Do modernizací nádražních budov a revitalizací jejich okolí poplují do celého Česka miliardy

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) plánuje v příštím roce investovat do rozsáhlých modernizací nádražních budov přes 720 miliónů korun. Letos to zatím bylo kolem 405 miliónů korun. Organizace vypíše také tendry na kompletní rekonstrukci 23 budov. V Česku je více než 3 000 nádražních budov. I tyto informace padly v rámci prvního ročníku konference Nádraží, kterou pořádala SŽDC, s. o. Organizačně pak akci zajistily společnosti Konstrukce Media, s. r. o. a SEKURKON, s. r. o. Akce se konala 3. října v Kongresovém centru Olšanka v Praze a zúčastnilo se jí cca 200 lidí.

Konferenci zahájil generální ředitel SŽDC Bc. Jiří Svoboda, MBA, který uvedl, že objekty výpravních budov jsou odkazy budoucích generací pro generace budoucí. „I díky této konferenci bychom rádi spustili odbornou diskuzi na téma rekonstrukcí, výstavby nádraží a rozvoje území kolem nich. Pro lepší informovanost jsme na webových stránkách www.szdc.cz spustili interaktivní mapu, kde je možné dohledat nádraží, která se obnovují a která jsou v plánu,“ uvedl Jiří Svoboda.

Ing. Adam Scheinherr, MSc., Ph.D., náměstek primátora hl. m. Prahy pro dopravu, uvedl, že je potřeba změnit postoj města Prahy a intenzivněji spolupracovat se SŽDC a podpořit jejich aktivity v oblasti rozvoje nádraží a okolí. „Například Smíchovské nádraží je příkladem takové úspěšné a vzájemně prospěšné spolupráce,“ řekl Adam Scheinherr. Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Ing. Jiří Nouza, připomněl, že nádraží jsou místem setkávání obrovského množství lidí. „Nádraží v Berlíně nebo Vídni jsou toho příklady a přinášejí ekonomické efekty. V rámci rozvojových aktivit v tomto směru vidím jako ideální možnost spolupráce soukromého a veřejného sektoru,“ zmínil Jiří Nouza.

V další části konference informoval náměstek Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Mojmír Nejezchleb, že v příštím roce SŽDC vyhlásí tendry na modernizace celkem 23 budov. Správa železnic se přitom o nádraží stará od roku 2016, kdy je převzala od Českých drah. K těm nejvýznamnějším budou patřit stavby plzeňského hlavního nádraží, administrativní budova pardubického nádraží, dále budovy v Písku, v Karviné nebo v Táboře. Ještě letos správa železnic vyhlásí tendry na rekonstrukci staveb například v Berouně nebo Bohumíně. V přípravě má organizace v současnosti více než 60 nádražníchbudov, mimo jiné pražského hlavního nádraží, kde se chystá rekonstrukce interiérů a stropu odbavovací haly, do které zatéká.

Z části jsou investiční akce financovány ze zdrojů Evropské unie. Vedle investic do modernizací, které zahrnují velké rekonstrukční akce, SŽDC vynakládá každoročně další stovky miliónů korun na běžné opravy nádražních budov a jejich údržbu. Celkové náklady na modernizace, opravy a údržbu by letos měly překonat miliardu korun. Z letošních akcí, které jsou v realizaci, Mojmír Nejezchleb zmínil například realizaci fasády budovy hlavního nádraží v Praze, nádraží Břeclav – 2. etapa. Přibyslav, Havířov, Šternberk nebo Frenštát pod Radhoštěm.

Ing. Marcela Pernicová, náměstkyně generálního ředitele SŽDC pro provozuschopnost dráhy, ve své prezentaci uvedla, že i v rámci těchto aktivit SŽDC vnímá nedostatek projektantů, kteří by takto rozsáhlé modernizace byli schopni v požadované kvalitě a čase projekčně připravit.

