Nejaktuálnějším dokladem přehlížení reálných potřeb projektantů, stavitelů a většiny odborné veřejnosti je návrh změny nové vyhlášky č. 157/2024 Sb.
Nepovedený a za čtyři roky již dvanáctkrát novelizovaný nový stavební zákon (NSZ). Pozdě schvalované navazující prováděcí předpisy. Nedomyšlená a špatně provedená digitalizace stavebního řízení. Několik desítek narychlo „uvařených“ souvisejících zákonů a vyhlášek. To vše vytváří právní rámec pro práci stavebních inženýrů, kteří opakovaně varují před negativním dopadem současného chaosu. Je proto nepochopitelné, že se Ministerstvo pro místní rozvoj stále nepoučilo a nadále nehledá podněty pro změnu prostředí ve stavebnictví mezi odborníky. Odbornou veřejnost přizývá k diskuzi až v rámci připomínkovacích řízení, v jejichž rámci lze opravit jen drobnosti, nikoliv vyznění a směřování právních předpisů. To se opakuje i v případě nejsilnější veřejnoprávní stavovské organizace ve stavebnictví, České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), jejíž názory a mnohé zásadní připomínky jsou politiky dlouhodobě ignorovány, neakceptovány a takzvaně „vypořádávány jinak“, což je jen jiný pojem pro odmítnutí.
Nejaktuálnějším dokladem přehlížení reálných potřeb projektantů, stavitelů a většiny odborné veřejnosti je návrh změny nové vyhlášky č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu. Pouhý rok platná vyhláška měla za cíl povinné zavedení jednotného standardu územních plánů, na čemž byla postavena digitalizace stavební agendy nejen v oblasti územního plánování, ale i povolování staveb. Aktuálně předložená novela, která se nachází ve fázi připomínkovacího řízení, však ruší požadavek na jednotný grafický standard územně plánovací dokumentace, a to včetně všech příloh této vyhlášky, které ho definují. Ruší také možnost zpracovávat dokumentaci územních plánů ve formátech CAD, které jsou nejčastěji používanými programy. CAD se bude moci nadále používat pouze u regulačních plánů, kterých je ale jen minimum.
„Nemáme ve zvyku komentovat a medializovat absurdity v návrzích zákonů a vyhlášek dopadajících na práci autorizovaných osob. Ale v tomto případě již nelze mlčet. Kolegové projektanti se mne ptají: ´Proboha! Proč?´ Připomínkovaný návrh má zřejmě doložit řízený rozklad celého procesu návrhu a povolování staveb. Za poslední roky se náš obor ocitl v bezprecedentním chaosu, což bude mít na celé odvětví citelné dopady i v dalších letech. Nezachrání to ani masivní státní investice do silnic a dálnic, které jsou naštěstí řešeny vlastním takzvaným liniovým zákonem, takže se hojně povolují a staví. Nicméně i na tyto pro rozvoj země zásadní dopravní a infrastrukturní stavby novela vyhlášky o územním plánování negativně dopadne,“ konstatuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT. Podle něj i nadále projektanti a veřejnost budou muset pracovat s několika tisíci územních plánů, přičemž každý z nich bude mít vlastní grafické znázornění stejného funkčního využití území. Takže navrhnout dálnici či obchvat města, které vedou napříč několika desítkami územních plánů, nebude o nic jednodušší.
Je to jako by zákon o ochraně veřejného zdraví navrhovali antropologové. Trestní zákoník by vznikal v ordinacích lékařů. A zákony a vyhlášky týkající se medicíny by pro změnu řešili vysokoškolsky vzdělaní ekonomové. Samozřejmě všichni ve spolupráci s právníky a advokáty. Absurdní? Bohužel pro autorizované osoby ve stavebnictví toto není od reality vzdálená představa. Jak jinak si vysvětlit soustavný sled polotovarů, nedodělků nebo přímo vadných legislativních „produktů“, které se přípravy, povolování a realizace staveb týkají…?
Posledním dokladem je návrh změny nové vyhlášky č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu. Ten jde nejen proti požadavkům praxe, ale i popírá hned několik ustanovení nového stavebního zákona. Má ambici stát se další a velkou překážkou snahy o zrychlení a zjednodušování přípravy a povolování stavebních záměrů. Nový návrh totiž neguje snahu NSZ o zavedení jednotného standardu včetně grafického vyjádření územních plánů. To mělo vést ke snazší, přehlednější a komfortnější orientaci v územních plánech od úředníků přes projektanty až po samotné uživatele v podobě stavebníků.
