Mosty přes Poříčí a údolí řeky Ličné patří k nejvýznamnějším stavbám vznikajícím na D11

Na úseku 1109 dálnice D11 mezi Trutnovem a státní hranicí s Polskem probíhá výstavba závěrečné části dálničního tahu Praha – Hradec Králové – Trutnov – Polsko. Po dokončení se D11 stane součástí evropského dopravního koridoru spojujícího Paříž, Prahu, Vratislav a Varšavu. Součástí budovaného úseku je 13 mostních objektů o délce přesahující 100 metrů. V článku jsou podrobně představeny dva nejrozsáhlejší z nich.

Dobudováním dálnice D11 (úsek 1108 a 1109) dojde k dokončení výstavby celé uvažované trasy dálnice D11. Dostavba tohoto dálničního tahu zajistí jednak kapacitní a bezpečné propojení významných sídelních center tohoto regionu (Hradec Králové, Jaroměř, Dvůr Králové, Trutnov), zároveň však dojde ke kompletnímu převedení evropského dopravního koridoru přes naše území na komunikace dálničního typu.

Dálniční úsek 1109 navazuje na další budovaný úsek 1108 u obce Střítež. Trasa dálnice je dále směrem k polským hranicím vedena kopcovitým, převážně zalesněným terénem. Celé vymezené území je zřídka osídleno. Jedná se převážně o obytnou zástavbu šesti obcí (Starý Rokytník, Trutnov-Poříčí, Zlatá Olešnice, Bernartice, Lampertice a Královec), kterou navržená trasa (až na Poříčí) obchází. Na celé hlavní trase je navrženo celkem 18 mostů, z toho 13 mostů o délce přesahující více jak 100 metrů, a dva tunely.

Realizace stavby tohoto úseku byla zahájena 11. října 2024, předpokládané uvedení do provozu je v roce 2028.

SO 209 – MOST NA D11 PŘES POŘÍČÍ V KM 140,450

Základní popis mostu

Most se nachází v intravilánu průmyslové oblasti městské části Trutnov-Poříčí, v plochém údolí řek Úpa a Ličná s poměrně strmými skalními srázy na okrajích údolí. Z urbanistického hlediska lze území pod mostem definovat převážně jako plochy smíšené výrobní, plochy výrobní a skladovací (lehký průmysl, těžký průmysl a elektrárenství) a plochy dopravní. Zastoupeny jsou zde i plochy bydlení v bytových a rodinných domech a plochy zelené. Vzhledem k umístění objektu v intravilánu se v blízkosti objektu nachází velké množství inženýrských sítí.

Nosnou konstrukci mostu tvoří dvě monolitické letmo betonované předpjaté komorové konstrukce (separátní konstrukce pro každý jízdní směr) o šesti polích. Most je kolmý. Rozpětí jednotlivých polí je 94 + 151 + 151 + 141 + 94 + 65 m = 696 m. Příčný řez nosné konstrukce je tvořený uzavřenou komorou proměnné výšky s vyloženými konzolami. Výška nosné konstrukce nad podpěrou je 7,5 m, v poli 3,5 m. Na levém mostě se nachází odbočovací pruh v délce zhruba 30 m. Na pravém mostě se nachází připojovací pruh v délce přibližně 150 m. V místě odbočovacího a připojovacího pruhu je NK rozšířena. Rozšíření je uskutečněno změnou délek vyložení konzol.

Založení mostu

Most je založen plošně a hlubině na velkoprůměrových vrtaných pilotách a mikropilotách. Krajní opěra O1 a pilíře P3 až P5 jsou založeny hlubině na velkprůměrových vrtaných pilotách průměru 1,2 m. Opěra O7 je založená na mikropilotách, které budou zároveň plnit funkci zajištění skalního svahu proti blokovým sesuvům. Pilíře P2 a P6 jsou založeny plošně, základy jsou společné pro oba mosty.

Spodní stavba

Spodní stavbu tvoří krajní opěry a pilíře. Pilíře P2–P5 jsou navrženy jako dvojice rámových stěnových stojek. Tvořeny jsou obdélníkovým průřezem s výrazným zkosením hran (100/100) a jednostranným vybráním. Oba dříky jsou rámově spojeny s nosnou konstrukcí. Pilíř P6 je navržený jako samostatný dřík pro každý most. Pilíře jsou tvořeny obdélníkovým průřezem se zkosenými hranami a oboustranným vybráním ve střední části. Na každém pilíři bude uložena dvojice kalotových ložisek.

