Černá kostka v Ostravě se zhmotňuje a z dvacetileté vize se stává technicky mimořádná stavba

V Ostravě roste stavba, která má ambici změnit nejen podobu jedné instituce, ale i způsob, jakým region přemýšlí o vzdělávání, digitalizaci a práci s kulturním dědictvím. Černá kostka, budoucí nové sídlo Moravskoslezské vědecké knihovny a současně Centra digitalizace, vědy a inovací, se po dlouhých odkladech posunula z vizualizací do fáze realizace. Zhotovitelem výstavby je sdružení Black Rubic tvořené společnostmi Metrostav CZ (divize 1) a OHLA ŽS, přičemž Metrostav CZ je lídrem konsorcia, a právě na jeho straně je odpovědnost za objekt, který vyniká mimořádně náročným konstrukčním řešením – nad sebou vznikne soustava předpjatých železobetonových konstrukcí připomínajících devět mostních struktur a doplní ji unikátní zavěšená fasáda kotvená ze střešní atiky.

KOŘENY PROJEKTU

Příběh Černé kostky se nezačal psát ani včera, ani před pár lety. Moravskoslezská vědecká knihovna funguje od roku 1951 a dlouhodobě sídlí v prostorách ostravské Nové radnice – v uspořádání, které bylo opakovaně popisováno jako provizorní a limitující pro rozvoj moderních služeb.

První zárodky trvalejšího řešení se objevovaly už v 70. letech minulého století, kdy se diskutovalo o přístavbě k radnici. Skutečný zlom přišel až v roce 2004, kdy Moravskoslezský kraj vyhlásil veřejnou architektonickou soutěž na nové sídlo knihovny. Do soutěže dorazily desítky návrhů a porota zvolila jako vítězný koncept ateliéru Kuba & Pilař architekti, pro nějž se postupně vžil název „Černá kostka“.

Už tehdy bylo zřejmé, že nepůjde o běžnou veřejnou stavbu. Architektonické řešení od počátku pracovalo se solitérem. Konkrétně převýšenou krychlí, která je záměrně mírně pootočená vůči uliční čáře třídy 28. října. Toto jednoduché geometrické gesto se ukázalo jako mimořádně nosné, neboť se jím budova vědomě vymezila vůči okolí i městské struktuře a dala tak jasně najevo, že má být orientačním bodem i symbolem inovací.

DVĚ DEKÁDY ZVRATŮ

Od soutěže k realizaci ale vedla jedna z nejdelších stavařských cest, jaké veřejný sektor umí napsat. Kvůli vysoké finanční náročnosti byl projekt téměř pozastaven a zvažovaly se různé varianty. Výrazným mezikrokem byla například úvaha o umístění knihovny do Dolní oblasti Vítkovice, která ovšem narazila na financování a byla opuštěna. Důležitým milníkem se stal rok 2018, kdy krajské zastupitelstvo rozhodlo o návratu k projektu Černé kostky s tím, že se adaptuje na funkci chytré knihovny 21. století. To znamená, že se nebude orientovat jen na uložení knižního fondu a zápůjčku, ale stane se platformou pro vzdělávání, technologie a veřejný prostor.

Na pozadí těchto diskusí se odehrávala technická příprava stavby, kdy roku 2020 bylo vydáno územní rozhodnutí a o tři roky později stavební povolení. Téhož roku bylo také finálně dořešeno spolufinancování z Operačního programu spravedlivá transformace, jehož řídícím orgánem je Ministerstvo životního prostředí. Tento milník umožnil projekt definitivně přepnout do režimu veřejné zakázky na zhotovitele – sdružení Black Rubic, jež v březnu roku 2025 podepsalo smlouvu a o měsíc později přebralo staveniště. Vedením projektu byl pověřen Ing. Miroslav Socha ve spolupráci s Ing. Radomírem Richterem z divize 1 společnosti Metrostav CZ a z konkrétních organizačních rozhodnutí se začala skládat staveništní realita. Rozjelo se geodetické vytyčení, zařízení staveniště, přeložky inženýrských sítí a první vlny zemních a základových prací.
 

KONSTRUKCE DEVÍTI MOSTŮ
NAD SEBOU A FASÁDA ZAVĚŠENÁ
ZE STŘECHY

To zajímavé na příběhu Černé kostky není jen objem investic nebo počet knih, které zde budou uloženy. Je to konstrukční koncept, jenž je výjimečný kombinací architektonického záměru a statického řešení a bude určovat postup výstavby až do hrubé stavby a montáže fasády.

