Soutěž Dřevěná stavba roku 2023 vyhlásila své vítěze. Z celkem 82 přihlášených soutěžících bylo vybráno 11 nejlepších děl odbornou porotou a veřejností. Foto: Jeden z vítězů - Kloboucká lesní.
Soutěž Dřevěná stavba roku 2023 vyhlásila své vítěze. Z celkem 82 přihlášených soutěžících bylo vybráno 11 nejlepších děl odbornou porotou a veřejností. Byla vyhlášena i speciální Cena Ministerstva průmyslu a obchodu. Firmy soutěžily v šesti kategoriích, které zahrnovaly malé a velké dřevěné konstrukce, dřevěné budovy nebo interiéry s dominantním využitím dřeva. Do některých kategorií bylo možné přihlásit pouze návrhy, zatímco v jiných se hodnotily hotové realizace.
Soutěž pravidelně pořádá společnost Nadace dřevo pro život s cílem propagovat zvýšené užívání dřeva ve stavebnictví a budovat pozitivní vnímání celého lesnicko-dřevařského sektoru. Stanislav Polák, ředitel Nadace, zdůrazňuje význam dřeva a jeho využitelnosti: „Díky udržitelnému hospodaření v českých lesích jde o nejcennější obnovitelnou surovinu a materiál budoucnosti.“
V letošním 13. ročníku byla oceněna jízdárna v Kladrubech nad Labem, již přihlásil LAPLAN. Dále rozhledna Závist ateliéru Huť architektury Martin Rajniš, Včelín od DŘEVOSTAVEB BISKUP, Pasivní ZŠ s alternativním způsobem výuky od ARCHCON atelier, Administrativní budova Kloboucké lesní, Pivnice na Štokách rodinného pivovaru Bernard, Penny Market Skuteč od A2 Timber a také Srub Bedřichov realizovaný Kanadskými sruby Tábor. Mezi oceněnými menšími projekty byl Domek na vodě Ateliéru Unipark a dále Český tiny house od WOOD MOOD (pod značkou Český Tiny House).
SOUTĚŽNÍ KATEGORIE A CHARAKTERISTIKA POROTY
- Malé dřevěné konstrukce – realizace (hodnoceno jen veřejností).
- Velké dřevěné konstrukce – návrhy (odborná porota/veřejnost).
- Velké dřevěné konstrukce – realizace (odborná porota/veřejnost).
- Dřevěné budovy – návrhy (odborná porota/veřejnost).
- Dřevěné budovy – realizace (odborná porota/veřejnost).
- Dřevěné interiéry – realizace (odborná porota/veřejnost).
- Cena Ministerstva průmyslu a obchodu.
Všem výhercům jsme položili stejné otázky. Zajímalo nás, zda se například jejich vítězná stavba liší od jiných, které v minulosti navrhovali, projektovali či stavěli a kde k nápadu přišli? S jakými výzvami se setkávají při výstavbě ze dřeva nebo které trendy v oblasti dřevostaveb následují? Přinášíme vám jejich inspirativní odpovědi a vhled do trendů v oblasti dřevostaveb.
Vítěz veřejného hlasování v kategorii Malé dřevěné konstrukce – realizace
Na otázky odpovídal Ctirad Sára. |
 |
Jak jste dospěli k nápadu pro tuto realizaci?
Naším cílem bylo vytvořit tiny house, který bude nabízet možnosti kvalitního, dostupného bydlení pro mladé lidi a zároveň bude možné tento typ domku použít také pro krátkodobé pronájmy. Inspirace vychází ze skandinávského designu a minimalismu.
Liší se něčím vítězná stavba v soutěži od těch, které jste navrhovali v minulosti?
Většinu našich zakázek připravujeme zákazníkům na míru, stavíme tedy na klíč. U tohoto domku jsme se však rozhodli pro kompletní realizaci podle svých představ. Chtěli jsme postavit vzorový dům, skrze který bychom ukázali naši kvalitně odvedenou práci. Konstrukčně se neliší od ostatních zakázek, rozdíl je v tom, co všechno jsme mohli ovlivnit.
Používáte dřevo jako hlavní stavební materiál ve svých návrzích. Jaké jsou klíčové aspekty, které musíte vzít v úvahu?
Líbí se nám využití dřeva jako hlavního nosného prvku celé konstrukce. Zároveň nás baví propojení tohoto materiálu s designem interiéru a exteriéru. Snažíme se jej využívat v maximální míře.
