Pro 72 % firem na českém trhu je nejdůležitější vlastností udržitelných materiálů jejich vysoká energetická účinnost.
Stavebnictví v současnosti čelí historické výzvě. Vysoké finanční investice nutí investory stavět rychleji a efektivněji. Zelená dohoda pro Evropu, EU taxonomie a směrnice CSRD zároveň udržitelněji. Všechny tyto faktory vytvářejí hybnou sílu, díky níž roste poptávka po ekologických materiálech. Výhod přinášejí nespočet, na druhou stranu se firmy při trendu stoupající křivky budou muset vypořádat s nedostatkem odborníků, kteří detailně rozumí vlastnostem udržitelných materiálů a umí s nimi pracovat jak v projekční, tak realizační praxi. Udržitelné materiály nebudou do budoucna jen uvědomělou volbou, ale nutností, aby projekty vyhověly přísnějším požadavkům Evropské unie a dosáhly na lepší financování od bank. Kde stavbaři vidí největší potenciál a co stavební sektor může čekat v příštích letech?
Stavebnictví se řadí mezi největší producenty skleníkových plynů. Podle Global Alliance for Buildings and Construction se podílí na 37 % celosvětových emisí. Z důvodu rostoucích obav z klimatických změn a dalšího znečišťování životního prostředí sílí tlak na udržitelné stavební postupy a stavební odvětví tak musí hledat ekologičtější řešení. Research and Markets predikuje, že globální trh s ekologickými stavebními materiály dosáhne do roku 2030 hodnoty 47,9 miliardy USD, přičemž v období 2025 až 2030 poroste s CAGR 10,4 %. Tento trend není jen doménou západní Evropy, viditelný je i u nás. Z výzkumu společnosti CEEC Research vyplývá, že 60 % stavebních společností předpokládá zvýšenou poptávku po udržitelných materiálech v následujících pěti letech. Přičemž 48 % dotázaných věří v růst popularity prefabrikovaných modulárních konstrukcí.
NEJVÍCE POPTÁVANÉ EKOLOGICKÉ MATERIÁLY
S tím jde ruku v ruce i fakt, že mezi nejvíce poptávané ekologické stavební materiály v současnosti patří zejména dřevo ve formě CLT a LVL, které je obnovitelné, funguje jako přirozený zásobník CO₂ a zároveň umožňuje rychlou a efektivní montáž prefabrikovaných konstrukcí. Významnou roli hraje také nízkouhlíkový beton a geopolymerní betony. „Velmi se nám osvědčilo využití recyklované stavební suti jako plniva do betonu. Ale nelze se domnívat, že je to obecné řešení nedostatku těženého kameniva. Nicméně funguje to. Předpokládáme, že v budoucnu se budou ve stavbách využívat více technologicky vyspělé materiály, tedy i různé speciální betony s vysokými pevnostmi a odolnostmi proti degradaci,“ přibližuje situaci v Česku z perspektivy společnosti TBG METROSTAV její jednatel a ředitel Jakub Šimáček a jednatel firmy SYNER, Robert Špott, dodává: „Není to jenom módní trend, ale skutečná cesta. Na kamenivu se ukázalo, že je potřeba přírodní zdroje začít nahrazovat i z ekonomického hlediska, proto využívání všemožných recyklátů, odlehčeného betonu a zvýšení podílu dřevěných prvků je reálným řešením, které lze do konvenčních metod znovu zapracovat.“
Zájem je také o recyklovatelnou ocel a roste i využití recyklovaných plastů ve stavebních materiálech, byť oproti západním státům Evropy nebo Jižní Koreje v dost omezené míře. V oblasti tepelných izolací se zvyšuje poptávka po přírodních materiálech, jako jsou konopí, ovčí vlna nebo celulóza, které kromě ekologického přínosu nabízejí i lepší difuzi vlhkosti.
