Normy pomohou, ale bez zkušeností vícepodlažní dřevostavby v ČR neporostou

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze (UCEEB) se výrazně podílí na výzkumu a rozvoji výškových dřevostaveb v České republice. Jak může připravovaná změna požárních předpisů změnit jejich výstavbu? Jsme připraveni na realizaci unikátních projektů, nebo nás čeká ještě dlouhá cesta? Ředitel UCEEB Robert Jára zdůrazňuje, že samotná změna norem nestačí – skutečný pokrok přinese až růst odbornosti, spolupráce a komplexní přístup k udržitelnosti: „Udržitelné stavebnictví neznamená jen vyměnit ocelový sloup nebo betonový za dřevěný, ale přemýšlet o budově jako o celku – od návrhu přes výstavbu, její provoz, ale i demontáž.“ Přinášíme vám rozhovor o výzvách a příležitostech spojených s moderními dřevostavbami i dřevěnými průmyslovými halami.

Prozradíte nám aktuální status rozborového úkolu, který řeší změnu norem a požárních předpisů pro vícepodlažní dřevostavby?

Rozborový úkol je téměř u svého konce. Díky intenzivní práci řešitelského týmu se podařilo připravit hlavní výstup na podzim loňského roku. V současné době je v připomínkovém procesu hlavní výstup, kterým je Příloha K normy ČSN 73 0802, jež definuje normové požadavky pro dřevostavby s požární výškou do 22,5 m. Doufám, že se podaří připomínkový proces odbavit co nejdříve a norma bude zavedena do konce června 2025.

Dotýkají se nové normy také dřevěných průmyslových hal?

Změny norem se průmyslových staveb nedotknou, protože rozborový úkol je zaměřený na nevýrobní objekty, jako jsou administrativní nebo bytové stavby. Průmyslové stavby ze dřeva je však možné realizovat již nyní. V případech, kdy by normativní přístupy představovaly omezení, lze využít alternativní postupy, například požárněinženýrský přístup, který nabízí větší flexibilitu a umožňuje splnit specifické požadavky. Takže pokud by vznikl projekt, jenž by chtěl využít výhradně dřevěnou konstrukci, je to technicky možné už teď a záleží jen na kvalitní přípravě a odborném řešení projektu.

Jaké poznatky získané z rozborového úkolu řešící změnu norem pro vícepodlažní dřevostavby vás nejvíce zaujaly?

V celé Evropě se k dřevostavbám přistupuje s velkým respektem, zejména k vícepodlažním konstrukcím, které už dnes dosahují výšky kolem 100 metrů. Zahraniční firmy mají s jejich realizací podstatně více zkušeností, a proto potrvá ještě nějakou dobu, než se i v Česku stanou běžnou součástí stavební praxe například osmipodlažní dřevostavby. Změna normy je pouze prvním krokem. Skutečný pokrok přinese postupný rozvoj českého know-how a růst odborných znalostí o správné realizaci těchto staveb.

Jak byste z vašeho pohledu hodnotil současné povědomí společnosti o dřevostavbách?

V současnosti se výrazně mění, což je pro dřevostavby pozitivní. Dřevo si znovu získává pozornost jako perspektivní materiál. Je však třeba si uvědomit, že dřevo není jedinou cestou.

Co považujete za hlavní výhody dřeva jako stavebního materiálu a jaké nevýhody byste naopak zdůraznil?

Hlavní předností dřeva jako přírodního obnovitelného materiálu je jeho snadné zpracování a možnost tvorby lepených konstrukčních prvků s vynikajícími mechanickými vlastnostmi. Díky přesnému a automatizovanému opracování je dřevo ideálním materiálem pro prefabrikované konstrukce, které lze na stavbě rychle a efektivně sestavit.