Vždy musíme pracovat s pevnostním konstrukčním řešením tak, abychom domek mohli v pořádku převézt k našim zákazníkům a zároveň si byli jisti, že transport nejen vydrží, ale celá konstrukce se nepohne ani o milimetr. Důkazem toho je, že se nebojíme převážet dům kompletně hotový na klíč včetně obkladů a nábytku.
Jaký byl váš přístup k designu, v němž jste využili charakteristiky dřeva k vytváření unikátních a funkčních prostor?
Zapojení designu do navrhování a tvorby je pro nás klíčové. Vždy přemýšlíme, aby věci nejenom hezky vypadaly, ale především byly funkční a maximálně plnily svůj účel. U našich tiny housů se při navrhování individuální nabídky snažíme vždy maximálně využít veškerý prostor, aby celkové řešení bylo chytré a nenápadné.
S jakými výzvami se setkáváte při výstavbě ze dřeva a jak je překonáváte?
Nejde o výzvy, protože se dřevem pracujeme roky. Spíše rádi hledáme nové možnosti, které úpravy dřeva a práce s ním nabízí.
Jaký bude mít tento projekt vliv na okolní prostředí, krajinu, komunitu?
Celkově tiny housy vnímáme jako současný trend a jejich obliba ještě vzroste. Je to dáno elegantním řešením výroby a použitím. Aktuální, ale i budoucí situace ukáže, že tyto stavby jsou lepší variantou dostupného bydlení pro mladé lidi.
Jaké jsou nejnovější trendy v oblasti dřevěné architektury a v čem je následujete?
Řekli bychom, že minimalismus. Tento trend tu sice je už nějakou dobu, ale my ho vnímáme jako životní postoj, kterým se lidé ubírají. Důvodem může být ekologie nebo jen potřeba žít více v klidu a chtít mít méně. Převládá většinou kombinace požadavků, ty hlavní jsou být v souladu s přírodou a mít plný komfort. Takový je náš český tiny house.
Vítěz veřejného hlasování v kategorii Velké dřevěné konstrukce – návrhy
Na otázky odpovídala Michaela Švancarová. |
 |
Jak jste dospěli k nápadu pro tento návrh?
Zážitkové ubytování je v současnosti velmi žádané. Chtěli jsme vytvořit nejen zajímavý design, který vypadá dobře na fotkách, ale i opravdový zážitek. Tak jsme domek umístili na vodní hladinu.
Liší se něčím vítězná stavba v soutěži od těch, které jste navrhovali v minulosti?
Tato konkrétní stavba je nejnovější z našeho portfolia domků pro zážitkové ubytování. Od malého designového domku stojícího v lese, který je sice krásný, soběstačný a na opravdu pěkném místě, ale zásadně se neliší od mnoha konkurenčních malých staveb, jsme se postupně přesunuli k originálnějším zážitkům.
Začalo to domkem zavěšeným v korunách stromů a teď plaveme na vodě.
Používáte dřevo jako hlavní stavební materiál ve svých návrzích. Jaké jsou klíčové aspekty, které musíte vzít v úvahu?
Důležité je pro nás vytěžit mnohaleté zkušenosti s prací se dřevem. Výběr konkrétního druhu souvisí s typem konstrukce. Se skutečností, jak se dřevo chová v různém prostředí, a s jeho dostupností. Samozřejmě se díváme i na komfort při užívání, na životnost i estetiku.
Jaký byl váš přístup k designu, v němž jste využili charakteristiky dřeva k vytváření unikátních a funkčních prostor?
Jde o velmi malou stavbu plovoucí na vodě, design je proto minimalistický. V projektu jsme řešili každý milimetr prostoru a všechny objekty i jejich poloha má svůj vlastní smysl. Zároveň se návštěvník musí cítit příjemně.
S jakými výzvami se setkáváte při výstavbě ze dřeva a jak je překonáváte?
Dřevo je organický materiál. Žádný kus není stejný a každá stavba je originál. Výzvou je pro nás například neobvyklé místo nebo specifické požadavky klienta. Často se stává, že náročné zadání vyžaduje opravdu kvalitní a originální návrh na míru a to nás baví.
Jaký bude mít tento projekt vliv na okolní prostředí, krajinu, komunitu?
Domek je umístěný v nedotčené přírodě, je soběstačný a nenápadný. Do krajiny by měl přirozeně zapadnout a neupozorňovat na sebe. Člověk je zde na návštěvě, hlavní roli hraje příroda.
Jaké jsou nejnovější trendy v oblasti dřevěné architektury a v čem je následujete?
