Současné normy nejsou dostatečně pružné a často zaostávají za technologickým vývojem, který je neskutečně rychlý

Nové technologie, ekologické trendy i chytré budovy přinášejí do stavebnictví nebývalý rozvoj. Zároveň však kladou nové nároky na požární bezpečnost. František Kregl, uznávaný expert na požární bezpečnost s více než třicetiletou praxí, upozorňuje na slabá místa systému – podceňovanou údržbu, zastaralé normy a nedostatečnou komunikaci napříč obory. Jak tomu čelit? Řešením je návrat k technické profesionalitě, důsledná prevence a odvaha reagovat na změny včas. Dřív než dojde k selhání.

Co vás v posledních letech nejvíce v praxi zaskočilo?

Když se ohlédnu zpět, nejvíc mě překvapilo, jak snadno může dojít k selhání jinak spolehlivých technických systémů vlivem zanedbání pravidelné kontroly a údržby. Dalším zarážejícím faktorem je laxní přístup některých provozovatelů k požárnímu zabezpečení budov.

Jaká je míra selhání technických systémů požární ochrany v reálném provozu?

Technické systémy jsou v dnešní době na vysoké technické úrovni. Z tohoto důvodu může kontroly a údržbu provádět pouze odborně vyškolená osoba. Provozovatelé toto pravidlo často obcházejí a najímají si osoby bez odborného vyškolení. Tito udělají prohlídku, rychle, levně, ale neodborně. Pokud chceme zvýšit požární bezpečnost staveb, toto je jeden z hlavních problémů, kterému bychom měli zabránit.

Co byste tedy navrhoval?

Klíčová je důsledná prevence. Základem je sice kvalitně navržené požární zabezpečení objektu, nicméně samo o sobě nestačí, protože bez pravidelné kontroly a údržby těchto systémů jejich spolehlivost rychle klesá. Stejně tak je nezbytné pravidelně školit zaměstnance a ověřovat jejich znalosti.

Skutečnou bezpečnost může zajistit jen komplexní přístup, pečlivá údržba a dobře proškolený personál.

Existují případy, kdy požární ochrana zachránila celý objekt?

Ano, takových případů je mnoho. Důležité je, aby objekt byl navržen jako celek, a ne po samostatných úsecích. Stejně tak je nutné, aby i pravidelné kontroly byly prováděny současně v návaznostech na jednotlivá požárněbezpečnostní zařízení. U firem, které tato pravidla dodržují, je menší riziko vzniku požáru.

Jaká specifika má vůbec požární ochrana průmyslových objektů v porovnání s administrativními nebo bytovými komplexy?

Hlavními specifiky jsou vyšší požární zatížení, například skladované hořlaviny, dále obtížnější přístup pro zásah hasičů, rozsáhlejší plochy objektů a složité technologické instalace. Také je nutné zohlednit zvláštní požadavky na systém detekce a hašení požáru, které musí odpovídat specifickým provozním rizikům.

Co nejčastěji selhává při požárech v objektech s dlouhou provozní historií?

Nejčastěji selhávají zastaralé elektrické instalace, nefunkční detekční systémy. Únikové cesty jsou často nedostatečně označené a často zastavěné nějakým materiálem. Velice často se objevují dodatečné stavební úpravy, které již nekorespondují s požárněbezpečnostním řešením, a opět jsme u toho – neprováděné kontroly instalovaných požárněbezpečnostních zařízení.

Jak jsou na tom starší průmyslové areály s přípravou na evakuaci lidí, odpovídá reálný stav tomu, co požaduje legislativa?

Skutečný stav objektů často neodpovídá požadavkům platné legislativy. Únikové cesty bývají nedostatečně označené, blokované technologií nebo uskladněným materiálem, případně nevyhovují z hlediska kapacity či konstrukčního řešení. I proto je zásadní provádět pravidelné kontroly, aktualizovat evakuační plány a zajistit, aby zaměstnanci byli s postupy důkladně seznámeni.

Co říkáte na trend dřevěných konstrukcí v průmyslových budovách?

Je to jeden z nových trendů ve stavebnictví a určitě je ho možné vyřešit. Podívejme se na okolní země – tam se staví jak průmyslové, tak výškové budovy ze dřeva. Nicméně platí, že vždy je důležitá správná volba materiálů a důkladná projekční příprava včetně speciálních protipožárních opatření.

A co automatizované sklady s roboty, jsou novým rizikem z hlediska vzniku a šíření požáru?

