Abychom do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality, bude nezbytné přejít na čisté a obnovitelné zdroje energie a zavést nízkouhlíkové procesní technologie.
Česká republika patří k nejprůmyslovějším ekonomikám Evropy a významně se podílí na emisích skleníkových plynů. Abychom do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality, bude nezbytné přejít na čisté a obnovitelné zdroje energie a zavést nízkouhlíkové procesní technologie. Jaká je role společnosti ČEZ ESCO v celém procesu dekarbonizace? Jsou české firmy na zelenou transformaci připravené? A mohou zkušenosti s EPC projekty napomoci výraznému zvýšení energetické efektivity ve veřejném i soukromém sektoru? Nejen o těchto tématech hovořil ve videopodcastu časopisu KONSTRUKCE generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.
PŘÍPRAVA NA DEKARBONIZACI
V zákaznickém portfoliu ČEZ ESCO, které zahrnuje více než 20 000 firem, už většina subjektů buď aktivně plánuje dekarbonizační opatření, nebo je rovnou zavádí. „Podniky procesem procházejí krok za krokem a často potřebují podporu z národních nebo evropských zdrojů. Zapotřebí je navíc kus odvahy, ale také zdravý rozum na straně institucí, které o těchto věcech rozhodují, ať už jde o Evropskou komisi, nebo národní vlády,“ zdůrazňuje Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, varuje však před náhlými zvraty v politice: „Energetické i průmyslové firmy už dnes mají do těchto řešení výrazně investováno a měnit v polovině poločasu pravidla hry – nebo dokonce ‚vyměnit fotbal za hokej‘ – je extrémně obtížné. Konzistence je proto podle mě klíčové slovo, a to nejen pro energetiku, ale pro celou společnost.“
TEPLÁRENSTVÍ A ROLE STÁTU
Kamil Čermák je přesvědčen, že úspěch dekarbonizace stojí na kombinaci evropské a národní podpory. Zdůrazňuje, že první podmínkou je udržet firmy v Evropě a v České republice a v této souvislosti považuje roli státu za nezastupitelnou. „Jsme součástí Evropské unie, která má svou politiku, ale je potřeba v některých oblastech zohlednit specifika regionů,“ vysvětluje. Jako příklad uvádí oblast teplárenství. Připomíná, že v Česku jsou na centrální zásobování teplem napojeny přibližně čtyři miliony obyvatel – tedy skoro polovina populace. „Bez zemního plynu jako transformačního média bychom nebyli schopni teplárenství transformovat,“ dodává. Tento model je typický pro střední Evropu, ale západní část kontinentu ho podle něj historicky nezná – například v západním Německu či Velké Británii se pohybuje podíl napojených domácností kolem 3 %. Právě proto je nutné opakovaně vysvětlovat, proč centrální vytápění potřebujeme. Velké centrální zdroje se podle něj dekarbonizují snáze než milion malých, decentrálních. „A to říkám jako příznivec decentralizace – i my vyrábíme kogenerační jednotky,“ podotýká. Zároveň varuje, že pokud by Evropská komise pohlížela na zemní plyn jen jako na „špinavé“ nízkoemisní palivo, nikoli jako na nutné přechodové řešení, mohla by se celá dekarbonizace teplárenství dostat do vážných problémů.
SPRÁVNÝ ENERGETICKÝ MIX PRO ČESKO
Za ideální považuje kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů doplněnou o zemní plyn jako klíčové transformační médium zejména pro teplárenství. Tento mix podle něj umožní zvládnout energetickou volatilitu a zajistit dostupnou bezpečnou energii převážně z vlastních zdrojů. „Bude to ale chtít čas, technologie a nemalé finance. Přesto věřím, že je to správná cesta,“ dodává Kamil Čermák.
Sám se označuje za velkého příznivce zelených řešení a zastánce realistické, nikoli ideologické dekarbonizace. Podle něj přílišný voluntarismus a ideologický tlak v minulosti procesu spíše uškodil. Na příkladu elektromobility vysvětluje, že přehnaně rychlý postup může vést k negativnímu vnímání. „V zemi, kde je průměrné stáří vozového parku 16,5 roku, není možné udělat revoluční přechod. Příliš rychlý tlak Evropské komise navíc v části veřejnosti vyvolal pocit, že dekarbonizace rovná se zákaz spalovacích motorů. Ačkoli to tak fakticky není, zejména ve státech střední a východní Evropy, které mají jinou výchozí situaci než země západní, to poškodilo celkové vnímání zelené transformace.“
NEJVĚTŠÍ VÝZVA PŘÍŠTÍCH LET
Přesto Kamil Čermák vidí budoucnost české energetiky optimisticky. Přál by si, aby po úspěšné dekádě měřené jak výsledky, tak postavením ve veřejném prostoru, získala Česká republika ještě větší dynamiku. „Pro mě je důležité nejen to, co děláme v byznysu, ale i to, jak pomáháme místům, kde působíme – ať už jde o snižování uhlíkové stopy, zaměstnanost, nebo další přínosy,“ vysvětluje a s úsměvem přiznává, že je netrpělivý člověk. „To, co jsme dosud vybudovali, už není jen poločas, spíše první třetina. V další etapě bych rád zařadil mnohem větší rychlost,“ dodává.
Celý podcast si můžete pustit zde:
 |
 |
 |
 |
