Petr Vokoun
uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Ing. arch. Petr Vokoun, CEO & founder ve firmě BIM Project s. r. o.
Nevím, jestli lze na pandemii nového typu koronaviru vysledovat něco pozitivního, ale pokusme se o to…
Když pominu především tu velice nepříjemnou část zdravotních dopadů viru, tak z hlediska byznysu má pandemie pro náš obor paradoxně pozitivní dopady. Spousta výrobců stavebních produktů má konečně čas věnovat se digitalizaci svých dat a údajů v potřebné formě, což je jeden z klíčových faktorů implementace BIM ve stavebnictví.
Z hlediska výrobních firem, které v loňském roce omezily investice, v tom letošním se již situace mírně stabilizuje a zklidňuje, protože stavebnictví nezaznamenává nijak prudký pokles a výrobci tak začínají opět investovat – i do komunikace, marketingu, i do digitalizace. Vnímáme taktéž nárůst poptávek po našich službách ze strany uživatelů – čili projektantů a investorů.
Za velkým posunem dopředu v našem oboru, čili v oblasti tvorby specifikací stavebních výrobků při projektování, stojí i nedávné sestavení Standardu Negrafických Informací Modelu, což je prostředek jasnější komunikace mezi všemi stranami zainteresovanými v procesu návrhu, realizace a správy stavebního díla. SNIM je takovým prvním datovým standardem a zároveň třídicím systémem, bez kterého BIM jde dělat těžko.
A v konečném důsledku, povědomí o výše uvedeném mezi všemi zainteresovanými stranami se zvyšuje i díky různým webinářům a online konferencím, kterých je poslední rok velká spousta a tato forma sdělování poznatků má (i v době, kdy se nemůžeme osobně stýkat) své výhody.
Než se dostaneme k Vaší firmě a Vašemu řešení pro BIM, zajímalo by mě, jak pohlížíte na rychlost implementace BIM do českého stavebnictví?
Implementace BIM je u nás stále na začátku, a když někde čtu, že již 70 % projektů se „dělá v BIM“, tak to beru s velkou rezervou. BIM totiž není o tom, že si projektant koupí software, ale třeba i o tom, že online aktualizované informace v přesně určené formě jsou úspěšně sdíleny napříč profesemi. Můj osobní odhad je ten, že aktuálně je BIM využíván cca na 1/5 stavebních projektů.
Na druhou stranu, v posledních měsících prudce rostou počty investorů, architektonických a projekčních kanceláří, kteří se BIM snaží implementovat, seznamují se a učí se s tím pracovat. Posunula se situace v oblasti standardů pro BIM a (jak jsem již zmínil) velice důležité bylo vytvoření standardu SNIM, který zpracovala Odborná rada pro BIM.
Stále je zde a do budoucna bude velká část projektantů, kteří budou pracovat ve 2D, nebudou využívat možnosti 3D či virtuální reality. Bude prostě záležet, jak se k tomu postaví investoři. Tito jsou a budou hlavními hybateli změny. Pro projektanta je to zatím jen něco navíc, on musí investovat do nového software, on se musí něco učit. Například pro facility managera je přechod na BIM o dost snadnější záležitostí.
1/5 je zatím málo ve vztahu k tomu, že v létě 2023 určité typy veřejných zakázek musí být v BIM…
Může to tak vypadat, ale věřím, že se to vše do stanoveného data zvládne. Jak jsem uvedl, zásadní bude to, aby investoři (a je jedno, jestli je to soukromý developer nebo úředník na stavebním úřadě) byli schopni zadávat a vyžadovat své projekty v BIM a zároveň rozuměli tomu, proč a co dostanou. Zatím se však investoři učí a po projektantech se prostě vypracování digitálního BIM modelu ještě ze 100 % nevyžaduje.
V této souvislosti vnímám dva typy uživatelů, a je jedno jestli jde o projektanta nebo třeba stavbyvedoucího. Jedna skupina považuje BIM jako jednoznačný prostředek úspor, rychlejší a kvalitnější výstavby. Druhá skupina prostě přijímá (s menší či větší mírou nevole) fakt, že jim to někdo nařídil a přitom přesně neví, co od toho vlastně mohou očekávat. Nemyslím si, že by to byli zatvrzelí odpůrci z principu, jen v tom prostě zatím nevidí profit pro sebe.
