Main - Město a světlo

Kraj Vysočina testuje metodu BIM na pilotních projektech. Mění dosavadní způsob práce

Kraj Vysočina zkouší využití metody BIM v devíti pilotních projektech. Ty jsou v různých fázích životního cyklu stavby od procesní analýzy, přes projekční a stavební práce, až po správu a údržbu staveb. Cílem je, aby si tým, který má implementaci metodiky BIM v krajské správě na starosti, vyzkoušel jednotlivé scénáře.

DIGITÁLNÍ TRANSFORMACE ÚŘADU

Zavedení metody BIM do praxe jakékoli firmy či instituce znamená zahájení digitální transformace. Musí se digitalizovat veškeré interní a externí procesy (u staveb to může být například změnové řízení) a do digitálního prostředí přenést i komunikaci z e-mailů. Znamená to tedy změnit dosavadní způsoby práce.

Z tohoto důvodu vznikl v kraji Vysočina projektový tým, v němž pracují zaměstnanci různých odborů Krajského úřadu, kterých se zavedení metody BIM dotkne. Úkolem tohoto týmu je nastavení transformace úřadu do skutečně digitální organizace.

Kraj Vysočina na pilotních BIM projektech spolupracuje s Českou agenturou pro standardizaci (ČAS), která pomáhá zadavatelům veřejných zakázek s implementací metodiky BIM, aby byly schopni řídit nadlimitní zakázky plně v digitálním prostředí. Od roku 2023 už ale bude povinné, aby všichni zadavatelé veřejných zakázek nad 150 miliónů korun využívali metodiku BIM.

Eva Janoušková, ředitelka sekce ekonomiky a podpory Krajského úřadu Kraje Vysočina, k tomu dodává: „Místo hierarchického, někdy trochu strnulého organizačního schématu, který je pro veřejné instituce poměrně typický, jsme sáhli po projektovém způsobu řízení. Ten je totiž podle nás mnohem vhodnější pro přicházející digitální dobu a umožňuje nám mnohem pružněji reagovat na úkoly, které před námi stojí.“

PILOTNÍ PROJEKTY BIM V KRAJI

Projektový tým Krajského úřadu si vyzkoušel procesní analýzu životního cyklu silniční stavby, na němž se podílel Kraj Vysočina; Krajská správa a údržba silnic Vysočiny a Dolní Rakousko.

Nyní má v realizaci rekonstrukci silnice III/4026 v průtahu městyse Opatov v délce 250 metrů, kde využívá metodu BIM ve fázi výstavby. Pro správu informací o stavbě sdílí společné datové prostředí, které je propojeno s elektronickým stavebním deníkem. Ten je od 1. ledna 2021 (novela zákona č. 183/2006, tedy stavebního zákona) povinný u veřejných zakázek v nadlimitním režimu a u takové veřejné zakázky, jejíž zadávací řízení bylo zahájeno po 1. 1. 2021.

Praktické využití elektronického stavebního deníku a společného datového prostředí na příkladu rekonstrukce průtahu Opatova je předmětem projektu EDUBIM II. Partnerem tohoto projektu je kromě Kraje Vysočina také Krajská správa a údržba silnic Vysočiny a spolková země Dolní Rakousko.

Miroslav Houška, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast ekonomiky, dopravy a silničního hospodářství, k tomu říká: „Jsem přesvědčen, že pokud se nám podaří zavést BIM metodu, budeme schopni lépe řídit plánované velké liniové stavby, z čehož budou mít prospěch všichni. Já osobně při své práci často využívám mobilní aplikaci, která mi umožňuje téměř v reálném čase sledovat prostřednictvím elektronického stavebního deníku průběh stavby, včetně příslušných zápisů z kontrolních dnů, dokumentace nebo aktuálních fotografií.“

Další pilotní projekty BIM, které kraj Vysočina chystá, jsou zaměřeny na projekční práce nebo BIM facility management. Karel Janoušek, radní Kraje Vysočina pro oblast majetku, uzavírá: „V metodě BIM spatřujeme prostředek k tomu, abychom dokázali naše stavební zakázky řídit efektivněji. Získáváme tím kromě digitálního modelu stavby prostor pro sdílení informací mezi všemi účastníky procesu výstavby, pro větší kontrolu nad celým procesem a pro efektivnější správu majetku.“

Související články

Aktuálně

Hlavní město obdrželo od Centra světového dědictví UNESCO odborný posudek na urbanistickou studii, která byla výsledkem mezinárodní soutěže na rozvoj území v okolí Masarykova nádraží. UNESCO v něm skrze své poradní orgány konstatuje, že studie má “potenciál lépe odhalit výjimečnou světovou hodnotu této části Prahy.“ Čtvrť, která podle návrhu vznikne, pak UNESCO hodnotí jako “vstřícnou jak ke svému bezprostřednímu kontextu, tak k urbanistické morfologii Prahy obecně.“ Pozitivní zprávy přicházejí po dlouhém období, kdy byly vztahy mezi Centrem světového dědictví UNESCO a Prahou spíše napjaté.

 

www.praha.eu

Kalendář akcí