Většina hradů a katedrál ve své historii vyhořela alespoň jednou při opravě či rekonstrukci

Martin Pospíšil je významnou osobností v oboru požární ochrany. Je předním expertem na požární bezpečnost historických památek a výškových budov. Má na starosti požárněbezpečnostní ochranu areálu Pražského hradu. Je členem prezidia Profesní komory požární ochrany (PKPO) a aktivně se podílí na přípravě a aktualizaci norem. V čem tkví specifika požární bezpečnosti u historických budov? Jak zvyšovat požární odolnost ocelových konstrukcí? Nejen o tom vám přinášíme rozhovor.

Čemu konkrétně se jako člen prezidia Profesní komory požární ochrany věnujete?

Mluvím za více než 160 právnických a podnikajících fyzických osob, které se zabývají požární ochranou. Myslím, že moje role je v první řadě pracovat na správném provádění podnikatelské praxe v požární ochraně a prevenci.

Osobně se za komoru také věnuji poradenství pro odbornou i laickou veřejnost, ale také přednáškové a lektorské činnosti.

Také máte na starost požárněbezpečnostní ochranu Pražského hradu. Četla jsem, že má vlastní jednotku požární ochrany.

Ano, sídlí přímo v areálu. Jedno družstvo je vždy předurčeno a připraveno k případnému zásahu. Výjezd a dojezd by tak byl realizován ve velmi krátké době. Největší devizou mužstva je ovšem znalost všech zákoutí a specifik historického areálu.

Jak se školí příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR na zásahy při požárech historických budov?

Zařízení detekce a signalizace je obvykle omezené, neexistuje systém vyhlášení poplachu. Nejsou k dispozici vnitřní zásahové cesty, tedy například požárně odvětrané schodišťové vertikály. Většinou nejsou také objekty vybaveny hasicím zařízením. I když zajímavostí jsou například sprinklery ve skanzenu v Rožnově, plynové hašení depozitů v budovách Národního muzea či hašení dřevěných konstrukcí věže katedrály sv. Víta a Vojtěcha právě ve zmiňovaném areálu Pražského hradu.

Jak zajistit požární bezpečnost u historických budov, kde se může oheň rychle šířit, protože se stavěly bez ohledu na současné protipožární normy?

Historické objekty nejsou jen hrady. Jde o rozsáhlé budovy, ve kterých jsou umístěny reprezentační či shromažďovací prostory, sídla státních institucí i hlavy státu. A máte pravdu, historické objekty postrádají bezpečnostní standardy platné u moderních budov. To je důvod, proč musíme předpokládat snadnější šíření požáru. Omezená nebo absentující detekce požáru často vede k prodloužené době volného rozvoje a šíření ohně. Na druhou stranu, již naši předci byli moudří a nadneseně řečeno navrhovali objekty s přihlédnutím k principům požární bezpečnosti.

Co jsou po staletí přetrvávající principy?

Na vstupech na půdy a do podzemních prostor jsou obvykle masivní ocelové dveře, které zcela určitě omezují šíření požáru. Půdy nad rozsáhlými palácovými komplexy jsou děleny štítovými stěnami s požárními pásy na střešním plášti a z rozhodujících částí budov obvykle vedou dva a více směrů úniku různými směry.

Co zvyšuje riziko požáru v historických budovách?

Mám pocit, že většina hradů a katedrál ve své historii vyhořela alespoň jednou při nějaké opravě či rekonstrukci. Nicméně k významnému riziku v historických budovách paradoxně dochází instalací moderních technologií a zařízení potřebných pro dnešní fungování úřadů a institucí. Do budov jsou umísťovány serverovny, kabelové trasy a stoupačky, budují se kolektory nebo garáže. Požární zatížení běžné kanceláře je vyšší než za Marie Terezie.

Patříte také k největším odborníkům na výškové stavby. Co říkáte připravované úpravě norem pro výškové dřevostavby?

Je pravdou, že v současné době je na stole rozborový úkol, který řeší rozšíření možností realizace dřevostaveb nad současně platných 9, respektive 12 metrů požární výšky. Necítím se být odborníkem na dřevostavby, a tak jen vyslovím vlastní názor na danou problematiku. Stávající rámce a mantinely pro projektování považuji za uspokojivé.

