Největší bolestí normotvorby v oblasti požární bezpečnosti staveb je pomalá reakce na změny ve stavebnictví

Nedávná tragédie v nočním klubu Le Constellation ve švýcarské Crans-Montaně ukázala možné selhání několika bezpečnostních mechanismů. Podle dosud dostupných informací objekt neprošel kontrolou několik let. Co podle vás, čistě z profesního pohledu a na základě zveřejněných informací, selhalo z hlediska požární bezpečnosti nejvíce? Jde o selhání legislativy, kontroly provozovatele, výkonu inspekcí, nebo něco jiného?

V první řadě je potřeba říct, že musíme počkat na výsledky vyšetřování švýcarských orgánů. Neznám do detailu švýcarské předpisy v oblasti požární ochrany, ale z toho, co jsem zjistil z médií, je jejich systém požární ochrany podobný českému. Vidím tedy selhání v první řadě u provozovatele klubu, který nezajistil průchodnost únikových cest, protože druhý únikový východ měl být uzamčen a zastavěn materiálem. Dalším vážným pochybením provozovatele bylo použití akustické izolace stropu z výrobků na bázi plastů, zřejmě se jednalo o polyuretan. Tyto výrobky se zcela zásadním způsobem podílely na vzniku požáru, jeho rychlém rozvoji a katastrofálních následcích. Použití těchto komponent na stropní konstrukce se v podobných provozech zakazuje jak ve Švýcarsku, tak v Česku. Zda došlo k selhání kontrolních orgánů, si v tuto chvíli netroufám hodnotit, je potřeba počkat na výsledky vyšetřování.
 

„Žijeme už 35 let ve svobodné společnosti, je potřeba přijmout svůj díl odpovědnosti, ne jen čerpat z výhod tohoto systému.“

Jak byste zhodnotil úroveň požárně bezpečnostních norem a jejich aplikaci v Česku? Jsou současné předpisy a inspekční režim dostatečně robustní, aby podobná selhání mohla být zjištěna a eliminována včas?

Troufnu si tvrdit, že v České republice máme robustní systém norem pro požární bezpečnost staveb a dále systém státního požárního dozoru definovaný zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Je třeba si uvědomit, že co se stalo ve Švýcarsku, je primárně odpovědností statutárního zástupce provozovatele zařízení. Jeho povinností je splnit všechny zákonné náležitosti a mít všechna potřebná povolení. Zde se jednalo o neschválené stavební úpravy, které nebyly povoleny. V tomto bodě vidím paralelu s tragickým požárem restaurace v Mostě z loňského ledna. Hasiči nemohou kontrolovat všechno a všechny, ani to není v jejich možnostech. Žijeme už 35 let ve svobodné společnosti, je potřeba přijmout svůj díl odpovědnosti, ne jen čerpat z výhod tohoto systému. Osobní zisk nikdy nemůže mít vyšší hodnotu než lidský život.

Daří se podle vás v České republice v praxi dodržovat všechny normy požární bezpečnosti?

Dodržování předpisů a norem je nutné chápat ve dvou rovinách. Myslím, že na projekční rovině se dodržování daří, i když i zde se najdou výjimky. Je to dáno také výkonem státního požárního dozoru u staveb kategorie II, III a tím, že požárně bezpečnostní řešení zpracovávají autorizované osoby v oboru požární bezpečnosti staveb. Druhá rovina je vlastní provoz objektu, kde si dovolím tvrdit, že dodržování pokulhává. Hraje zde svou roli lidský faktor a nízké povědomí o vlastní odpovědnosti.

Jste předsedou Profesního aktivu oboru požární bezpečnost staveb ČKAIT, jaké poznatky z praxe nebo výzkumu byste chtěl prosadit do revize norem či technických doporučení?

Předně si musíme uvědomit, že autorizované osoby ČKAIT mají nějaký daný legislativní rámec. Naším prioritním cílem je mít přehledné a jasné návrhové předpisy pro každodenní práci. Největší bolestí normotvorby v oblasti požární bezpečnosti staveb je pomalá reakce na změny, které se ve stavebnictví dějí. To bychom chtěli jako profesní aktiv zlepšit.

Zajímalo by mě také, zda se daří v projekční praxi využívat výsledky experimentálních požárních zkoušek?

Experimentální znamená pokusný, to znamená něco, co má ověřit teorii, myšlenku. Protože je požární bezpečnost staveb ve své podstatě dosti konzervativním oborem, postupujeme s tzv. předběžnou opatrností a tyto experimentální výsledky mají před sebou dlouhou cestu, než se stanou normovým postupem. V rámci odchylného řešení od normy v souladu s § 99 zákona o PO však mohou najít jisté uplatnění.

Tématem tohoto čísla je vedle požární bezpečnosti také dřevo a ocel ve stavebnictví. Když to vše propojíme – jaké požární chování je typické pro dřevěné konstrukce ve srovnání s ocelovými konstrukcemi?