Mezi nejčastěji zmiňované nevýhody dřevostaveb patří obavy z požáru a hořlavosti dřevěných prvků. Ve skutečnosti však představuje větší riziko vlhkost, která při nesprávném provedení detailů může výrazně ovlivnit životnost stavby. Proto je klíčové chránit dřevostavbu před vlhkostí už v návrhové fázi. Dřevěné konstrukce lze navrhnout s dostatečnou požární odolností tak, aby splňovaly bezpečnostní požadavky. Navíc moderní monitorovací systémy dokážou sledovat vlhkost konstrukce v reálném čase a včas upozornit uživatele na případný problém.

Když se zaměříme na průmyslové haly, obstojí dřevo jako hlavní stavební materiál?

Dřevo se nehodí pro všechny typy průmyslových provozů. Každý materiál má své místo a je důležité hledat vhodnou kombinaci stavebních materiálů podle konkrétního projektu. Pro haly s lehčím provozem nebo skladové objekty neexistují zásadní technická omezení pro použití dřeva jako nosného materiálu. Nicméně typickým omezením může být například požadavek na únosnost portálového jeřábu v hale nebo potřeba štíhlých sloupů z důvodu jejího vnitřního uspořádání a využití. Pak dřevo čelí tvrdé konkurenci, protože jsou vhodnější železobetonové a ocelové konstrukce. Čili tam, kde je to smysluplné a efektivní, by měly být dřevěné prvky navrhovány a vyráběny. Česká republika má dostatek dřeva pro své stavebnictví a věřím, že s rostoucím zájmem přibude i více dřevozpracujících firem. To by mohlo zlepšit dostupnost dřevěných nosných prvků a přispět k jejich širšímu využití.

Akceptují čeští investoři dřevo jako rovnocennou alternativu k oceli a betonu?

Čeští investoři přistupují k vyššímu využití dřeva ve stavebnictví stále pozitivněji. Rostoucí zájem můžeme sledovat na realizovaných i připravovaných projektech v oblasti občanské výstavby a také na vzniku platformy pro udržitelné stavebnictví ze dřeva, která vznikla z iniciativy developerů. Tato platforma umožňuje sdílení zkušeností s přípravou a realizací dřevostaveb.

I nadále však zůstane klíčová kombinace různých stavebních materiálů. Nejde o to nahradit beton nebo ocel dřevem za každou cenu, ale o jejich optimální využití podle charakteru projektu.

Jak byste hodnotil development dřevěných průmyslových hal?

Těší mě, že se na UCEEB obracejí developeři průmyslových hal nejen s dotazy na vyšší aplikaci dřeva v nosných konstrukcích, ale také s velkým zájmem o integraci modrozelených prvků, obnovitelných zdrojů energie či chytrých systémů pro ukládání a sdílení energie.

Pro mě osobně je důležitější zaměřit se na to, aby například průmyslové provozy měly přístup k obnovitelným zdrojům energie a firmy mohly investovat do šetrných technologií. V samotném provozu lze totiž často dosáhnout výraznějšího snížení negativních dopadů na životní prostředí než pouhou výměnou ocelového nebo železobetonového sloupu za dřevěný.

Takže jste zastáncem názoru, že je důležitější komplexní myšlenka udržitelnosti než vyšší míra využívání dřeva?

Celkově bychom se měli zaměřit na udržitelné stavby a nemyslet si, že pouhé použití dřeva automaticky znamená splnění všech požadavků na udržitelnost, nebo dokonce vítězství. Nicméně jsem rád, že v Česku už byly postaveny dřevěné haly nebo haly s dřevěným zastřešením využívající lepené lamelové vazníky. Dobrým příkladem je dřevěná výrobní hala společnosti NEMA, která zároveň disponuje moderní, automatizovanou výrobní linkou, což je skvělý příklad, jak lze dřevo efektivně využít ve stavebnictví. Další dřevěnou halu, kterou je třeba zmínit z posledních let, je Panattoni Park Pilsen West III. v Nýřanech.

Myslíte si, že máme dostatek odborníků, abychom byli schopni pokrýt vyšší míru využívání dřeva ve stavebnictví?