Automatizované sklady s roboty přinášejí nová specifická rizika, zejména kvůli vysoké hustotě skladovaného materiálu a elektrifikovaným technologiím, jako jsou roboti, baterie. Proto je třeba v těchto objektech instalovat speciální detekční systémy doplněné o automatické hasicí systémy.

Může být přílišná technická složitost budovy překážkou v krizové situaci, kdy jde o čas?

Ano, přílišná složitost může být překážkou – hrozí selhání systému či nepochopení jeho funkce v krizových okamžicích. Proto musí být systémy navrženy intuitivně, robustně a musí být zálohovány. Velký vliv na správnost fungování při krizové situaci má nepochybně pravidelné preventivní zkoušení systémů. Jedině tak lze ověřit nefunkčnost systému. Pokud budou kontroly prováděny pravidelně, měl by i složitý systém být přínosný a jednoduchý na obsluhu.

Jsou české normy v oblasti požární bezpečnosti dostatečně pružné vůči nástupu nových technologií?

Upřímně, současné normy nejsou dostatečně pružné a často zaostávají za technologickým vývojem, který je v současné době neskutečně rychlý. Nutná je jejich rychlá průběžná aktualizace, aby mohly flexibilně reagovat na nové trendy. Obecně chybí komplexní vnímání nebo možná lépe řečeno znalost vzájemné propojenosti témat, jako jsou fotovoltaika, bateriové úložiště, elektromobilita, autonomní řízení elektromobilů a umělá inteligence. V současné době jsme zaznamenali průlomový posun v rovině kvantových počítačů, což do budoucna umožní nárůst výpočetního výkonu různých systémů.

Jaké další technologické novinky v oblasti požární ochrany považujete v praxi za opravdu přínosné?

Jako velmi přínosné vidím systémy včasné detekce kouře, například nasávací systémy ASD, termokamery, inteligentní sprinklery a dálkový monitoring požární bezpečnosti.

Jak dobře spolupracují jednotlivé technologie, například detekce, větrání, hašení, řízení únikových cest, při požáru v praxi?

V praxi často technologie nejsou dokonale provázané. Integrace systémů detekce, větrání, hašení a řízení únikových cest by měla být důsledně prověřena a testována už v projekční fázi a také při každé periodické prohlídce takzvanou koordinační zkouškou. Toto je jeden ze zásadních problémů u složitějších budov. Objekt je dobře naprojektován, ale nesprávně koordinována jsou jednotlivá požárněbezpečnostní zařízení.

Jak se mění role centrálního řízení budov z pohledu požární bezpečnosti?

Role centrálního řízení se posouvá k aktivnímu řízení krizových situací – od pouhého monitoringu směrem k dynamickému ovládání technologií, automatizované evakuaci a spolupráci s hasiči v reálném čase.

Věříte, že smart buildings sníží, nebo naopak zvýší požární rizika?

Chytré budovy by měly celkově snížit požární rizika díky lepšímu monitoringu, rychlejší detekci a automatizované reakci. Riziko však může zvýšit technická složitost systému, pokud nebude správně naprojektován a pravidelně udržován.

Mají požární specialisté dostatečný přístup k datům z chytrých systémů (IoT), které mohou pomoci při řešení krizových situací?

Zatím je přístup k IoT omezený. Ideální by bylo zajistit transparentní a kontinuální dostupnost dat nejen v rámci provozu, ale také při zásahu jednotek požární ochrany. Důležité bude sjednocení komunikačních protokolů a uživatelských rozhraní cloudových úložišť.
 

„Současné normy nejsou dostatečně pružné a často zaostávají za technologickým vývojem, který je v současné době neskutečně rychlý. Nutná je jejich rychlá průběžná aktualizace, aby mohly flexibilně reagovat na nové trendy.“

Má podle vás smysl zapojovat umělou inteligenci do řízení požárních systémů?

Určitě ano. AI má velký přínos v prediktivní detekci rizik, obecně řečeno v modelování. Například to může být při modelování proudění vzduchu v garážích, jak v systémech provozního či požárního větrání, nebo dále modelování chování lidí při evakuaci, automatické regulaci únikových cest a optimalizaci odezvy hasicích systémů. Umělá inteligence by také mohla pomoci při rychlém vyhodnocení krizových scénářů. Možností využití je a bude mnoho, jen je musíme dostatečně využívat.

Velkým tématem je snaha o uhlíkovou neutralitu a ekologickou výstavbu, jak ovlivňuje požární bezpečnost budov?