Dřevěné stavby jsou čím dál víc oblíbené. Snažíme se klientům ukázat, že dřevěné stavby už dávno nejsou jen sruby a roubenky. Kombinace různých druhů dřeva s dalšími materiály nám umožňují lépe využít vlastností dřeva a tvořit originální design.
Vítěz odborné poroty v kategorii Velké dřevěné konstrukce – návrhy
Na otázky odpovídala architektka Lenka Lackovičová. |
 |
Jak jste dospěli k nápadu pro tento návrh?
Velkou hmotu jízdárny umísťujeme v areálu Střední školy chovu koní a jezdectví tak, aby navázala na již existující budovy a zároveň respektovala dominantu internátu, který nese prvky bruselského stylu.
Klíčová je jezdecká plocha 60 × 25 m, která studentům umožní plnohodnotný výcvik i pořádání soutěží. Společně pod jedním zastřešením je navržena i tribuna pro diváky a zázemí haly. Stavební program vytvořil nárok na rozpon střešní konstrukce na 30 metrů, který jsme vyřešili návrhem dřevěných lepených vazníků. Hala je nevytápěná, větraná přirozeně i nuceně a jezdecký povrch je uměle zavlažován.
Liší se něčím vítězná stavba v soutěži od těch, které jste navrhovali v minulosti?
Návrh jízdárny měl mnohá specifika, s nimiž se v běžné praxi architekt setká spíš výjimečně. Je to velmi specifický provoz s mnoha požadavky na prostory i konstrukce. Velkou výzvou bylo také navrhovat stavbu v těsné blízkosti chráněného území UNESCO.
Z hlediska konstrukcí a materiálů se stavba snaží být co nejvíce aktuální, na druhou stranu ale má být její vzhled nadčasový, takový, který se nenechává ovlivnit změnami trendů.
Používáte dřevo jako hlavní stavební materiál ve svých návrzích.Jaké jsou klíčové aspekty, které musíte vzít v úvahu?
Existují typy objektů, pro které je dřevěná konstrukce vyloženě výhodná. Jde o provozy, jež jsou pro běžné materiály vysoce korozivní, například bazénové haly nebo sklady posypové soli. Pro některé typy provozů je dřevo potom materiálem, který k němu přirozeně patří. Jako tomu bylo v případě jízdárny.
Ať už volíme dřevěné konstrukce z důvodu prostředí, nebo jeho pozitivních estetických přínosů, existují limity pro jeho použití. V případě halových objektů jsou limitem rozměry vazníků a jejich statické schéma. Zvolené řešení musí být promyšleno včetně detailů, způsobů kotvení a povrchových úprav. Všechny jmenované aspekty mají dopad jak na cenu konstrukce, tak její životnost, což jsou nejdůležitější kritéria pro investora i pro samotný provoz navrhovaných objektů.
Jaký byl váš přístup k designu, v němž jste využili charakteristiky dřeva k vytváření unikátních a funkčních prostor?
Dřevěné prvky jsou zastoupeny téměř ve všech částech stavby a vytváří příjemné prostředí studentům i koním. Hala je navržena jako jednotrakt z deseti příčných modulů s rozponem konstrukce 30 metrů. Konstrukce jízdárny je navržena jako rámová konstrukce z lepeného lamelového dřeva GL24h u hlavních nosných prvků. Doplňkové nosné konstrukce jsou pak z rostlého dřeva C24. Ztužení objektu je realizováno soustavou ocelových táhel. Fasáda, střecha i lambrína jsou ze dřeva.
S jakými výzvami se setkáváte při výstavbě ze dřeva a jak je překonáváte?
Jsou to celkem běžné úkoly, s nimiž se projektant setkává u všech staveb. Jde například o optimalizaci při návrhu samotné konstrukce. V našem prostředí i o nalezení řešení, které dodrží požadavky našich právních předpisů a projde schvalovacím procesem.
Jaký bude mít tento projekt vliv na okolní prostředí, krajinu, komunitu?
Krajina byla jednou z hlavních motivací pro návrh nové jízdárny. Budoucí jezdci na koních a chovatelé koní dosud absolvují odborný výcvik v plechové jízdárně, která je nejenom prostorově a technicky nedostatečná, ale především narušuje krajinný ráz v místě, jež se díky unikátnímu systému pastvin, kanálů, cest či alejí dostalo v roce 2019 pod ochranu UNESCO.
Stará hala by se měla v budoucnu zbourat a nová vznikne v areálu školy, kde se budoucí odborníci na koně vzdělávají. Byť je toto místo už mimo chráněné území, pořád se takto velká stavba uplatňuje v dálkových pohledech.