Máme skvělé odborníky, ať už se jedná o architekty, projektanty, statiky, nebo výrobce dřevozpracujícího materiálu. Mnohokrát už zde dokázali, že umí realizovat unikátní stavby. Krásným příkladem je vzducholoď Gulliver, jež má 42 metrů dlouhou ocelovo-dřevěnou konstrukci a doslova pluje nad Centrem současného umění DOX v Praze. Pro mě je tento projekt důkazem, že spojení dřeva s moderními technologiemi dokáže přinést inspirativní výsledky.

Na UCEEB se věnujete mnoha výzkumům v oblasti udržitelného stavebnictví. Inspirujete se i projekty ze zahraničí, třeba logistickou halou Kuratle & Jaecker nebo výrobní halou Marenco Swisshelicopter?

Haly, které zmiňujete, jsou krásnými příklady, co lze s dřevěnými konstrukcemi dosáhnout. Máme úzké kontakty s výrobci spojovacích prostředků, které jsou pro takovéto konstrukce klíčové – například s firmou Rothoblaas nebo s českým výrobcem Bova Březnice. Spolupráce s nimi nám umožňuje lépe porozumět možnostem a limitům technologií, jež jsou pro moderní dřevěné stavby zásadní. A inspirace ze zahraničí je pro nás rovněž zásadní. Celá jedna třetina našich projektů je mezinárodních, což nám umožňuje čerpat poznatky a zároveň sdílet naše zkušenosti na globální úrovni. Aktivně se účastníme i mezinárodních veletrhů, jako je například SMART CITY EXPO v Barceloně, kde diskutujeme o trendech a technologiích s odborníky z celého světa. Jde v dnešní době o nezbytnost, pokud chcete držet krok s nejnovějšími inovacemi.

Na UCEEB se také hodně zaměřujete na cirkulární ekonomiku. Jaké poznatky z dosavadních výzkumů lze aplikovat na výstavbu?

Například předdemoliční audit pro stavby, které se přiblíží svému konci a dílčí rekonstrukce už nedávají smysl. Pomáhá odhalit, jaké materiály nebo celé prvky ze současné budovy lze znovu aplikovat, případně jak jednotlivé materiály deinstalovat a roztřídit, aby byly snadněji recyklovatelné a použitelné. Za příklad mohu uvést rekonstrukci administrativní budovy Mercury v Praze, kdy jsme připravili metodiky a doporučení, podle nichž bude možné postupovat v rámci předdemoličního auditu. Všechny výstupy jsou dostupné na speciálním webu recyklujemestavby.cz.

Plánujete nějaké pilotní projekty v oblasti dřevostaveb s developery?

Jsme připraveni se zapojit do nových projektů a poskytovat podporu projektantům, například ve formě testování atypických detailů. To zahrnuje pokročilé návrhové modely, které je vhodné experimentálně ověřit. Nejčastěji se jedná o konstrukční detaily, ale nabízíme také konzultace v oblasti tepelnětechnických vlastností či tvorbu energetických modelů pro složitější objekty a provozy.

V současnosti například řešíme s jedním developerem, jenž se zaměřuje na výstavbu průmyslových hal, různá opatření v jeho jednotlivých projektech. Nicméně zda některý z těchto projektů skončí jako plně dřevěná průmyslová hala, je zatím otevřené.

Jste spokojený s mírou propojení akademické sféry s komerčním sektorem?

O co největší míru propojení neustále usilujeme. V loňském roce jsme například spustili nový formát odborného networkingu UCEEB CONNECT. Vždy se v něm zaměřujeme na aktuální témata a propojujeme klíčové hráče komerčního sektoru s lidmi z akademické sféry.

Kromě toho jsme ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu zavedli inovační vouchery pro malé a střední podniky, které podporují zavádění nových řešení v praxi. A do budoucna bychom rádi rozšířili tuto spolupráci o inovační fond, do něhož by se mohli zapojit investoři se zájmem podporovat inovace. Tento finanční model je běžně využívaný v zahraničí a mohl by výrazně posunout český aplikovaný výzkum kupředu. Pokud se nám podaří tento projekt realizovat, dokážu si představit jeho vznik právě na ČVUT.