„Co obec s územním plánem, to jiné barvy. A obcí máme více než šest tisíc. Takže, i při projektování několika kilometrů dálnice bude projektant nucen řešit, co znamenají různé barvy, jejich odstíny a způsoby šrafování i u pozemků se stejným funkčním určením. Je to podobné, jako kdyby se přírodovědci nedohodli na klasifikaci organismů – taxonomii hierarchicky uspořádaných biologických kategorií – nebo chemici na periodické soustavě prvků. Nebo by si v každé obci s vlastním územním plánem mohli navrhnout vlastní podobu dopravních značek. Řidiči by pak na svých cestách museli nejprve nastudovat, jaké dopravní značení v dané obci platí. Naprostý regres, komplikace a administrativní a rešeršní zátěž pro projektanty, kterým by byla znemožněna přehledná a jednodušší orientace v územních plánech,“ konstatuje Ing. Michal Drahorád, Ph.D., místopředseda Představenstva ČKAIT. Komora s navrhovanými změnami nesouhlasí a požaduje, aby v územně plánovací dokumentaci byl zachován jednotný standard, včetně grafického vyjádření.
Inženýrská komora svou argumentaci opírá o formulaci nového stavebního zákona, podle níž je grafické vyjádření standardizovaných částí územně plánovací dokumentace (územních plánů) jednoznačným požadavkem pro vymezení jejího jednotného standardu. Konkrétní požadavky na grafické vyjádření, stejně jako vymezení zastavěného území a územního opatření o stavební uzávěře o asanaci území jsou stanovené v jednotlivých přílohách vyhlášky č. 157/2024 Sb. Nyní navrhovaná novela toto ruší a s tím neguje zajistit snazší, přehlednější a komfortnější orientaci v územních plánech.
Požadavky na toto vyjádření jsou vyhláškou nově stanoveny jen obecně a to tak, že grafické vyjádření standardizovaných jevů zásad územního rozvoje a územního plánu musí odpovídat struktuře standardizovaných jevů zásad územního rozvoje. Standardizované jevy se ve všech výkresech grafické části zobrazují s přihlédnutím k měřítku daného výkresu shodně. U územního plánu je dále stanoveno, že u něj je obecným požadavkem na grafické vyjádření třeba zejména přehledně zobrazit urbanistickou koncepci, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. „U regulačního plánu, vymezení zastavěného území a územního opatření o stavební uzávěře či o asanaci území není ohledně grafického vyjádření dokonce stanoveno nic. Toto tedy nemůže představovat jednoznačné požadavky na grafické vyjádření, které by mělo přinést větší srozumitelnost a komfortnější prostředí pro všechny uživatele. Naopak způsobí nepřehlednost a utápění se v jednotlivých výkresech,“ vytýká návrhu JUDr. Eva Kuzmová, právní expertka ČKAIT.
Komora v této souvislosti zpochybňuje odůvodnění, podle nějž byla změna v návrhu provedena na základě požadavku některých obcí kvůli obtížím při převodu svých územních plánů do jednotného grafického standardu. Údajným důvodem je zvýšení přehlednosti výkresů a negativní zkušenosti s aplikací předchozích verzí jednotného standardu a stávající vyhlášky před novelou. Toto je však podle ČKAIT pouze případ hlavního města Prahy, která se už delší dobu snaží prosadit nový územní plán, tzv. Metropolitní plán, který bohužel neodpovídá požadavkům vyhlášky.
Dalším dokladem (v lepším případě) neznalosti zpracovatele předmětné změny vyhlášky je navrhované zrušení možnosti zpracovávat územně plánovací dokumentaci ve formátech CAD. Ty jsou přitom jedním z nejčastěji používaných programů a lze je snadno provázat s navazujícími pracemi v oblasti povolování staveb. CAD zůstává možností pro odevzdání standardizovaných jevů v případě regulačního plánu (nikoliv územního plánu s prvky regulačního plánu). Pro tvorbu regulačních plánů je prostředí CAD v některých případech vhodnější než prostředí GIS.
„Jen tato změna by i přes vzdělání a flexibilitu projektantů znamenala značné finanční a časové náklady. Návrh novely vyhlášky nově připouští jen styly pro ArcGIS Pro a pro QGIS a vzorové struktury ESRI Shapefile a nově zakazuje nejčastěji používaný CAD,“ argumentuje Ing. Robert Špalek. Podle něj jsou navrhované změny navíc v rozporu s potřebami Národního geoportálu územního plánování, který byl deklarován jako jeden z pilířů digitalizace informačního systému a celého Informačního systému stavebních řízení…
Problematiku datového a grafického vyjádření a zpracování územních plánů lze analogicky nalézt i v katastru nemovitostí. Ten je velkým souborem dat jasně definovaného formátu, které se zobrazují pomocí map a textů. Pokud by nebyly standardizované datové vstupy a výstupy, každý oblastní katastr by teoreticky mohl vést strukturu a grafické vyjádření po svém. Katastr není jen databáze o správě pozemků, ale jsou to georeferencované letecké snímky, mapy, ve kterých se používají definované značky, barevné označení ploch atd. „Z katastru čerpají geometři a zase do něj vkládají data o pozemcích, vše podle domluvených, normovaných postupů. Dovedete si představit, že by se toto v rámci katastrů popřelo a museli jsme zase s kolky objíždět celou republiku a žádat třeba jen o výpis z katastru nemovitostí?,“ uzavírá Ing. Martin Šafařík, člen Představenstva ČKAIT.
Autor: ČKAIT, tisková zpráva
