Architektonický návrh objektu pro bydlení seniorů
Výzkum na Fakultě stavební ČVUT v Praze se věnuje nejen teoretickým otázkám, ale úspěšně se promítá i do projektů mimo akademickou sféru. Podporu dostávají zejména projekty, které mají přímý vliv na život občanů. Důkazem jsou například návrhy realizované v hlavním městě Praze. Přirozeným zadáním proto bylo reagovat na výzvu č. 24 OP PPR (Operační program Praha), která nabízela podpořit projekty ve fázi „proof‑of‑concept“, a to ve spolupráci s podniky hlavním městem České republiky zřízenými, financovanými nebo řízenými.
Po úspěšném nasazení asfaltové směsi pro vysoce zatížené autobusové zastávky v roce 2018 pokračuje Fakulta stavební v ověřování konceptu dalších osmi dílčích plánů. Ty jsou zaměřeny od zlepšení účinnosti čistírny odpadních vod přes snižování hluku ve městě, snižování nákladů na provoz v tzv. balneoprovozech a při provozu sociálního bydlení, rozšíření možností využívání ploch v blízkosti řeky až po inovativní řešení pro ochranu památkově chráněných objektů. Výsledky všech těchto dílčích projektů budou mít již v příštím roce bezprostřední vliv na život Pražanů.
NOVÁ STAVEBNÍ KONSTRUKCE PRO MODERNÍ A ATRAKTIVNÍ BYDLENÍ PRO SENIORY
Výrazná změna populační křivky v posledních letech vede k nárůstu počtu lidí v poproduktivním věku. Rostoucí životní úroveň přispívá k prodlužování průměrného věku obyvatel, což s sebou přináší rostoucí zájem o kvalitní bydlení pro seniory. Tento trend, který nemohou kapacity stávajících objektů zdaleka uspokojit, se bude v nejbližších letech ještě výrazněji prohlubovat. Zároveň v řešení bydlení pro seniory stále převládá klasický ústavní systém poskytování sociální péče, ačkoli se již delší dobu ukazuje, že odklon od budování a provozování velkokapacitních sociálních zařízení a jejich náhrada rozvolněnějšími způsoby bydlení na principech Senior Cohousingu přispívá nejenom k celkové atraktivitě těchto zařízení, ale také zlepšuje sociální a zdravotní podmínky seniorů.
Snahou projektu, realizovaného společně Katedrou architektury a Katedrou konstrukcí pozemních staveb, je nalézat takové stavební a architektonické koncepty, které budou ekonomicky přijatelné a svou adaptabilitou na měnící se potřeby uživatelů budou podporovat principy trvalé udržitelnosti. Cílem je vytvoření návrhu investičně přijatelného objektu pro bydlení a služby pro seniory. Objektu, který bude odpovídat současným požadavkům na tuto typologickou oblast staveb.
Návrh využívá konstrukce, vyvíjené na Fakultě stavební ČVUT v Praze, zejména lehkého, konstrukčně optimalizovaného, železobetonového skeletu, určeného pro objekty bytové a občanské výstavby. Jeho použití přispívá k ekonomické atraktivitě projektu, a zároveň umožní snadnou adaptaci navrženého objektu na aktuální vývojové a dispoziční požadavky během životního cyklu stavby.
„Výsledkem projektu bude studie proveditelnosti objektů bydlení pro seniory, zpracovaná na základě analýzy zájmu potenciálních uživatelů. Zároveň bude zpracován přehled řešení variability typových konstrukčních prvků, využitelný jako podklad pro navrhování, ve vazbě na proměnné požadavky konkrétní stavby. Tento výstup bude nabídnut v rámci projektu k využití také dalším organizacím, poskytujícím bydlení a služby seniorům,“ říká doc. Ing. arch. Karel Hájek, Ph.D., z Katedry architektury, Fakulty stavební, ČVUT v Praze.
