Metodika BIM se významně podílí na eliminaci kolizí při výstavbě a defektů budov

Katedra Stavebnictví Vysoké školy technicko‑ekonomické v Českých Budějovicích (VŠTE) letos uspořádala již jedenáctý ročník mezinárodní odborné konference nazvané Defekty budov. Akce se konala 28. listopadu 2019 v jihočeské metropoli, konkrétně v prostorách univerzity. U této příležitosti jsme požádali o rozhovor prof. Ing. Ingrid Juhásovou Šenitkovou, CSc. – garantkou oboru Pozemní stavby na katedře Stavebnictví, Vysoké školy technicko‑ekonomické v Českých Budějovicích.

Ingrid Juhásová Šenitková – inženýrský titul získala na Technické univerzitě v Košicích. Svou kandidátskou práci obhajovala na fakultě Stavební ČVUT Praha (obor Teorie a konstrukce pozemních staveb. Titul doc. získala na TU v Košicích (obor Pozemní stavby). Profesorkou se stala v roce 2000 na STU Bratislava (obor Teorie a konstrukce pozemních staveb). Aktuálně je vedoucí řešitelkou devíti grantových projektů, z toho tří zahraničních. Doposud sepsala více než 160 vědeckých publikací, z toho 30 zahraničních. Ingrid Juhásová Šenitková svou aktívní a tvořivou vědeckou prací rozšířila poznání v oblasti pozemních staveb.

Rozvinula teorií analýzy a tvorby budov při uvážení materiálových a konstrukčních faktorů, s důrazem se přiblížit k reálnějšímu navrhování zdravých a inteligentních budov a jejich prostředí.

Když se podíváte zpět, čím přispěly předchozí ročníky konference k řešení konkrétních problémů v oblasti defektů budov?
Společným cílem všech předchozích konferencí, i letošní, je vytvořit prostor a podmínky pro prezentaci a diskusi nových poznatků a výsledků z výzkumu, vývoje, technické normalizace a praxe v celém spektru stavebnictví a architektury. Hlavní témata dosavadních konferencí byly například Statika a dynamika budov, Stavební materiály, Navrhování budov či Střechy a Hydroizolace. Konference tak konkrétně přispěly k identifikaci vad a poruch, k analýze příčin defektů budov a k výměně zkušeností z odstranění poruch. Přispěly také k poučení z chyb a zdůraznili nutnost prevence.

Když jste se chystali na letošní ročník, na jaké nosné téma jste hodlali upozornit a proč?
Už v loňském ročníku jsme se snažili upozornit na nové možnosti v oblasti zaměřování objektů v podobě 3D skenů. Letos v tomto trendu pokračujeme. Na konferenci se především snažíme upozornit jaké možnosti Katedra stavebnictví na VŠTE nabízí pro projektanty, výrobce a realizační firmy v oblasti stavebnictví.

Sledujete nějaký vývoj/trend v oblasti vad a poruch staveb?
Prezentace a diskuse příspěvků věnovaných vadám a poruchám staveb poukazují na široku škálu příčin a důsledků na technickou úroveň staveb, kvalitu a jejich hospodárnost. Charakterizovat a analyzovat jejich vývoj, resp. trendy je možné jen s uplatněním dalších specifických databází a informací. Obecně je možné konstatovat, že se mění druh, charakter, příčiny a důsledky defektů.

V současné době máme možnosti PC, 3D modelování, k dispozici jsou propracované materiály, drony, neskutečné možnosti stavební techniky, nářadí… Jak je možné, že k defektům budov ještě dochází?
Defekty a vady ve valné většině případů vznikají lidským faktorem, konkrétně technologickou nekázní, nedodržení výrobcem stanovených postupů a materiálů.

Může k eliminaci defektů budov přispět stále více pronikající trend navrhování pomocí BIM? Pokud ano, jak?
Ano, metodika BIM jako proces používaný nejen při navrhování budov, ale podporující i procesy výstavby, se významně podílí na eliminaci kolizí při výstavbě, podporuje a kontroluje použití správných a vhodných materiálů a koordinaci konstrukcí. V průběhu výstavby napomáhá komunikaci se subdodavateli, čímž eliminuje i chyby potenciálně vzniklé na základě chyb v dodavatelském řetězci. Toto vše výrazným způsobem snižuje množství defektů vznikajících přímo při výstavbě, ale rovněž má pozitivní vliv i na problémy v následném užívání stavby.

Náš časopis se zaměřuje především na materiálově‑konstrukční řešení staveb, na ocelové či betonové nosné stavební konstrukce… Jaké vady a defekty v této oblasti nejčastěji sledujete?
Materiálově‑konstrukční řešení a navrhování nosných konstrukcí staveb je na vysoké úrovni. Určitým zdrojem pro další zvyšování technicko‑ekonomických parametrů nosných konstrukcí staveb je širší využití materiálů vyšších a vysokých pevností. V případě ocelových a ocelo‑betonových konstrukcí je v souladu s aktuálními technickými normami možné i širší využívaní tenkostěnných konstrukcí a plasticity konstrukčních ocelí. Rozvojové tendence zvyšují nároky na úroveň zhotovování nosných ocelových a spřažených konstrukcí staveb. Nedostatky, vady a poruchy a v této oblasti vznikají především nesprávnou aplikací příslušných technických norem a nedodržením odpovídajících technologických předpisů a postupů.

Jak je na tom vývoj v oblasti následné sanace a rekonstrukce konstrukcí a budov? Jaké novinky v tomto směru spatřujete?
Velmi rychle jde dopředu především technika v oblasti diagnostiky konstrukcí a materiálů se zaměřením na nedestruktivní zkoušení. Na katedře Stavebnictví se chceme touto oblastí do budoucna více zabývat a je to možné téma příštího ročníku konference.

Stejný dotaz směřuje i do oblasti zateplení budov. Zde vznikají defekty kde hlavně a proč?
Zateplování budov je v současnosti jedním z nejčastějších důvodů rekonstrukcí objektů. Problematika energetické náročnosti budov je velmi aktuální a široce diskutovaná nejen odborným publikem, ale také laickou veřejností. Důvodem je požadavek výstavby budov s téměř nulovou spotřebou energie od 1. ledna 2020. Se zvýšenými požadavky na energetickou náročnost budovy úzce souvisí také kvalitně zateplená obálka budovy. Mezi nejčastěji se vyskytující nedostatky zateplování patří nedostatečně upravený podklad pro zateplování, špatné založení zateplovacího systému, nedostatečné lepení a špatné kotvení tepelné izolace.

Konference propojuje teoretické složky vědy a výzkumu s poznatky praxe. Mohl byste uvézt příklady tohoto propojení?
Hlavním cílem konference je prezentace výsledků výzkumů a praktického řešení v oblasti defektů budov. Některé prezentované výsledky našly své uplatnění v národních i mezinárodních technických normách a předpisech. Dále se například jedná o využití fotogrametrie při výstavbě budov, vývoj nových materiálů se specifickými vlastnostmi, využití numerických simulací pro optimalizaci některých užitných vlastností a podobně.