O tom, co vše bylo potřeba překonat, co je nejvíce překvapilo a na co jsou dnes nejvíce hrdí, mluví v naší anketě zástupci společností Stora Enso, AGROP NOVA, A2 Timber a WIEDEN.
Postavit český národní pavilon pro světovou výstavu v Japonsku znamenalo mnohem víc než jen naplnit architektonické zadání. Byl to projekt, který prověřil limity technických dovedností, týmové spolupráce i odvahy jít do neznámého. České firmy musely zvládnout složité inženýrské výpočty pro seismicky aktivní oblast, vyrobit unikátní dřevařské komponenty i zakázkovou skleněnou fasádu – a to vše s ohledem na přísné japonské normy a náročnou montážní logistiku na druhém konci světa. O tom, co vše bylo potřeba překonat, co je nejvíce překvapilo a na co jsou dnes nejvíce hrdí, mluví v naší anketě zástupci společností Stora Enso, AGROP NOVA, A2 Timber a WIEDEN.
Pavel Dufek
manažer prodeje pro Českou a Slovenskou republiku
Stora Enso Wood Products Ždírec
Co pro vás účast vaší firmy na stavbě českého pavilonu na EXPO 2025 v Japonsku znamenala?
Ve společnosti Stora Enso považujeme naši účast na projektu českého pavilonu na EXPO 2025 v Japonsku za mimořádně přínosnou. Jde o příležitost prezentovat naše inovativní dřevěná konstrukční řešení širokému globálnímu publiku, zároveň i možnost zdůraznit prostor a potenciál pro českého investora a stavebnictví, který se nám otevřel výstavbou výrobního závodu CLT přímo na Vysočině. Nosná konstrukce českého pavilonu vyrobená z křížem lepeného dřeva (Sylva CLT) ilustruje, jak může být dřevo účinně využíváno i v éře technologického pokroku.
Partnerství české účasti na EXPO 2025 je pro nás také příležitostí posílit globální povědomí o významu udržitelného stavebnictví a demonstrovat, že moderní dřevěné konstrukce mohou efektivně čelit současným ekologickým a technologickým výzvám. Využití Sylva CLT v různých typech dřevostaveb od rodinných domů přes školy, školky, kancelářské budovy, průmyslové objekty, bytové domy až po výškové stavby zatím nemá ve světě takovou tradici, jakou si získalo v Evropě.
V čem byl tento projekt odlišný od jiných zakázek, na kterých jste se podíleli?
Naše produkty řady Sylva CLT nachází uplatnění zejména na evropském kontinentu. Jsou ale i méně tradiční místa, kde bychom moderní CLT dřevostavby neočekávali. Stora Enso dodávala materiál například pro projekty na Islandu, v Grónsku nebo na Maledivách.
Realizace českého národního pavilonu v Japonsku byla pro nás jedním z prvních projektů v této zemi. Naše japonská kancelář se dosud primárně zaměřovala na prodej klasického řeziva a konstrukčních GLT hranolů. Teď mohu prozradit, že jsme do Japonska dodali materiál na rodinný dům a připravujeme dodávku kancelářské budovy. Každá země má své specifické regulace, kterým musíme při realizaci projektů vyhovět, a Japonsko není výjimkou.
Jaká specifika japonských norem nebo požadavků na stavbu jste museli při realizaci zohlednit?
Vzhledem ke geografické poloze a povětrnostním podmínkám, které zahrnují častý výskyt tornád a zemětřesení, musela být provedena řada důležitých inženýrských výpočtů a testů tak, aby byly splněny místní předpisy. I přesto, že vlastníme povolení a certifikace (JAS) pro tento trh, nevyhnuli jsme se některým dodatečným zkouškám materiálu.
Jaké technické nebo logistické výzvy jste během projektu museli překonat?
Pavilon v Japonsku představuje první stavbu svého druhu z CLT panelů s unikátní geometrií. Kolegové ze společnosti A2 Timber společně s Kanceláří generálního komisaře EXPO museli přesvědčit japonské úřady o vhodnosti navrhovaného materiálu, ale i správnosti jejich výpočtů.
