Jakub Klaška: Chceme vrátit dřevo do města, vždy tam patřilo

Foto: HUFTON + CROW, Jacopo Spilimbergo, Mir, Penta Real Estate Foto: HUFTON + CROW, Jacopo Spilimbergo, Mir, Penta Real Estate

V druhé části rozhovoru s Jakubem Klaškou, architektem pracujícím v Londýně ve studiu Zaha Hadid Architects, jsme se zaměřili hlavně na Masaryčku. Tvrdí, že je to úžasné území a že se přestavbou neuvěřitelně pozvedne. Má také rád dřevo jako stavební materiál. Chtěl by ho vrátit do měst, kam odjakživa patřilo...

Jak to bylo s Masaryčkou? Přiblížil byste koncepční řešení návrhu Zaha Hadid Architects?

V roce 2014 jsme se přihlásili do soutěže a začali návrh zpracovávat. Šlo o velké území, které bylo schované za ploty. Jen matně jste mohli tušit, co je za nimi. Místo se navíc nacházelo mezi různými infrastrukturami… Zaha však v lokalitě viděla velký potenciál a její řešení bylo velmi urbanistické. Její ambicí bylo vytvořit plnohodnotnou čtvrť. Nejprve jsme si pojmenovali problémy a oddělili všechny bariéry. Limity území pro nás byly ohromnou inspirací. Snažili jsme se, aby parter byl propustný a navazoval na logické toky okolí. Budovy jsme tedy utvářeli kolem proudění lidí, aby se části území znovu plynule propojily a jizvy, které tam jsou, se scelily. Také jsme vytvořili jednu ulici navíc.

Jak to myslíte, kterou?

Na Florenci. Když se postavíte před budovu Florentina, uvidíte nádraží. Až se tu postaví domy, vznikne úplně nová ulice se širokým chodníkem a vysazeným stromořadím, kde budou obchody i restaurace.

Jak se tedy území Masaryčky urbanisticky promění?

První urbanistická fáze projektu se zaměřuje na ulici Na Florenci, kde se staví dvě polyfunkční budovy. Druhá část plánu zahrnuje území Florence za magistrálou, které však nebude realizovat ZHA. Mezinárodní urbanistickou soutěž vyhrálo sdružení Unit Architekti, A69 Architekti a Marco&Placemakers. Jsem ale rád, že jejich návrh vznikl na stejném myšlenkovém půdorysu jako ten náš. Zásadní je přímé propojení ulice Na Florenci se samotnou Florencí.

Není škoda, že definujete design budov na jedné straně magistrály a na opačné, jen pár set metrů vedle, budou budovy vypadat diametrálně jinak?

Jakub Klaška, MasaryčkaTakhle vzniká urbanismus. Pro mě je důležité, že návrh má stejnou DNA, kterou je propojování území, takže vznikne funkční a plnohodnotný prostor.

Projekt se ladil téměř dva roky, za tu dobu vzniklo šest různých verzí studií. Poslední zaslala Zaha Hadid jen krátce před svou smrtí. V čem klíčovém se navzájem lišily?

Všech šest studií vzniklo od roku 2014, kdy jsme vyhráli soutěž, do roku 2016, kdy jsme představili návrh veřejnosti. Dva roky jsme s investorem hledali optimální řešení. Navrhovali menší i větší objekty s rozdílnou kapacitou a také zkoušeli různá tvarování a geometrie.

Čím jste se inspirovali?

Spíše bych mluvil o principech než o formální inspiraci. Snažili jsme se vyřešit problémy v lokalitě a také na území historicky navázat. Když se podíváte na tamní strukturu města, u každého rohu bloku je malá věžička a ta utváří určitou typologii zastavění tohoto území. Připadalo nám tedy zásadní, abychom také měli výškový akcent, který by komunikoval s okolím a využíval obdobné principy. Jen jsme ho chtěli zpracovat současným jazykem.

Vizuální pojetí i výška budovy byla předmětem vášnivých diskusí s občanskými aktivistickými spolky.

Požadavky jsou vždy reaktivní, vyjadřují názor k představenému návrhu. V tomto případě se nejvíc připomínek sešlo ke hmotě budovy. Na parcelu je totiž vidět ze všech stran. Budova je solitérní a žádné své fasády neukrývá do vnitrobloku. Investor vyšel vstříc požadavkům a zredukoval hmotu i výšku budovy. V rámci problematiky měřítka bychom měli zohledňovat kapacitní potřeby města a veškeré objemové, výrazové a funkční uspořádání posuzovat komplexně, ne pouze proporčně.

Bylo tedy chybou vyhovět?

