Nikdo tam nechtěl chodit. A pak přišla Zaha Hadid. Masaryčka se proměňuje k nepoznání

Je v centru hlavního města, má dokonalou dopravní infrastrukturu a přitom nikdy toto rozsáhlé území nemělo vlastní název. Tvořily ho zanedbané parcely se špatnou prostupností, nikdo tam nechtěl chodit. Pro brownfield a Masarykovo nádraží se dlouho hledala náplň. Události se daly do pohybu, když do konsorcia firem vlastnících pozemky vstoupila Penta a došlo ke změně územního plánu. A architektka Zaha Hadid svým pohledem na území úplně nabourala dosavadní zvyklosti.

V současnosti se tu staví polyfunkční budovy a hotel. Vzniknou zde také veřejná prostranství a v budoucnu i byty.

Některé věci jsou řízeny osudem a stejně tak tomu bylo i v tomto případě – nebyla to Penta, kdo měl od prvních dní eminentní zájem o území u Masarykova nádraží. Do projektu vstoupila až mnohem později… Vše začalo roku 2002, kdy České dráhy vypsaly soutěž na využití pozemků, které se do té doby nacházely pod stavební uzávěrou. Dva roky nato vznikla společnost Masaryk Station Development (MSD), kterou tvořily subjekty ING Real Estate (34 %), SUDOP Invest (33 %) a Morávka centrum (33 %).

Jejich cílem bylo rozvíjet úvahy o využití brownfieldu. Uspořádali ideovou a později i architektonickou soutěž, hledali novou vizi pro danou oblast. Roku 2011 ale společnost ING Real Estate odešla z českého trhu, a Penta se proto rozhodla do konsorcia firem vstoupit, neboť už měla zkušenosti se stavbou Florentina – přes ulici od Masarykova nádraží – a tedy znalost území. Odkoupila od ING Real Estate jejich podíl. Roku 2013 došlo ke změně územního plánu, jenž umožnil revitalizaci brownfieldu. V reakci na to konsorcium vyhlásilo mezinárodní urbanisticko-architektonickou soutěž, kam pozvalo šest tuzemských a šest zahraničních architektonických studií. Roku 2016 byl vyhlášen vítězný návrh, za jehož řešením stála Zaha Hadid a její londýnský ateliér.

VIZE ZAHY HADID

Zaha Hadid Architects (ZHA) spatřovali v rozlehlém nevyužitém pražském území velký potenciál. Jako cizinci nebyli zatíženi minulostí a dokázali přijít s neočekávanými řešeními. Studie pracovala se dvěma komunikačními osami. Tou první bylo prodloužení ulice Na Florenci směrem do Pernerovy ulice v Karlíně. Tam architekti v čele se Zahou Hadid navrhli hlavní náměstí, neboť považovali za důležité dotvořit veřejný prostor, v němž dochází ke křížení linek metra a kde se nachází i centrální autobusové nádraží.

Druhá osa propojovala ulici Na Florenci napříč kolejištěm Masarykova nádraží do Opletalovy a Hybernské ulice. Toto propojení se uskuteční díky nově vybudované platformě, jež Masarykovo nádraží přemostí. Na platformě bude vybudován park kombinující rušné pěší koridory s přímými vstupy na nástupiště a klidové rekreační zóny.

Vedle přemostění dojde k výstavbě dvou polyfunkčních objektů, které ZHA situovali do prostoru mezi ulici Na Florenci a Masarykovo nádraží. Zaha vnímala jako problematické, že stávající část ulice je obnažena do kolejiště, proto se ji snažila budovami uzavřít a tím ji redefinovat. Ulici navíc pomůže, že projde rekonstrukcí. Její chodníky budou rozšířeny a bude zde vysazeno stromořadí. Vznikne tak městská třída pulsující životem. Kromě kanceláří se tu otevřou obchody, služby a restaurace.

Polyfunkční budovy ZHA doplnili o dvě piazzetty, které mají vždy logickou vazbu na své území. První malé náměstí je situováno k Masarykovu nádraží. Prostor bude vymezen historickou budovou nádraží a průčelím nového domu, které svou unikátní fasádou akcentuje věž a tím navazuje na ostatní městské bloky s nárožními věžemi. Druhé náměstíčko se bude nacházet mezi nově vznikajícími budovami a naváže na pasáž Florentinum s možností dalšího propojení až na samotná nástupiště přes plánované přemostění.

MOTEL ONE SCELÍ PROSTOR

Součástí revitalizace brownfieldu u Masarykova nádraží je kromě výstavby polyfunkčních domů, rekonstrukce ulice Na Florenci a vybudování piazzett také výstavba hotelu. Ten vyroste v Hybernské ulici při křižovatce U Bulhara. Tím dojde k dostavbě městského bloku, ulice se scelí, což přispěje ke kvalitě veřejného prostoru. Objekt se staví podle návrhu ateliéru Schindler Seko Architekti a stavba je plánována na dva roky. Provozovatelem hotelu bude Motel One.

Změny se dotýkají i samotného Masarykova nádraží, které nezbytně potřebuje projít modernizací. K revitalizaci veřejných prostor, obchodních jednotek, pokladen a sociálního zařízení se zavázala společnost Masaryk Station Retail, jež si od Českých drah pronajímá většinu využitelných ploch na nádraží a jejímž majoritním vlastníkem je Penta.

