Main - Město a světlo

LIBERTY Ostrava měla v loňském roce nejnižší emise v historii

Ostravská huť LIBERTY Ostravská huť LIBERTY

Ostravská huť LIBERTY v roce 2020 stlačila emise tuhých znečišťujících látek na historické minimum 284 tun, což oproti předchozímu roku představuje více než 12% pokles. Jedná se o nejnižší hodnotu v sedmdesátileté historii huti. Toto množství tvoří méně než 15 % emisí oproti stavu v době privatizace huti v roce 2003 a méně než 1 % v porovnání s 80. lety 20. století.

“Poprvé jsme se u emisí prachových částic dostali pod hranici 300 tun za rok. Současné emise jsou o dvě třetiny nižší, než nám stanovuje evropská legislativa. Kromě dosavadních investic do odprášení souvisel pokles částečně také s útlumem výroby v důsledku propadu poptávky, kdy jsme museli na čtyři měsíce odstavit jednu vysokou pec, a vyrobili jsme tak o 7 % méně oceli než v předešlém roce,” řekl Petr Baranek, ředitel pro životní prostředí v LIBERTY Ostrava.

V posledních deseti letech prošla huť významnou ekologizací. V LIBERTY Ostrava dnes funguje celkem čtyřicet tkaninových filtrů, které zachytávají s více než 99% účinností i nejjemnější prachové částice a jsou nejúčinnější technologií na záchyt emisí tuhých znečišťujících látek v hutních podnicích.

„Díky dosavadní ekologizaci už hutnictví nemá zásadní podíl na znečištění ovzduší. Transformace huti, která je v plánu v následujících letech, ale vliv huti na životní prostředí ještě více omezí. Například pomocí hybridní technologie pro výrobu oceli, kterou chce LIBERTY Ostrava do konce roku 2023 nahradit současné tandemové pece, se sníží emise tuhých znečišťujících látek z výroby oceli o 60 %,“ dodal Petr Baranek.

Do ekologických opatření investuje podnik dlouhodobě. Od privatizace v roce 2003 huť investovala do své ekologizace 6,1 miliardy korun z vlastních prostředků a další 2 miliardy šly z dotací EU na projekty nad rámec zákonných povinností. Provoz a údržba technologií na omezování emisí vyjde huť ročně přibližně na 200 milionů korun.

Aktuálně

Praha schválila investiční přípravu dalšího nájemního bytového domu, na Nových Dvorech. Městský bytový fond by se tak rozšířil o zhruba 45 nových bytových jednotek. Bytový dům vyroste na městských pozemcích v Durychově ulici na Nových Dvorech v Praze 4, kde poblíž vznikne v příštích letech nová stanice metra D. Nové Dvory jsou jedním z největších pražských rozvojových území, kde město vlastní souvislé pozemky vhodné pro bytovou výstavbu. Výstavba stanice metra D je impulsem pro development celého území, jehož součástí budou různé bytové projekty, mateřská a základní škola, centrum pro obchody a služby nebo prostory pro volnočasové aktivity.„Praha musí zůstat městem pro všechny, nejen pro bohaté, a dostupné bydlení je pro to základním předpokladem,“ říká Petr Hlaváček, první náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní rozvoj.

Kalendář akcí