V Českých Budějovicích by chtěl žít každý…

Vizualizace Multifunkční haly Dlouhá louka Vizualizace Multifunkční haly Dlouhá louka

Přesnou replikou z kultovní hry Divadla Járy Cimrmana (Záskok) jsme začali rozhovor s Ing. Františkem Konečným, Ph.D. – od listopadu 2014 náměstkem primátora Statutárního města České Budějovice. První otázka totiž zněla… „Jak byste charakterizoval své město z hlediska architektury, stavebního rozvoje a plánů pro rozvoj…?“ A odpověď zněla: „V Českých Budějovicích by chtěl žít každý…“

V letech 1978 – 1983 studoval na ČVUT Praha (Stavební fakulta) – obor Automatizované systémy řízení v investiční výstavbě a technickém rozvoji (systémové inženýrství). V letech 1997 a 1998 absolvoval Univerzitu Karlovu (Právnická fakulta, specializační studium stavebního práva). Mezi roky 2008 až 2013 si vzdělání doplnil o doktorské studium na ČVUT Praha (Stavební fakulta – studijní program Stavební inženýrství, obor Systémové inženýrství ve stavebnictví). Před svým současným působením byl v letech 2014 a 2015 externím poradcem ministryně Ministerstva pro místní rozvoj Věry Jourové. František Konečný je členem dopravní komise Svazu měst a obcí, členem České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, je místopředsedou Oblastního výboru ČKAIT v Jihočeském kraji.

Každé město si schvaluje plány územního rozvoje, strategické plány na určité konkrétní období…
Ano a stejně tak je tomu i u nás. Město má schválený Strategický plán, na kterém se podílela celá řada významných firem a osobností Českých Budějovic. Máme také zpracován Integrovaný plán dopravy a Inteligentní systém řízení dopravy. V letošním roce budeme tvořit Strategii Městské hromadné dopravy do roku 2025. Z hlediska dlouhodobých plánů z dřívějška se nám podařilo vše a doufám, že i nadcházející roky budou stejně úspěšné.

Které stavby, financované z veřejných zdrojů z posledních let, byste vyzdvihl a proč?
Bohužel, za posledních třicet let se nepostavila z veřejných zdrojů žádná významná stavba z kategorie „občanské výstavby“, jen nový most přes Vltavu a dopravní stavby. Se soukromými investory a developery je spolupráce velmi dobrá a jejich projekty jednoznačně přispívají k rozvoji města.

Jaké úkoly před městem v oblasti územního rozvoje a plánování stojí? Jaká je vize města na další léta?
Aktuálně jsme ve fázi vypsání soutěže na nový územní plán města. Máme v plánu například výstavbu nového divadla s hudebním sálem, výstavbu multifunkční haly, nájemní byty pro občany a areál vodního světa (aquaparku). Chystáme i dopravní obchvaty města a dálniční obchvat D3.

Pojďme konkrétně… V jakém stádiu jsou Vámi zmiňované stavby?
V případě Multifunkční haly Dlouhá louka se nacházíme ve fázi před vypsáním soutěže na zhotovitele stavby. V rané přípravě je stavba divadla a aquaparku. Počítáme taktéž s výstavbou domova pro seniory.

Stranou nechceme zůstat ani v případě sportovního vyžití našich občanů. Chystáme proto postavit atletický koridor a několik menších hal u našich základních škol. Pro výkon státní správy by měl časem sloužit nový objekt Magistrátu města. Ten by měl vyrůst (po komplexní rekonstrukci) v budově bývalých Žižkových kasáren u vlakového nádraží. V současné době je zpracována projektová dokumentace pro územní rozhodnutí.

Když už se bavíme o výstavbě… Co třeba nová spalovna?
Výstavba zařízení, které by dokázalo energeticky využít komunální odpad nejen z našeho města, ale prakticky z celého Jihočeského kraje je ve fázi diskuzí nad různými variantami umístění. Blíží se rok, kdy nebudeme moci ukládat odpad na skládky, proto na toto téma probíhají již delší dobu intenzivní jednání s vedením našeho Kraje.

Chystá se novela stavebního zákona, co byste od něj očekával nejvíce?
Především maximální zjednodušení a zkrácení získání příslušného povolení k realizaci stavby. Teze nového zákona předložené Ministerstvem pro místní rozvoj jsou podle mého názoru správné. Myslím si, že k tomu mám snad co říci… 30 let jsem totiž pracoval v oblasti stavebního práva.

Z oblasti pozemních staveb pojďme krátce ke stavbám dopravního charakteru.
Již jsem naznačil plány na dálniční obchvat města. Na část je již předáno staveniště a stavba je zahájena, v případě další části čekáme na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Do budoucna by měla vyrůst kolem města tzv. Severní spojka, Jižní tangenta, chystáme podjezd pod nádražím, výstavbu záchytných parkovišť při vjezdech do města, nový most přes řeku Vltavu v jižní části města a podobně.

Je město z hlediska dopravní infrastruktury něčím specifické, více komplikované než jiná větší města?
Disponujeme poloviční výměrou území (55 km2) než jiná krajská města. Přitom však máme po Praze nejvíce automobilů na obyvatele.

Kterou stavbu dopravního charakteru byste z poslední doby vyzdvihl a proč?
Po více než deseti letech obstrukcí několika jednotlivců z řad obyvatel města, se podařilo zrealizovat propojení mezi sídlišti Máj a Vltava. Předchozí radnice se o to snažily dlouhá léta bohužel bezúspěšně.

S dopravou souvisí například i problematika parkování, rozvíjí se elektromobilita… Co chystáte v této oblasti?
Městská hromadná doprava v Českých Budějovicích letos oslaví 110. narozeniny. V prvních desetiletích propojily tramvaje centrum města s předměstími a nádražím, v padesátých letech je nahradily trolejbusy, avšak od 80. let minulého století veřejná doprava z historického jádra úplně vymizela. Podařilo se ji vrátit zpět až na sklonku roku 2018 jako součást širšího projektu parkovacích zón, záchytných parkovišť a nových linek MHD, a to hned v nejmodernější podobě cyklicky dobíjeného elektrobusu.

V roce 2017 byly v Českých Budějovicích po více než desetiletém „přešlapování“ zrealizovány parkovací zóny na části Pražského předměstí. I přes dlouholetý odpor obyvatel této části města a po problémech při vlastní realizaci, se podařilo vše zrealizovat tak, že drtivá většina obyvatel je dnes s tímto systémem maximálně spokojená. V roce 2019 je připravena realizace další etapy a v letech 2020 a 2021 budou dokončeny parkovací zóny ve všech plánovaných částech města.

Společně se zřizováním parkovacích zón řešíme parkoviště P+R a P+G. Při vjezdu do již zřízené parkovací zóny bylo otevřeno záchytné parkoviště „Jírovcova“ pro 185 automobilů, které bude v letošním roce rozšířeno na celkovou kapacitu 440 parkovacích míst. Město má vytipovány  další lokality při vjezdu do města, kde budou do roku 2022,ve vazbě na otevření dálničního obchvatu města, zřízena další záchytná parkoviště s cílovou kapacitou přes 5 000 míst.

Současně se zřízením záchytných parkovišť je také nutno řešit dopravu z parkoviště do centra města…
Samozřejmě. Ze stávajícího záchytného parkoviště „Jírovcova“ jezdí v současnosti do centra města (náměstí Přemysla Otakara II.) a k vlakovému i autobusovému nádraží elektrobusy střední velikosti (délka 8,9 metru, kapacita 45 osob) v intervalu 10 minut. Z parkoviště do historického centra města je přeprava zdarma.