Jsme zkrátka na začátku zásadní transformace stavebních projektů, na začátku digitalizace odvětví. Tak, jak přibývá pilotních projektů a rostou zkušenosti firem, které již své projekty realizují v BIM delší dobu (např. Skanska či Metrostav), tak se zvyšuje povědomí všech zainteresovaných o této sledované problematice. Vidíme stále zřetelněji, že BIM může řešit a eliminovat problémy vznikající na stavbách. Například promítnutím dané části stavby ve 3D logicky můžeme předejít chybám v dalších částech výstavby.
Myslím si, že BIM všechny skupiny vstupující do stavebních projektů k sobě vzájemně přiblíží. Díky maximální transparentnosti, kterou BIM přináší, si mohou lidé v budoucnu více rozumět. S odkrytými kartami se hraje lépe a fér.
Podívejme se na pohled projektanta. Tato skupina má v souvislosti s BIM asi nejvíce vstupních nákladů a „práce“. Je to vyváženo vyšším finančním profitem?
Mělo by. Můj pohled je tento… Pokud bude umět projektant nabídnout investorovi zpracování jeho objektu v digitální formě, poskytuje určitou přidanou hodnotu, odevzdává tak investorovi propracovanější výsledek své práce a toto by měl investor ocenit. Každá změna či investice by měla uspořit náklady, čili pokud jako investor vím, že BIM mi přinese úsporu v řádech procent nebo více než 10 %, jak uvádějí studie, pak se mi přece vyplatí zaplatit více za projekt v BIM. Mělo by to tak tedy být…
Trochu odbočím… Může transformace směrem k BIM přilákat do stavebnictví více mladých lidí?
Pro mladší generaci může být digitalizace dat, 3D modelování či virtuální realita významným faktorem zatraktivnění oboru stavebnictví. Není to jen o kreslení na prkně, ale trochu i o „hraní si“. Nechci úplně říci, že BIM je jen nějaká „hračka pro dospěláky“, ale ve vztahu k mladé generaci to může být určité lákadlo. Je dobře, že se v Česku začínají na vysokých školách vyučovat a prosazovat samostatné předměty k BIM. Díky tomu a dalším faktorům jsme myslím na špičce v implementaci BIM ve stavebnictví.
Uvádíte, že patříme ke špičce. Ale mnozí odborníci uvádějí, že oproti jiným státům v BIM zaostáváme. V Anglii je BIM součástí stavebnictví již více než 10 let.
To ano, ale museli bychom se bavit o hloubce implementace BIM. V některých státech na západ od nás sice začali dříve, ale následně nepřekročili další vývojové fáze BIM a dlouhou dobu stagnovali. My jsme sice začali později, ale nyní jsme v míře propracovanosti mnohdy dále, čemuž pomohly i zkušenosti nabyté v zahraničí. Vývoji pomohl i připravovaný zákon o BIM a podobně.
Přejdeme nyní k vaší firmě a především službě bimproject. cloud…
BIM Project je na trhu devátým rokem a prošli jsme si vývojem BIM od úplného začátku. Z celého spektra stavebního procesu se specializujeme na specifikace výrobků, čili pomáháme jednak projektantům při práci a jednak výrobcům začlenit se do BIM procesu. Naším hlavním produktem je platforma bimproject.cloud, jejíž součástí je i katalog s daty reálných výrobků. A jelikož naše platforma je vlastně nástroj pro BIM projektování, poskytujeme data projektantům v takové formě, aby je mohli použít pro svou práci na BIM modelech.
Komunikujeme tak vlastně se dvěma skupinami přípravy stavebního procesu…
Ano, jde na jedné straně o architekty a projektanty (to jsou uživatelé) a na straně druhé o výrobce stavebních komponent – to jsou naši klienti. Našim úkolem, resp. službou je vytvářet uživatelsky přívětivou platformu pro obě skupiny. Do budoucna bude platforma sloužit i investorům a stavebním firmám, například pro kontrolu dat v BIM modelech.
Popišme si profit pro projektanty.
Představte si, že máte tištěný katalog. Pokud po Vás investor požaduje BIM, chce vlastně přepsat informace o výrobku (nebo jejich část) jako parametry do projekčního software. To by projektant musel dělat ručně, což je nereálné. My mu umíme poskytnout informace o výrobku digitálně a přímo v jeho projekčním BIM software jako je Archicad, Revit nebo Allplan mu pomoci informace efektivně použít. Šetříme jim tak obrovské množství práce a času. Jak jsem ale říkal, bimproject.cloud je nástroj, uživatel s tím tedy může dělat mnohem více, než jen listovat v katalogu, například tvořit vlastní specifikace nezávisle na obsahu databáze výrobků v dané kategorii.