Množství konkrétních informací o přípravách a realizacích investičních akcí na výpravních budovách poskytli Ing. Petr Hofhanzl – Stavební správa západ SŽDC resp. Ing. Miroslav Bocák – Stavební správa východ SŽDC. Těšit na modernizované budovy svých nádraží se tak mohou již brzy například v Českých Budějovicích, kde bude v prosinci 2019 vypsána soutěž na realizaci. Rekonstrukce památkově chráněné budovy za 585 milionů korun s sebou přinese komplexní revitalizaci interiéru a exteriérů, nové pokladny, čekárny, komerční prostory a WC, ale taktéž revitalizaci okolních prostor (parkování a cyklověž). Objekt bude využívat jak SŽDC, tak i Policie ČR.

Ve východní části naší země se pak nové výpravní budovy dočkají například v Pardubicích, Hanušovicích, Opavě nebo Šternberku a dalších místech. „Záměrem je přizpůsobit osobní nádraží požadavkům současné železniční dopravy a jejím návaznostem na ostatní druhy dopravy a tím zvýšit konkurenceschopnost osobní železniční dopravy a vytvářet podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Dlouhodobou vizí jsou osobní nádraží v technickém, provozním i estetickém stavu, který odpovídá nárokům moderní dopravy,“ uvedl v rámci své přednášky Miroslav Bocák.

Další velice zajímavou přednášku si připravil Ing. Kamil Bednařík z METROPROJEKT Praha a. s. Ten přítomné seznámil s plány na realizace stanic a zastávek na trati Praha – Letiště – Kladno. Těch bude celkem 16. Aktuálně probíhá zpracování dokumentací pro územní řízení a probíhající územní řízení dílčích staveb. Na téma Legislativa v přípravě rekonstrukcí výpravních budov hovořila Ing. Alena Heinišová, ředitelka odboru přípravy staveb SŽDC. „Nároky při přípravě staveb jsou značné, především v oblasti znalosti požadavků, legislativy, vzájemné koordinace a ekonomické obhajitelnosti. Výsledkem by na konci měly být promyšlené a optimalizované budovy, a to i z provozního hlediska, které splňují potřeby provozovatele a cestující veřejnosti ve 21. století,“ uvedla Alena Heinišová.

Na téma „Význam pražských nádraží pro metropoli“ vystoupil Ing. Lukáš Tittl z IPR Praha. Ten, mimo jiné uvedl, že Praha má aktuálně 25 žijících obyvatel na hektar. V případě Vídně je to 45, Kodaně 68 a Barcelony 158 osob na hektar. „Počítáme do dalších let s růstem počtu obyvatel. Růst bude i počet lidí, kteří budou využívat železnici. Význam nádraží proto dále poroste,“ uvedl Lukáš Tittl.

Detailně pak o rekonstrukci nádražní budovy a nové odbavovací haly pražského hlavního nádraží a aktuální přeměně hovořili Ing. Pavla Urbánková ze Stavební správy západ SŽDČ a Ing. Ondřej Kafka ze SUDOP PRAHA a. s. Jak uvedla Pavla Urbánková, v letech 2006 až 2010 prošla nová odbavovací hala rekonstrukcí. Rekonstrukce řešila pouze interiéry, neřešila však zatékání do objektu. V letech 2017 – 2018 provedeno několik stavebně technických průzkumů za účelem zjištění příčin a důsledků zatékání do stropníchkonstrukcí a navrženy dílčí opravy, které nebyly zatím realizovány. „V roce 2019 SŽDC zadala do investičního plánu komplexní rekonstrukci zastropení nové odbavovací haly. Důvodem rekonstrukce je dlouhodobé zatékání do konstrukce z prostor magistrály a parkoviště, které tvoří v převážné části vnější povrch zastropení. Předmětem stavby je komplexní rekonstrukce železobetonové části stropu a rekonstrukce mostního svršku v celé ploše zastropení (vozovkového, chodníkového a hydroizolačního souvrství a odvodňovacího systému). V srpnu 2019 byla podepsána smlouva na statické posouzení a diagnostiku železobetonové části stropní konstrukce. Zadané statické posouzení a diagnostika bude společně s dříve zpracovanými stavebně technickými průzkumy podkladem pro zpracování projektu na komplexní rekonstrukci,“ dodala. Ondřej Kafka se pak zaměřil například na prodloužení podchodů hlavního nádraží v Praze a realizaci nového, 8. nástupiště.