Ve Stora Enso Wood Products Ždírec jsme pro národní pavilon vyrobili 811 m³ CLT panelů, které od nás odjely kamiony do Hamburku. Odtud se plavily ve 25 přepravních kontejnerech přímo do Ósaky. Celý proces vyžadoval nejen technické dovednosti a precizní práci našich zaměstnanců, ale také skvělou organizační a logistickou součinnost tak, aby byly na místě just-in-time.
Jaké nové poznatky, zkušenosti nebo dovednosti vám práce na této zakázce přinesla?
Stora Enso dodává materiály pro různé typy dřevostaveb po celém světě a každý projekt představuje pro náš tým novou výzvu, k níž přistupujeme s plnou zodpovědností i odhodláním. Práce na českém národním pavilonu nám, kromě mnohých jiných zkušeností, ukázala, jak se zdánlivě nerealizovatelné vize mohou proměnit v krásnou realitu. Tento projekt nám potvrdil, že se správným týmem a inovativním přístupem můžeme dosáhnout i těch nejambicióznějších cílů.
Který moment z celého projektu vám nejvíce utkvěl v paměti?
Určitě to bylo v první řadě nadšení, které zavládlo ve chvíli, kdy se rozhodlo, že náš EXPO stánek bude dřevěný, a navíc z materiálu CLT. Úchvatný design vítězného projektu vybízel od začátku k myšlenkám o složitosti provedení, přípravných pracích a opracování.
Druhým významným momentem bylo vidět finální podobu dokončené stavby a cítit, že se to opravdu mimořádně všem povedlo. Na EXPO v Ósace se zhmotnila vize architekta, touha statika překonávat hranice, ale i zručnost přípravného a realizačního týmu.
Na co jste jako realizační firma při pohledu na hotový národní pavilon nejvíce hrdí?
Od úvodních jednání až po konečnou realizaci jsme společně prošli dlouhým a inspirativním procesem. Český národní pavilon, který nyní představuje architektonickou perlu české kreativity a řemeslného umu, je jednou z prvních dřevostaveb v Japonsku postavenou bez kovové nosné konstrukce používající technologii CLT. Jsme nesmírně hrdí, že jsme mohli přispět k tomuto projektu, který se na světové výstavě řadí mezi nejatraktivnější a nejvyhledávanější pavilony.
Radek Oslizlo
technický ředitel
NOVATOP SYSTEM / AGROP NOVA
Co pro vás účast vaší firmy na stavbě českého pavilonu na EXPO 2025 v Japonsku znamenala?
Začněme motivací – byla to příležitost ukázat české dřevostavby na velké mezinárodní scéně a zároveň prožít silný pocit národní hrdosti. Myslím, že to platí pro všechny dřevaře, kteří se na projektu podíleli. Do realizace šli s nadšením, bez ohledu na možné komplikace nebo zisk. Bylo to prostě lákavé. Vlajka je vlajka. Ani bych nečekal, že tak silný pocit zažiji – nejsem politik ani sportovec – a přesto to je mimořádně emotivní. Z praktického hlediska pro nás pavilon představuje výbornou reklamu. Troufám si říct, že jde o nejznámější českou dřevostavbu současnosti. Věřím, že nám otevře i exportní příležitosti. A v neposlední řadě – práce v tak kulturně odlišném prostředí člověku rozšiřuje profesní obzory.
V čem byl tento projekt odlišný od jiných zakázek, na kterých jste se podíleli?
Jednoznačně ve dvou klíčových aspektech – mimořádně napjatém termínu a odlišných japonských normách. Kvůli posunu předešlého EXPA, způsobenému covidem, se celý harmonogram zkrátil o jeden až dva roky. Zároveň šlo o technicky nejsložitější pavilon, jehož časový harmonogram navíc ovlivnila architektonická soutěž a režim zákona o veřejných zakázkách. Celý proces byl výzvou – pro Komisařství, projektanty, dodavatele i nás. Na rutinu nebyl prostor. Všichni jsme se učili za pochodu a pracovali s maximálním nasazením.