K zajištění legitimity stavebních materiálů slouží řada norem a certifikací, které poskytují robustní rámec pro jejich hodnocení a výběr – od ověřitelných environmentálních prohlášení o produktu (EPD) přes koncept cirkulárních materiálů (C2C) až po komplexní certifikace celých budov, jako jsou LEED či BREEAM. Fakt, že korektní posouzení je pro firmy důležité, potvrzuje i Kamil Jeřábek, generální ředitel a jednatel Wienerberger: „Pro udržitelné stavebnictví je životnost a trvanlivost materiálů zásadním faktorem. Výrobci ji dokládají prostřednictvím environmentálního prohlášení o produktu (EPD), které umožňuje objektivní hodnocení. Každá stavba vyžaduje specifické konstrukční řešení, avšak, jak ukazují studie renomovaných odborníků, dlouhověké materiály nejen snižují náklady a ekologickou stopu, ale také přispívají ke stabilnímu trhu s bydlením. Je nutné podporovat vyváženou surovinovou politiku, která nebude zvýhodňovat jediný materiál na úkor ostatních. Řešením je chytré a odpovědné stavění, které kombinuje dlouhou životnost, minimální ekologickou zátěž a ekonomickou efektivitu v celém životním cyklu budovy.“
FAKTORY RŮSTU A VÝZVY
Použití udržitelných materiálů nabízí řadu pozitivních dopadů v oblasti ekologie, ekonomiky i zdraví. Přispívají ke snižování emisí CO₂, produkují méně odpadu a vyžadují nižší spotřebu energie i vody. Zároveň vytvářejí kvalitnější vnitřní prostředí budov, protože neemitují zdraví škodlivé látky. Majitelům objektů přinášejí významné energetické úspory. Navíc projekty certifikované podle standardů LEED či BREEAM dosahují vyšší tržní hodnoty a jsou atraktivnější pro nájemce, kteří preferují zdravější, udržitelnější a energeticky méně náročné budovy. V neposlední řadě udržitelné materiály podporují lokální ekonomiku, pokud je například dřevo bráno z regionálních zdrojů.
>Na jednu stranu je pro zákazníky udržitelnost důležitá, při výběru stavebních materiálů ale nebývá hlavním rozhodujícím kritériem. To v průzkumu CEEC Research potvrdilo 59 % stavebních firem (celkem bylo osloveno 128 zástupců malých, středních a velkých stavebních společností). Hlavní bariérou vyššího využití ekologických materiálů je cena. Další dotázaní se přiklání k názoru, že překážkou je nedostatečná informovanost o přínosech a vlastnostech těchto materiálů.
I když se podaří zvýšit povědomí ve společnosti o výhodách udržitelných materiálů a zlomí se bariéra vyšších počátečních nákladů, které jsou ve výsledku kompenzovány úsporami energií a nižšími nároky na údržbu, stále budeme v Česku narážet na nedostatek kvalifikovaných odborníků, kteří perfektně rozumí udržitelným materiálům a ovládají jejich výrobu nebo jejich využití v projektování či výstavbě. Pokud odborníci budou chybět, budou projektanti i realizační firmy preferovat tradiční materiály. Cílem by proto mělo být aktuálně motivovat co nejvíce studentů ke studiu technických oborů a zároveň je vést k tomu, aby své znalosti a dovednosti uplatňovali v oblasti udržitelného stavebnictví. Právě tato generace odborníků bude hrát klíčovou roli při navrhování a realizaci staveb, které budou šetrné k přírodě a přínosné pro lidi, co v nich žijí.
Výzkum CEEC Research poukázal, že pro 72 % firem na českém trhu je nejdůležitější vlastností udržitelných materiálů jejich vysoká energetická účinnost.
OD VOLBY K NUTNOSTI
I přes všechny výzvy a bariéry se očekává, že poptávka po udržitelných stavebních materiálech bude nadále stoupat. „Význam inovativních ekologických materiálů bude nadále růst. U individuální výstavby poroste role dřeva, a to díky jeho ekologickým i konstrukčním vlastnostem. Naopak u velkých staveb zůstane klíčovým materiálem beton a také kovy, jako jsou železo a hliník. Stále důležitější budou rovněž recyklované materiály a materiály s nízkou uhlíkovou stopou, které pomáhají snižovat environmentální dopady stavebnictví,“ doplňuje Moritz Freyborn, předseda představenstva společnosti STRABAG.
Růst poptávky je způsoben tlakem finančních institucí a závazky k dekarbonizaci stavebnictví. Legislativní požadavky a ESG kritéria povedou investory k tomu, aby udržitelná řešení vnímali jako standard, nikoli jen jako způsob, jak se odlišit od konkurence. Firmám, které se tomuto trendu otevřou, se naskytnou nové příležitosti – mohou se podílet na vývoji a využívání inovativních materiálů budoucnosti, získat výhodnější financování, uspět ve veřejných zakázkách nebo posílit reputaci své značky. A přesně to je důvod, proč se do toho pustit.