Nový objekt jsme zasadili do parkové úpravy mezi vzrostlé stromy a fasádu i střechu pokryli dřevěnými prvky, jež zůstanou bez povrchové úpravy. Časem dřevo zašedne a splyne s okolím. I pro nácvik jezdectví má stavba zásadní význam. Svým řešením a rozměry umožní studentům přípravu pro budoucí soutěže a závody v kvalitních soudobých podmínkách.
Jaké jsou nejnovější trendy v oblasti dřevěné architektury a v čem je následujete?
V návrzích usilujeme o potenciál v prefabrikaci dřevěných systémů, a to jak v bytové výstavbě, tak v průmyslu. Dále se snažíme pracovat s hybridními konstrukcemi, kde jsou využívány vlastnosti vícero materiálů, jako je třeba kombinace dřevo–beton.
Vítěz odborné poroty v kategorii Velké dřevěné konstrukce – realizace
Na otázky odpovídal MgA. David Kubík. |
 |
Jak jste dospěli k nápadu pro tuto realizaci?
Oslovil nás jako „rozhlednáře“ starosta Dolních Břežan Věslav Michalík. Snažili se více zviditelnit opidum shora, vybudovat něco pro lidi. Následovala 10 let dlouhá cesta ke stavebnímu povolení a podařilo se. Nyní na rozhlednu lidé rádi chodí a užívají si krásný výhled.
Liší se něčím vítězná stavba v soutěži od těch, které jste navrhovali v minulosti?
Z těch nepočítaně návrhů rozhleden, které jsme měli v šuplíku, je právě tahle jednou z nejkonzervativnějších. Nemělo tam být nic navíc – trojboký nosník, prostorově ztužený ocelovými táhly… Měl to být takový návrh, aby nenarazil ani na veřejné mínění, ani na vysoké stavební náklady.
Používáte dřevo jako hlavní stavební materiál ve svých návrzích. Jaké jsou klíčové aspekty, které musíte vzít v úvahu?
Aby vše dobře dopadlo a dávalo smysl, je třeba si hlídat trvanlivost, tedy ochranu před vodou. Vodorovné prvky konstrukce je nutné např. oplechovat, ze svislých voda vytéká. Také je třeba si dávat pozor na souběh prvků, aby nikde voda nestála. Pracujeme s modřínovým dřevem, které je z českých jehličnatých nejtrvanlivější. Další specifikum představují spoje. Jak říká náš statik: „Škoda, že se dřevo nedá svařovat.“ Dimenze přípojů definují finální podobu stavby.
Jaký byl váš přístup k designu, v němž jste využili charakteristiky dřeva k vytváření unikátních a funkčních prostor?
Člověk by si myslel, že rozhledna je typ konstrukce, která si zaslouží ocel nebo kámen. Zkoušet stavět ji ze dřeva je trochu pošetilé, ale stojí to za to. Jde o dobrodružnou a napínavou cestu. Dřevo má v sobě suky, různě roste, pracuje a nemá rádo vodu. My jsme ale na něj od nepaměti zvyklí, je nám blízké. Ocel studí, dřevo ne. Dřevo je lehké, pružné, voní, má přírodní strukturu. Také nemusíte pálit uhlí, těžit rudu, abyste ho získali, a jaká je to radost, když roste!
S jakými výzvami se setkáváte při výstavbě ze dřeva a jak je překonáváte?
Spoje a požární normy, ochrana proti vodě, asi i cena. Bohužel fakt, že dřevo je ekologický materiál se zápornou uhlíkovou stopou, se nikterak do ceny nepromítá.
Jaký bude mít tento projekt vliv na okolní prostředí, krajinu, komunitu?
Osobně vidím, jak rozhledna na Závisti přitahuje lidi. Kohokoli jsem tam potkal, všichni si ji moc pochvalovali, i mé děti. Ty bukové lesy jsou tam nádherné. Cokoli, co člověka odlepí od televize nebo mu zvedne hlavu od mobilu, má smysl. Je to návrat k přírodě. Nedovedu si představit, že by výletníci přišli k betonové nebo ocelové rozhledně, tam ne.
Jaké jsou nejnovější trendy v oblasti dřevěné architektury a v čem je následujete?
Líbí se mi staré způsoby práce se dřevem jako za našich dědů. Vrchol tesařiny byl v gotice, když se podíváme na dlabané tesařské spoje či krovy katedrál. Prý měli něco jako krumpáč, který byl na konci ostrý jako dláto. Jedna strana kolmá, druhá svislá. Takže dlabání šlo velmi rychle – jen si to ve vzduchu otočili a udeřili, vedlo to ale k vysoké úmrtnosti na stavbě.