„Zrekonstruovali jsme historické přestřešení odjezdové haly a veškeré obchodní prostory. Veřejnost také přivítala moderní toalety. Přímo do odjezdové haly jsme přestěhovali prodej jízdenek a nově se tam také nachází infocentrum. V neposlední řadě jsme navrátili lesk slavné nádražní restauraci, která bývala v 2. polovině 19. století jedním z nejlepších podniků v Praze. Nechtěl bych opomenout ani rekonstrukci technologického zázemí nádraží, která byla velmi komplikovaná. Společně s naším partnerem, Českými drahami, teď máme před sebou poslední fázi, a to přestavbu a částečně i rekonstrukci pasáže podél Hybernské ulice,“ vysvětluje projektový manažer Penty Real Estate Jan Vodvářka, jenž má za Pentu rekonstrukci Masaryčky na starosti.

Na dotaz, kolik Pentu doposud spoluúčast na rekonstrukci stála, doplňuje: „Celkové náklady Penty dosahují přibližně 200 milionů korun.“

PROJEKTY JSOU NEZÁVISLÉ

Celý záměr je rozdělen do několika nezávislých projektů z důvodu rozdílných majitelů pozemků a probíhajících změn územního plánu. Technicky a časově je sladěna výstavba dvou polyfunkčních domů s revitalizací ulice Na Florenci.

Rekonstrukce nádraží pod taktovkou Penty a částečně i Českých drah není koordinována se stavbou přemostění. Realizace platformy se odhaduje na rok 2025/26 a na starost ji má Správa železnic. Ta už získala územní rozhodnutí a připravuje dokumentaci pro stavební povolení. Výstavba hotelu je na těchto projektech časově nezávislá.

PŮVODNÍ NÁVRH ZAHY HADID BYL ZREDUKOVÁN

Areál, v němž se staví dvě polyfunkční budovy, má obdélníkový půdorys. Oba domy počítají se dvěma podzemními podlažími, ve kterých se budou nacházet garáže a technologické provozy TZB. Do 1. NP a 2. NP jsou situovány restaurace, obchodní prostory a vstupní lobby do administrativy. Ve zbylých nadzemních podlažích budou pronajímatelné kancelářské prostory.

Oba objekty by měly mít 8 nadzemních podlaží, přičemž budova blíže k Masarykovu nádraží bude mít v čelní části 9 nadzemních podlaží, aby bylo dosaženo věžovitého efektu. Přesto je zde na místě říci, že oproti původnímu návrhu Zahy Hadid došlo ke snížení hmoty v celé její délce o 2 metry.

Zredukován byl také rozsah 9. nadzemního podlaží, stejně jako fasáda doznala změn – aby se budova více opticky začlenila do okolní zástavby, byl doplněn vyšší podíl neprůhledných částí a přidány lodžie po obou stranách budovy. Střechy na objektech byly navrženy částečně jako zelené s nízkou vegetací a částečně jako pochozí.

Před započetím samotné stavby probíhal záchranný archeologický průzkum, jehož výsledky byly průběžně zapracovávány do tvarového řešení podzemní části navrhované stavby. Komplikaci představovaly hlavně historické konstrukce, zejména bývalé městské hradby a suterény se jim musely tvarově přizpůsobovat.

Budova byla postavena jako monolitická železobetonová konstrukce. Nosný systém uvnitř půdorysu je sloupový. Stropy jsou tvořeny železobetonovými deskami, které jsou lokálně zesíleny a zalamovány. Podpořeny jsou liniově stěnami a lokálně pak sloupy s hlavicemi, trámy a betonovými parapety v místech transferů nosného systému.

Na jaře bylo dosaženo glajchy, v současnosti se pracuje na fasádě. Obvodové stěny budou řešeny jako lehký obvodový plášť. Budovy by se měly dokončit v létě roku 2023.

HRA S HORIZONTÁLOU A VERTIKÁLOU

Unikátní je na objektech fasáda, která moderním způsobem parafrázuje věž, typickou pro „stověžatou Prahu“. Též odkazuje na industriální historii území. Z tohoto důvodu je barevné řešení fasádních profilů navrženo v barvách tmavě šedé, až černě antracitové v kombinaci se zlatou.

Fasádní profily inspirované kolejemi definují jednotlivá patra i další architektonické prvky objektů. Horizontálně se vrství jak ve výšce jednotlivých podlaží, tak ve výšce zábradlí jednotlivých pater. V cípu, který ústí na nově navržené náměstí u Masarykova nádraží, se ohýbají do vertikály, čímž přispívají k definici piazzetty utvořením lokální věžovité dominanty. Tyto profily doplňují fasádní panely, které vytvářejí vertikální členění fasády. Tyto „Diagonal Bays“ člení objekty a přispívají k diferenciaci fasád. Také utvářejí prostor pro začlenění zeleně na fasádu.

Fasády objektu jsou formovány deskami jednotlivých podlaží, která jsou důsledně rozčleněna vodorovnými římsami tak, že se jeví jako na sebe umístěné desky, které se prostorově přelévají a otáčejí. Toho je docíleno tak, že fasáda na jedné straně v každém podlaží o něco ustoupí a na protilehlé straně se naopak vykonzoluje. Celkově přibližně o 15 metrů. Tento specifický prostorový efekt utvoří identitu druhého náměstí, jež je přezdívané jako „rotated plazza“.

DNA Z NÁS DĚLÁ, KÝM JSME

Celý projekt revitalizace území Masarykova nádraží spočívá v propojování. Spojí se tři městské obvody Prahy. Zlepší se prostupnost dané oblasti a zvýší cirkulace lidí, kteří se pohodlně a rychle budou moci dostat z centra do Karlína nebo na Žižkov. Území nikoho, které bylo schované za ploty a jehož potenciál jen dřímal, se konečně nadechne životem. A třeba mu nová urbanistická vize a identita daná kvalitní současnou architekturou pomůže získat svůj název. Území má navíc, než aby se mu říkalo oblast u Masarykova nádraží. Počkejme si na to.