Úpravu norem si musíme tvrdě odpracovat, jde o proces tvorby a cesty

Lukáš Krbec se dostal ke dřevu hned po škole. Psal se rok 2002 a on ve statické kanceláři navrhoval vazníkové systémy Gang-nail a seznamoval se s BSH. Když o 12 let později objevil CLT panely, propadl jejich kouzlu. Začal z nich navrhovat své první rodinné domy, a protože zakázek přibývalo, spolu se společníkem rozvinuli A2 Timber. V současnosti realizují největší tuzemské zakázky dřevěných konstrukcí. Cesta k úspěchu ale nebyla snadná. Lukáš Krbec přiznává: „Vždy jsem se nejvíc naučil z vlastních chyb, které jsem opravoval a do důsledku zkoumal. Dodnes platí, že z každé konstrukce, kterou vyřešíme a postavíme, si odnášíme zkušenosti, jež nás posouvají dál a umožňují nám zvedat laťku.“

DŘEVAŘSKÉ KONSTRUKCE A MATERIÁLY

Čím konkrétně se společnost A2 Timber zabývá?

Převážně dřevěnými konstrukcemi bytových domů, administrativních budov, škol nebo tělocvičen. Smyslem je budovat protipól velkým betonovým a ocelovým skeletům. Našimi zákazníky jsou developeři a architektonické kanceláře, kteří mají odvahu pracovat s novými materiály a technologiemi a vybírají si nás z důvodu dlouhodobě nabytého know-how.

CLT je moderní materiál a na první pohled se zdá, že unese vše, ale není tomu tak. Důkladně zkoumáme všechny jeho možnosti, abychom naplno využili jeho vlastností. V našem týmu jsou statici, betonáři a dřevaři, kteří využívají svoje zkušenosti s navrhováním deskostěnových železobetonových konstrukcí a o dřevěné konstrukci uvažují stejně jako o plošné.

Trh je saturovaný, nicméně máte vy konkurenci?

Existuje zde hodně firem, jež se zabývají konzervativními typy konstrukcí, jako jsou sendvičové prefabrikované sloupkové skelety vhodné zejména pro výstavbu rodinných domů. Tuto početnou skupinu doplňují dřevostavební společnosti, které zkoušejí pro rodinné domy využívat těžké dřevěné skelety nebo aktuálně moderní systém na bázi CLT. Pak je tu zlomek firem, jež se snaží jako A2 Timber propagovat velké dřevěné konstrukce.

Jaké jsou nejčastější typy zakázek CLT, na nichž v současnosti pracujete?

Pro jednoho developera realizujeme kompletní sídliště s 27 deskostěnovými bytovými domy, které sice mají suterén ze železobetonu, ale konstrukce je dřevěná a využívá CLT a BSH materiály. Stejný typ skeletu bude mít i bytový komplex Dřevák v Radlicích, jenž připravujeme pro developera SKANSKA REALITY.

Také máme na stole několik administrativních budov s konstrukční variantou sloupodeskového skeletu, školu s dřevobetonovou TCC konstrukcí a pokračujeme ve spolupráci s retailovým řetězcem Penny, který se rozhodl stavět celodřevěné prodejny.

Jak se díváte na aktuální tuzemský trh s dřevařskými produkty?

Všechny evropské chytré inženýrské produkty se u nás při návrhu dřevěných konstrukcí využívají, nicméně aby byly pro investora zajímavé, musíme brát v úvahu poměr cena–výkon.

Vnímáte rozdíl mezi řešením klasické prutové rámové dřevěné konstrukce a novými inženýrskými materiály, jakými je plošný prvek CLT?

Jednoznačně. Dost se nám osvědčuje analogie a zkušenosti s navrhováním betonových konstrukcí. Výsledky výpočtů a návrhy provádíme na základě schopnosti přečíst napětí na plošném prvku ve všech jeho geometrických směrech namáhání. To je myslím základní rozdíl ve vnímání prutových a plošných konstrukcí. My navrhujeme konstrukce jako deskostěnové skelety nebo skelety s pevnými či kloubovými stojkami a hřibovými stropy.

Každá zakázka je unikátní a každý stavební materiál má své skvělé vlastnosti. Se kterými materiály rád pracujete?

Není možné se uzavřít jen do navrhování CLT konstrukcí. Myslím, že kompozity dřevobetonu mají slibnou budoucnost. Dokážu si představit, že dřevěné konstrukci v kritickém místě pomůžeme uhlíkovou výztuží nebo zesílíme plochu CLT ve správně zvoleném místě polymerovou vrstvou.

U každé zakázky hledáme konstrukčně správné řešení s maximálním využitím dřevěných inženýrských produktů. Když hned v rané fázi projektu vidíme, že je lepší dát prostor konkurenčním materiálům, protože jsou vhodnější, raději práci odmítneme. Je lepší si nechat energii na zakázky, kde se dřevo uplatní.

„Přijal jsem skutečnost, že normové postupy jsou dány a ty, které chybí, musí naplno nahradit inženýrský přístup.“

Říkáte, že si dokážete představit uhlíkové výztuže nebo polymerové vrstvy v dřevěné CLT konstrukci. Tak jaké jsou podle vás limity v návrhu CLT konstrukcí?

Z hlediska konstrukce minimální, limity jsou jen v nás. Existuje CLT konstrukce u 20podlažní budovy, blokové lepení dřeva zajišťující průřez sloupu 1 × 1 metr nebo pasování do organických křivek. V našem týmu ale cítíme, že není nutné stavět ze dřeva mrakodrapy a sofistikovaně je prokládat betonovými a ocelovými konstrukcemi. Jen chceme, abychom mohli stavět bytové domy třeba do osmi pater s dřevěnými konstrukcemi.

