Hlavním důvodem pomalejšího rozvoje dřevostaveb v Česku je nízká poptávka ze strany zákazníků.
V západních a severských zemích si dřevostavby upevňují svou pozici díky svým ekologickým, ekonomickým a rychlým stavebním řešením. Nemusíme chodit daleko – sousední země, jako Rakousko nebo Německo, ukazují, že správná legislativa a moderní technologie napomáhají rozvoji udržitelného stavebnictví. Česká republika však zůstává v tomto ohledu konzervativní, což potvrzují i data z průzkumu CEEC Research. Většina developerů (66 %) o změně neuvažuje. Pouze 28 % plánuje začlenit dřevostavby nebo hybridní konstrukce do svých projektů a 6 % chce tento podíl navýšit.
BARIÉRY BRZDÍCÍ ROZVOJ DŘEVOSTAVEB
Hlavním důvodem pomalejšího rozvoje dřevostaveb v Česku je nízká poptávka ze strany zákazníků, což uvádí 47 % respondentů. Další významnou překážkou, kterou zmiňuje 31 % dotázaných firem, je nedostatek zkušeností s technologiemi. Obavy z nižší kvality a kratší životnosti pak sdílí 16 % společností.
Kromě toho investoři narážejí i na limity v normách pro požární bezpečnost. Aktuálně může být shromažďovací prostor maximálně 830 m2, což pro dřevostavbu prodejny nemusí být dostatečné. Požární výška objektů je maximálně 12 metrů, které mnohdy investorům v Praze nestačí, protože aby byl projekt ekonomicky rentabilní, potřebují postavit i osm pater. „Teoreticky je možné stavět až do výšky 22,5 metru, nicméně povolovací proces je komplikovaný. S nadějí vyhlížíme aktualizaci normy, která stavby do 22,5 metru usnadní,“ doplňuje David Šiller, obchodní ředitel společnosti WOOD SYSTEM. Fakt, že požárněinženýrský přístup ještě není v Česku dostatečně zavedený, potvrzuje i Sylva Krechlerová, jednatelka společnosti KRONOSPAN CR: „Normativní přístupy se musí nahradit požárněinženýrským přístupem, který je složitý a s nímž se zatím postavilo nebo staví jen pár staveb. Určitě by pomohla rychlejší aplikace navrhovaných změn předpisů do stavební praxe, včetně příkladů a návodů pro větší rozšíření mezi odbornou veřejnost.“
Názory odborníků potvrzují i tvrdá data z průzkumu CEEC Research, kdy 41 % dotazovaných firem odpovědělo, že tuzemskou legislativu vnímají jako nejednoznačnou. Jedna třetina developerů navíc potvrdila, že je komplikovaná zejména u větších projektů, kde jsou požadavky přísnější a často zpomalí nebo zcela blokují schvalovací proces.
ZMĚNA POŽÁRNÍ VÝŠKY U DŘEVOSTAVEB
Klíčovou roli zaujímá Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB), které se zabývá tvorbou normativních podmínek požární bezpečnosti pro větší využití dřeva ve stavebnictví. Za rozborový úkol je zodpovědný Petr Kuklík, který musí spolu s týmem prodiskutovat změny s odbornou veřejností, odborníky v oboru požární bezpečnosti a příslušnými dotčenými orgány státní správy. Rozborový úkol byl stanoven na 34 měsíců, což znamená, že při zahájení 20. června 2022 by měl být dokončen k 20. dubnu 2025.
Otázka úpravy požární výšky pak počítá s tím, že pro objekty do 9 metrů výšky, odpovídající třem až čtyřem podlažím, a budovy do 12 metrů výšky se čtyřmi až pěti podlažími, postačí standardní postupy dle stávajících norem. U budov v rozmezí šesti až osmi podlaží se počítá s úpravou normy ČSN 73 0810. Pro stavby přesahující devět podlaží bude nutné přistoupit k individuálnímu požárněinženýrskému přístupu, který zohlední specifická rizika a komplexnost těchto objektů.
Aby došlo ke změně normativních podmínek, UCEEB se zaměřuje především na mezní výšku dřevostaveb a možnosti zajištění jejich vysoké požární odolnosti, třídění konstrukčních systémů dřevostaveb a druhů jejich konstrukčních částí a na odstupové vzdálenosti dřevostaveb i velikosti požárně otevřených ploch dřevostaveb.
Důležité je zhodnocení aktuálního rozsahu uplatnění jednotlivých druhů konstrukčních částí stavby (DP) v českých technických normách požární bezpečnosti. Klíčovou otázkou je možnost revize tohoto třídění v souladu s evropskými normami prostřednictvím klasifikace K. Součástí analýzy je také potenciál využití již zavedených evropských norem ČSN EN v podmínkách České republiky. Mezi stěžejní normy patří ČSN EN 13501-2, která stanovuje požární klasifikaci stavebních výrobků a konstrukcí, a ČSN EN 14135, zaměřená na hodnocení požárně ochranné účinnosti obkladů.