Nosná konstrukce

Nosnou konstrukci mostu tvoří monolitická letmo betonovaná předpjatá komorová konstrukce o šesti polích. Most je kolmý. Teoretické rozpětí jednotlivých polí v ose dálnice je 94 + 151 + 151 + 141 + 94 + 65 m = 696 m. Příčný řez nosné konstrukce je tvořený uzavřenou komorou proměnné výšky s vyloženými konzolami a svislými stěnami. Výška nosné konstrukce nad rámovými stojkami P2–P5 je 7,5 m, nad podporami O1, P6, O7 a v poli je 3,5 m. Jednotlivé výšky lamel odpovídají parabolickému náběhu průřezu.

Šířka nosné konstrukce je běžně konstantní 11,85 m. V prvním poli u opěry O1 je šířka nosné konstrukce levého mostu proměnná v délce zhruba 25 m, kde dochází k lineárnímu rozšíření (ve směru jízdy) z 11,85 m na 13,06 m. Šířka nosné konstrukce pravého mostu je v prvním poli 14,35 m, přibližně od teoretické osy ložení P2 se lineárně zužuje v délce přibližně 61,5 m na standardní šířku 11,85 m. V obou případech je rozšíření nosné konstrukce realizováno zvětšením vyložení konzol. Konzoly mají tloušťku ve vetknutí do stěn 0,65 m, na volném konci pak 0,25 m.

Horní povrch mostovky má sklon shodný se sklonem vozovky. V části mostu s půdorysně přímým vedením je sklon jednostranný 2,5 %. V prvním a druhém poli mostu, kde je trasa v pravostranném směrovém oblouku a přechodnici, je jednostranný dostředný sklon 3 %. Pod vnější římsou (nižší konec) pravého mostu je protispád ve sklonu 4 %, pod vnitřní římsou (vyšší konec) je navržený zvětšený příčný sklon 6,5 %, čímž je zamezeno vzlínání vody procházející skrze vozovkové souvrství pod římsu. Příčné sklony pod římsami levého mostu v přímé linii jsou řešeny shodně s pravým mostem. V části ve směrovém oblouku je pod vnitřní římsou (nižší konec) navržený protispád ve sklonu 6,5 %, pod vnější římsou (vyšší konec) pak příčný sklon 4 %.

Nosná konstrukce je podepřena dvojicí ložisek na opěrách O1, O7 a pilíři P6. Pilíře P2, P3, P4 a P5 jsou vetknuty do nosné konstrukce.

Vahadlo je budované technologií letmé betonáže, vyjma 20 m dlouhého zárodku, který bude realizován na pevné skruži. Zárodky spojují vždy oba pilířové listy v jeden rámový celek a slouží k montáži ocelových betonážních vozíků. Jejich příčný řez odpovídá tvaru nosné konstrukce, do něhož pronikají oba pilířové listy. Výstavba nosné konstrukce probíhá metodou letmé betonáže z těchto zárodků.

Aktuální stav výstavby

V současné době, tedy v červnu 2026, probíhá realizace vahadel P2 a P3 pravého mostu. Dokončen je zárodek P4 pravého mostu, u zárodku P5 pravého mostu se dokončuje instalace betonářské a předpínací výztuže. U levého mostu je kompletně hotov zárodek P2, připravuje se realizace krajních částí budovaných na pevné skruži.

SO 215 – MOST NA D11 PŘES ÚDOLÍ ŘEKY LIČNÁ V KM 148,055

Základní popis mostu

Most se nachází v extravilánu v blízkosti obce Křenov a Bernartice, v kopcovitém terénu, s možností přístupu po stávající silnici III. třídy. Území pod mostem tvoří zčásti louky, zčásti lesní porost.

Nosnou konstrukci tvoří monolitická předpjatá konstrukce o sedmi polích. Most je kolmý. Rozpětí jednotlivých polí je 60 + 85 + 4 × 120 + 85 m. Příčný řez nosné konstrukce tvoří komorový průřez s vyloženými konzolami. Nosná konstrukce je podepřena dvěma ložisky na opěrách O1, O8 a pilířích P2, P3 a P7. Pilíře P4, P5 a P6 jsou vetknuty do nosné konstrukce. Na krajních opěrách budou osazeny dilatační mostní závěry.

Založení mostu

Most je založen hlubinně na velkoprůměrových vrtaných pilotách. Všechny podpory mostu jsou založeny na vrtaných pilotách průměru 1,2 m.

Piloty byly prováděny v celé délce pod ochranou ocelové výpažnice. Výpažnice pro vrtání pilot má vnější průměr 1 180 mm a tloušťku stěny 40 mm.

