Pavel Fojtík, Lukáš Zrůst a Radek Štengl - položili jsme jim stejné otázky, abychom vám zprostředkovali jejich zkušenosti a vize pro dřevěné konstrukce v rámci průmyslového developmentu v České republice.
Využívání dřeva jako konstrukčního materiálu nabírá v rezidenční výstavbě na popularitě. Jaký je však pohled českých developerů na potenciál dřevostaveb v průmyslovém sektoru? Oslovili jsme zástupce společnosti Panattoni, lídra na trhu průmyslových nemovitostí, investiční skupiny Progresus, která působí v oblasti industriálního a rezidenčního developmentu, a společnosti CTP, jednoho z největších evropských developerů průmyslových a logistických parků. Položili jsme jim stejné otázky, abychom vám zprostředkovali jejich zkušenosti a vize pro dřevěné konstrukce v rámci průmyslového developmentu v České republice.
Pavel Fojtík
Panattoni
Jaký je váš pohled na využívání dřeva jako konstrukčního materiálu pro průmyslové haly?
Dřevo přináší řadu environmentálních výhod. Jedná se o obnovitelný materiál s nízkou uhlíkovou stopou, který významně přispívá k minimalizaci emisí. V dnešní době se jedná o velmi důležité aspekty, protože od našich klientů máme velkou poptávku po udržitelných řešeních.
Přínos využití dřeva jako stavebního materiálu lze navíc i měřit. Například z LCA (analýza životního cyklu) reportu zpracovaného společností Grinity pro náš projekt Panattoni Park Pilsen West III vyplynulo, že budova s dřevěnou konstrukcí střešních vazníků bude mít o 290 tun nižší uhlíkovou stopu oproti použití vazníků železobetonových.
Dřevo má navíc ještě jeden benefit, velmi dobře vypadá, čímž kultivuje prostředí pro zaměstnance.
Máte ve svých projektech zkušenosti s použitím dřeva?
V Česku jsme nedávno prolomili jedno velké tabu. Od Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje jsme získali kladné stanovisko pro využití dřevěných vazníků a vaznic střech při výstavbě velké průmyslové haly pro výrobu a logistiku, konkrétně pro plánovaný Panattoni Park Pilsen West III, který se bude nacházet v Úhercích nedaleko Plzně. Dosud bylo v České republice možné využívat dřevěné střechy výhradně v rezidenčních, kancelářských a menších průmyslových nemovitostech. Precedentní rozhodnutí o využití dřevěných konstrukcí střech v průmyslových halách představuje významný milník nejen pro naši společnost, ale také pro celé české stavebnictví. Pro nás, naše investory a naše klienty je klíčové, že povolené požární řešení nijak neomezuje využití haly v porovnání s betonovou konstrukcí.
Do Česka si tak přinášíme know-how z úspěšných projektů společnosti Panattoni v Německu a Rakousku, kde už se dřevěné vazníky střech úspěšně používají. Jedním z nejnovějších příkladů je Panattoni Park Graz South v rakouském Štýrsku. Tento projekt nabízí více než 55 000 m² multifunkčních ploch a kombinuje špičkový design s ekologickou odpovědností. Zahraniční projekty potvrzují, že dřevo může být plnohodnotným materiálem pro velkoplošné průmyslové budovy, a to nejen z estetického, ale především z ekologického hlediska. Inspirace z těchto realizací byla zásadní i pro český pilotní projekt v Úhercích.
Co považujete za klíčové změny, které musí v ČR nastat, abyste začali více využívat dřevo v průmyslovém developmentu?
Stačí změna přístupu úřadů a institucí a jejich otevření technické diskusi. Naše projekty ze zahraničí dokazují, že i stavby s dřevěnými prvky dokážou dostát všem bezpečnostním standardům.
Kdybyste v ČR měli možnost realizovat svou vizi průmyslové dřevostavby, jak by vypadala?