Každou diskusi, která architekturu posouvá o stupeň výš, vnímám jako přínosnou. Růst měřítka jednotlivých staveb ve městech odpovídá růstu města jako celku. Proto se děje, že dominantní stavby postavené v minulosti postupně do města zarůstají.

Vyškrtlo se z architektonického návrhu něco, co vás mrzí?

Hned v prvním návrhu byl takový moment… Šlo o přední náměstí mezi budovou a nádražím. Prostor byl navržen ve dvou úrovních, tudíž vestibul metra více vystoupil na světlo a nebyl tolik zapadlý. Bohužel z důvodu komplikovaných majetkoprávních vztahů se od realizace upustilo.

ZAHA HADID ARCHITECTS

Zaha Hadid Architects (ZHA) je mezinárodní architektonická a designérská kancelář se sídlem v Londýně, kterou v roce 1980 založila architektka iráckého původu Zaha Hadid. V roce 1990 se ředitelem ZHA stal architekt Patrik Schumacher. Ten od úmrtí Zahy řídí ateliér jako jediný společník.

Jaké bude to druhé náměstí?

Je menší a situované mezi kancelářské budovy. Říkáme mu „rotated plaza“, protože je polozakryté a poloodkryté dle toho, jak nad ním konzoly na budovách rotují. Výsledný dojem bude velmi expresivní a těším se na něj.

Na co jste z realizace zvědavý?

Určitě na fasádu. Čelo budovy je vidět skoro od Obecního domu a byl na něj kladen velký důraz. Proto jsme se mu při navrhování v ZHA intenzivně věnovali a následně investor obětoval hodně úsilí, aby byla realizace perfektní. Je vidět, že jim na výsledku opravdu záleží. Ve Vysočanech jsme měli prototyp 1 : 1, abychom otestovali barvy na slunci a viděli, jak se chová, když ji vystavíme například dešti.

Čím bude Masaryčka výjimečná?

Jedinečné bude přemostění kolejiště a na něm nově vzniklý park. Líbí se mi, když dopravní infrastruktura postupně vrůstá do města nebo ji spíše město pohlcuje. Podívejte se na londýnskou stanici Liverpool Street Station – budovy se nejprve přibližovaly k nádraží a v určitou chvíli ho přemostily. Po cestě na stanici kolejiště nenajdete, protože ho město přerostlo. Vcházíte do zapuštěné haly a až pak se před vámi rozprostře království železnice.

Také Masarykovo nádraží je výjimečné svým charakterem, protože je hlavové. To znamená, že zde koleje končí, nepokračují dál. Vyznívá tak ještě více jako destinace. Jde o úžasné území a těším se na všechny změny, které nastanou. Městská čtvrť se neuvěřitelně pozvedne.

ZAHA HADID ARCHITECTSVe vašich návrzích hodně rezonuje udržitelnost. O jaké materiály a technologie se zajímáte?

V současnosti se na Bartlettu intenzivně zabýváme dřevem a navrhujeme z něho velké stavby, jako jsou stadiony, muzea, knihovny a další veřejné budovy. Chceme ho navrátit zpět do města, kde po staletí bylo přítomno, jenže vinou nešťastných požárů získalo špatnou pověst, a lidé jsou tudíž přesvědčeni, že sem nepatří.

Proč vás zajímá právě dřevo?

Jde o velmi chytrý materiál, s nímž lze velmi dobře manipulovat. Intenzivně se zabývám technologií Glued Laminated Timber, kdy dvojím způsobem dokážete ovládnout dřevo a využít všechny jeho možnosti, třeba jeho směrovost. Principy a konstrukční logika práce s inženýrským dřevem se projeví na formě budovy, která tak může být originální. To celkově napomáhá expresivitě architektury.

ZAHA HADID ARCHITECTSJaké celodřevěné budovy jste navrhl?

Završením mého bádání v oblasti dřeva byl návrh celodřevěného stadionu ve Velké Británii, který jsme navrhli v ZHA. V současnosti získal stavební povolení, takže předpokládám, že se začne brzo stavět.

 

PŘEČTĚTE SI TAKÉ PRVNÍ ČÁST ROZHOVORU S JAKUBEM KLAŠKOU

Související články

Aktuálně

Projektanti projektující pozemní stavby očekávají růst trhu projektových prací ve výši 2,6 %. V současné chvíli mají projektové společnosti využity kapacity na 96 %. Tržby projektovým společnostem porostou o 3,3 %. Tržby porostou více v pozemní projekci. Projektové společnosti mají v současné chvíli nasmlouvané zakázky na 9 měsíců dopředu. Nejčastěji získávají projektové společnosti zakázky na základě dlouhodobé spolupráce. Pro zákazníka je stále nejdůležitější cena. Vyplývá to ze Studie projektových společností H2/2022 zpracované analytickou společností CEEC Research s.r.o.

Kalendář akcí