Obecně bych řekl, že obor ovládla SEMA a CNC opracování dřeva. Mění se legislativa, takže snad už brzy někdo ocení neutrální CO2 stopu dřeva. Doba se rychle vyvíjí. Lidi už přišli na to, že jednodušší je baterie v autech vyměnit jako u akuvrtačky než je zdlouhavě nabíjet. Také umělá inteligence má pozoruhodné výsledky – umí číst lidské myšlenky z magnetické rezonance mozku a učit se z nich. Nové trendy přicházejí a my si je všichni budeme muset osvojit.
Vítěz odborné poroty i veřejného hlasování v kategorii Dřevěné budovy – návrhy
Na otázky odpovídala Ing. Irena Truhlářová. |
 |
Jak jste dospěli k nápadu pro tento návrh?
Oslovili nás klienti s poněkud netradičním zadáním – navrhnout alternativní školu. Hmotové a dispoziční řešení vycházelo z potřeb klientů a také z energetického konceptu.
Liší se něčím vítězná stavba v soutěži od těch, které jste navrhovali v minulosti?
Rozdíl je zejména v rozsahu a zaměření. Dříve jsme se soustředili převážně na rezidenční projekty, nyní se posouváme k občanské výstavbě. V současné době jsou právě dřevostavby i v této oblasti stále častější. Nové pro nás bylo konzultovat návrh s větším týmem lidí, kteří přicházeli se svými podněty z praxe.
Používáte dřevo jako hlavní stavební materiál ve svých návrzích. Jaké jsou klíčové aspekty, které musíte vzít v úvahu?
Velký důraz klademe na řešení požární bezpečnosti. Vlastně to bývá jedna z prvních věcí, kterou v konceptu řešíme. Vždy si ověříme, kam nás současná legislativa pustí. Dále v úvahu bereme konstrukční možnosti materiálů, tedy vhodné rozpony a estetiku konstrukce. Díky našemu týmu statiků řešíme tyto aspekty v souběhu se studií.
Jaký byl váš přístup k designu, v němž jste využili charakteristiky dřeva k vytváření unikátních a funkčních prostor?
Snažili jsme se v maximální míře přiznávat pohledové dřevo. Díky tomu interiéry působí útulně a přívětivě. V exteriéru rytmus konstrukce zvlněných krytých střech vstupu a terasy vyvažuje funkčně a až stroze pojatou fasádu hlavní hmoty.
S jakými výzvami se setkáváte při výstavbě ze dřeva a jak je překonáváte?
Jako nejzásadnější vnímám vyřešení koncepce požární bezpečnosti, dokládání certifikátů a řešení požárně nebezpečného prostoru. Další výzvou je akustika včetně splnění požadavků na svislé a vodorovné konstrukce, obzvlášť pokud se nechceme omezovat pouze na katalogová řešení určitých výrobců. Návaznosti konstrukcí je nutné promyslet i z pohledu akustických mostů. Velkou pozornost je potřeba věnovat koordinaci technologií – obzvlášť pokud požadujeme větší množství pohledových konstrukcí, musíme dobře promýšlet trasování rozvodů – zejména VZT – a řešit případné kolize. Díky vícevrstvým skladbám stěn (například předstěna / CLT panel / vnější zateplení / větraná mezera-rošt / obklad) se potýkáme se složitějším modelováním objektu ve 3D a řešení navazujících detailů, jako je třeba ostění oken.
Jaký bude mít tento projekt vliv na okolní prostředí, krajinu, komunitu?
Pokud ve výsledku dojde k realizaci projektu, navrhovaný objekt zásadním způsobem promění dnes poměrně zanedbanou lokalitu a vnese do ní život. Odlehčí také přeplněným stávajícím školám v daném městě a nabídne zajímavou alternativu pro rodiny, které hledají nové cesty pro vzdělání svých dětí. Kromě edukace nabídne škola pronájem tělocvičny, nové zájmové kroužky a možnost zdravého stravování pro seniory z okolí. Díky vegetačním prvkům na střechách a fasádě přispěje ke zlepšení mikroklimatu v okolí budovy. Dešťová voda bude jímána na pozemku a používána k zalévání a případně splachování v budově.
Jaké jsou nejnovější trendy v oblasti dřevěné architektury a v čem je následujete?
Dřevo jednoznačně proniká i do větší rezidenční výstavby a do občanských staveb a my cíleně takové zakázky vyhledáváme. Jako vhodný materiál pro tento typ staveb se osvědčily CLT panely, které v našich návrzích používáme již téměř 15 let a máme s nimi rozsáhlé zkušenosti.
