Main - Město a světlo

Přejít na BIM znamená snížit náklady. Je třeba jen změnit styl práce

publikováno:

Společnosti, které se rozhodly pro používání metody BIM, mají různé důvody. Všechny oslovené firmy našeho tematického celku se shodují na jednom: rozhodnutí udělat tento krok nelitují. O tom, v jaké fázi je digitalizace stavebnictví, jsme si povídali s Jaroslavem Nechybou, ředitelem odboru Koncepce BIM České agentury pro standardizaci.

O metodě BIM se hovoří v poslední době prakticky všude na stavbách. Digitální ekonomika je nám blíž než kdy jindy, digitalizace mění svět kolem nás na všech úrovních. Ačkoli je stavebnictví tradičně velmi konzervativním oborem, ani jemu se nevyhne. Od července 2023 začne být zavádění digitalizace do řízení staveb u nadlimitních staveb povinné. Díky zavádění BIM do stavebnictví bude i veřejná správa čelit tlaku na snižování nákladů a vyšší efektivitu práce. Je to celoevropský trend.

Modeling, nebo management?

V rámci světových organizací funguje poměrně zuřivá debata, jestli zkratka BIM znamená Building Information Modeling nebo Building Information Management. Původně ta zkratka slovem „Modeling“ mířila na návrhovou fázi, tedy zejména na projektanty. Následně se to posunulo do dalších životních cyklů stavby a stal se z toho více management. Tam už projektant nehraje vůbec hlavní roli.

„Nejvíc pokrokové v digitalizaci stavebnictví jsou Skandinávie, Británie, Holandsko, ve světě ještě Singapur,“ vysvětluje Jaroslav Nechyba, ředitel odboru Koncepce BIM. „Například ve Skandinávii fungují takzvané paperless stavby, kdy dělníci mají v každém patře stavby velké obrazovky, stanice, na kterých pracují, případně si z ní generují 2D dokumentaci, ale všechno to běží v digitálním modelu,“ přibližuje Nechyba. Ale ani v Česku nejsme z hlediska infrastruktury pozadu.

ČAS VYTVÁŘÍ STANDARDY A METODIKY

Metoda BIM. Jaroslav NechybaČeská agentura pro standardizaci (ČAS) jakožto státní instituce v souvislosti s konceptem BIM obsluhuje logicky především veřejný sektor. „Vláda schválila Koncepci zavádění metody BIM do veřejného sektoru. To je základ. Pověřila tím Ministerstvo průmyslu a obchodu a to pověřilo nás. Plníme tedy jednotlivé úkoly koncepce,“ objasňuje Jaroslav Nechyba, jemuž se v odborných kruzích také přezdívá „pan BIM“.

Stát vytváří standardy, metodiky a podpůrné dokumenty. Plošně a zdarma je pak zveřejňuje (na webu koncepcebim.cz). „Jsou tedy přístupné pro obě strany, dodavatele i objednatele,“ upřesňuje Nechyba. Problém je podle něj v tom, že organizace očekávají konkrétní, instantní návody. „Ale tak se to dělat nedá, každá organizace je jiná, s jiným rozsahem, složením, strukturou, typem staveb. Plošně to dělat musíme, kdybychom měli obsloužit celý veřejný sektor, musí nás tu sedět 50. To není reálné už třeba i proto, že takových 50 lidí u nás neexistuje,“ vysvětluje.

ZMĚNA ZPŮSOBU PRÁCE

Ač si to stále ještě mnoho odborníků myslí, BIM neznamená jen začít pracovat s počítačem nebo nechat projektanta či architekta vytvořit 3D model stavby. „Abyste mohli začít pracovat metodou BIM, opravdu nestačí koupit si software a myslet si, že teď ‚to budete dělat v BIM‘. Metoda BIM od základu mění způsoby práce. Při návrhu stavby nevytváříme jen nějaký model stavby v počítači, my do digitálního prostředí přenášíme veškeré informace. Elektronické dokumenty, ale i záznamy komunikace a procesů, změnu údajů nebo třeba záznam o úpravě nějakých parametrů a tak dále. A to v průběhu celého životního cyklu stavby – od stavebního záměru po odstranění stavby, která už dosloužila,“ míní Nechyba.

Znamená to podle něj často poměrně hlubokou analýzu a revizi všech dosavadních činností, procesů a způsobů, jakými pracujeme s informacemi, ale nakonec i jak plníme jednotlivé pracovní úkoly.

Tři pilíře BIM

BIM je zkratkou anglických slov Building Information Management, což bychom mohli do češtiny přeložit jako správa a řízení (management) informací o stavbě. Její fungování stojí na třech základních pilířích, které zajistí, že máme v každém okamžiku k dispozici všechny potřebné informace. Základním pilířem metody BIM je informační model stavby (IMS), jemuž se také někdy říká digitální dvojče. Abychom mohli efektivně sdílet informace, potřebujeme nástroj v podobě společného datového prostředí, právní rámec výměně informací pak dává BIM Protokol.

