Články

Je důležité věřit vyšší myšlence a vytrvat, i když se vám nedaří. Tvrdě pracovat a nevzdat se. Čekat na úspěch, který se zákonitě dostaví, až uzraje čas. Své o tom ví architekt Pavel Horák, jenž dřevostavbám profesně zasvětil celý svůj život. Za více jak 20 let prošly velkým vývojem technologie, materiály a pomalu se také měnilo uvažování lidí. Vsadit na dřevostavby se mu vyplatilo, nejde o módu, ale o životní styl.

Největší oborová studentská soutěž v České republice zaměřená na dřevěné stavění spustila možnost přihlášek do 11. ročníku. Soutěž Stavby s vůní dřeva organizuje Nadace dřevo pro život. Smyslem je dát prostor studentům, aby veřejně prezentovali svůj talent, upozornit na výhody dřevěných staveb a důležitost využívání dřeva jako obnovitelné suroviny. Studenti budou motivováni finančními i věcnými odměnami v celkové hodnotě 220 000 Kč.

Téma požární ochrany dřevěných staveb je u nás stále velmi živé a stále se o něm velmi málo ví. Knihu Požární odolnost dřevěných konstrukcí vydali mladí výzkumníci z ČVUT Jakub Šejna s Lukášem Blesákem letos na konci léta a do několika týdnů byla vyprodaná. Po podobně srozumitelných publikacích, které dávají dohromady aktuální poznatky z celého světa, je zkrátka hlad.

Mapovali jsme, jak vnímají Zelenou dohodu neboli Green Deal zástupci důležitých firem českého stavebnictví. Ptali jsme se zhotovitelů, developerů, architektů i investorů na stejnou otázku: 

Zeptáte-li se kdekoli v Česku na ulici náhodného člověka, z jakých materiálů se staví dům, devět z deseti oslovených řekne „cihla, beton“. Kdybyste stejný průzkum realizovali ve Švédsku, Finsku nebo Estonsku, tři čtvrtiny lidí by zmínily jako základní stavební materiál také dřevo. Jak je to možné?

Jan Řežáb, nositel inženýrského titulu v oboru management a ekonomika ve stavebnictví, se před zhruba dvaceti lety rozhodl, že začne stavět domy. Jiné, než bylo do té doby zvykem.

Nejvyšší budova ze dřeva má 86,6 metru, nachází se v Milwaukee v americkém Wisconsinu. Nebude to dlouho trvat a výškou ji překoná další dřevěný mrakodrap ve Švýcarsku, ten by měl mít těsně pod stovku metrů. A v Česku? Výškový limit na dřevostavby je neúprosný: 12 metrů.

V druhé části rozhovoru s Jakubem Klaškou, architektem pracujícím v Londýně ve studiu Zaha Hadid Architects, jsme se zaměřili hlavně na Masaryčku. Tvrdí, že je to úžasné území a že se přestavbou neuvěřitelně pozvedne. Má také rád dřevo jako stavební materiál. Chtěl by ho vrátit do měst, kam odjakživa patřilo...

Když Zaha Hadid sestavovala tvůrčí tým pro architektonickou soutěž o podobu území u Masarykova nádraží, jako hlavního architekta jmenovala Jakuba Klašku. Čecha, kterého poznala ve Vídni na univerzitě, kde učila, a jehož roku 2010 přivedla do svého ateliéru v Londýně. A tu soutěž vyhráli.

Abychom mohli dobře pochopit všechna specifika, která se k jednotlivým fázím existence dřeva vážou, vytvořili jsme posloupnost procesu, zjednodušeně od semínka po recyklaci. Vyznačili jsme 10 klíčových bodů, k nim jsme přiřadili významné podniky a oslovili jejich vedení.