Jaké jsou aktuální trendy protikorozní ochrany?

Odborníkům zaměřeným na povrchovou ochranu ocelových konstrukcí jsme položili dvě jednoduché otázky. Odpovědi na ně by nám měly přiblížit aktuální trendy protikorozní ochrany a zároveň nám nechat nahlédnout do situace v oboru za současné krize.

Ing. RENÉ SIOSTRZONEK, Ph.D.
jednatel společnosti FROSIO, inspektor (Level III, Certifikát č. 11845)

1. V povrchové ochraně ocelových konstrukcí dochází k neustálému vývoji a technickému pokroku v celém průřezu daného oboru. Mluvíme tady například o studiu podstaty povrchových úprav, což je studium koroze a forem koroze za účelem efektivního omezování dopadu na materiál. Dále mluvíme o podceňovaném designu povrchu materiálu nebo konstrukce, jenž má významný vliv na ochranné vlastnosti povrchové úpravy. V posledních letech sledujeme také vývoj v oblasti přípravy povrchu a využití laseru. V neposlední řadě bych zdůraznil velmi důležitou oblast měřicích, zkušebních a kontrolních činností pro hodnocení a vyhodnocení vlastností ochranných povlaků.
2. Současná energetická krize se pomalu začíná negativně odrážet v oboru povrchových úprav. Jsme ještě ve fázi, kdy mnoho projektů takzvaně dobíhá. Ale lze sledovat postupné ubývání nových projektů, šetření, omezování určitých postupů pro snížení nákladů a podobně. Jak dalece to vše dojde, ukáže nejbližších několik měsíců.

Mluvíme o studiu podstaty povrchových úprav, což je studium koroze a forem koroze za účelem efektivního omezování dopadu na materiál.

JAN NOVOTNÝ
korozní inženýr, KANSAI HELIOS Czech Republic s. r. o.

1. Firma Rembrandtin Coatings si vytyčila cíl vyrábět vysoce efektivní ochranné nátěry kovů s minimálními dopady na životní prostředí. V neposlední řadě jde především o urychlení vývoje barev s nízkým podílem VOC a dále plnohodnotnou náhradu dosud používaných antikorozních pigmentů, které se nebudou dále moci používat. Toto je palčivým problémem pro každého v tomto odvětví a je podporováno Evropskou zelenou dohodou. Je to výzva, jež s sebou přináší samozřejmě velký tlak na výzkum a vývoj. Například speciální antikorozní nátěry do 600 °C pod izolace, které zamezují obrovským škodám v petrochemickém průmyslu. Nebo vysoce mechanicky a korozně odolné nátěry na bázi polyaspartátu. Vzhledem k tomu, že podíl fotovoltaické energie neustále strmě stoupá, je trendem například v architektuře směřování k fotovoltaickým konstrukcím, které mají být ve fázi realizace balkonů, nebo fasády začleněny již do koncepce budov. Proto pracujeme na vývoji nátěrového systému určeného k ochraně spodní vrstvy fotovoltaických panelů, a to zejména před vlhkostí a UV zářením. Vyznačuje se elektricky izolačními vlastnostmi.
2. Velikým problémem dnešní doby jsou samozřejmě neustále se zvyšující ceny energií, obalů, dopravy, veškerých nakupovaných vstupních surovin – ještě nejsme na vrcholu a tato situace nás staví před problém cenotvorby pro konečného odběratele. Věříme, že se brzy vrátíme aspoň zčásti do doby, kdy ještě vše bylo „normální“.

Ing. JAN KUDLÁČEK, Ph.D.
Ústav strojírenské technologie, fakulta strojní, ČVUT

1. Současný stav protikorozní ochrany je ve většině aplikací na ocelové konstrukce zaměřen na využití kombinovaných protikorozních, tzv. duplexních systémů. Pro méně agresivní prostředí se ale vhodně využívá i samotných povlaků zhotovených z organických nátěrových hmot či žárovým zinkováním ponorem. Typů a výrobců nátěrových hmot pro ocelové konstrukce je dnes velké množství a zvolit vhodnou hmotu není jednoduché, s ohledem na řadu faktorů, které mají vliv na protikorozní ochranu ocelové konstrukce v prostředí přímé expozice. Z tohoto důvodu jsou při výběru vhodného nátěrového systému pro mostní ocelové konstrukce používány především schválené nátěrové systémy, které byly podrobeny průkazným zkouškám a schváleny pro použití v konkrétním korozním prostředí. V posledních letech si začínají investoři uvědomovat, že vynaložené investiční prostředky do staveb či zařízení by měly být natolik efektivní, abychom u nich nemuseli vynakládat další finanční prostředky do oprav a údržby. Je proto zásadní vždy uvážit vhodnost dané technologie povrchové úpravy v závislosti na typu ocelové konstrukce, jejímu účelu a požadované životnosti. Návrhu by měl vždy předcházet důkladný průzkum korozních a provozních podmínek v daném místě.
2. Oboru povrchových úprav se energetiká krize úzce dotýká stejně jako v dalších důležitých výrobních oborech. Technologie povrchových úprav jsou značně energeticky náročné. Příkladem jsou především technologie využívající pro své procesy teplo či vyšší spotřebu elektrické energie (žárové zinkování, vytvrzování či vypalování nátěrových hmot, tepelné zpracování a podobně.) Je nutné, aby tyto provozy byly zachovány a případně podpořeny z důvodu udržení ekonomické stability na trhu a abychom nebyli nuceni hledat výrobní možnosti v energeticky méně zatížených lokalitách. Povrchové úpravy jsou v ČR na velice dobré odborné úrovni, a byla by proto díky energetické krizi škoda přijít o tento těžce vybudovaný výrobní potenciál.

Používáme schválené nátěrové systémy, které byly podrobeny průkazným zkouškám.

Ing. JÁN NANDRÁŽI
ředitel společnosti PROFICOLOR

1. Nevím, jestli v našem oboru mohou být použity nové, jiné trendy. Otázka se týká spíše investování do nových technologií a dalšího vývoje nátěrových hmot. V našem případě jsme v poslední době investovali do technologií tryskání povrchu konstrukcí ocelovou drtí i na stavbách. Není to sice způsob, jenž by se dal využít na každé stavbě, ale je to cesta ke kvalitnější přípravě povrchu a tím i ke zkvalitnění protikorozní ochrany. Tímto způsobem jsme například zrealizovali PKO ocelových konstrukcí při rekonstrukci dálničního mostu u Velkého Meziříčí. Zároveň jsme zaznamenali vývoj vylepšených epoxidových nátěrů do prostředí petrochemických výrobků a ropy, které využíváme v rámci další části naší realizace, a to u nátěrů zásobníků ropy pro strategické zásoby ropy. Jedná se o epoxidy s lepší ochranou proti korozi, ale i se zkrácenou dobou vytvrzování nátěru.
2. Z hlediska realizace našich činností je náš obor zvyšováním cen energií značně zatížen. Veškeré naše činnosti jsou závislé buď na využití elektrické energie, nebo plynu a pohonných hmotách. V dalším období však očekáváme i další komplikace, a to v souvislosti s realizací našich dílenských prací. Tyto práce jsou pro naši firmu důležité hlavně v zimním období, kdy realizace venkovních zakázek je omezena. Proto máme ze současné situace značné obavy. Veškeré vytápění našich výrobních hal, potřebné pro vytvrzování nátěrů, je prováděno plynovými hořáky, což při současných cenách plynu může být z hlediska nákladů společnosti hodně zatěžující.