Jaká specifika japonských norem nebo požadavků na stavbu jste museli při realizaci zohlednit?
Bylo nutné splnit veškeré standardní stavební požadavky platné v Japonsku. Vzhledem k tomu, že stavba přesahovala tři nadzemní podlaží ze dřeva, jednalo se o mimořádně náročný inženýrský úkol. Významný podíl na jeho zvládnutí měli zejména pan Krbec a pan Štancl. Naší rolí bylo podílet se na technických konzultacích a navrhovat dílčí konstrukční řešení ve vazbě na naše výrobní možnosti. Evropské certifikace měly v tomto případě omezenou platnost – veškeré parametry musely být doloženy výpočty v souladu s japonskými předpisy.
Jaké technické nebo logistické výzvy jste během projektu museli překonat?
Jednou z největších technických výzev bylo splnění požadavků na požární odolnost pohledového dřeva. V Japonsku není tento typ konstrukce běžný a schválení transparentního nátěru jako nehořlavého povrchu bylo složité. Výrazně v tom pomohl pan Prix – pravděpodobnost, že bude muset být konstrukce zaklopena, byla až 70 %, což by zcela potlačilo vizuální efekt pohledového dřeva. Dalším náročným úkolem, zejména pro kolegy z A2Timber, bylo naplnit přísné seismické požadavky. Pro nás to byla i logistika. Některé prvky jsme museli upravit s ohledem na přepravní limity. Zkomplikovalo se i samotné nakládání, které probíhalo během povodní a silných dešťů – a to ještě v době, kdy jsme neměli k dispozici naši novou expediční halu.
Jaké nové poznatky, zkušenosti nebo dovednosti vám práce na této zakázce přinesla?
Šlo o koktejl výzev, které posunuly celý tým. Pro mě osobně to byla první zkušenost s veřejnou zakázkou – velmi poučná a cenná. Ty největší technické „oříšky“ řešili kolegové z oblasti projekce, statiky a realizace. My jsme se soustředili na to, co umíme nejlépe – precizní řemeslné zpracování každého detailu, aby na místě vzdáleném tisíce kilometrů vše perfektně zapadlo jako Lego. A to se nám povedlo na jedničku! Zároveň si odnášíme pozitivní zkušenost ze spolupráce se státní správou. Realizace takového pavilonu by nebyla možná bez osobního nasazení pana Sošky, generálního komisaře, jehož přínos je zásadní pro úspěch českého pavilonu v Japonsku.
Který moment z celého projektu vám nejvíce utkvěl v paměti?
Nejsilnějším zážitkem pro mě byl okamžik, kdy jsem v Praze poprvé viděl pavilon ve virtuální realitě. Tehdy jsem naplno pochopil krásu a výjimečnost vítězného návrhu. Poprvé jsem si plně uvědomil kompozici dřevěných přesahů spirály – a v tu chvíli jsem věděl, že chci být součástí takových projektů. V červenci si pavilon projdu konečně naživo a už teď se na to velmi těším.
Na co jste jako realizační firma při pohledu na hotový národní pavilon nejvíce hrdí?
Jednoznačně na to, že se to zvládlo! Odvážný návrh, napjatý časový rámec, tisíce kilometrů vzdálenosti a koordinace mnoha firem – to vše dělá z výsledku mimořádné dílo. Jsme hrdí, že jsme mohli být jeho součástí. Je to pocit, jako když nastupujete na led v národním dresu.
Lukáš Krbec
jednatel,
statik A2 Timber
Co pro vás účast vaší firmy na stavbě českého pavilonu na EXPO 2025 v Japonsku znamenala?
