V rámci rozsáhlé studie realizované na katedře ocelových a dřevěných konstrukcí ČVUT v Praze bylo podrobně zkoumáno chování dřevěných sloupů vystavených takzvaným přirozeným a orientovaným požárům.
Analýza rotační tuhosti byla prováděna s dřevěným polotuhým spojením vytvořeným ze systému dvou stojek a příčky z lepeného lamelového dřeva. K tomu byly použity kovové mechanické spojovací prostředky kolíkového typu. Byla zkoušena kombinace svorníků a kolíků spolu s celo-závitovými vruty.
Návrh konstrukce na účinky požáru patří mezi mimořádné návrhové situace. Zadání pro statický výpočet vyplývá z požárně bezpečnostního řešení, které je nedílnou součástí projektové dokumentace a jehož hlavním cílem je umožnit evakuaci osob, kontrolovat šíření požáru a umožnit jeho likvidaci.
Na experimentální ploše Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT vyrostla během jednoho týdne nová unikátní budova. Jedná se o experimentální dům, jehož jedinečnost nespočívá jen ve tvaru, ale především v použité konstrukci, která, byť pochází z Austrálie, skýtá české kořeny a míří do celého světa s cílem konkurovat konstrukcím „two by four“.
Stožáry Topolná byly čtvrté nejvyšší v Česku a dosahovaly výšky 270 m. Až do konce roku 2021 sloužily jako dlouhovlnné vysílače. Se svým výkonem 1 500 kW byly nejsilnější ve střední Evropě. Jejich signál bylo možno přijímat až v Číně, Indii nebo Madagaskaru. Než byly strženy, sloužily pro výzkumné účely.
Největší 3D tiskárna pro tisk konstrukcí budov v Česku vznikla v Třešti. Jedná se o rozsáhlý projekt, vzniklý na základě spolupráce mezi Ústavem konstruování a částí strojů Fakulty strojní ČVUT v Praze, Experimentálním centrem Fakulty stavební ČVUT a společností Strojírny Podzimek a Podzimek a synové. Jak to vypadá po zhruba čtyřech letech experimentování s 3D tiskem betonových objektů?