Vítěz veřejného hlasování v kategorii Dřevěné budovy – realizace
Na otázky odpovídal Ing. David Javorský. |
 |
Jak jste dospěli k nápadu přihlásit ho do soutěže?
Když jsme vybírali realizaci do soutěžního klání, chtěli jsme stavbu, která bude svými rozměry reprezentovat, co většina našich zákazníků staví. Bude mít zajímavý interiér i citlivě a plně dokončené okolí. Proto jsme zvolili srub Bedřichov, jenž všechny tyto parametry splňuje.
Liší se něčím vítězná stavba v soutěži od těch, které jste navrhovali v minulosti?
Většina objektů, které realizujeme, se zpracovává dle individuálních požadavků zákazníků. Proto je každá originál. Zde bylo výhodou, že majitelé měli jasně vyspecifikované nároky a byli připraveni se stavbě srubu plně věnovat, aby splnila jejich nároky. Vše dotáhli do konce.
Používáte dřevo jako hlavní stavební materiál ve svých návrzích. Jaké jsou klíčové aspekty, které musíte vzít v úvahu?
Zabýváme se výstavbou masivních dřevostaveb – srubů, roubenek a poloroubenek, takže u nás je vždy hlavní konstrukce ze dřeva. U srubů například musíme obzvlášť pamatovat na to, že dřevo pracuje a dům si sedá. Proto je tomu přizpůsobený celý průběh zakázky.
Jaký byl váš přístup k designu, v němž jste využili charakteristiky dřeva k vytváření unikátních a funkčních prostor?
Vždy se snažíme dát prostor dřevu, a to i v interiéru. Nejen přiznáním nosných stěn, ale i pohledovými vnitřními konstrukcemi stropu, krovu či vnitřním vybavením.
S jakými výzvami se setkáváte při výstavbě ze dřeva a jak je překonáváte?
Většinou se jedná o různě staticky náročné konstrukce, které vycházejí z požadavků architektů. Jde o co největší otevřený prostor nebo prosklené plochy. Ve spolupráci s konstruktéry a statiky se pak vždy snažíme najít vhodné řešení, a tím sami sebe posouváme.
Jaký bude mít tento projekt vliv na okolní prostředí, krajinu, komunitu?
Jedná se o stavbu rodinného domu v klidné lokalitě. Žádný významnější vliv na okolí nepředpokládám. Na druhou stranu by ale mohl být inspirací pro další investory v okolí a rozšířit tak sruby do jiných končin.
Jaké jsou nejnovější trendy v oblasti dřevěné architektury a v čem je následujete?
I když se naše stavby mohou zdát mnohým tradiční a bez velkých možností inovací, stále se je snažíme vylepšovat. Musíme reagovat na měnící se požadavky legislativy, energetiky a zákazníků, kdy mnozí z nich vyžadují použití nejnovějších technologií.
Vítěz odborné poroty v
|
 |
Jak jste dospěli k nápadu pro tuto realizaci?
Nápady se rodí různě. Někdy přijde myšlenka rychle, jindy po hodinách dumání nad papírem nebo třeba ráno ve sprše. Vždy ale vychází z pečlivého poznání klienta a jeho potřeb. V případě Kloboucké lesní pochází myšlenka ze schematického řezu, který nejprve připomínal obrys smrku, od něhož jsme se zjednodušováním dostali až k tvaru tradiční stodoly.
Liší se něčím vítězná stavba v soutěži od těch, které jste navrhovali v minulosti?
Všechny projekty, na nichž pracujeme, podléhají přísnému sebekontrolnímu mechanismu, aby byl výsledek co nejlepší. Neexistuje žádný projekt B. To, co je v tomto projektu klíčové, je svoboda a důvěra, kterou jsme od klienta dostali. Díky tomu mohl vzniknout takto skvělý dům.
Používáte dřevo jako hlavní stavební materiál ve svých návrzích. Jaké jsou klíčové aspekty, které musíte vzít v úvahu?
Dřevo používáme tam, kde se to hodí. Nejsme dřevění fanatici. Na dřevostavbách nás nejvíce baví jeho ekologické aspekty, ale i rychlost výstavby a možnost prefabrikace. To z něj dělá materiál budoucnosti.
Jaký byl váš přístup k designu, v němž jste využili charakteristiky dřeva k vytváření unikátních a funkčních prostor?
Každý materiál má svoje specifické vlastnosti, výhody, ale i nevýhody. Naším základním přístupem je vytváření chytrého designu. S materiály pracujeme tak, abychom vždy využili jejich potenciál v co největší míře.