Dřevo vnímám jako velmi příjemný stavební materiál. Dle mého soudu ale patří na hory a na vesnice. Tam jsou tří nebo čtyřpodlažní budovy stejně maximem. Použití dřevěných nosných konstrukcí při navrhování jednopodlažních budov, koncertních či přednáškových sálů, aquaparků, sportovních zařízení je taky naprosto v pořádku a kodex současně platných norem nám to umožňuje. Pro návrh výškových budov v městských aglomeracích považuji za vhodnější užití železobetonu, ocelových nebo zděných konstrukcí. Uvědomme si, že při vysokých nárocích na požární odolnost u výškových budov jsou dřevěné konstrukce stejně kryty v protipožárních obkladech.

Jaké systémy požární ochrany by měly být implementovány ve výškových dřevostavbách?

Při záměru realizovat takový objekt by měl zadavatel brát v potaz, že výškový objekt z materiálu na bázi dřeva bude oproti stejnému s nehořlavým konstrukčním systémem vybaven EPS samočinným hasicím zařízením.

Dotkli jsme se městských aglomerací. Stále máme v Česku dost panelových sídlišť a přemýšlím nad životním cyklem těchto objektů. Jak je řešeno jejich požární zabezpečení?

Panelové domy, jak je známe, byly z hlediska požární bezpečnosti navrhovány dle typových podkladů pro výstavbu. Lze říct, že se uvažovalo o částečném členění na požární úseky. Dveře do bytů, do strojovny výtahu a do sklepů měly požární odolnost. Schodišťová vertikála, obvykle jako jedna úniková cesta, byla odvětrána přirozeně, a to okny na každém podlaží, případně otvory v nejvyšším místě. Ty byly ovládány táhly a lanovody z různých míst. Na fasádě se respektovaly požární pásy k zabránění, respektive omezení šíření ohně vnějškem objektu. Konstrukce byly nehořlavé a zateplení se v té době příliš nenosilo. Pokud jsou všechna opatření, která jsem vyjmenoval, funkční, je panelový dům poměrně dobře ochráněn.

Co byste označil za kritická místa pro šíření požáru v panelovém domě?

Instalační šachta a také společná stoupačka za sociálním zařízením bytu, která je oddělená stěnou bez protipožárního utěsnění. Jde o snadné cesty k šíření požáru vertikálním směrem objektu.

Jak jsou navrženy a testovány záchranářské plány pro panelové domy?

Až na několik výjimek v České republice, kdy jde o objekty s výškou nad 45 metrů, se panelové bytové domy nepovažují za objekty se zvýšeným požárním nebezpečím ve smyslu zákona o požární ochraně a plány se nezpracovávají. Velmi často diskutovanou otázkou je zamezení pohybu osob při evakuaci dětskými kočárky, naskládanými botníky a dalším nábytkem. V mnoha případech již došlo k újmě na zdraví jen proto, že se osoby nedostaly v nastalém zmatku včas mimo oblast požáru. Za řešení nicméně zodpovídá provozovatel budovy.

Také hotely nebo administrativní objekty byly realizovány jako panelové domy. U nich pak vyplývá zákonná povinnost pro provozovatele zpracovat dokumentaci zdolávání požáru.

Jakým způsobem jsou panelové domy vybaveny pro rychlou detekci požárů a co by se mělo zlepšit?

Panelové domy, míněny především objekty pro bydlení, nebyly standardně detekcí požáru vybavovány. Takže individuálně si už mnozí do chodby na strop namontovali zařízení autonomní detekce požáru. U objektů navrhovaných pro ubytování je postupně doplňován systém elektrické požární signalizace.

Zastavme se i u ocelových konstrukcí. Jaký vliv má požár na životnost ocelové haly?

Zcela fatální! Uváděná kritická teplota oceli, která je zhruba od 400 do 600 °C, se dosahuje obvykle velmi rychle. Dochází k rapidní ztrátě únosnosti a objekt se stává nebezpečný jak pro unikající osoby, tak pro zasahující hasiče. Pamatuji si, že když jsem ještě sloužil jako hasič v zásahové jednotce, viděl jsem zkroucené nosníky po požáru tržnice v Praze-Libuši. Letos jsem je viděl po požáru výrobní haly, když jsem jel po dálnici směrem na Plzeň.

Jakými všemi způsoby je možné zvyšovat požární odolnost ocelových konstrukcí?