Dám příklad. Investor nejdříve chtěl pro svůj objekt okna s bílým rámem. V rámci nějakého kontrolního dne si to rozmyslel a vyslovil směrem k projektantovi žádost, aby rámy oken byly hnědé. Projektant díky naší platformě a datům v ní uložené je schopen zareagovat prakticky ihned. Buď vybere příslušný výrobek, který je již v databázi registrován, nebo prostě jen přepne hodnotu parametru. Takových změn jsou přitom v projekční fázi i na stavbě stovky a projektant i investor mají o všem stále přehled.
Do systému je možné zařadit cokoliv, od drenážní trouby až po ocelovou konstrukci, záleží na poptávkách uživatelů. My se snažíme tuto zpětnou vazbu (poptávky) dále směřovat na naše klienty, výrobce stavebních komponent.
Abych to shrnul… Nabízíme platformu integrovanou do BIM software, která v digitální formě propojuje požadavky projektantů či stavbyvedoucích s možnostmi výrobců.
V úvodu jste uvedl, že výrobci mají v době pandemie „čas“ digitalizovat údaje o svých produktech.
Ano. Stále více výrobců si naštěstí také uvědomuje, že podpora pro BIM je již třeba a že nemůže z jejich strany končit tím, že detaily ve 2D nebo 3D uloží v PDF nebo nabídnou projektantovi datově náročný export výrobního modelu. To projektant nechce. Chápou, že musí jít o nepřetržitý, živý organismus, nabízený v uživatelsky přívětivé formě, pohybující se v digitálním světě. Databáze se tak neustále doplňuje a aktualizuje. Není to tak, že je roky a roky stejná. Není to prostě vytištěný katalog produktů.
Jde o placenou službu?
Uživatel za vstup do našeho cloudu nic neplatí. Neplatí dokonce ani výrobce stavebního zboží. Nadstandardní služby, například vygenerování vlastní knihovny výrobce, vlastní pluginy nebo marketingové aktivity jsou pak již ale zpoplatněny. Základem je, aby digitalizaci dat věnoval výrobce určitý čas. Výrobcům poskytujeme samozřejmě i přístup do naší databáze, kde si zadaná data mohou kdykoliv opravit, pokud třeba přijdou na chybu.
Firem vašeho typu je na trhu více. Co ale děláte „jinak“?
Nejsme samozřejmě jedinou firmou, která nabízí podobné služby. Co se ale snažíme dělat jinak je míra automatizace systému. Například výrobcům při přípravě jejich BIM knihovny dokážeme ušetřit až 80 % nákladů oproti tomu, kdyby si takovou knihovnu produktů chtěli vytvořit sami. Navíc taková knihovna by fungovala pouze pro konkrétní BIM software, byla by v jednom jazyce a výrobce by musel stejně platit za aktualizace. To u nás odpadá a navíc takovou knihovnu vytvoříme velice rychle, z jedněch zdrojových dat, pro všechny požadované BIM software a v libovolném počtu jazykových lokalizací. Jak jsem již uvedl, vkládání dat či změny knihoven jsou plně automatizovány, aktualizace může být klidně denně. Služba je tak pro obě strany jednoduchá a rychlá. Je navržená tak, aby byla koncepční a dlouhodobě udržitelná.
Kolik máte uživatelů a kolik dohod s výrobci?
My počítáme hlavně aktivní uživatele našeho cloudu. Těch je aktuálně řádově několik tisíc měsíčně a nacházejí se po celém světě. Aktuálně na naší platformě najde uživatel všechny zásadní komponenty stavby, u některých kategorií jsou již produkty od více výrobců, někde máme zatím třeba jen jednoho. V globále ale má nějaký základ, který potřebuje pro zhotovení projektu.
Část našich klientů pochází ze zahraničí, mohu uvést například známé výrobce skla AGC Glass, výrobce stavebních materiálů Saint-Gobain, kam patří divize Weber a Rigips, ale také české výrobce jako jsou Vekra, Prefa Brno, BEST, Presbeton, HELUZ a další. Řádově se blížíme k první stovce kategorií i značek.
Jak své klienty informujete o novinkách?
Uživatelům posíláme kvartálně newsletter s aktuálními informacemi, kde jsou sepsány vždy nové funkce pluginů pro software Archicad, Revit a Allplan, dále pak nové či aktualizované produkty nebo aktuality ve světě BIMu.
V případě zájmu o konzultaci řešení BIM pro vaši společnost nás kontaktujte na této adrese: https://bpc.news/kontakt.