Spodní stavba

Spodní stavbu tvoří krajní opěry a pilíře. Krajní opěry 1 a 8 jsou masivní železobetonové, složené z dříku, závěrné zídky a zavěšených křídel. Pilíře P4, P5 a P6 jsou navrženy jako dvojice stěnových stojek. Dříky pilířů mají obdélníkový průřez a mají na jedné straně vybrání. Pilíře P3 a P7 jsou navrženy jako samostatné stojky. Dříky pilířů mají obdélníkový průřez a mají na obou stranách vybrání. Na každém pilíři bude umístěna dvojice kalotových ložisek. V průběhu výstavby vahadla nosné konstrukce na pilířích P3 a P7 je vahadlo dočasně stabilizováno dvojicí stojek na každém pilíři. Stabilizační stojky jsou v patě rámově spojeny se základem a v hlavě jsou s nosnou konstrukcí propojeny pomocí vrubových kloubů.

Nosná konstrukce

Nosnou konstrukci tvoří monolitická předpjatá konstrukce o sedmi polích. Most je kolmý. Rozpětí jednotlivých polí je 60 + 85 + 4 × 120 + 85 m. Příčný řez nosné konstrukce tvoří komorový průřez s vyloženými konzolami. Nosná konstrukce je podepřena dvěma ložisky na opěrách O1, O8 a pilířích P2, P3 a P7. Pilíře P4, P5 a P6 jsou vetknuty do nosné konstrukce. Most je realizovaný metodou letmé betonáže. Vahadla P3–P7 (číslování podle osy uložení, ze které je realizována letmá betonáž) se skládají z letmo betonovaných lamel betonovaných symetricky k ose zárodku. Lamely 1 a 2 jsou předepnuty čtveřicí předpínacích kabelů, ostatní lamely jsou předepnuty dvojicí předpínacích kabelů. Betonážní díly BD1 a BD8 jsou realizovány monoliticky na pevné/zavěšené skruži.

Nosná konstrukce má komorový průřez. Konstrukční výška je v polích a u krajních podpor 3 m a roste směrem k pilířům P3–P6 až na 6 m. U pilíře P2 je výška nosné konstrukce 4 m. Jednotlivé výšky lamel odpovídají parabolickému náběhu průřezu. Celková šířka nosné konstrukce mostu je 12,6 m. Převážná část konstrukce je realizována technologií letmé betonáže. Letmá betonáž je rozdělena na vahadla P3, P4, P5, P6, P7 a spojovací spáry mezi vahadly. Od zárodků (délky 16 m) je na obě strany navrženo celkem 10 lamel s délkou 5 m. Výška lamel je proměnná od 6 m do 3 m.
 

Aktuální stav výstavby

V současné době, tedy v červnu 2026, jsou kompletně dokončeny veškeré pilíře, všechny krajní opěry jsou hotové až do úrovně úložných prahů.

U levého mostu je vahadlo P7 propojeno s betonážním dílem až ke krajní opěře O8. U vahadla P6 jsou dokončeny čtyři lamely, u vahadla P5 je dokončeno šest lamel.

U pravého mostu jsou kompletně dokončena vahadla P6 a P7, chystá se realizace uzavírací spáry mezi těmito vahadly. Na vahadle P5 jsou dokončeny dvě lamely. Zárodky P4 a P3 jsou před dokončením.

ZÁVĚREM K PROJEKTU

Oba mostní objekty se po svém dokončení zařadí mezi nejvýznamnější konstrukce v síti ŘSD. Stanou se důstojnou vizitkou schopností všech účastníků výstavby. Z pozice projektanta si velmi vážíme úzké spolupráce se zhotovitelem, která je vždy u mostů takovéhoto rozsahu předpokladem zdárného dokončení díla.    

LITERATURA

1. Valbek, spol. s r.o. – SO 209 – Projektová dokumentace RDS, 2025
2. Valbek, spol. s r.o. – SO 215 – Projektová dokumentace RDS, 2025

Autoři: 

Prof. Ing. Lukáš Vráblík, Ph.D., VALBEK
Ing. Ondřej Matoušek, VALBEK
Ing. Jan Janoušek, VALBEK
Ing. Adam Froněk, VALBEK
Ing. Jan Mukařovský, VALBEK
Ing. Eva Sochorová, Ph.D., VALBEK
Ing. Mykhailo Novikov, VALBEK UA
Ing. Alona Filippova, VALBEK UA
Ing. Artem Marchenko, VALBEK UA