S jakými výzvami se setkáváte při výstavbě ze dřeva a jak je překonáváte?
Největší současnou výzvou jsou přísné požární předpisy a nedůvěra klientů. Ti nově příchozí už ale nemají z dřevěných staveb takový strach a my věříme, že se požární předpisy brzy uvolní. Slovy klasika: „Všechno bude dobré.“
Jaký bude mít tento projekt vliv na okolní prostředí, krajinu, komunitu?
Projekt se hned po započetí stavby stal velkým lákadlem nejen pro návštěvníky z nejbližšího okolí. Mnoho lidí se na něj jezdí dívat a jsou nadšeni. Místní jsou na dům pyšní. Myslím, že objekt odvádí velký kus práce v osvětě staveb ze dřeva. Otevírá lidem mysl a představuje možné aplikace technologie dřevostaveb do moderní architektury. V areálu firmy není největší stavbou a působí, jako by tam stál odjakživa.
Jaké jsou nejnovější trendy v oblasti dřevěné architektury a v čem je následujete?
V Čechách jsme zaspali a společně s dodavatelskými firmami doháníme mezeru, která tu za několik posledních desítek let vznikla. Za obecný trend považujeme aplikaci technologie dřevostaveb nejen v soukromém, ale i ve veřejném sektoru. To, v čem musíme zabrat, jsou nízké výrobní kapacity dřevozpracujících firem, abychom v budoucnosti mohli stavět dřevostavby sami bez pomoci zahraničních firem a dokázali naplnit vzrůstající poptávku.
Vítěz veřejného hlasování v kategorii Velké dřevěné konstrukce – realizace
Na otázky odpovídal Ing. arch. Ivan Drobný z ateliéru DROBNÝ ARCHITECTS a Ing. Jaroslav Jiruška za DŘEVOSTAVBY BISKUP |
 |
Jak jste dospěli k nápadu pro tuto realizaci?
Ivan Drobný: Návrh většinou vychází z místních podmínek situace pozemku, a to z modelace terénu, stromů. V našem případě jde o sevřený kout zahrady v bezprostřední vazbě na les. Tuto lokaci měl klient dlouhodobě ozkoušenou pro umístění včelstev. Klient je totiž další podstatnou veličinou, která v případě souznění umožní vznik kvalitní architektury.
Protože byl stavební program poměrně rozsáhlý, rozhodli jsme se objekt rozdělit na dvě pootočené hmoty. Včelín má nástavková včelstva usazená na ližinách pod přetaženou střechou. V čelním pohledu tak působí otevřeněji a vzhledem k nepravidelnému umístění nástavků i hravě. Oblé tvary se ukázaly vhodnější než hranaté bloky. Navíc se sedlové střechy svým tvarem stylizují do podoby křídla nebo listů stromů. Sloupy jsme nad střechou nastavili volně pokračujícími nástavci. Dosáhli jsme tak efektu špejlí procházejících houskou hamburgeru.
Jaroslav Jiruška: Byli jsme oslovení architektem, zda jsme schopni realizovat takový projekt a především vyřešit konstrukční výzvy. Pro nás to jednoduše byla ideální příležitost pro tvůrčí práci.
Liší se něčím vítězná stavba v soutěži od těch, které jste realizovali v minulosti?
Ivan Drobný: Více než deset let jsem navrhoval finské sruby. V minulém roce realizoval dřevostavbu bungalovu u Prahy. Projekt včelínu byl ale výjimečný – s dodavatelem jsme hledali konstrukční možnosti jednotlivých detailů, a protože se jedná o funkční stavbu, zásadní jsou provozní vazby. Jako praktikující včelař jsem se s klientem podělil o své zkušenosti.
Jaroslav Jiruška: Organické tvary včelínu představují v dnešní masové industriální produkci maximální kreativní využití současných technických možností a zároveň jsou projevem řemeslného umu našeho týmu pracovníků.
Používáte dřevo jako hlavní stavební materiál ve svých realizacích. Jaké jsou klíčové aspekty, které musíte vzít v úvahu?
Ivan Drobný: Dřevo mám rád. Jde o příjemný a voňavý materiál, který vnímám všemi smysly. Líbí se mi, když je konstrukční podstata dřeva zřejmá na první pohled a nejedná se o zakrytou dřevěnou skeletovou konstrukci pod omítnutým záklopem.
Jaroslav Jiruška: Zabýváme se výhradně dřevostavbami a dřevěnými konstrukcemi. Zásadní je vždy respektovat dřevo se všemi jeho specifickými vlastnostmi, které má.