Prověření, co všechno jsme schopni jako tým A2 Timber zvládnout. Co všechno jsme schopni navrhnout a zkonstruovat. Také šlo o prověření vztahů s našimi dodavateli, protože projekt se vyvíjel tak, že všichni zúčastnění museli prokázat, že jsou schopni vystoupit ze své komfortní zóny. Určitě nám také zakázka pomohla v navázání nových kontaktů na druhé straně naší planety.
Zvolení materiálu pro hlavní nosnou konstrukci v tomto extrémním případě pak jednoznačně znamenalo výzvu, jak materiál, se kterým převážně pracujeme – CLT, obstojí při návrhu takto náročné konstrukce.
V čem byl tento projekt odlišný od jiných zakázek, na kterých jste se podíleli?
Jednoduše ve všem. Byl to první velký a logistický projekt, který naše společnost úspěšně zrealizovala. Naše běžné projekty jsou náročné, ale vznikají v prostředí partnerů, kteří jsou nastaveni na stejnou frekvenci myšlení. Nemyslím to zle, ale mentalita našich kolegů v Japonsku byla na úplně jiné vlnové frekvenci. Asi mohu říct, že právě trpělivost na obou partnerských stranách a vůle vnímat myšlenkové postupy našich partnerů byla ta největší odlišnost, s níž jsme se museli v tomto projektu vypořádat.
Jaká specifika japonských norem nebo požadavků na stavbu jste museli při realizaci zohlednit?
Především návrh v jiných klimatických podmínkách, než jsme zvyklí tady u nás ve střední Evropě. Museli jsme se vypořádat ze seismickým zatížením a výrazně vyšší rychlostí větru. Vzhledem k povaze konstrukce samozřejmě panovala nedůvěra ve zvolený materiál na straně japonských úřadů. Proto byl výraznou pomocí japonský statik, který definoval jednotlivé účinky těchto extrémních zatěžovacích stavů.
Jaké technické nebo logistické výzvy jste během projektu museli překonat?
Logistická výzva k překonání je patrná hned při pohledu na mapu světa a zadání na klávesnici trasy od sídla A2 Timber do ÓSAKY, Kansai. Na tuto vzdálenost jsme museli myslet při návrhu každého dílu konstrukce a sjednocování typů spojovacích prostředků. Rovněž se dá nazvat logistickou výzvou jak představení montážního postupu našim skvělým montážníkům, tak zajištění možnosti jejich práce v mentálně uzavřené společnosti na japonských ostrovech. Tato fyzická vzdálenost byla překonána pomocí 42 lodních kontejnerů, obrovskou otevřeností a trpělivostí našich montážních týmů.
Jaké nové poznatky, zkušenosti nebo dovednosti vám práce na této zakázce přinesla?
Projekt vstoupil do naší společnosti přibližně v pátém roce její existence – v době, kdy jsme již prošli fází stabilizace, nasbírali cenné zkušenosti a stáli na prahu zásadní proměny, kdy jsme se přirozeně posouvali od charakteru menší firmy ke společnosti střední velikosti. Dá se říct, že nám projekt pomohl doorganizovat jednotlivé složky naší společnosti, vytřídil charaktery lidí a ukázal nám naši vnitřní sílu, o níž bychom možná ani nevěděli.
Aktuálně po úspěšném zvládnutí této zakázky jsou lidé v A2 Timber připraveni zvládnout menší zakázky, než byla tato, s mnohem větším sebevědomím. Myslím, že projekt EXPO nám ukázal, co všechno jsme schopni zvládnout. Jako spolumajitel i člověk, který je neustále na blízku svému týmu, cítím obrovský skok kupředu v sebedůvěře každého z nás.
Který moment z celého projektu vám nejvíce utkvěl v paměti?
Byla to chvíle, kdy jsem musel předstoupit před své kolegy, společníka a zlomit jejich nedůvěru k projektu. Přesvědčit je, že jsme schopni takovýto projekt jako jeden tým A2 Timber zvládnout. Nebyla to výzva po profesní stránce, protože o naší schopnosti navrhnout konstrukci jsem nepochyboval. Skutečnou výzvou bylo spíše manažerské vedení týmu a koordinace lidí v prostředí vyžadujícím adaptaci, flexibilitu.