Největší výhodou dřevěných konstrukcí je, že zbytkový průřez neztrácí svou únosnost, na rozdíl od ocelových konstrukcí. Zuhelnatělá vrstva působí jako tepelná izolace a zpomaluje odhořívání. Nevýhodou je vlastní hořlavost materiálu, to znamená, že konstrukce zvyšuje intenzitu požáru. Další slabinou dřevěných konstrukcí je riziko kolapsu konstrukce i poté, co je požár uhašen a probíhá fáze chladnutí. Teplota uvnitř konstrukce stoupá, i když teplota na povrchu klesá. V důsledku toho klesá únosnost konstrukce a může dojít k její ztrátě.

Jak navrhovat a chránit konstrukce, které kombinují dřevo s ocelí?

Nosné prvky ze všech uvedených materiálů lze na požární odolnost navrhnout statickými výpočty podle Eurokódů. V případě, že prvky samy o sobě nemají dostatečnou požární odolnost, je nutné chránit je dodatečně například obklady, nástřiky nebo nátěry, které však mají omezené použití ve vazbě na výšku objektu, respektive jeho provoz.

Jaké jsou rozdíly mezi lehkou rámovou konstrukcí a těžkou masivní konstrukcí z hlediska požární bezpečnosti? V jakých situacích je který systém výhodnější?

Masivní konstrukce jsou určitě bezpečnější než lehké rámové konstrukce. Lehké rámové konstrukce lze bez větších omezení použít u nižších objektů do požární výšky devět metrů, což jsou zhruba čtyři nadzemní podlaží. Případně do maximálních 12 metrů, ale zde je nutné mít již nehořlavé konstrukce únikového schodiště, čili chráněné únikové cesty.

Těžké masivní konstrukce z CLT panelů lze použít i pro vyšší objekty s požární výškou až 18 metrů, respektive 22,5 metru při kombinaci s nehořlavými konstrukcemi spodních podlaží, požární výška hořlavé nástavby pak může být maximálně 15 metrů. Objekt však musí být navržen podle ČSN 73 0802 Přílohy K, která stanoví specifické požadavky pro stavby s hořlavým konstrukčním systémem. Je nutné si uvědomit, že v oblasti požární bezpečnosti staveb vyvažujeme rizika, to znamená, že pokud uvolníme limity ve výšce objektů a tím zvýšíme riziko pro osoby i zasahující hasiče, musíme toto riziko kompenzovat instalací požárně bezpečnostních zařízení, jako je například elektrická požární signalizace nebo stabilní hasicí zařízení.
 

„Je nutné si uvědomit, že v oblasti požární bezpečnosti staveb vyvažujeme rizika, to znamená, že pokud uvolníme limity ve výšce objektů a tím zvýšíme riziko pro osoby i zasahující hasiče, musíme toto riziko kompenzovat instalací požárně bezpečnostních zařízení.“

Co v praxi znamená zavedení přílohy K normy ČSN 73 0802 pro navrhování výškových dřevostaveb?

Opadl největší tlak ze strany developerů, architektů a dalších. Nicméně nechápejme přílohu K normy ČSN 73 0802 jako bianco šek na neřízenou výstavbu výškových dřevostaveb. Je nutné splnit řadu požadavků, které mají vyvážit zvýšené riziko spojené s vyšší budovou s hořlavým konstrukčním systémem. Tento typ staveb klade zvýšené požadavky na kvalitu návrhu, realizace i údržbu objektu po celou dobu jeho životnosti.

V čem se z požárního hlediska liší dřevěná fasáda od dřevěné nosné konstrukce? Jak například zabránit tomu, aby požár šířící se po dřevěném obkladu nepoškodil nosnou konstrukci domu?

Dřevěné obklady jsou dnes velmi módní a oblíbené. U těchto obkladů není primárním rizikem poškození nosné konstrukce, ale rychlé šíření požáru v exteriéru po fasádě do dalších prostor objektu, respektive požárních úseků. Dalším problémem jsou velké odstupové vzdálenosti od budovy, které generuje dřevěný obklad.

Soubor norem pro požární bezpečnost staveb dřevěné obklady umožňuje do požární výšky budovy 12 metrů, nutné je však dodržet požadavky na požární pásy mezi objekty. Tyto obklady také nesmí být například na stěnách chráněných únikových cest. U objektů nad 12 metrů, řešených dle ČSN 73 0802 Přílohy K, jsou požární pásy realizovány s využitím CLT panelů s požárně ochrannou účinností K₂ pomocí obkladů nehořlavými výrobky třídy reakce na oheň A1 nebo A2.

U dřevěných provětrávaných fasád je nutné řešit předělení dutiny kvůli zabránění vzniku komínového efektu a šíření požáru mezi požárními úseky, což představuje aktuálně zásadní problém v oblasti požární bezpečnosti staveb.
 