V 90. letech minulého století se hojně využívaly protipožární nátěry. Ty však mají své limity. U nových objektů mají omezenou požární odolnost do 30, respektive 45 minut. Stavba také nesmí mít více než tři nadzemní podlaží a u těch podzemních je použití nátěrů zcela vyloučené. Mezi další omezení patří časově ohraničená životnost nátěrů. U stávajících objektů, ať už to jsou výrobní, průmyslové, nebo odbavovací haly či obchodní centra, se obvykle nepodaří prokázat provozuschopnost stávajících nátěrů. Takže přichází na řadu otryskání nebo jiný způsob odstranění a aplikace nové ochrany.

Další variantou je aplikace protipožárního nástřiku na bázi omítkovin. Zde je třeba sledovat, zda omítkovina bude dostatečně soudržná s podkladem, a jestli konstrukce objektu nedilatuje či se jinak nepohybuje. Omítkovina není nijak krásná a hodí se spíše do technických prostor nebo nad podhledy.

Užívají se i protipožární obklady deskovými materiály či izolačními deskami na bázi sádrokartonu, cemento-vápenné bázi, vermikulitu, protože obkladem deskovými materiály lze dosáhnout vysoké požární odolnosti konstrukce. Nevýhodou je pracnost při realizaci a také přitížení konstrukcí.

Pak je tu ještě varianta ochrany ocelových konstrukcí lepenými protipožárními obklady. Jedná se obvykle o konstrukční prvky složené z minerální izolace s vysokou objemovou hmotností a protipožární stěrky či nátěru. Desky se řežou na míru, lepí a sponkují ke konstrukcím. Nespornou výhodou je nízká hmotnost a také fakt, že lze obložit poměrně složité profily. Třeba nosníky s proměnnou šířkou, táhla či kotvy.

Často se na průmyslové ocelové haly montují fotovoltaické elektrárny, aby se snížila závislost na tradičním dodavateli elektřiny a šetřily se náklady za energie. Jak v takovém případě minimalizovat rizika vzniku požáru fotovoltaických systémů?

K této problematice je těsně před vydáním norma ČSN 730847. Koncepčně sleduje, na jakou skladbu střechy nebo konstrukci se fotovoltaika umísťuje a z jakých materiálů je provedena vlastní montáž fotovoltaických panelů či dalších komponent.

Pokud to maximálně zjednoduším, umístit fotovoltaické panely, které sestávají z převážně nehořlavých komponentů, na nehořlavou střechu, respektive souvrstvím s vyhovující klasifikací Broof, není z hlediska požární bezpečnosti problém. V PBŘ se pak řeší zejména způsob odpojování částí systémů pro zajištění bezpečného protipožárního zásahu, umístění odpojovačů měničů, zásahové a přístupové cesty na střechu. Snaha je v trasách mezi panely a měničem zajistit napětí do 120 V, tedy „bezpečné napětí“ umožňující hasičům použít vodu nebo pěnu pro hašení.

Jak rychle se šíří požár u fotovoltaické elektrárny?

Nejčastěji montované panely obsahují krystalické, křemíkové panely, krycí sklo a nosný rám, který je převážně také nehořlavý. Složku, jež může přispívat k intenzitě požáru, de facto tvoří těsnicí systémy, podkladová vrstva a kabeláž. Takto složené souvrství požár nešíří ani nepřispívá k jeho intenzitě.

Obava hasičů při požárech střech s FVE panely spočívá spíše v požáru souvrství pod panely. Často jsou panely montovány na hořlavé zateplení střešního pláště a nejedná se jen o rodinné domy. Při požáru takové střechy pak panely, v nichž je napětí, značně zhoršují přístup k hašení a představují nebezpečí úrazu elektrickým proudem pro zasahující hasiče.

Jaké jsou nejlepší postupy pro kontrolu a údržbu fotovoltaických systémů s ohledem na požární bezpečnost?

Moderní instalace fotovoltaických systémů jsou vybaveny odpojovači či přerušovači, které při zkratu či obloukových poruchách systém odpojí. Výrobci nicméně předepisují pravidelné revize zaměřené především na očištění panelů a dalších komponent. Sleduje se mechanické poškození zejména u pochozích střech, zatečení do elektrických krabic, kontroluje pospojování, ale i celistvost izolací kvůli hlodavcům a ptákům.