Závěr konference byl ve znamení dalších pražských investičních projektů – Masarykova nádraží a Smíchovského nákladového nádraží. Ing. David Ježek ze Stavební správy západ SŽDC zasadil plány na modernizaci Masarykova nádraží do kontextu železniční trati Praha – Kladno. Jde vlastně o dva projekty v jednom. Cílem je vybudování železnice na letiště a moderní kapacitní trať mezi Prahou a největším středočeským městem Kladnem. „Druhé nejvytíženější nádraží v Praze, kde denně projde kolem 40 tisíc lidí a odbaví se téměř 350 vlaků, projde komplexní modernizací své stanice. Dojde k propojení s dynamicky rozvíjejícím se prostředí (ulice Hybernská, Na Florenci a Opletalova) a výstavbě nového zastřešení a nástupiště pro cestující. Chybět nebude ani zřízení bezbariérového přístupu,“ uvedl David Ježek. Mimochodem, v rámci rekonstrukcí a oprav by se měl postupně zlepšovat i bezbariérový přístup do všech nádražních budov a na nástupiště ve správě SŽDC. V současnosti má bezbariérový přístup 37 procent nádražních budov, které se nacházejí na koridorových tratích. Po rekonstrukcích, které SŽDC v současnosti připravuje nebo realizuje do roku 2025, by to mělo být 45 procent budov. U nástupišť by se podíl s bezbariérovým přístupem měl zvýšit až o 20 procent na 73 procent.

Plno krásných vizualizací budoucího stavu prezentoval v rámci své přednášky Petr Palička, generální ředitel Penta Real Estate ČR. Ten přítomným ukázal, jak si Masarykovo nádraží představuje světoznámá architektka Zaha Hadid. Výstavba by měla začít v roce 2022 a skončit v roce 2024. Ing. Petr Vaníček ze Stavební správy západ SŽDC prezentoval taktéž velké množství obrázků a vizualizací. Tentokrát se posluchači seznámili s plány na změnu Smíchovského nádraží. Součástí akce za téměř 800 milionů korun bude rekonstrukce železniční stanice a nádražní budovy, a to včetně koordinace s multimodálním dopravním terminálem. Na jeho přednášku navázal Ing. Igor Klajmon, ředitel pro development, Sekyra Group, a. s. Detailně popsal proměnu lokality smíchovského nákladového nádraží v multifunkční čtvrť Smíchov City. Místo by zde měla najít i centrála České spořitelny.

Prostor pro vystoupení před plénem měli na prvním ročníku konference Nádraží i nejvýznamnější partneři. Richard Vodička z mmcité+/designcité+ hovořil na téma Veřejný prostor a dopravní infrastruktura. Ing. Stanislav Smetana, marketingový ředitel BASF Stavební hmoty Česká republika s. r. o., se zaměřil na komplexní řešení pro rekonstrukce nádraží, se kterou přichází na trh jeho firma.

Vysokou úroveň akce, a to jak společenskou, tak i informativní, podtrhl zvýšený zájem partnerů, kteří se v rámci konference Nádraží 2019 prezentovali: SŽDC (pořadatel), BASF (generální partner), BRENS EUROPE, Metrostav, mmcite+, Penta, Remmers, Sudop Praha (hlavní partneři), Konstrukce Media, Sekurkon (organizátoři), Silnice Železnice, Konstrukce (mediální partneři).

Dalšími partnery akce se staly: MC-Bauchemie, EDIKT, BRISPOL, Callida, Swietelsky stavební, EXCON, METROPROJEKT Praha, HOME Lighting, MORAVIA CONSULT Olomouc, SIKA CZ, Skanska a G4D.