V semináři Dřevo jako cesta k naplnění klimatických cílů diskutovali odborníci o nejnovějším vývoji Surovinové politiky pro dřevo. Foto: Vysoká škola a univerzita, Campus Technik Lienz, Rakousko.
V březnu letošního roku se na půdě Ministerstva průmyslu a obchodu setkali odborníci nejen z dřevozpracovatelského průmyslu, aby v semináři Dřevo jako cesta k naplnění klimatických cílů diskutovali o nejnovějším vývoji Surovinové politiky pro dřevo nebo připravované normy pro výstavbu výškových dřevostaveb.
V úvodu vystoupil Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu, který slíbil, že bude dělat vše pro to, abychom v Česku více využívali dřevo a neobjevovali objevené. Dohnali země, jež jsou před námi napřed a učili se z jejich praxe. Tuto myšlenku podpořil i velvyslanec Finské republiky v ČR Pasi Tuominen: „Naše národy sdílí společnou vášeň pro dřevo. Ve Finsku klademe důraz na lokální výrobu ze dřeva a podporujeme výstavbu nejen rodinných dřevostaveb, ale ve velké míře využíváme dřevo ve veřejných zakázkách pro výstavbu škol, mateřských školek či knihoven. O veškeré nabyté zkušenosti jsme ochotni se podělit.“
Byť Ministerstvo zemědělství vydalo Příručku využívání dřeva ve veřejných zakázkách, která nastiňuje postup, jak surovinu v zadávacích dokumentech zohlednit, dřevostaveb vzniká málo. Navíc možnost překonat výšku 12 metrů u dřevostaveb je možné už teď s využitím požárně-inženýrského přístupu dle § 99 zákona 133/1985 o požární ochraně. Přesto málokdo všech možností využívá. Změní se přístup, až se vytvoří nový standardní normový návrh pro výstavbu výškových dřevostaveb v Čechách? Na to si ještě budeme muset nějakou dobu počkat.
GAR (Green Asset Ratio)
Ukazatel, podle kterého evropské finanční instituce vykazují, jak velká část jejich rozvahy je „zelená“. Výpočet poměru „zelených“ aktiv se provádí zlomkem, kdy:
- Čitatel udává podíl aktiv v rozvaze finančních institucí, která jsou investována do „zelených“ ekonomických aktiv a jsou v souladu s evropskou taxonomií.
- Jmenovatel vyjadřuje celková aktiva finanční instituce, celkové úvěry nebo dluhopisy či akcie v portfoliu spolu s celkovým získaným zajištěním a všemi ostatními aktivy v rozvaze.
Na diskusním semináři představil Robert Jára, ředitel UCEEB ČVUT, 12 rozborových úkolů se zaměřením na řešení požární bezpečnosti staveb. Úkoly se zaměřují zejména na novou stanovenou maximální výšku dřevěných konstrukcí a na možnosti zvýšení jejich odolnosti vůči požárům. „Řešíme odstupové vzdálenosti dřevostaveb, velikosti požárně otevřených ploch nebo třídění konstrukčních systémů a druhů jejich konstrukčních částí. Důležité je prokázat dostatečnou požární odolnost, zajistit prostorovou tuhost objektů vhodnou kombinací materiálů, respektovat požární klasifikaci stavebních výrobků a konstrukcí staveb podle evropských standardů. Podstatné jsou i prvky aktivní požární ochrany,“ informoval Robert Jára.
Po ukončení rozborových úkolů dojde k návrhu na změny norem v oblasti požární bezpečnosti staveb. Z diskuse s ředitelem UCEEB ČVUT vyplynulo, že mnohdy mezi odborníky zmiňovaná nová výška 22,5 metru není finálně potvrzena a bude ještě předmětem jednání v následujících měsících.
Než k úpravě norem dojde, mohla by udržitelné stavebnictví akcelerovat strategie Surovinové politiky pro dřevo, kterou připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvo zemědělství (MZe). Proto před odborníky předstoupil Tomáš Krejzar, ředitel odboru koncepcí a ekonomiky lesního hospodářství MZe, jenž představil návrhy konkrétních opatření Surovinové politiky. Mezi ně například patří odstranění současných překážek v oblasti technických norem včetně revize norem požární bezpečnosti staveb. Dále stanovení závazného minimálního podílu dřeva ve výši nejméně 20 % v rámci veřejných stavebních projektů, zvýšení podílu dřevostaveb rodinných domů na trhu na 25 % nebo zavedení motivačních ekonomických nástrojů na podporu vyšší realizace dřevostaveb ve veřejném a soukromém sektoru. Právě daňové úlevy pro výstavbu a užívání objektů ze dřeva se staly předmětem sporu s Ministerstvem financí. Námitky má i Ministerstvo pro místní rozvoj. MPO aktuálně zapracovává komentáře z meziresortního připomínkového řízení. Celkem bylo vysloveno 40 připomínek, z toho 25 zásadních.
