Kinetický pavilon na zámku Radíč

publikováno:
Pohled na zámecký park s novým altánem. Pohled na zámecký park s novým altánem.

Kinetický altán, postavený v zahradách zámku Radíč na Sedlčansku, představuje moderní poctu římské architektuře. Inspirován chrámem bohyně Vesty z Forum Romanum, kombinuje tradiční osmiboký sloupový základ s inovativním využitím dřeva namísto mramoru. Kinetický prvek přispívá k jeho jedinečnosti a působivému spojení historie s moderním přístupem.

O PROJEKTU

Osmiboký kinetický pavilon je založen na konstrukci dvou překrývajících se čtverců, což ovlivňuje uspořádání podlahy, sloupů i střechy. Pavilon má průhledné sloupy i střechu a vše je zhotovené ze dřeva. Je vybaven 16 pohyblivými panely, které umožňují měnit podobu pavilonu, přizpůsobit se počasí a regulovat světlo i atmosféru v prostoru. Mechanismus jejich zvedání je dálkově ovládaný a přináší působivý moment, jenž dodává stavbě živý a proměnlivý charakter.

STAVEBNĚTECHNICKÉ ŘEŠENÍ

3D statický model v programu Dlubal RFEM – částečně otevřený altán.Stabilitu celé konstrukce zajišťuje čtveřice vetknutých ocelových sloupů do betonového kruhového základu, které jsou ukryty uvnitř viditelných dřevěných modřínových sloupů a sahají do výšky 2 metrů. Tato výška umožňuje vytvoření dostatečného prostoru pro neomezený průchod návštěvníků do altánu, současně je nad jejich hlavami prostor pro systém obvodových ocelových táhel, která jsou propojena s kruhovým věncem ve zhlavích sloupů a společně tak zajišťují tuhost celé stavby. Kruhový věnec je navržen jako trojboký prostorový vazník z lepených dřevěných modřínových zakřivených prvků v kombinaci s nerezovými závitovými tyčemi, na který jsou upevněny modřínové krokve směřující do středu konstrukce. Ty v kombinaci s ocelovými táhly vytvářejí vzpínadlovou střešní konstrukci, jež zároveň tvoří oporu pro otočnou větrnou korouhev.
 

FAKTA O STAVBĚ
Název: Kinetický pavilon na zámku Radíč
Místo stavby: Radíč 1, 264 01 Radíč
Autoři: Martin Rajniš, David Kubík,
Tomáš Kosnar (Huť architektury Martin Rajniš),
Zbyněk Šrůtek (TIMBERDESIGN+)
Statika a konstrukce: Zbyněk Šrůtek (TIMBERDESIGN+)
Dodavatel stavby: TIMBER DESIGN – Zbyněk Šrůtek

 

Altán je zastřešen membránou zhotovenou z transparentní ETFE fólie, která je mechanicky vypnuta a ukotvena do obvodového kruhového střešního žlabu, z něhož je dešťová voda odvedena do dešťové kanalizace v osách zbývajících čtyř nosných sloupů. Střešní prostor mezi ETFE fólií, která je uložena na ocelových „deštníkových“ výztužných paprscích, je krokvemi doplněn o modřínové stínicí lamely, jež vytváří impozantní průhled do nebe.

3D statický model – částečně otevřený altán.Konstrukce pavilonu je po obvodu osazena 16 pohyblivými stínicími průhlednými panely sestavenými z modřínových lamel, které jsou zavěšeny přes dvojici speciálních pantů na ocelový kruhový střešní žlab. Jednotlivé panely mají ve spodní úrovni navržený systém aretace pro svislou parkovací polohu panelů. Po jejich uvolnění je možné panely ze svislé polohy pozvolně zvedat směrem ven od pavilonu až do skoro vodorovné polohy pomocí speciálních navijáků, jež byly navrženy na míru pro tento projekt. Každý panel má svůj naviják, který je architektonicky zakomponován do obvodové podstřešní části, kde je celoročně ochráněn před povětrností. Jednotlivé panely je možné zvedat přes dálkové ovládání samostatně, čímž je umožněno společně s dalšími nastavit různé kombinace pozic jednotlivých panelů.

Pavilon je osazen na žulovém kruhovém podstavci, který ve středové (kryté) části přechází do dřevěné podlahy vyrobené z dubových fošen zakončené v centrální ose pavilonu dřevěnou hvězdicí. Dřevěné sloupy jsou v patě opatřeny ocelovým soklem. Okolo žulového podstavce je mlatový kruhový prstenec s přístupovou cestou navazující na parkovou úpravu celého zámku.

3D statický model – částečně otevřený altán.Instalované osvětlení uvnitř pavilonu nabízí intenzivní prožitky i v pozdních večerních hodinách.

STATICKÝ VÝPOČET

Návrh celé konstrukce byl provedený v programu Dlubal RFEM 6. Vzhledem k variabilitě konstrukce bylo nutné připravit 3D modely ve více variantách s různě otevřenými panely. Při návrhu mělo nejvýznamnější vliv na chování celého objektu zatížení větrem, proto byla provedena simulace proudění větrem v programu RWIND. Spočtené tlaky větru ze simulace byly přeneseny do programu RFEM, kde se pak následně provedly posudky dřevěných, ocelových a železobetonových částí konstrukce. Pomocí form-findingu se v programu RFEM analyzovala membránová konstrukce zastřešení včetně následného vygenerování střihů potřebných pro výrobu ETFE plachty.

Otevřený pavilon s detaily otevírání panelů.Všechny konstrukční prvky byly vyrobeny za pomoci CNC strojů z generovaných dat z digitálního 3D konstrukčního modelu a následně prefabrikovány pro snadnou montáž na stavbě.

Tato nevelká stavba v zámeckém parku vyžadovala precizní přístup ke všem detailům ve všech stupních projektu a odměnou za mravenčí práci je pavilon, který přinesl do zámeckého parku zajímavý architektonický prvek, a doufejme, že bude dlouho přinášet radost majiteli zámku, bez něhož by nikdy takto zajímavý projekt nevznikl.

Autor:

Ing. Zbyněk Šrůtek působí jako majitel a hlavní konstruktér ve společnosti TIMBER DESIGN.