Příloha K bude závazná pro posuzování požární bezpečnosti stavby jako celku, nikoli pouze jejích dřevěných částí. Tento přístup umožňuje komplexní hodnocení požárního rizika s ohledem na specifické provozy, pro které bude příloha určena. Mezi tyto provozy patří zejména objekty pro bydlení, ubytovací zařízení, administrativní prostory a všechny úrovně školských zařízení, včetně zařízení pro předškolní péči.
Základní filozofií požadavků na stavby podle přílohy K normy ČSN 73 0802 je zajištění únosnosti a stability konstrukce, která musí odolávat požáru a zůstat funkční pro evakuaci osob a zásah záchranných složek. Důraz je kladen na dostatečný čas a rovněž je zohledněna rezerva pro nečekané události. Únikové cesty musí být navrženy tak, aby umožnily rychlou a efektivní evakuaci. Mezi další klíčová opatření patří omezení vzniku a šíření požáru, kouře a zamezení šíření požáru na sousední stavby. Důležité jsou i odstupové vzdálenosti mezi objekty, které přispívají k bezpečnosti.
V souladu s normativními změnami bude vyžadována implementace požárněbezpečnostních zařízení. Systém EPS bude muset být instalován ve všech objektech posuzovaných podle této normy. Tento systém bude vždy prostřednictvím dálkového přenosu dat napojen na PCO, aby bylo možné včasně detekovat a reagovat na případný požár. Uvnitř požárních úseků bytů a jejich jednotlivých sklípků bude požadován systém autonomní detekce a signalizace, který okamžitě upozorní na vznik požáru a umožní efektivní reakci.
Proces implementace přílohy K do normy ČSN 73 0802 byl zahájen klíčovými kroky na úrovni technické normalizace. Dne 6. listopadu byla Technickou normalizační komisí pro požární bezpečnost (TNK 27) odsouhlasena potřeba vyhlášení příslušného normalizačního úkolu. Následně, dne 6. prosince, Úřad pro normalizaci, metrologii a zkušebnictví (ÚNMZ) oznámil prostřednictvím Věstníku č. 12/2024 zahájení zpracování návrhu změny ČSN 73 0802.
VÝHLED DO BUDOUCNA
Je otázkou, co se změní, až budou prolomeny limity v normách a dojde k úpravě normativních podmínek požární bezpečnosti. Na jednu stranu se předejde smíšeným přístupům, až předsudkům při projednávání a schvalování projektů na úřadech, na druhé budeme stát před faktem, že v Čechách není dostatek kvalifikovaných firem, ať už v oblasti projekční, nebo realizační, které by dřevostavby ve velkém měřítku stavěly. Investoři budou narážet také na nedostatek vlastních zkušeností, ať už s užíváním objektů dřevostaveb, nebo s jejich údržbou.
Developeři, kteří se odhodlají stavět výškové dřevostavby, budou muset umět promítnout změnu přístupu a technologií do reálných projektů a udržet je ve správných číslech po dobu realizace. Měli by na tom vydělat, protože cena za dřevostavbu bude srovnatelná se stavbou ze standardních materiálů, nicméně výstavba bude kratší díky efektivní prefabrikaci. Například stavba celodřevěného supermarketu PENNY byla dokončena o 3–4 týdny rychleji než tradiční stavby.
Klíčovou roli hrají i ekologické přínosy a udržitelnost, které vnímá jako největší výhodu 59 % developerů. Dřevostavby umožňují snížení emisí CO₂ a využívají obnovitelné zdroje, což podporuje celosvětové trendy směřující k dekarbonizaci. Například při výrobě 1 m3 betonu vznikne 500 kg CO₂, zatímco stromy potřebné pro výrobu stejného objemu CLT naopak 762 kg CO₂ spotřebují.
KDE NENÍ POPTÁVKA, NENÍ MOTIVACE
Růst je samozřejmě spjatý s poptávkou zákazníků, protože jinak developeři nebudou mít důvod měnit své stavební postupy. Aktuálně 81 % developerských společností nemá dřevostavby ve svém portfoliu. Z průzkumu ale vyplývá, že 52 % ředitelů developerských společností předpokládá, že podíl dřevostaveb v Česku poroste, přičemž odhadovaný růst se pohybuje kolem 9 %.
Aby ho bylo dosaženo, musí dojít k edukaci široké veřejnosti. Zbavit ji předsudků a přesvědčit ji o výhodách. Změnit limity nestačí, je třeba měnit nastavení mysli lidí, teprve pak může český trh následovat příklad vyspělejších zemí a stát se lídrem v oblasti ekologického stavebnictví.