Na co jste jako realizační firma při pohledu na hotový národní pavilon nejvíce hrdí?
Jednoznačně na závěrečnou fázi projektu – především skutečnost, že navzdory posouvání jeho zahájení a start výstavby v Japonsku až v polovině září jsme dokázali celý proces výstavby zrychlit a zkrátit přibližně o 14 dní. Přitom jsme museli reagovat na změnu konstrukčního systému s ohledem na požadavky japonských úřadů, zvládnout výběrové řízení na straně objednatele a zároveň najít společnou řeč s generálním dodavatelem.
Filip Mikeš
obchodní ředitel
WIEDEN
Co pro vás účast vaší firmy na stavbě českého pavilonu na EXPO 2025 v Japonsku znamenala?
Pro naši společnost to byla první zkušenost s dodávkou prosklených fasád v indopacifickém regionu a zároveň příležitost podílet se na tak architektonicky unikátním projektu, jakým český stánek EXPO bezesporu je. Celému světu můžeme ukázat, že v České republice umíme profesionálně zvládnout projekt i na druhém konci světa.
V čem byl tento projekt odlišný od jiných zakázek, na kterých jste se podíleli?
Samotný návrh řešení konstrukce opláštění, který v úzké spolupráci s námi připravovala sesterská společnost WIEDEN WOOD, musel vyřešit specifika lokálních podmínek, jako jsou tajfun, zemětřesení a v neposlední řadě mnoho dalších odlišností v místních předpisech, takže designová fáze se hodně lišila od standardních projektů, jež řešíme u nás doma nebo ve Skandinávii.
Dalším významným rozdílem bylo plánování logistiky, kdy lodní přeprava veškerého materiálu trvala tři měsíce, a během samotné realizace nebylo možné cokoli měnit. Specifikem tohoto projektu navíc bylo, že se kotvilo do dřevěné hrubé stavby, což zatím vzhledem k minimálnímu využívání dřevěných nosných konstrukcí v našich končinách není běžné. Nicméně díky tomu byla montáž velmi rychlá a celý postup prací se ukázal jako mimořádně efektivní.
Jaká specifika japonských norem nebo požadavků na stavbu jste museli při realizaci zohlednit?
Co se místních požadavků týká, vše jsme konzultovali s tvůrci projektu z Apropos Architects, kteří komunikovali s tamními autoritami, a technické řešení bylo navrženo tak, aby splňovalo všechny jejich požadavky.
Jaké technické nebo logistické výzvy jste během projektu museli překonat?
Vše muselo být pečlivě naplánováno dlouho dopředu včetně toho, kterou přepravní bednu otevřeme jako první. Při realizaci jsme tak plánovali na hodinu, kterou bednu kdy přivézt, protože prostor na staveništi byl velmi limitovaný.
Jaké nové poznatky, zkušenosti nebo dovednosti vám práce na této zakázce přinesla?
Když se držíme svých zkušeností a pravidel, dokážeme se spolehlivým partnerem zrealizovat projekt kdekoli na světě.
Který moment z celého projektu vám nejvíce utkvěl v paměti?
V našem případě to bývá většinou osazení prvního a posledního fasádního modulu a zde tomu nebylo jinak. Když jsme osadili poslední modul, velmi se nám ulevilo, jelikož bylo jasné, že by nám počasí nedovolilo jeho osazení minimálně další týden. Takže se nám potvrdilo, že naše práce od návrhu řešení až po finální montáž proběhla profesionálně se vším všudy.
Na co jste jako realizační firma při pohledu na hotový národní pavilon nejvíce hrdí?
Český pavilon EXPO je prostě unikát, kde není jediné sklo stejné. Všechny použité profily pro tento projekt byly vyrobeny na zakázku. Vizuálně je pavilon krásný, a když si vzpomenete na všechny výzvy, kterým jste museli čelit, stánek si prostě zamilujete.