S jakými nejčastějšími chybami se setkáváte při funkčních zkouškách objektů před předáním do provozu?

U složitějších objektů je velmi důležitá těsná spolupráce s autorem PBŘ nebo autorizovanou osobou v oblasti požární bezpečnosti staveb. Bezpečnostním standardem u složitějších objektů je obvykle elektrická požární signalizace, samočinné hasicí zařízení a různé druhy požárního odvětrání. Koordinace funkce těchto zařízení a zapracování podmínek PBŘ do realizace stavby je právě povinností autorizované osoby. Častým trablem před kolaudací je matice návazností elektrické požární signalizace. Co se v případě požáru zapne, vypne, v jakých časech a stavech. Obdobně je to pak se způsobem vypínání elektrické energie.

Mnohdy problémy nastávají několik týdnů nebo měsíců po úspěšné kolaudaci s předáním objektu a dokladů provozovateli objektu. Setkal jsem se s případy, kdy právě v tento moment docházelo k zásadním ztrátám informací o fungování objektu. Proto je na místě, aby například správa objektu do procesu přizvala autorizovanou osobu či osobu odborně způsobilou v oblasti požární bezpečnosti.

Jaké nastaly v poslední době změny v požárních normách či předpisech a jak ovlivňují praxi?

Kodex norem v oblasti požární bezpečnosti má neustálý vývoj a na novinky by nám nestačilo vydání celého časopisu. Přesto se pokusím vyjmenovat nejdůležitější změny. V nedávné době došlo k aktualizaci základních norem ČSN 730802; 730804 a 7300810. Upravilo se názvosloví, normy se daly do souladu se současnými evropskými předpisy, aktuálními zákony a vyhláškou. Vypustily se pasáže týkající se požadavků na elektrická zařízení, které celé nově najdeme v ČSN 730848. Právě v této normě jsou poměrně zásadní změny v řešení požární bezpečnosti. Stanovily se projekční požadavky na způsob provedení elektroinstalace v objektu, způsoby vedení kabelových rozvodů i napájení a zálohování požárněbezpečnostních zařízení pro případy výpadku proudu. Norma podrobně rozpracovává způsoby vypínání elektrické energie pro zajištění bezpečného protipožárního zásahu i mnohokrát diskutovaný central a total stop. Uvádí se scénáře pro zkoušení funkčnosti požárněbezpečnostních zařízení v návaznosti na stavy napájení. Tedy zda jde o běžnou distribuční síť, náhradní zdroj nebo různé kombinace těchto stavů. Jsou zde také obsažena i schémata způsobů zapojení elektrických rozvodů.

Chystá se v roce 2024 úprava norem pro požární bezpečnost staveb?

Změní se zákon o požární ochraně, jenž nově předepisuje vybavit domy s pečovatelskou službou zařízením elektrické požární signalizace, respektive autonomní detekce, a to i u stávajících objektů. Předpis také zavede stupeň projektové dokumentace pro provedení stavby určený k vyjádření Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR).

V přípravě je také norma ČSN 730875, která stanovuje požadavky na projektování a údržbu elektrické požární signalizace. Dále ČSN 730847 vztahující se k fotovoltaickým systémům a ČSN 730838, jež se zaměřuje na garáže. V ní bude řešeno mnohdy diskutované téma elektromobilů v garážích.

Co se bude měnit v současných platných předpisech pro elektromobily?

Když chce projektant požárněbezpečnostního řešení umístit do garáží elektromobily, musí navrhnout správnou funkci a rozmístění vypínacích prvků nabíječek a pokusit se vyřešit způsob protipožárního zásahu. Tím má hotovo. Někteří se ale snaží už respektovat některý z předpokládaných návrhů budoucích předpisů a uvažují už o samočinných odvětracích zařízeních (SOZ), samočinných hasicích zařízeních (SHZ), termokamerách nebo třeba o zařízeních pro vyprošťování a evakuaci vozidla z garáží.

Říkáte, že změn je hodně. Jakou byste si však vy osobně přál pro obor požární bezpečnosti staveb?

Aktualizace norem v naší zemi obvykle reflektuje novinky a potřeby společnosti, žádné speciální přání nemám. Většina úkolů a řešení staveb se dá podle současných pravidel navrhnout, někdy nutně s přispěním zdravého rozumu, inženýrského přístupu a zkušeností projektanta.