Požární bezpečnost budov se musí vypořádat s novými riziky, která u starších budov nebylo možné řešit. Nové technologie pro ekologickou výstavbu mohou zasahovat do stávajících požárních úseků, únikových cest, zásahových cest pro zasahující jednotky a celkového řešení požární bezpečnosti staveb. Proto před instalací fotovoltaických systémů nebo nabíjecích bodů musí být kromě statického posouzení zpracováno i požárněbezpečnostní řešení, ve kterém bude nová technologie promítnuta do všech požadavků na požární bezpečnost budovy.

Jsou dnešní požární normy připravené na požadavky udržitelného stavění?

Pro fotovoltaiku a dobíjení elektrických automobilů, kol a koloběžek platí již vydané evropské směrnice, české normy a nařízení vlády. Podle nich se jedná o vyhrazená elektrická zařízení II. třídy, která smí navrhovat, instalovat a revidovat jen oprávněné osoby s ověřenými znalostmi, a to vždy podle projektové dokumentace zpracované oprávněným projektantem.

U stávajících budov musí být vždy posouzena stávající elektroinstalace, která nemusí být schopná novou technologii zvládnout, a před zahájením projektových prací by měla proběhnout i konzultace s distributorem elektrické energie pro daného odběratele.

Jaké jsou hlavní požární hrozby spojené s fotovoltaickými systémy na střechách budov?

Největší hrozby vznikají nesprávnou instalací technologií, zejména vedením kabelů v ostrých úhlech a v tahu, nekvalitními komponenty, které musí být nehořlavé a odolné proti UV záření, a u stávajících objektů nerespektováním stavebního provedení, které je zásadní pro požární bezpečnost budovy.

Co je klíčové při navrhování bezpečnostních opatření pro objekty s bateriovými úložišti?

Bateriová úložiště představují zvýšené požární riziko, a proto musí být umístěna v samostatném požárním úseku, ve kterém se nesmí skladovat žádné hořlavé materiály. V případě požáru musí být zasahující velitel hasičských jednotek neprodleně informován o existenci úložiště prostřednictvím předepsaného značení a dokumentace.

Pokud má budova na střeše zároveň fotovoltaické panely, zelenou střechu a tepelná čerpadla, jak by měla být chráněna, aby se rizika nekumulovala?

Umístění fotovoltaických systémů s jejich potřebnými komponenty ve vztahu k zeleným střechám a tepelným čerpadlům řeší ČSN P 73 0847, kde jsou uvedeny požadavky na provedení střech ve vztahu k jejich požární odolnosti a různým materiálovým provedením fotovoltaických panelů. Projektant musí v požárněbezpečnostním řešení zabránit možnosti šíření požáru, který může vzniknout v budově nebo naopak na fotovoltaice. Zásadním požadavkem na fotovoltaický systém, ale i dobíjecí body, je možnost jejich vypnutí.

Co dobíjecí stanice v podzemních garážích, kde je největší problém z hlediska požární bezpečnosti?

Dobíjecí stanice v podzemních garážích z hlediska požární bezpečnosti bude podrobněji řešit novela vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Největším problémem jsou úzké garáže a garážová stání, která s další navazující komunikací znesnadňují vyvlečení elektromobilu po jeho konsolidaci, vývin toxických kouřových zplodin při požáru, vysoká teplota ohrožující zasahující hasiče a kontaminovaná hasební voda.

Kdybyste měl jmenovat jednu věc, která by nejvíce posunula požární bezpečnost v Česku dopředu, co by to bylo?

Výrazné zjednodušení předpisů a jejich koncentrace do minimálního počtu zákonů, vyhlášek a norem. Jejich nadměrné množství vede k jejich neznalosti, nevymahatelnosti a nedostatečné pružnosti v reakci na nové technologie.

Co podle vás nejvíc brání tomu, aby se tato změna skutečně stala realitou?

Největším problémem je neúměrně dlouhá doba potřebná pro vydání nových nebo novelizovaných předpisů. Zároveň nedostatečná mezioborová komunikace.

Jaká spolupráce nebo dialog by se tedy podle vás měl do budoucna nejvíce posílit?

Požární bezpečnost staveb a výstavba obecně by měla být hlavně technickým problémem, kde je vždy jednodušší najít shodu napříč odbornostmi a nebýt předmětem politických sporů. Komunikovat společně musí všechny obory, kterých se požární bezpečnost týká. Je třeba si uvědomit, že o co více investujeme do prevence, o to méně investujeme do represe.