NORMOVÉ POSTUPY V ČECHÁCH

Dají se posunout hranice používání CLT konstrukcí na našem trhu?

Zcela určitě. Aktuálně jsme se dostali do stavu, kdy navrhnout čtyřpatrový bytovým dům s pátým ustoupeným podlažím není problém. Jenže developeři potřebují posunout hranice výstavby k šestému nebo sedmému podlaží, jako je tomu v dřevařsky vyspělých státech, a to by měl být náš cíl, který si musíme tvrdě odpracovat my všichni v oboru zainteresovaní. Na reálných projektech si demonstrovat chybějící články v normách a vyvolat odbornou diskusi akademické sféry a komerčních subjektů. Řešení normových postupů pak předložit státní správě.

Jak se pohybujete v mantinelech tuzemských norem?

Přijal jsem skutečnost, že normové postupy jsou dány a ty, které chybí, musí naplno nahradit inženýrský přístup. Pokud ale chceme dosáhnout masivního rozvoje, musí dojít k plnému zakotvení normových postupů v systému norem a Eurokódů (EC). Nemám potřebu ze sebe dělat revolucionáře, stavět barikády a křičet, co chybí. Celý problém vnímám jako proces tvorby a cesty.

INSPIRACE PRO NÁŠ TRH

Zkušenosti máte i ze zahraničí. Co byste k nám přenesl?

Nejprve je důležité říci, že šlo o projekty menšího rozsahu. Nicméně zkušenost se zahraničním investorem a vhled do systému norem jako SIA (Švýcarsko), ANSI/AWC (USA) nebo CSA (Kanada) pro mě představovala obrovský přínos.

Líbilo se mi, že když investor projevil zájem o udržitelnou konstrukci, logickým vyústěním bylo materiálové provedení ze dřeva a odpadala ekonomická soutěž.

„Pokud by nám to umožnil systém EC, dokážeme de facto postavit stejné konstrukce jako dřevařsky vyspělé státy. Pravdou zůstává, že oni mají za sebou delší historii v používání dřevěných konstrukcí a v absolutním čísle více realizací.“

Jaké je srovnání úrovně CLT konstrukcí mezi ČR a dřevařsky vyspělými státy?

Pokud by nám to umožnil systém EC, dokážeme de facto postavit stejné konstrukce jako dřevařsky vyspělé státy. Pravdou zůstává, že oni mají za sebou delší historii v používání dřevěných konstrukcí a v absolutním čísle více realizací. Myslím, že nůžky by se mohly začít uzavírat, kdybychom převzali z daných trhů odzkoušené, fungující postupy a podpořili inovativní návrhy developerů a firemních zákazníků.

Jaké zahraniční dřevostavbě se obdivujete a chtěl byste si ji taky zkusit postavit?

Mou oblíbenou je Metropol Parasol v Seville, která má unikátní konstrukci. K takové zakázce se dostanete jednou dvakrát za život. Přál bych si také mít jednou možnost takovou stavbu navrhnout a postavit. Do té doby se budu věnovat neméně podstatným konstrukcím. S každou se naučím něco nového a přiblížím své životní výzvě.

LUKÁŠ KRBEC Vystudoval VUT v Brně, obor Pozemní stavby se specializací na statiku a ocelové konstrukce. Působil ve společnostech TOBRYS, BW Stapron a NEMA, kde se zaměřoval na projekty s převahou dřevěných konstrukcí. V roce 2011 se osamostatnil a začal poskytovat odborné konzultace v oblasti dřevěných konstrukcí, statických výpočtů, rozpočtových kalkulací a externě řídil týmy projektantů. V roce 2016 spoluzaložil společnost A2 Timber.

Když jsme se dotkli inspirace, jaké jsou nejnovější trendy v oblasti digitalizace stavebních procesů dřevostaveb?

Co se oblasti výroby dřevěných konstrukcí týče, v maximální míře se vylepšují stávající CNC systémy. Nejde o novinku, jen jsou více dostupné a stávají se standardními nástroji při výrobě.

Jako projektant si ale více všímám nástupu BIM systémů. Ve firmě vysvětluji, že v případě BIMu se nejedná o schopnost otáčet na obrazovce 3D modelem, ale že jde o databázi informací. Zobrazovací programy BIM pomáhají každému najít data, která hledá. Ovšem předpokládá to umění položit dotaz, BIM pak odpovídá během chvilky naprosto perfektně.

„Zobrazovací programy BIM pomáhají každému najít data, která hledá. Ovšem předpokládá to umění položit dotaz, BIM pak odpovídá během chvilky naprosto perfektně.“

Vnímáte změny v projektových postupech u dřevěných konstrukcí?

Dlouhou dobu jsme pro práci používali specializované dřevařské softwary, které se dřevem uměly vše, co výrobce potřeboval. Jenže v současnosti náš tým musí pracovat na širší platformě a už od začátku přispívat do studie stavby architekta. Proto jsme pro práci zvolili obecný BIM program a k němu hledáme nástroje, jež umožní práci na modelování dřevěné konstrukce až do konečných fází výroby.

Technologie jdou kupředu, změní se ale i způsob myšlení o dřevěných konstrukcích, dřevostavbách?

Pevně doufám, že společnost bude lépe vnímat udržitelné stavebnictví. Každému budou jasné výhody a ty převáží krátkodobý horizont aktuální nákladové ceny.

Co do té doby budete dělat vy?

Počkám. Budu se věnovat nosným dřevěným konstrukcím a tvořit krásné administrativní budovy, bytové komplexy, školy a výrobní haly.