„U dřevěných provětrávaných fasád je nutné řešit předělení dutiny kvůli zabránění vzniku komínového efektu a šíření požáru mezi požárními úseky, což představuje aktuálně zásadní problém v oblasti požární bezpečnosti staveb.“

Jak navrhovat dřevostavby tak, aby se oheň a teplo nemohly snadno šířit mezi jednotlivými dřevěnými prvky konstrukce? Například mezi nosníky, základy a stropní konstrukcí.

U dřevostavby, stejně jako u jakékoli jiné budovy, záleží na rozdělení budovy do požárních úseků a jejich normou povolené mezní velikosti. Ta se odvíjí od konstrukcí objektu, požární výšky objektu, využití požárního úseku a případné instalace požárně bezpečnostních zařízení, která mají v tomto případě velký bonifikační vliv. U objektů, jež jsou řešeny podle Přílohy K ČSN 73 0802, je však omezen maximální počet podlaží v jednom požárním úseku na dvě, tedy kromě schodišť, instalačních a výtahových šachet.

Jaké chyby v detailech požárního dělení dřevostaveb se podle vás objevují nejčastěji v projektové dokumentaci?

Dřevostavby jsou obecně náročné na návrh, realizaci a údržbu detailů. Mezi nejčastější chyby patří vymýšlení vlastních skladeb konstrukcí stěn nebo stropů projektanty, architekty či realizačními firmami. Každý objekt musí vykazovat požární odolnost. Ano, existují sice určité výjimky, ale když se bavíme například o budovách pro bydlení a ubytování, každý takový objekt musí mít požární odolnost 15 minut a více. U samostatně navržené skladby se špatně prokazuje požární odolnost. Většinou se verifikuje kritérium únosnosti R, ale problém je s kritérii celistvosti E, tepelné izolace I, respektive hustoty tepelného toku z povrchu konstrukce W. Pokud se kritéria E, I nebo W neprokážou, musí se konstrukce obvodové stěny hodnotit jako zcela požárně otevřená plocha a generují se velké odstupové vzdálenosti. Nesplnění těchto kritérií u požárních stěn a stropů pak znamená neřešitelný problém. Proto doporučuji používat konstrukce certifikované jejich výrobci.

Jaké jsou z vašeho pohledu nejčastější problémy při návrhu únikových cest v dřevostavbách?

Nejčastější problémy spočívají v kolizi s představou architekta nebo investora o dispozici objektu, kdy požadavky na počty únikových cest nabourávají jejich představy. Nicméně evakuace osob je základním stavebním kamenem požární bezpečnosti staveb a nelze v tomto směru dělat neuvážené kompromisy.

Jak hasiči hodnotí stavbu celého objektu při revizi požární bezpečnosti?

Hasičský záchranný sbor se v rámci výkonu státního požárního dozoru vyjadřuje k projektové dokumentaci staveb kategorie II a III v rámci stavebního řízení. Zde se hodnotí naplnění požadovaného rozsahu požárně bezpečnostního řešení a dalších částí dle § 41 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci. V rámci kolaudačního řízení pak dochází k ověřování způsobilosti stavby a technických zařízení pro bezpečný provoz z hlediska požární ochrany.

Další fází výkonu státního požárního dozoru je kontrolní činnost sestávající z komplexních kontrol, kterými se prověřuje celkový stav organizačního zabezpečení, plnění povinností a dodržování podmínek požární bezpečnosti vyplývajících z předpisů o požární ochraně a dále z tematických kontrol, jimiž se prověřuje stav zabezpečení požární ochrany ve vymezených oblastech.

Jaké nejčastější nedostatky se nacházejí při kontrolách dřevostaveb v praxi?

Obecně se jedná o rozdíly mezi schválenou projektovou dokumentací a skutečným užíváním, zanedbáním údržby a povinných kontrol provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, blokování funkce požárních uzávěrů a uzamykání únikových východů.

Setkáváte se s rozdílem mezi projektovou dokumentací a skutečně provedeným stavem? Pokud ano, v čem bývají nejčastější problémy?

Tyto rozdíly skutečně vznikají, ale spíše se jedná o rozdíly, k nimž dojde v rámci užívání, kdy majitelé provádějí neschválené stavební úpravy nebo změny v užívání. Případně nezajišťují dostatečnou údržbu požárně bezpečnostních zařízení.

Kdy je podle vás ideální zapojit projektanta požární bezpečnosti staveb do přípravy projektu dřevostavby? Již ve studii, nebo až v projektové dokumentaci pro stavební povolení?

Projektanta požární bezpečnosti staveb je více než výhodné zapojit do projektu již při zpracování studie. Spolu s architektem a statikem by měli utvořit jakýsi triumvirát a spolupracovat na projektu od jeho vzniku. Správný návrh dispozice budovy, zejména z hlediska počtu únikových cest, může ušetřit spoustu peněz a nervů v dalších fázích projektu. Takže důležité je spolupracovat od samého začátku s projektantem požární bezpečnosti staveb, naslouchat jeho návrhům a nebrat ho jako „škodnou“.