novostavby nebo nákladné rekonstrukce stát noční můra, ohrožující i zdraví uživatele.