S jakými výzvami se setkáváte při výstavbě ze dřeva a jak je překonáváte?
Ivan Drobný: Jednoznačně stavět moderně a soudobě. Zaměřovat se nejen na linie, ale i oblouky. Také hledáme pro naše projekty nové formy a konstrukční systémy fasádních plášťů a v neposlední řadě je výzvou delší životnost povrchových úprav, případně bezúdržbovost materiálu.
Jaroslav Jiruška: Při realizaci se často setkáváme s komplexními tvary, kterým mohou pomoci nové technické prostředky a detailní znalost vlastností dřeva.
Jaký bude mít tento projekt vliv na okolní prostředí, krajinu, komunitu?
Ivan Drobný: Povedlo se zrealizovat udržitelnou stavbu na zemních vrutech bez betonu. Ve spojení se včelami působí velice ekologicky a moderně.
Jaroslav Jiruška: Je navržen a realizován v maximální harmonii k místu. I výstavba byla bez zásahů do místa realizace.
Jaké jsou nejnovější trendy v oblasti dřevěné architektury a v čem je následujete?
Ivan Drobný: Trendy budou jednoznačně vícepodlažní stavby za využití CLT panelů. Ve Skandinávii jsem před lety viděl, že bílé a šedé lazury dávají stavbám moderní vzhled. Líbí se mi i opalované povrchy uplatňované na dřevěných fasádách.
Jaroslav Jiruška: Kromě pokroku v oblasti CLT a výstavbě vícepatrových budov ze dřeva zaznamenávám výrazné úsilí o zjemnění staveb, větší propojení s okolím a užití přírodních materiálů. Současně se stává energetická soběstačnost nezbytností.
Vítěz Ceny Ministerstva průmyslu a obchodu
Na otázky odpovídal Ing. Martin Povala. |
 |
Jak jste dospěli k nápadu pro tuto realizaci?
S nápadem přišel hlavní architekt firmy YUAR a zadavatel Penny. Stěžejním mottem bylo přizpůsobit vzhled jejich prodejen 21. století a stavět je v udržitelném standardu. Úkolem A2 Timber bylo provést zadavatele všemi úskalími, přesvědčit je o vhodném návrhu, ekonomické efektivitě a v neposlední řadě stavbu zrealizovat ve vysoké kvalitě a velmi krátkém čase.
Liší se něčím vítězná stavba v soutěži od těch, které jste navrhovali v minulosti?
Jednoznačně pozitivně vnímáme zapojení velké dřevěné konstrukce do budov diskontních prodejen. Tento akt jasně ukazuje, že moderní uchopení dřevěných konstrukcí lze aplikovat všude, a také nastiňuje vizi, že ze dřeva může stavět každý, kdekoli a cokoli. Jedinou limitou zůstává chuť investora.
Používáte dřevo jako hlavní stavební materiál ve svých návrzích. Jaké jsou klíčové aspekty, které musíte vzít v úvahu?
Dřevo v moderním pojetí je hlavním nosným prvkem naší práce, a to jak projekční, tak realizační. Klíčovým aspektem v Česku je dodržení požárních norem, akustických standardů a efektivnost návrhu ve vztahu k ekonomice projektu.
Jaký byl váš přístup k designu, v němž jste využili charakteristiky dřeva k vytváření unikátních a funkčních prostor?
Design dřeva měl hrát od začátku v celém budoucím prostoru hlavní roli, a proto byl jak pro stěnové, tak stropní konstrukce zvolen masivní dřevěný CLT panel, jenž propůjčil budově dřevěný vzhled.
S jakými výzvami se setkáváte při výstavbě ze dřeva a jak je překonáváte?
Jednoznačně největší výzvou je kromě požárních a akustických předpisů dokonalý efektivní návrh dřevěné konstrukce. Tedy aby při splnění všech normových požadavků a vzhledových standardů byla stále ekonomicky výhodná.
Jaký bude mít tento projekt vliv na okolní prostředí, krajinu, komunitu?
Šlo o pilotní projet retailera a už víme, že v trendu chce pokračovat. Zákazníci oceňují moderní vzhled a rádi se do prodejny vrací. Stavba je navíc modelovým příkladem, který demonstruje unikátnost rychlosti výstavby vhodně navržených dřevěných konstrukcí a také její ekonomickou opodstatněnost.
Jaké jsou nejnovější trendy v oblasti dřevěné architektury a v čem je následujete?
Čím dál více investorů v České republice chápe důležitost využívání obnovitelných materiálů a předpokládáme, že tento trend bude do budoucna posilovat.