„Ministerstvo financí nesouhlasí s navrhovanými daňovými výjimkami u zavedení nižší sazby DPH u staveb se stanoveným podílem dřeva a výhodnější daní z nemovitých věcí u dřevostaveb. Důvodem je, že chce informace vázat na katastr nemovitostí a tam informace o podílu dřeva nejsou. Ministerstvo pro místní rozvoj zase jako zásadní místo pro další diskusi a vysvětlení označuje cíl 20% podílu dřeva v rámci veřejných stavebních projektů,“ prozradil Tomáš Krejzar.
Po vypořádání meziresortního připomínkového řízení bude předložen ministry MZe a MPO finální dokument vládě ČR ke schválení. Pokud bude přijat, stálá pracovní skupina bude v půlroční periodě monitorovat a vyhodnocovat plnění navržených úkolů, předkládat je jednou ročně vládě a navrhovat konkrétní opatření. Poslanec Lukáš Vlček doplnil: „Na daňové výhody tedy stavitel nedosáhne. Navíc končí doba dotací a nastává čas jiných motivačních finančních nástrojů.“
BTAR (Banking Book Taxonomy Alignment Ratio)
V současnosti méně používaný ukazatel, který poskytuje stejnou metodiku výpočtu jako GAR, ale je zaměřen na firmy, jež nepodléhají směrnici o nefinančním výkaznictví pro finanční instituce (NFDR – Non-Financial Disclosure Regulation).
Tento ukazatel slouží jako nástroj pro posouzení, kterak finanční instituce integrují aspekty udržitelnosti do svého řízení rizik, obchodních modelů a strategií. Jeho účelem je nastavit směr k dosažení cílů Pařížské dohody.
Právě mnohdy skloňované ESG z pohledu procesu zohledňování environmentálních, sociálních a správních hledisek při investičních rozhodnutích vysvětlovala Eva Neudertová, která působí jako expertka na udržitelnost České spořitelny: „60 až 70 % bankovních institucí dobrovolně přijímá závazky ESG. Regulátor Evropské centrální banky v tomto ohledu požaduje sledovat emisní stopu a dekarbonizaci portfolia dle sektorů. Na to napojit finanční nabídku produktů a služeb pro jednotlivé sektory, sledovat podíl „zelených“ aktiv, tedy GAR nebo BTAR, a zohledňovat klimatické stress testy. Vyhodnocovat rizika a propsat do celkového skóre hodnoty zástav a cenotvorby.“
Eva Neudertová připustila, že bankovní domy nyní stojí před otázkou, zda budou parametry zadávat na „vstupu“ nebo „výstupu“. Chybějící jednotná metodika a nadefinované standardy mohou vést ke zmatku a nedostatečné transparentnosti pro investory, kteří skutečně chtějí podporovat udržitelné projekty. Aktuálně se zelené úvěrování řídí kategorizací dle energetického štítku budovy, kdy výhodnější financování získají úspornější objekty s označením A, B a C. Problém je, že štítky v současnosti zohledňují jen energetickou náročnost, a ne fakt, jaký má stavba podíl dřeva. Bude tedy potřeba nalézt sofistikovanější přístup, než je hodnocení energetické náročnosti budov. Zahrnutí faktorů, jako jsou materiálová udržitelnost nebo celkový environmentální dopad, by mohly vést k lepšímu vyhodnocení projektů a podpoře těch, které opravdu mají pozitivní dopad na životní prostředí.
O finančním aspektu, avšak z jiné perspektivy, mluvil i František Vícha, jednatel společnosti Stora Enso Česká republika: „Je třeba si uvědomit, že lesnictví a dřevozpracující průmysl jsou hybnou silou naší bio-ekonomiky. Tento sektor poskytuje pracovní místa mnoha lidem a zvýšení využívání dřeva může zaměstnanost ještě více podpořit.“ V této souvislosti apeloval na posun od exportu kulatiny k dřevařským výrobkům s přidanou hodnotou a na maximalizaci potenciálu využití dřevěných konstrukcí v městském plánování, veřejných projektech nebo rezidenčním bydlení. „Vezměme si příklad z Francie, kde v roce 2022 zavedli pro všechny nové budovy energetická a ekologická nařízení, která se zabývají emisemi během celého životního cyklu budovy. Cílem bylo podporovat inovace v sektoru stavebnictví a zvyšovat využívání dřeva. Proto alespoň 50 % veřejných budov musí být postaveno s použitím dřeva nebo jiných přírodních materiálů,“ objasňoval František Vícha a zvláště podtrhoval důležitost výstavby škol a školek ze dřeva, které nejenže snižuje ekologickou stopu, ale vytváří i zdravé a příjemné prostředí pro vzdělávání dětí.
Synergie mezi ekonomickým rozvojem, zaměstnaností a environmentální udržitelností bezesporu přinese prospěch celé společnosti. Cesta bude ovšem ještě dlouhá.
