Články

V druhé části rozhovoru s Josefem Pleskotem se dočtete, proč by se to s udržitelností nemělo ve stavebnictví přehánět, jaký je ideální návod na energetickou efektivitu a proč je pražská filharmonie ze všech tří plánovaných stejně nejlepší.

Téma diverzifikace se táhne celým naším rozhovorem. Když je něčeho příliš, když se začne věřit jen jednomu směru, jedné módě, jednomu zdroji energie, když se upínáme k jednomu řešení a čekáme od něj spásu, Josef Pleskot zbystří. Vlastně je stále ve střehu. Je velkým zastáncem funkčnosti, racionality a přirozeného propojování směrů i prostředí.

Téma požární ochrany dřevěných staveb je u nás stále velmi živé a stále se o něm velmi málo ví. Knihu Požární odolnost dřevěných konstrukcí vydali mladí výzkumníci z ČVUT Jakub Šejna s Lukášem Blesákem letos na konci léta a do několika týdnů byla vyprodaná. Po podobně srozumitelných publikacích, které dávají dohromady aktuální poznatky z celého světa, je zkrátka hlad.

Budova vyrůstající vedle obchodního centra Forum Nová Karolina bude výjimečná z více úhlů pohledu. Má amorfní tvar, kulaté atrium, podobnou stavbu v Česku dnes nenajdete. Zároveň se jedná o první administrativní budovu developera, zaměřeného jinak na logistického areály. Sídlit zde bude finský IT gigant, který z Organicy bude řídit chod celého středoevropského regionu. Pro všechny strany se jedná o prestižní stavbu, k níž upínají hodně sil i očekávání.

Český národ je národ poutníků za věžemi, po Česku jich je rozsetých 330. Martin Rajniš jich má na svědomí něco přes 10. Pro architekta jsou důkazem toho, že s minimem materiálu lze vzdorovat extrémním silám. A co Rajniš dělá, když propadá skepsi? Otevře prováděčku Eiffelovy věže. 

Autor obchodního domu Máj či OC Smíchov, architekt Martin Rajniš, je už dvě desítky let jedním z největších propagátorů udržitelného stavebnictví. Aniž by o tom věděl. Tenkrát se tomu tak neříkalo. Dobrá architektura je podle něj jen ta s božskou jiskrou. 

Zeptáte-li se kdekoli v Česku na ulici náhodného člověka, z jakých materiálů se staví dům, devět z deseti oslovených řekne „cihla, beton“. Kdybyste stejný průzkum realizovali ve Švédsku, Finsku nebo Estonsku, tři čtvrtiny lidí by zmínily jako základní stavební materiál také dřevo. Jak je to možné?

Jan Řežáb, nositel inženýrského titulu v oboru management a ekonomika ve stavebnictví, se před zhruba dvaceti lety rozhodl, že začne stavět domy. Jiné, než bylo do té doby zvykem.

Nejvyšší budova ze dřeva má 86,6 metru, nachází se v Milwaukee v americkém Wisconsinu. Nebude to dlouho trvat a výškou ji překoná další dřevěný mrakodrap ve Švýcarsku, ten by měl mít těsně pod stovku metrů. A v Česku? Výškový limit na dřevostavby je neúprosný: 12 metrů.

Největší 3D tiskárna pro tisk konstrukcí budov v Česku vznikla v Třešti. Jedná se o rozsáhlý projekt, vzniklý na základě spolupráce mezi Ústavem konstruování a částí strojů Fakulty strojní ČVUT v Praze, Experimentálním centrem Fakulty stavební ČVUT a společností Strojírny Podzimek a Podzimek a synové. Jak to vypadá po zhruba čtyřech letech experimentování s 3D tiskem betonových objektů?