Zopakujme, že architektonicky se objekt drží logiky převýšené krychle, s mírným pootočením vůči třídě 28. října. Přičemž jednotící obálku tvoří předsazený kovový stínicí rošt v černém provedení doplněný rozsáhlou mělkou vodní plochou po obvodu. V interiéru se pak pracuje s modulem 120 × 120 cm, na nějž se váže členění fasády, umístění příček i mobiliáře – tedy koncept počítající s budoucí variabilitou.

„Stavba je po technické stránce velikou výzvou. Z našeho pohledu vnímám jako nejnáročnější a nejsložitější dvě zásadní konstrukce, které objektu vtisknou originální vzhled. A to hrubá stavba ze železobetonu, jejíž hlavní nosné prvky nadzemní části vytvoří svisle předepnutá betonová jádra, jež podepřou ortogonální systém trámů a průvlaků z předpjatého betonu. Zjednodušeně řečeno budeme muset vybudovat devět mostních konstrukcí nad sebou,“ přibližuje detaily výstavby Ing. Miroslav Socha z divize 1 Metrostavu CZ, které předznamenávají velmi náročné zvládnutí etapizace, bednění, výztuže, předpínání, geometrické přesnosti a návaznosti technologických postupů, a to repetitivně napříč podlažími. „Druhým oříškem bude fasáda, jejíž ocelové nosníky budou na celou výšku objektu kompletně zavěšené na předepnuté betonové atice střechy. Na nich je navržena nakládací sloupko-příčková prosklená fasáda zakrytá venkovním předsazeným pláštěm z černých ocelových stínicích pororoštů, opět zavěšených až ze střechy objektu,“ doplňuje Ing. Miroslav Socha.

Pro úplnost, jak rozsáhlý organismus je nutné na staveništi řídit, uveďme základní parametry stavby. Celková podlažní plocha činí přibližně 16 000 m², z toho 9 400 m² připadá na podzemní část. Parkování je navrženo v kapacitě 78 míst v garážích a 86 míst na terénu. Vodní plocha v okolí objektu má rozlohu 4 530 m² a uvažovanou hloubku 5 cm.
 

ENERGIE A PROVOZ

Černá kostka se od začátku neprofiluje jen jako novostavba knihovny, ale technologicky řízený dům s ambicí úsporného a udržitelného provozu. Tomu odpovídá i návrh energetického konceptu, jehož klíčovou součástí je soustava 68 hlubinných geotermálních vrtů v hloubce přibližně 140 m a průměru zhruba 125–140 mm. Vrty jsou vystrojeny dvouokruhovými U-sondami z materiálu PE 100 RC a vzájemně propojeny do centrálního systému, který bude sloužit jako stabilní zdroj nízkopotenciální energie pro tepelná čerpadla typu země/voda. „Objekt bude vytápěn a chlazen kaskádou tepelných čerpadel napojených na geotermální vrty, které zajistí stabilní zdroj energie pro provoz budovy. Energetický systém doplní fotovoltaická elektrárna umístěná na střeše objektu, tvořená 43 panely o výkonu 400 Wp. Součástí technologického vybavení bude také inteligentní řídicí systém umožňující efektivní řízení provozu jednotlivých technologií. Zvláštní pozornost věnujeme i ochraně knihovního fondu, kdy depozitáře vybavíme plynovým stabilním hasicím zařízením umožňujícím rychlý zásah bez rizika poškození uložených dokumentů,“ přibližuje řešení Ing. Miroslav Socha.

Moderní technologie se propisují i do toho, jakou roli má dům plnit – vedle knihovního fondu čítajícího zhruba 1 milion svazků zde budou přes dvě desítky individuálních a skupinových studoven, experimentální kino, zasedací prostory, kanceláře, coworkingové zázemí, kreativní dílna Maker space, konferenční sál, podcastové studio, specializované pracoviště pro digitalizaci a také kavárna. Právě toto provozní zadání zvyšuje nároky na IT infrastrukturu, HVAC, akustiku, požární bezpečnost i flexibilitu vnitřních dispozic.

AMBICIÓZNÍ TERMÍN STOJÍ NA LIDECH, NE NA PAPÍŘE

Realizace Černé kostky tak představuje po technické, konstrukční i organizační stránce mimořádně náročný projekt. Dokončení je plánováno na červen 2027 a při takto ambiciózně nastaveném cíli bude rozhodující schopnost udržet plynulý rytmus výstavby – od hrubé stavby přes fasádu až po koordinaci všech navazujících stavebních a technologických profesí. Je jasné, že klíčem k úspěchu bude silný a sehraný tým, který umí rozpoznat kritická místa, udržet kontinuitu prací a rozhodovat bez zbytečných prodlev – protože právě v řízení detailu se láme, zda ambiciózní harmonogram zůstane plánem, nebo se stane realitou.

Vizualizace: Kuba & Pilař architekti
Foto: Metrostav CZ