Polyfunkční dům Václav v centru Ostravy roste na milánských stěnách

Výstavba nového polyfunkčního domu Václav byla zahájena v listopadu 2024, přičemž dokončení stavebních prací je plánováno na květen 2027. V letech předcházejících zahájení samotné realizace probíhaly v dané lokalitě rozsáhlé archeologické průzkumy a přeložky inženýrských sítí. Navrhovaná stavba je součástí blokové zástavby centra města Ostrava, v bezprostřední blízkosti Kostelního náměstí s dominantou kostela sv. Václava. Vzhledem k citlivému urbanistickému kontextu je nezbytné omezovat hlučné stavební práce na minimum a stavební činnost lze provádět výhradně ve všedních dnech během denní doby. Výstavbu navíc výrazně komplikuje omezený prostor staveniště a obtížný přístup, což v kombinaci s časovými omezeními klade mimořádné nároky na logistiku i organizaci celé realizace.

Investor: ANTRACIT VÁCLAV s.r.o., člen PURPOSIA GROUP
Generální dodavatel stavby: IMOS Brno, a.s., závod Ostrava
Generální projektant: CHVÁLEK ATELIÉR s.r.o.'
Architekt: ARKOS, s.r.o.

Architektonické řešení budovy je koncipováno do dvou funkčně i vizuálně odlišných částí. První, kancelářská část nabídne sedm nadzemních podlaží a bude charakteristická celoskleněným obvodovým pláštěm s obloukovými liniemi. Druhá, obytná část se šesti podlažími zaujme kontrastním pojetím – hladkou fasádou a výraznými francouzskými okny a lodžiemi. Celý objekt bude doplněn o podzemní parkoviště vybavené zdvojenými sklápěcími parkovacími systémy s celkovou kapacitou 76 parkovacích stání.

Prvním krokem výstavby byla realizace hlubinného založení objektu pomocí milánských stěn a vrtaných železobetonových pilot. Vzhledem k umístění stavby do úzké obytné proluky, prostorovým omezením a specifickému geologickému profilu byla technologie milánských stěn zvolena jako jediná možná a technicky vhodná varianta. Milánská stěna zároveň plní dvojí funkci – tvoří stěny podzemního podlaží s parkovacími stáními a zároveň slouží jako nosná část obvodových stěn objektu.

Pro realizaci milánských stěn byly nejprve vybudovány železobetonové vodicí zídky, které sloužily k přesnému vedení drapáku při hloubení zeminy. Tyto zídky měly dočasný charakter a po dokončení milánských stěn byly následně odbourány. Samotné milánské stěny byly provedeny ze železobetonu o tloušťce 600 mm a navrženy jako „nepropustné podzemní stěny“ ve třídě A2 s klasifikací navlhlé. 
 

Pro zajištění stability výkopové rýhy během hloubení milánských stěn byla použita bentonitová pažicí směs. Vzhledem k objemu a opakovanému použití směsi bylo zřízeno rozsáhlé technologické zázemí určené pro její čištění. K vytvoření svislé vodotěsné spáry mezi jednotlivými lamelami sloužily ocelové pažnice, do nichž byl osazen těsnicí pás z měkčeného PVC a také plastová injektážní trubka. 

Do připravené zajištěné rýhy byl pomocí pásového jeřábu osazen předem zhotovený armokoš, vybavený betonovými distančníky pro zajištění požadovaného krytí výztuže. Bezprostředně po uložení armokoše byla zahájena betonáž předepsanou betonovou směsí, prováděná přes násypku a licí rouru, která byla zavedena až na dno lamely. Během betonáže byla licí roura plynule zvedána přibližně o 100 mm až po samotnou horní hranu milánské stěny. Současně docházelo k postupnému vytlačování a odčerpávání bentonitové pažicí směsi, která byla odváděna do čisticího a recyklačního hospodářství pro opětovné použití. 

Po vyzrání milánských stěn následoval postupný výkop stavební jámy na úroveň základové spáry −6,7 metru. V průběhu zemních prací bylo nutné dočasně stabilizovat milánské stěny pomocí ocelové rozpěrné konstrukce. Finální povrchová úprava stěn byla provedena pomocí skalní frézy, čímž se dosáhlo požadované rovinnosti, a následně byly stěny důkladně očištěny tlakovou vodou.
 

Veškeré práce probíhají pod trvalým monitoringem, který sleduje směrové i výškové posuny okolních objektů, včetně historicky cenného kostela sv. Václava.

Autor: Richard Lacki,
IMOS Brno, a.s., závod Ostrava
www.imosbrno.eu