V prvé řadě je potřeba zmínit, že v průmyslové výstavbě má dřevo své limity. V našem oboru je potřeba se dřevem pracovat tam, kde to má smysl. Zejména se jedná o zmiňované střešní konstrukce, venkovní prostory nebo kanceláře. V kancelářských prostorách má dřevo určitě velkou budoucnost, protože zpříjemňuje pracovní prostředí, minimalizuje VOC látky a umožňuje efektivnější prefabrikovanou výstavbu.
Lukáš Zrůst
Progresus
Jaký je váš pohled na využívání dřeva jako konstrukčního materiálu pro průmyslové haly?
Se dřevem jako konstrukčním materiálem máme bohaté zkušenosti díky více než 26 000 rodinných a bytových domů postavených s využitím precizní prefabrikace. Dřevo je lehké, odolné, obnovitelné, šetrné k životnímu prostředí a má prokazatelně pozitivní vliv na psychickou pohodu lidí. Tyto jedinečné vlastnosti jej předurčují nejen pro rezidenční výstavbu, ale i pro moderní průmyslové objekty.
Z hlediska udržitelnosti i architektonické kvality věříme, že dřevo má své pevné místo také v konstrukcích průmyslových hal, například jako nosný prvek střešních konstrukcí. Přináší environmentální výhody, snižuje uhlíkovou stopu a vytváří příjemnější pracovní prostředí.
Máte ve svých projektech zkušenosti s použitím dřeva?
Naše zkušenosti s využitím dřeva sahají daleko za hranice klasické rezidenční výstavby. Výrobní závod RD Rýmařov, součást skupiny Progresus, s více než 50 lety tradice, se specializuje také na modulové stavby na míru podnikání našich klientů, vícepodlažní bytové domy a další unikátní projekty. Jako příklad z naší praxe můžeme uvést konferenční centrum v rakouském Stollhofu, kde jsme mezi lety 2011 a 2012 realizovali lehké prefabrikované dřevěné konstrukce pro apartmánové budovy i konferenční haly.
V českém prostředí, kde legislativa zatím není zcela přizpůsobena využití dřeva v průmyslovém developmentu, dřevo uplatňujeme například jako fasádní prvky nebo variabilní víceúčelové moduly – ty mohou sloužit jako zasedací místnosti, komfortní zázemí pro správce objektů či reprezentativní prostory pro nájemce.
Inspiraci však čerpáme i v zahraničí, kde podobné projekty již fungují nebo jsou ve fázi příprav. Navázali jsme spolupráci například s renomovaným dánským architektonickým studiem Henning Larsen, které stojí i za návrhem přestavby odbavovací haly pražského hlavního nádraží. Toto studio je autorem návrhu Bestseller Logistics Center West, největšího evropského logistického centra, které využívá dřevo jako klíčový konstrukční materiál. Tento projekt je skvělým příkladem, jak lze spojit udržitelnost, inovaci a funkčnost, odpovídající moderním požadavkům na průmyslové stavby.
Co považujete za klíčové změny, které musí v ČR nastat, abyste začali více využívat dřevo v průmyslovém developmentu?
Klíčové změny spočívají především v oblasti legislativy a jejím výkladu. Největší překážkou je aktuálně požárněbezpečnostní řešení staveb. Současná legislativa už umožňuje použití dřeva jako konstrukčního materiálu, avšak její praktická aplikace závisí na přístupu příslušných orgánů, zejména Hasičského záchranného sboru.
V zemích jako Německo či Rakousko je dřevo běžnou součástí průmyslových staveb díky osvědčeným technologiím a jasně nastaveným pravidlům. Věříme, že kladné stanovisko Hasičského záchranného sboru z roku 2024 přinese pozitivní změnu i v ČR, což nám umožní podílet se na tvorbě udržitelných a moderních průmyslových dřevostaveb.
Kdybyste v ČR měli možnost realizovat svou vizi průmyslové dřevostavby, jak by vypadala?