Vzhledem k vysoké variabilitě optimalizovaného subtilního skeletu pro energeticky efektivní výstavbu budov, je možné objekt přizpůsobovat podle nových konstrukčních požadavků, přicházejících technologií ve zdravotnictví a jiných. Jednou z hlavních výhod navrhovaného subtilního skeletu je rychlost výstavby a případné následné přestavby. Technologie, kterou využívá navrhovaný subtilní skelet, je optimalizována již od roku 2013. Od počátku byla řešena problematika akustických a požárních parametrů.
Výpočtem byly ověřovány veličiny jako například vzduchová neprůzvučnost stropní konstrukce či kročejová neprůzvučnost stropní konstrukce. Bylo provedeno i experimentální měření laboratorních hodnot vzduchové a kročejové neprůzvučnosti stropní konstrukce v akustické laboratoři Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT. Byly dodrženy normy ČSN EN ISO 10140‑2 a ČSN EN ISO 10140‑3. Pilotní realizace pro ověření technologie byla provedena v areálu Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT.
PROTIHLUKOVÝ PANEL PRO SPECIÁLNÍ APLIKACE V INTRAVILÁNU
Oblast, studovaná Experimentálním centrem a Katedrou železničních staveb Fakulty stavební ČVUT v Praze, se zaměřuje na akutní potřebu snížení hluku v městské zástavbě. Navržené téma reflektuje technické nedostatky nyní používaného řešení, které je založeno na eliminaci hluku z primárního zdroje, což jsou ve městech především pozemní komunikace. V současné době preferované bariéry však disponují jednou pohltivou vrstvou, jež je orientována k primárnímu zdroji hluku. Inverzní strana bariér však často způsobuje odraz hluku, jehož zdrojem jsou často marginální činnosti spojené s běžným městským životem, jež jsou mimo primární zdroj hluku. Tím dochází k závažnému snížení efektivity současného řešení. Druhou stránkou věci jsou i estetické aspekty.
Navržené technické řešení vychází z toho současně nejpoužívanějšího, ovšem výrazně jej inovuje v klíčových aspektech. Především v aplikaci pohltivé vrstvy na obě strany protihlukového panelu. Struktura pohltivé vrstvy na primární straně odpovídá dnes hojně používané, neboť (jak dokazují dosavadní zkušenosti) se jedná o strukturu, jež efektivně využívá použitý materiál. Inverzní strana, která je jádrem řešení, má povrchový reliéf navržen tak, aby jeho účinnost byla při předpokládané expozici optimální. Zásadní změnou v koncepci pohltivé vrstvy je však výběr materiálu pro její vytvoření.
„Dnes preferované materiály a jednoduchá konstrukční řešení jsou nahrazeny komplexním přístupem. Ten poskytuje vynikající trvanlivostní parametry, především v oblasti mrazuvzdornosti, a vyšší úroveň ochrany lidského zdraví před účinky hluku. Navíc je do pohltivých vrstev přidáno nezanedbatelné množství odpadních materiálů. Uvedené řešení je (i kvůli použitému pojivu) nákladnější, nicméně odstraňuje řadu zásadních problémů stávajícího řešení, jakými jsou především povrchové (vápenné) výkvěty a mechanické poškození pohltivé vrstvy, které lze jen obtížně opravit,“ říká Ing. Pavel Reiterman, Ph.D., z Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Jak prokázaly laboratorní zkoušky, případné mechanické poškození panelu je možné snadno operativně opravit. Zásadním benefitem navržené protihlukové bariéry, jež ve městské zástavbě působí jako neprůhledná clona, je i variabilita barevného provedení.
Navrhované řešení tak inovuje současný stav a odstraňuje klíčové nedostatky dosavadního řešení, především v oblasti prodloužené trvanlivosti. Přínosem je pak vyšší přidaná hodnota v oblasti efektivního využití odpadních materiálů, zvýšení kultury okolního prostředí a v neposlední řadě i zvýšení ochrany obyvatelstva před negativními účinky hluku na zdraví.
Řešení těchto projektů probíhá za podpory Magistrátu hl. města Prahy prostřednictvím projektu CZ.07.1.02/0.0/0.0/16_040/0000377.