Používání metody BIM zároveň neznamená, že by se měly přestat používat 2D výkresy. „Pro některé činnosti má 2D dokumentace stále smysl, ať už na papíře, nebo v PDF. Může být intuitivnější a lepší. Ale jde o to, že 2D dokumentace je generovaná z digitálního modelu, není vytvářena taháním čar,“ míní Nechyba. „Pro nějaký druh řemesel může být určitě výhodou vygenerovat na několik tlačítek z modelu výkres. A to se bude dít i za 5 či 10 let. Klíč je postup. Mít něco v modelu a nezávisle na tom kreslit výkresy je cesta do pekel,“ tvrdí.

PROČ SE BIM VYPLATÍ – POHLED PROJEKTANTA

Projektant je podle Nechyby vystaven relevantnímu požadavku, aby změnil strukturu financování návrhové části. Příklad – postaru ho projekt pro stavební povolení, kde stačí nakreslit základní věci, stojí například 100 hodin práce. Prováděcí projekt už pro něj znamená třeba 1 000 hodin. V případě 3D modelu musí už na začátku mnohem víc promyslet detail. „Příprava projektu pro stavební povolení pak netrvá 100 hodin, ale třeba dvojnásobek. Ovšem v případě prováděcího projektu se už dramaticky sníží čas na finální předělávky a doladění. Ve výsledku tedy stovky hodin ušetří,“ říká Nechyba.

ZÁKLADEM BIM JE SPOLUPRÁCE

Metoda BIM. Jaroslav NechybaPro dosažení maximálního přínosu při použití metody BIM by žádná ze stran zainteresovaných v životním cyklu stavby neměla odmítat používat informační model a měla by do něj vkládat aktuální informace, stejně jako je z něj získávat pro svoje použití. Zásadní výhodou tohoto principu spolupráce a přístupu k informacím o stavbě je spolupráce bez ztráty dat a zachování přístupu k jejich platné verzi. To neznamená, že musí do modelu všichni vložit všechny relevantní informace a data. Měli by ale sdílet informace, jež jsou potřebné pro ostatní účastníky stavebního procesu. „Máme tu i příběh nejmenované velké stavební firmy, která si na vlastní náklady vytváří digitální modely bez ohledu na to, jestli je dostane nebo nedostane na vstupu,“ vypráví Nechyba. Protože si podle něj statisticky spočítali, že když si vytvoří své digitální modely, tak se jim to vrátí. Přesně hlavně z důvodu ztrát na chybovosti, nedodělcích, předělávání, bourání a podobně. „Spočítali si, že když investují například 300 tisíc korun na začátku do modelu, tak se jim to vrátí, protože ve finále ušetří miliony na celé zakázce. A to nezmiňuji správu a údržbu nemovitostí, která je s modelem BIM výrazně efektivnější. Toto je jen čistě zhotovitelský pohled,“ tvrdí Nechyba.

NENÍ LOGICKÉ ZA BIM PŘIPLÁCET

Metoda BIM. Jaroslav NechybaNa straně dodavatelů přináší BIM efektivitu, tedy úspory. „Není to tak, že je třeba udělat všechno, co bylo potřeba do této doby, a ještě k tomu BIM. A není v pořádku, že si firma jen proto, že modeluje v BIM, nasadí přirážku,“ říká Nechyba. Pokud k tomu tak někdo přistupuje, je to podle něj špatně a znamená to, že chce jen peníze navíc.

„Když půjdete do projekčních firem, které to zvládly a mají to naučené, řeknou vám, že nemají důvod navyšovat peníze za zakázku a že naopak projekty dělají efektivněji a ve výsledku úsporněji,“ pokračuje. Nároky na software a hardware se s BIMem samozřejmě pojí, ale to jsou investice, které se rozptýlí. „Když to vezmeme do extrému, cena za zakázky by měla jít spíše dolů. Zvýší se efektivita, nemusí se dělat opakované práce, už na úrovni projektování se zabrání kolizím, které by se mohly projevit až na stavbě.“

VYSOČINA, PRAHA, PLZEŇ – KRAJE BIMU ZASLÍBENÉ

Kraj Vysočina je z hlediska zavádění digitalizačních procesů poměrně specifický. Tím, že je to relativně nový kraj, který začínal relativně pozdě, a navíc měl prvního hejtmana z oboru IT, jsou tam dveře digitalizaci otevřené mnohem více, než je ve veřejné správě zvykem. „Pozitivní na tom je, že už dnes vidí přínosy. A to se netýká jen BIMu, ale třeba i digitálně technických map,“ doplňuje Nechyba. Tam je Vysočina s Prahou a Plzní nejdál. Mimochodem, digitální model celé Prahy si můžete prohlédnout už dnes, spravuje ho Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Projekt digitálně technických map u nás funguje už pět let.

Související články