Naší vizí je průmyslová stavba, která efektivně kombinuje výhody dřeva s dalšími stavebními materiály. Naším cílem je vytvořit ekonomicky efektivní a environmentálně udržitelný objekt, který nebude pouze funkční, ale také esteticky hodnotný a citlivě začleněný do okolního prostředí.
Ideální průmyslová dřevostavba by využívala prefabrikované dřevěné konstrukce, doplněné o inovativní technologie a materiály s nízkou uhlíkovou stopou. Výsledkem by byl živý, multifunkční prostor, který by reflektoval potřeby nájemců a zaměstnanců a zároveň přispíval k rozvoji okolní komunity. Taková stavba by mohla sloužit jako vzor udržitelného přístupu k průmyslovému developmentu a inspirovat další projekty nejen v České republice, ale i v zahraničí.
Věříme, že budoucnost přinese příležitost realizovat tento typ komplexně udržitelné průmyslové dřevostavby i u nás, a to třeba právě ve spolupráci se skvělými architekty z Henning Larsen, jejichž práce je pro nás velkým zdrojem inspirace.
Radek Štengl
CTP
Jaký je váš pohled na využívání dřeva jako konstrukčního materiálu pro průmyslové haly?
Dřevo má své pevné místo ve stavebnictví a z hlediska udržitelnosti představuje zajímavý směr i pro průmyslové stavby. V současnosti však narážíme na několik zásadních výzev – legislativní omezení, přísné požadavky na požární bezpečnost a vyšší náklady.
V CTP jsme realizovali pilotní projekt v Ostravě, kde jsme použili dřevěné konstrukce střech u dvou budov. Tento projekt ukázal, že kompletní dřevěná konstrukce není v této fázi efektivní. Jako vhodnější řešení se jeví kombinace železobetonových sloupů a dřevěných vazníků, což umožňuje maximálně využít výhody dřeva při zachování konstrukční bezpečnosti.
Máte ve svých projektech zkušenosti s použitím dřeva?
Ano, máme konkrétní zkušenosti z realizace projektu v Ostravě v roce 2024, kde jsme dřevo využili jako klíčový konstrukční prvek. Tento projekt nám umožnil otestovat dřevo jako nosný materiál, který splňuje technické požadavky i udržitelné standardy, a zároveň jsme ocenili jeho estetický přínos. V rámci našeho pilotního projektu jsme zkombinovali dřevěné vazníky, které tvořily hlavní nosnou konstrukci střechy, se železobetonovými sloupy, jež zajišťovaly stabilitu celé stavby. Tato kombinace nám poskytla cenné poznatky a ukázala, že dřevo může být efektivně využito i v průmyslovém developmentu, pokud se citlivě propojí s dalšími materiály.
Co považujete za klíčové změny, které musí v ČR nastat, abyste začali více využívat dřevo v průmyslovém developmentu?
Za klíčové považujeme vytvoření podmínek, které by dřevo postavily na úroveň konkurence tradičních materiálů, jako je ocel a železobeton. To zahrnuje jak cenovou dostupnost, tak legislativní úpravy. Současné požární předpisy nám například neumožňují používat dřevo pro větší rozpony v rámci skladových hal, což limituje jeho využití ve větších projektech. Pokud by se tyto překážky podařilo odstranit, mohlo by dřevo hrát významnější roli v průmyslovém developmentu.
Kdybyste v ČR měli možnost realizovat svou vizi průmyslové dřevostavby, jak by vypadala?
Jednu z našich vizí jsme již částečně realizovali, i když zatím v menším měřítku. Naší dlouhodobou ambicí je stavba velkorozponové celodřevěné haly, která by splňovala jak požadavky na moderní výrobu, tak na skladování. Věříme, že taková hala by byla ukázkou udržitelnosti a inovativního přístupu k průmyslovému developmentu, který spojuje funkčnost s ekologickými principy.
